Ted Se Můžete Přírodě Podívat Do Očí: Význam Rozpoznávání Lži

Podvodné jednání je jednou z nejstarších vlastností biologických tvorů, kterou teprve člověk se svojí inteligencí dovedl opravdu k dokonalosti. I když se různé instituce snažily lidské lhaní postihovat a podpořit v lidech správné chování tresty, tak i přesto v lidech dodnes přetrvalo. Namísto proměny tohoto článku v další pustou polemiku na téma lež, lháři a poškození, jaké vám mohou způsobit, tak se zaměříme dnes hlavně na praktické věci a jak se s oběma těmito prolhanými typy vypořádat.

Velká část dospělosti je i to, přijmout věci takové jaké jsou a adaptovat se co nejrychleji, namísto planého fňukání, jaké chcete, aby věci byly. Takže pokud chcete žít nadále na této úžasné modré kouli vesmírné, asi vám nezbude, nežli akceptovat a poznat i ty. V dnešním článku se zaměříme na to, jak poznáte, že vám někdo lže. Bude to pár všeobecných tipů a nějaké ty návody. Určitě vám nemůžeme slíbit, že se z vás stane lidský detektor lži, ale určitě budete lépe vybavení při setkání a jednání s těmito lidmi a snáze se vyhnete jejich lživým trikům.

Jak poznat lháře?

Ve stručnosti řečeno, toto je seznam věcí, na jaké je dobré si dát pozor:

• Pokud jim trvá déle než obvykle na něco si vzpomenout a říct to.
• Jejich oči se dívají doleva, jako by se snažili něco si vzpomenout.
• Nejsou až tak rozladění z toho, že je někdo z něčeho obviní.
• Mají abnormální pohyby.
• Dávají vám o něčem příliš mnoho detailů a informací.
• Míří na vás prstem. Dívají se na vás poprvé upřeně a bez mrknutí.
• Mluví k vám ve vyšším hlasu.
• Často se při hovoru dotýkají obličeje.
• Jejich oči se rapidně pohybují všemi směry při hovoru.
• Mají problémy s mluvením.
• O něčem nechtějí mluvit vůbec.
• Začnou se potit (okolo čela a brady).
• Opakují (pomalu) otázku, na kterou jste se zeptal.
• Špulí rty. Červenají se.
• Hýbou hodně rameny, když s vámi mluví.
• Stojí nebo sedí velmi rigidně, téměř zmrzle.
• Klepají si nohou.
• Zatřesou hlavou, když říkají ne.
• Podívají se pryč, když říkají: „Ne“.
• Říkají věci jako „Abych vám pravdu řekl...“.

Lidé lžou z nejširšího množství důvodů. Z jakýchkoliv pohnutek a cílů, jenž jim dopomohou získat něco, co potřebují. Ať již chtějí získat cokoliv, princip za lží je prostý. Lidé lžou proto, aby nabourali vnímání reality jiných ke své výhodě a ovlivnili jejich názor a závěrečný soud nad něčím. To je vše.

Nebudeme se příliš hluboce nořit do fascinující a komplikované tématiky lidského rozhodování, k tomu bude stačit, že dobře upletená, dobře sdělená a uvěřitelná lež je schopna zcela změnit interakci s někým právě ve prospěch lháře. Pokud to aplikujete celé na katastrofy a survival, tak lidé vám tehdy mohou lhát z nejrůznějších důvodů.

Čtěte také: Televize a outdoorové aktivity

Mohou lhát tím, že tvrdí, že jsou na tom hůře než ve skutečnosti (mají tam někoho, kdo je na tom velmi zle), aby zahráli na vaše sentimentální já a vyrazili z vás zásoby nebo informace, kde máte tábor, kolik máte lidí atd. Mohou vám také lhát v nouzové situaci ohledně bezpečného směru a tím vás vlákat do pasti nebo jiné nevýhody. A také vám mohou lhát o tom, aby ze sebe dostali nějaké podezření, jenž o nich máte na základě něčeho (kapka krve na tričku). To opět z důvodu, že se chystají teprve něco provést anebo to již provedli.

Někteří lidé lžou více pasivně jen proto, aby si udrželi své karty (a tím i další šanci na hru) v ruce blízko hrudi. Informace je vždy munice a vy nechcete, aby se tato informace postavila právě proti vám.

