Sociální a kulturní ekologie je multidisciplinární obor, který zkoumá filosofické, sociální, psychické a kulturní předpoklady a způsoby existence člověka v přírodním i nově utvářeném životním prostředí. Obor poznává a analyzuje zvláště vzájemné vztahy lidských kultur, zejména euroamerické, a přírody založené na etických, hodnotových a kulturních modelech, umožňující trvalou udržitelnost rozvoje člověka, kvality života a lidské společnosti v relativně stabilním přírodním a životním prostředí.
Sociální a kulturní ekologie se zabývá tím, jak se svět v posledních desetiletích od základu proměnil. Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů. Příčiny jsou v našem důmyslu a pokroku, v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy i v našem chování. Ničením přírody jako zdroje a jako prostředí škodíme sobě i svým dětem. Je jím trvale udržitelný rozvoj. Sociální a kulturní ekologie se tedy výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však po předpokladech vzniku techniky a technologií; nezkouší studenty z podrobných znalostí všech živočišných a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je tedy chránit, a které jsou „jenom“ krásné.
Řešením nejsou militantní postoje, ale skutečná kvalita života v souladu s principy udržitelného rozvoje respektující rozmanitost kultur i menšin. Sociální a kulturní ekologie tedy zkoumá uplatnění principů trvalé udržitelnosti v konkrétní kultuře, civilizaci, v politice a veřejné a sociální politice.
Katedra sociální a kulturní ekologie (KSKE) je katedrou založenou roku 2000 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Vznikala společně se zřizováním fakulty. Katedru založil český ekolog, vysokoškolský pedagog a politik PhDr. Ivan Rynda, který je po celou dobu jejím vedoucím.
Na katedře je od jejího založení vyučován pouze dvouletý magisterský program sociální a kulturní ekologie s názvem Ekologie a ochrana prostředí. Katedra nicméně organizuje kurzy pro studenty bakalářského programu FHS UK, kteří se tak již mohou zaměřit na studium sociální a kulturní ekologie a po úspěšném složení přijímací zkoušky pokračovat ve studiu přímo na katedře. Předchozí bakalářské studium je však možné absolvovat v jakémkoliv oboru.
Čtěte také: Brněnský festival vědy
Sociální a kulturní ekologie se prezentuje na oficiálním webu fakulty jako: ,,multidisciplinární obor zkoumající filozofické, sociální, psychické a kulturní předpoklady a způsoby existence člověka v přírodním i nově utvářeném životním prostředí. Sociální a kulturní ekologie poznává a analyzuje zvláště vzájemné vztahy lidských kultur, zejména euroamerické, a přírody založené na etických, hodnotových a kulturních modelech, umožňující trvalou udržitelnost rozvoje člověka, kvality života a lidské společnosti v relativně stabilním přírodním a životním prostředí.
K úspěšnému zakončení studia a získání magisterského titulu musí student KSKE získat 120 kreditů, splnit veškeré povinné a povinně volitelné předměty a státní závěrečnou zkoušku, která je složena ze 4 souborných částí, a to Přírodovědného rozměru sociální a kulturní ekologie; Společenskovědního rozměru sociální a kulturní ekologie; Specializačního rozměru sociální a kulturní ekologie (na výběr jsou tři specializace: Environmentální historie, Ekosystémové služby a Humanitní zaměření) a obhajoby magisterské diplomové práce.
Při studiu je kladen velký důraz na rozvíjení sociálních dovedností, vzájemnou spolupráci a aplikaci teoretických znalostí v praxi. Za tímto účelem jezdí studenti několikrát během studia na terénní praxe, semináře a jsou zváni na neformální setkání mimo rámec výuky.
Absolvent zná souvislosti vztahu člověka a jeho životního prostředí historicky i v současnosti, v přírodovědném minimu a v širokém spektru společenských věd. Detailně zná strategii udržitelného rozvoje. Umí kvalifikovaně zadat a posoudit ekonomické, právní, sociologické a přírodovědné analýzy a výzkumy a podklady pro rozhodovací procesy na všech úrovních.
Na chodu katedry se podílí především vedoucí PhDr. Ivan Rynda (vedoucí specializace: Humanitní zaměření), ekolog a ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. (vedoucí specializace: Ekosystémové služby), archeolog - a garant oboru - prof. PhDr. Václav Matoušek, Csc. (vedoucí specializace: Environmentální historie). Mezi interní vyučující pak dále patří Ing. Michael Bartoš, CSc., Mgr. & Mgr. Arnošt Novák, Ing. Radek Trnka, Ph.D.
Čtěte také: Studium technik a technologií zpracování odpadu
Vyučující, absolventi i studenti jsou aktivně činní i mimo akademickou sféru. Angažují se v politice, různých organizacích, publikují kromě odborných článků i texty populárně naučné, vystupují v médiích a informují veřejnost o environmentální problematice. Bedřich Moldan byl prvním českým ministrem životního prostředí za Občanské fórum, Ivan Rynda byl československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, v současné době je místopředsedou Liberálně ekologické strany, oba se také stali členy rady vlády pro udržitelný rozvoj. Studenti a absolventi pak aktivně podporují politické strany, jejichž jsou často členy (Např. Zelení). Významná je také jejich činnost spočívající v zakládání a podpoře NNO - nevládních neziskových organizací (např. v občanských sdruženích: DoKrajin, Za Branou, Antikomplex).
Naše absolventky a absolventi působí ve státní správě (ministerstvo životního prostředí a jiná ministerstva), v místní správě (např. odbory životního prostředí krajských a místních úřadů), v úřadech jiných zemí včetně aparátu Evropské unie, v komerční sféře. Absolventi se uplatní v neziskovém sektoru, ve všech stupních veřejné správy (MŽP aj. ministerstva, AOPK [Agentura ochrany přírody a krajiny] Správy VZCHÚ), ve vzdělávání a obecně v institucích, organizacích či asociacích, které se nějak věnují environmentálním otázkám a trvale udržitelnému rozvoji.
Čtěte také: Technologie vs. příroda
tags: #technika #pie #socialni #ekologie