Mizení původních rostlin v české přírodě: Studie Botanického ústavu

10.03.2026

Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami. Změny v české květeně se podle týmu botaniků dějí v důsledku několika faktorů, jejichž význam se v čase mění.

Za posledních 60 let se v tuzemsku některé druhy rostlin začaly i šířit. V posledních 20 letech jde především o teplomilné rostliny a nepůvodní druhy pocházející z teplejších oblastí, což může být podle botaniků důsledkem klimatických změn. Naopak v 60. a 70. letech ovlivňovalo proměnu květeny na českém území především narušování krajiny člověkem.

"Nejvíce ubývají druhy, které jsou typické pro rašeliniště, světlé lesy, suché trávníky a málo produktivní pastviny, jež jsou chudší na živiny. Často jde o druhy vyžadující pravidelnou pastvu nebo seč, což souvisí mimo jiné s ukončením tradičního hospodaření. "Velký vliv má zejména nárůst obsahu dusíku a fosforu v půdě způsobený splachy hnojiv z polí nebo atmosférickým spadem dusíku," uvedla Klinkovská.

Zhruba mezi lety 1981 a 2000 se podle studie začínal projevovat vliv zarůstání pozemků a houstnutí lesů, kde se lépe šířily druhy tolerantní k zastínění a vázané na méně narušená stanoviště. "Kvůli kolektivizaci a intenzifikaci zemědělství v předchozích dekádách zaniklo mnoho malých farem. Došlo k opuštění pozemků původně využívaných jako pastviny nebo louky, ze kterých se pravidelně sklízelo seno.

Brněnští botanici se chystají výzkum změn květeny rozšířit. Za poslední tří roky shromáždili údaje z opakovaného sledování rostlinných společenstev v databázi ReSurveyEurope. "Naše databáze obsahuje údaje z více než 120 000 ploch po celé Evropě, kde byly opakovaně zaznamenávány všechny druhy rostlin s časovým odstupem let až několika desetiletí," doplnila správkyně databáze Ilona Knollová z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Naše zemědělství je dnes prostě závislé na likvidaci původních druhů. Krče nemizí z důvodu klima, ale proto, že je vyřežou a vytrhají. Nyní to co není polní rostlina, sice jsou to rostliny které by tu normálně rostly ale nesmějí. Chemie je nastavena na tyto rostliny a ty prostě zpálí.

Příklad, postříkali pole, ovšem obilí zežloutlo, tak řekli, že je to plíseň. Pomýtli ho a opět zaseli. Po vzejití přijeli a vzali to i mezema a ulítlo to na louku a tady je vidět jak je tato chemie agresivní a selektivní. Vše uschlo mimo obilí. Proto mizí naše druhy rostlin, ale nějaké globální oteplení na to nemá vliv. Jistě, že život lidí závisí na odstranění konkurence. Nejprve vytlačili divokou zvěř, pak divoké rostliny přeměnou na pole, pak hmyz, houby a bakterie na polích.

Vykácení lesů, vysušení močálů, rozšiřování pastvin na úkor lesa vede k degradaci krajiny- to vidíme všude po celém světě, byla to příčina zániku civilizací, nejsou třeba na to vědecké pokusy, semináře, úvahy.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Čtěte také: O ekosystému kolem nás

tags: #rostliny #nasi #prirody #ustav #botaniky