Proto následuje lež některé lidské životy jako permanentní oblak a kampaň dezinformací kroužící okolo nich. Často ani nemají co získat z toho, možná jsou to patologičtí lháři, to ale není vždy ten případ. To klíčové pro vás ale je, že se nestanete obětí podobného lháře. A to speciálně platí tím spíše pro situace a věci, jenž jsou pro vás potencionálně klíčové, ba životní důležitosti. Rozhodnutí, jaká uděláte ve vaší survivalové situaci založená na lžích mohou skončit s negativním výsledkem nebo dokonce i vaší smrtí.

Věřit proto někomu, kdo žebrá o pomoc nebo je jinak v nouzi, vás může nalákat do pasti, z jaké se snadno nedostanete nebo vás to celé bude stát extra zásoby, jenž by byly lépe použity pro vaši vlastní rodinu / skupinu. To logicky znamená, že se musíte naučit dokonale rozeznávat lháře a reagovat na ně odpovídajícím způsobem.

Jednu věc si musíme ujasnit hned dopředu. Je jedno, co vám řekne nějaký expert, je jedno, co vám slíbí a ohledně rozeznávání lhářů řekne a je jedno, co tvrdí, jednoduše zde není cesta, jak stoprocentně poznáte, že je někdo lhář, dokud zde není důkaz o opaku. Není zde v lidském chování jediný spolehlivý ukazatel anebo snad sada chování, jenž jsou zaručeným tipem, že vám někdo lže. Detekce lží není dokonalá věda, ale sada komplexních dovedností, jenž je třeba odhalit, nechat vykvést a cvičit.

Čtěte také: Klimatická změna: Vyvracíme omyly

Budete muset analyzovat vícečetné chování určitých subjektů a to často chování konfliktní a pak to vše srovnat s psychologickým profilem normální osoby, jakou berete za normu v tomto jako pomocnou síť, do níž zachytíte lháře. Jedna osoba může vykázat jeden takový ukazatel, nebo všechny a přesto je k vám stoprocentně pravdivá. A na druhou stranu, další se zdá jako naprosto v pohodě člověk, ale je to manipulátor a psychopat dokonale ovládající své emoce. Někdo slušný a hodný se může zdát často jako lhář. Jiný šikovný rozený lhář se tak ale často nezdá vůbec, nikdy proto nenechte svoji pozornost opravdu spadnout na nulu a vždy si o lidech aktualizujete informace. Nikdy nevěřte své paměti, jelikož ta má sklony se mýlit, použijte rozum a logiku („Hned mi ukažte tu zraněnou osobu!“), potažmo instinkt někoho u vás.

Když dělá někdo problémy, tak se to zákonitě nějak projeví i na jeho chování. Když dotyčného ale chcete opravdu přečíst, tak si musíte počkat na to, až bude v klidu, aby to bylo regulérní. Stačí pak k tomu jen ho přečíst standardně a pak při otázce, o níž vám jde.

Na druhou stránku věcí, jsou věci a situace, kdy je pro vás lepší lhát a to lhát efektivně. Ale pozor vážení čtenáři, určitě tím nechceme u vás standardně vyvolat tento režim u lidí, co vám věří. Lidé, co vás mají rádi a hlídáte si záda v přestřelce, tak těm se samozřejmě nelže. Komu věříte, tomu nelžete! Pravdomluvnost je dobrá volba z dobrého důvodu (lhář si musí pamatovat, co komu řekl, což je spousta práce navíc v jeho hlavě). A jistá míra důvěry je jediná věc, jenž otáčí kola společnosti znovu dále a dále.

Když tedy nepočítáme nejrůznější náboženské a legální přísahy, tak jedna ve správném čase a na správném místě bude možná nezbytná k tomu, abyste splnili cíl s minimem ztrát. Dobrá lež řečená uvěřitelně udrží v neznalosti jak partu, na níž jste právě narazili, tak i víru vašeho potomstva v Ježíška. A může vám to zachovat i více věcí, když to z vás někdo bude páčit při mučení. Může to dokonce pomoci více upokojit truchlící, když vzlykají a zeptají se, zda jejich rodina trpěla před smrtí. Neříkáme, že máte neustále porušovat vaše zásady rovných lidí, ale i lež může být občas užitečná a použitá jak k dobru, tak ke zlu.

Pokud už se chystáte zalhat, tak si nastudujte pro lež se ukazující znaky, jak ji spatřit, o jakých mluvíme. Když už musíte lhát, tak lžete odpovědně.

