Vliv tepelných elektráren na ovzduší v České republice

Znečištění ovzduší se od roku 1990 v České republice významně snížilo, ale stále ještě není situace uspokojivá. Na řadě míst jsou překračovány imisní limity a to i tak významně, že v tzv. hot spot jako je Ostrava, musela být vyhlášena několikrát za rok smogová situace.

Jedním z důležitých zdrojů znečištění ovzduší v České republice je sektor energetiky, zejména uhelné elektrárny. Ty mají rozhodující podíl na emisi skleníkových plynů, ale i dalších znečišťujících látek, jako jsou oxid dusíku (NOX), oxid siřičitý (SO2), prach a také rtuť (Hg).

Podle epidemiologických studií znečištění ovzduší způsobuje kolem 5 až 10 tis. smrtí za rok.

Autor studie Edson R. Severnini ve vědeckém časopise Nature energy tvrdí: „Je zřejmé, že zde docházelo k růstu koncentrace znečišťujících látek ve vzduchu vlivem spalování uhlí, a tento fakt měl následně vliv na zdraví kojenců.“ Severnini uvedl, že je zde řada způsobů, jak může znečištěné ovzduší působit na vývoj plodu. Souvislost mezi znečištěným ovzduším a sníženou porodní vahou byla pozorována i v pánevní oblasti Severních Čech v osmdesátých letech minulého století.

Emise a znečišťující látky

Podle údajů z Integrovaného registru znečištění (IRZ), které pravidelně vyhodnocuje hnutí Arnika, se elektrárny umísťují na prvních místech mezi znečišťovateli u většiny znečišťujících látek.

Čtěte také: Ekologická daň na vytápění v ČR

Jednou ze škodlivin, u kterých opakovaně dochází k překračování imisních limitů, je prach. Celkově 17 největších elektráren emitovalo v roce 2019 dohromady více než 2 000 t tuhých znečišťujících látek, které obsahují nejsledovanější velikosti částic prachu PM10 a PM2.5.

Množství prachu, které se dostává do ovzduší je však několikanásobně vyšší v důsledku sekundární prašnosti, kdy již usazený prach je opakovaně zvedán větrem a vířen v ovzduší. Problém je o to palčivější, že škodliviny jsou emitovány na území, kde již nyní je překročen imisní limit, jako je např. Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.

Některé elektrárny se podílejí na emisích stovkami tun prachu za rok jako např. elektrárna Chvaletice společnosti Severní energetická.

Za největší znečišťovatele roku 2022 lze označit uhelné elektrárny. Kromě emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů nebo plynů způsobujících kyselé srážky jsou rovněž zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti.

Například elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku.

Čtěte také: Vliv světla a tepla na stanoviště rostlin

Devět z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice následovaná elektrárnou Počerady a elektrárnami Prunéřov a Ledvice.

Elektrárna Chvaletice navíc emise rtuti zvýšila o 70 procent oproti loňsku. Na prvním místě skončila opět elektrárna Počerady, na druhém v letošním roce elektrárna Chvaletice. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více jak 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více jak 1,1 milionu tun za rok.

Legislativa a omezování emisí

Podle rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví tzv. Závěry o BAT (Best available techniques - nejlepší dostupné techniky, zkráceně BAT) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení, které byly promítnuty do naší legislativy, musí elektrárny plnit od letošního srpna zpřísněné emisní limity a podmínky BAT.

Legislativa umožňuje za velmi přísných podmínek udělit ve správním řízení, které vede krajský úřad, výjimku z emisních limitů spojených s nejlepšími dostupnými technikami. Toho využili téměř všichni provozovatelé velkých elektráren a požádali o výjimku z plnění limitu zejména pro rtuť.

Elektrárny jsou nejvýznamnějším emitentem rtuti a díky nim je Česká republika 4. největším znečišťovatelem rtutí v Evropě z energetiky. Pokud by všechny elektrárny získaly výjimku, tak se ročně vypustí do ovzduší navíc 1600 kg rtuti.