Čtěte také: Přírodní Štiplavé Zápachy

Komponenty odhalení lži

Odhalení lži závisí na dvou hlavních komponentách: určení spolehlivé základny pro daný charakter a jeho chování v nestresové situaci a poté, když jsou ve stresovém stavu, jenž se může projevit různými tělesnými znaky a projevy.

První část je relativně jednoduchá. Když je někdo klidný, relaxovaný a necítí se ohrožený a vyslýchaný řadou otázek, jenž ho mohou ohrozit na životě, tak to je právě okamžik, kdy si musíte začít všímat, jak se chová. Co je pro ně normální? Jsou expresivní nebo klidní? Jsou při hovoru živí nebo spíše velmi rezervovaní? Je jejich tón hlasu a rychlost mluvy rychlá a krátce odsekávaná? Nebo znějí vesele a hovoří obsáhle?

Všimněte si, že dokonce i některé faktory, jaké se standardně berou za lhaní i pravdu jsou dost možná prostě součástí jejich osobností. Asi sami o sobě neindikují, že jsou ve stresu a ohrožení nějakém. To vše se musí brát poté v tomto a pak i novém kontextu pro jejich chování. A to vše ještě přefiltrovat skrze jejich tzv. jejich osobní standardní komunikaci a chování.

Pamatujte, hledáte odchylky. Hledáte věci, jenž nejsou normální. V další řadě zvažte jakékoliv indikátory nebo jaké znaky vypovídají. Toto je druhá část rozpoznání lhářů a obvykle to má podobu dvojice věcí: uklidňující reakce a nervózní reakce.

První kategorie věcí (uklidňující reakce) jsou věci, jaké lidi dělají proto, aby si snížili vlastní úroveň stresu. Už jste je asi dost často u lidí okolo viděli nebo i u sebe, když jste ve stresu nebo nejistí. Věci jako dotýkání se nebo péče o pleť, skřípání zuby, změna tvaru rtů a hýbání s nimi, hraní si s vlasy, zakrývání očí, mnutí krku nebo vlasů, to vše jsou věci, jaké lidi dělají, aby se uklidnili. Každá osoba má svůj balíček uklidňujících reakcí a chování, jenž vytahují v každé stresové pozici a to jednotlivě nebo celou skupina (náhodně, postupně, …).

Druhá skupina jsou nervózní rekce nebo věci, které se mohou u vás podvědomě či autonomně objevit na fyzické úrovni poté, co se cítí někdo ohrožený nebo vystrašený. Jde o věci jako zpocené dlaně, krátký dech, suchá ústa, koktavost, „zmražení“, zkřížení nohou / pohnutí nohama okolo křesla, klepání na stůl nebo odskakování nohama, hryzání nehtů, trhavé / škubavé pohyby hlavou nebo očí atd.

Je klíčové, abyste sledovali tyto uklidňující reakce i nervózní reakce od začátku u osoby, s níž mluvíte od začátku a to z důvodů, jaké budou patrné v dalších kapitolách. Zde je prozatímní seznam věcí vypovídajících o ostatních něco a na co si dát pozor.

Uklidňující a nervózní reakce

• Hraní si s vlasy - je speciálně přítomno u žen a u těch s delšími vlasy. Je to také pro ně pohybový tik, když nic nedělají, ale když si toho všimnete tehdy, když je někdo nervózní, tak je zde vysoká pravděpodobnost, že se u nich objeví i při lhaní.
• Ochrana krku / srdce - jeden neobvyklý typ uklidňujícího chování je i stínění krku a srdce s rukou nebo neseným objektem. Tento ale není tak těžké odhalit. Když si někdo myslí, že je v nebezpečí (tj. chycení při lži), tak mají tendence si podvědomě chránit ty části těla, jenž jsou na těle nejvíce důležité pro život a zatím nechráněné.
• Dotýkání se obličeje - lidé si často hladí, škrtají přes, třou, masírují obličej nebo s ním škubají. Lidská posedlost obličejem je prehistorická záležitost a je velmi těžké ji zcela potlačit. Průměrná osobnost se dotkne obličeje pětadvacetkrát za hodinu v normálním stavu, což by se ve stresu mělo výrazně zvýšit.
• Tření / mnutí krku a hlavy na temeni - běžné uklidňující chování u mužů a je to součástí jejich „bojuj nebo utíkej“ procesu. Opět to souvisí s naším přežitím: mozek interpretuje u této osoby situaci jako takovou, kdy jde o krk a vzroste tedy úroveň stresu a chování podobného typu se může objevit. Mnutí nebo hlazení skalpu je jasný indikátor toho, že úroveň stresu v někom roste.
• Hýbání se stehny - zvláštní uklidňující typ chování je tehdy, když se někdo snaží jakoby rukama něco válet na stehnech (vypadá to, jako by měl neviditelný kus těsta zde) s roztaženými dlaněmi na rukou. Vypadá to trochu jako leštění plochého povrchu. Někdo to dělá asi proto, aby si vysušil ruce zpocené při nervozitě, jenž bývá při lhaní.
• Vinutí - je to běžně k vidění jako uklidňovací pohyb tehdy, když je někdo usazen na čemkoliv připomínajícím křeslo nebo stoličku s tenkýma nohama a podpěrami pro lokty. Asi i vy jste už viděli někdy někoho jeho nohy obtáčet okolo křesla dole, na němž sedí. Jde o vinutí, tedy chování běžné u lidí introvertních nebo jinak sociálně nejistých.
• Přikrývání očí - je to běžné uklidňující chování, jenž se zjevuje více cestami než se zdá na první dojem. Může to mít formu přikrytí jednoho / obou očí s rukou i ponořování hlavy do něčeho v duchu „nejradši bych vás a sebe neviděl tady“. Lidé to vše dělají proto, aby doslova odblokovali stresující realitu, jenž je před nimi. I když se to moderní politikové a lidé obecně snaží zakrýt barvou na vlasy, oblekem, botami, … stále jsme blízcí jiným primátům, což se pozná i v našem podvědomém polohování těla a jeho nečekaných vnějších projevech, o kterých často ani nevíme.
• Kroucení / mačkání / ždímání rukou - lidé co dělají tyto pohyby, tak to dělají z důvodu něčeho, co je vystrašilo, resp. jsou kvůli tomu nervózní. Také do této kategorie patří mačkání / propínání kloubů na ruce. Je to věc, jenž u někoho bývá běžný tik, jak ale u dané osoby roste stres, tak tím více se to projeví na jejich počtu.
• Pěst ve tvaru koule - toto určitě není standardní poloha lidské ruky, to dělají, když jsou naštvaní nebo vyděšení. Pokud si všimnete, že někdo má ruce na křesle opřené / u stolu před vámi v podobě pěsti, tak jejich úroveň stresu roste a mohou proto i lhát.
• Skryté ruce - někteří lidé si schovají ruce, když jsou nervózní nebo vinní v podvědomé snaze po skrytí něčeho též doslova, aby se zdáli v pořádku. Když si všimnete, jak něčí ruce zmizely v jejich kapsách až po rukávy nebo pod ramena při otázkách, tak mohou být opět za hranicí.
• Pocení - je to starý trik, co asi každý zná, ale stále platí. Lidé začnou perspirovat tehdy, když se stanou nervózními a někteří to mají dost viditelné. Když nejste v teplém počasí (kde se logicky potí každý), je to rozhodně podezřelé. Pocení je obvykle nejviditelnější pod pažemi nebo na krku, pak to je náznak, že mohou lhát, když je to znervózňuje vše.
• Zmrazení - lidé se při mluvení vždy nějak pohybují a to i tehdy, když ještě nemluví přímo, ale jejich těla vyjadřují něco svojí postojem, čímž nenápadně naznačují svoje pocity. Pokud jste si povšimli, jak někdo stojí nebo sedí velmi rigidně, jako socha, tak je něco velmi špatně s jejich interní rovnováhou.
• Klepání nohou - pokud je někdo připravený dostat se ze situace jakkoliv, tak se můžete podívat i na jeho nohy. Když si klepají, poklepávají nebo jinak hýbají, jde o projev nervózní energie. To signalizuje u vystrašených lidí, snahu po tom, co nejdříve odsud zmizet, aby byli co nejdříve co nejdále od osoby, co jim to dělá.
• Velké pohyby ramen / rukou - když má někdo poněkud teatrální přednes, tak velké pohyby nad úrovní prsou (speciálně, když mají dlaně směrem k poslouchajícímu) signalizují typicky klam a trik.
• Problémy s mluvením - mnohé z problémů s mluvením se projeví tehdy, když je někdo nervózní. Tělní sympatická reakce způsobí, že se slinné žlázy uzavřou, což vede k suché puse brzy. A suchá pusa zase vede k praskavému hlasu, zádrhelům v puse a dalším verbálním selháním. Běžná nervozita lidi může vést k zadrhávání.