Čtěte také: Volba vytápění: Tepelné čerpadlo nebo plyn?

Největšími zdroji emisí rtuti v ČR jsou elektrárny Chvaletice a Počerady, které provozuje Severní energetická (Sev.en EC a.s.), jejíž vlastníkem je Pavel Tykač.

Pro elektrárnu Chvaletice výjimku pro vypouštění nadlimitního množství oxidů dusíku (NOx) a 3,5násobné překračování limitu pro rtuť vydal Pardubický krajský úřad již v loňském roce. Na základě odvolání obcí, místních spolků a ekologických organizací Ministerstvo životního prostředí výjimku zrušilo a pro podjatost převedlo Olomoucký krajský úřad. Ten výjimku vydal ve stejném rozsahu a Ministerstvo životního prostředí na základě odvolání, ji opět zrušilo a vrátilo Olomouckému krajskému úřadu k projednání. V dalším řízení musí provozovatelé podle ministerstva žádosti přepracovat.

Modernizace a uzavírání elektráren

Další pozitivní zprávou pro kvalitu ovzduší je, že některé z těch největších zdrojů jsou postupně odstavovány provozovateli. Důvodem jsou nejen přísnější limity, které musí zařízení plnit ale i rychle rostoucí ceny emisních povolenek, které výrobu elektřiny spalováním uhlí ženou do červených čísel.

V loňském roce společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. uzavřela tlakovou plynárnu Vřesová, která vyráběla plyn z hnědého uhlí a přitom emitovala ročně až 300 tun prachu. Právě u tlakové plynárny Vřesová tvořily náklady na nákup emisních povolenek téměř čtvrtinu nákladů.

Provoz ukončila i elektrárna Prunéřov I (440 MW) společnosti ČEZ s emisí téměř 200 tun prachu. Novější elektrárna Prunéřov II (3 x 250 MW) emituje poloviční množství prachu.

Skupina ČEZ plánuje odstavit na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022-2023 v elektrárně Dětmarovice tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 MW. Místo nich vybuduje výkonné kogenerační jednotky, které zajistí kombinovanou výrobu elektřiny a zároveň tepla z plynu.

Zavřela elektrárnu Prunéřov I (440 MW), ukončila provoz dvou bloků v elektrárně Ledvice (220 MW), prvního bloku v Dětmarovicích (200 MW) a černouhelný zdroj v Ostravě-Vítkovicích (80 MW) převedla na plyn, v příštích letech plánuje odstavit třetí blok hnědouhelné elektrárny Mělník (500 MW).

Uhlí využívají jako palivo i teplárny. Většina těch, které zásobují teplem obytnou zástavbu, má výkon významně nižší než elektrárny. Stát jim pomůže s modernizací i změnou paliva dotacemi z Modernizačního fondu, který je tvořen z plateb za emisní povolenky. Podle sdělení Ministerstva životního prostředí k dispozici v následujících letech by mělo být až 150 miliard Kč. První výzva zaměřená právě na teplárny je již vypsána.

Dopady a perspektivy

Zase se potvrdilo, že pokud je nastavena změna zákonem, tak se s ní průmysl dokáže vyrovnat. Pokud však jsou zákony benevolentní, tak provozovatele nic nenutí praxi škodlivou pro životní prostředí změnit a řada z nich jde tzv. „na hranu toho, co zákon povoluje“.

Změna prospěje nejen ovzduší, ale vytvoří prostor pro rozvoj nových technologií. Stát namísto skryté podpory nevyhovujících technologií, může podpořit ty nové, perspektivní.

tags: #tepelné #elektrárny #vliv #na #ovzduší #studie

Oblíbené příspěvky:

• Aquapark Lodín
• Podmínky povolení znečišťování ovzduší
• Potenciál obnovitelných zdrojů
• O české krajině
• Průvodce fotografováním přírody s Google