Pohled do očí

Také se snažíte dívat do očí člověku, se kterým právě hovoříte? Je to jednoznačný výraz neverbální komunikace. Druhá strana diskuse si může být jistější vaší upřímností, pozorností a skutečným zájmem. Co to ale znamená, když se bavíte s někým, kdo se stále očnímu kontaktu vyhýbá? Oční kontakt je pro člověka důležitý, jde o vývojový prvek, který nás od nepaměti ujišťuje o upřímných myšlenkách našeho protějšku. Jeho absence je pak pro mnoho z nás doslova matoucí a můžeme to vnímat jako jisté varování. “Tenhle člověk není schopen podívat se mi do očí, něco tají, nemyslí to se mnou dobře.” Takové myšlenky nám pravděpodobně proběhnou hlavou zcela bezděčně. Není to věc úvahy, jde o zákony přírody. Podle psychologů je to ale přece jen o něco složitější.

Nervozita, nebo lež?

Vyhýbání se očnímu kontaktu je obecně bráno jako projev nervozity, který může plynout zvláště z neupřímnosti, případně z vědomé lži, kterou chce takový člověk zastřít. Není to ale jediný důvod. Kromě toho se totiž může jednat také o další důvody, o nichž většinou vůbec nepřemýšlíme. Existuje celá škála dalších důvodů, které lidi k takovému chování vedou.

Možná je to úplně jinak

Může jít například “jen” o nedostatek sebedůvěry, případně o vrozenou a jen velmi těžko překonatelnou plachost. Kdo se s takovým životním nastavením narodí, jen těžko překonává svoje hranice, pohled z očí do očí je pro něj nekomfortním a příliš intenzivním. Takovým lidem můžeme jen těžko něco vyčítat. Možná se překonávají již ve chvíli, kdy na druhého člověka promluví.

Soustředění na správné vyjádření

Jiný případ může signalizovat snahu o co největší soustředění. Jestliže se budeme snažit vysvětlit turistovi složitou cestu do jeho cíle co nejjednodušeji, pokusíme se veškeré myšlenky spojit do jednoho silného provazu, abychom nic nevynechali, ale abychom se vyjádřili co nejsrozumitelněji. V takovou chvíli se více než na oční kontakt soustředíme na správnou formulaci myšlenek. Lež s tím ani tentokrát nebude tedy mít nic společného.

Jak to vidí neurobiologové?

Do výzkumu fenoménu přímého očního kontaktu se zapojili také neurobiologové a přispěli svojí pověstnou troškou do mlýna. Podle nich je vyhýbání se očnímu kontaktu dokonce neurologicky podmíněné. Jedná-li se například o lidi s jistou poruchou autistického spektra, může být pro ně oční kontakt dokonce svým způsobem až bolestivý, v mírnějších případech víc než jen nepříjemný.

Jiný kraj - jiný mrav...

Svoji roli hraje také kulturní kontext - zatímco západní kultura si na očním kontaktu zakládá, v Asii i v dalších částech světa může být delší pohled do očí druhého člověka považován za nezdvořilý až agresivní. Naopak odvrácení pohledu či sklopení očí je znakem projevu úcty.

Největší podvodníky většinou neodhalíme

Proč se vlastně díváme jeden druhému do očí? Staré přísloví říká, že oko je do duše okno. Svým způsobem je to pravda a ve většině případů již z pohledu vyčteme upřímnost, případně postranní nedobré úmysly. Nenechme se ale mýlit, nejde o jednoznačnou záležitost. Pokud nejsme skutečnými odborníky, jen těžko tímto způsobem odhalíme podvodníka. Jejich dokonalost totiž vězí právě v dokonale zvládnuté mimice, hraně upřímný pohled nevyjímaje.

Všímejte si maličkostí

I když tedy nejde o stoprocentně jistou metodu, je vhodné všímat si v komunikaci s ostatními lidmi i takových zdánlivých maličkostí. Můžeme se v mnoha případech vyvarovat pozdějšího zklamání. Ať je to jakkoliv, vědci zdůrazňují, že absence očního kontaktu zvyšuje napětí, nejistotu a narušuje vzájemnou komunikaci. Jakákoliv odchylka od běžného jednání v tomto smyslu by tak měla být signálem k zamyšlení.

tags: #ted #se #muzete #prirode #podivat #do

Oblíbené příspěvky:

• Článek o výrobě polypropylenu
• Dopady klimatických změn
• Přeprava odpadu v ČR: Legislativa
• Studie o mizení rostlin
• Je Ferda Mravenec skutečně škůdce?