Aktivity ekologického hnutí TEREZA a jejich dopad na vzdělávání a společnost

Ekologické hnutí hrají klíčovou roli ve vzdělávání a ochraně životního prostředí. Jedním z významných aktérů v České republice je vzdělávací centrum TEREZA, které se již 45 let věnuje environmentální výchově a praktické ochraně přírody.

Environmentální výchova a vzdělávání

Sdružení TEREZA nabízí školám programy environmentální výchovy Les ve škole, GLOBE a Ekoškola, které umožňují smysluplný kontakt žáků s přírodou v rámci jejich školní výuky.

Prosincové číslo roku 2024 časopisu o ekovýchově v Praze je věnováno historii environmentálního hnutí, vzedmutí občanského aktivismu a praktické ochrany přírody.

Na mezinárodní online konferenci Udržitelnost v knihovnách 2021 s podtitulem Veletrh sdílení a partnerství ke splnění Cílů udržitelného rozvoje zazněla řada zajímavých příspěvků. Mezi nimi například:

• Zelená knižnica
• Zdravá půda - zdravá krajina
• Komunitou podporované zemědělství - jídlo jako vztah
• Kreativní vzdělávání pro (udržitelnou) budoucnost
• Metodické materiály věnující se globálnímu rozvojovému vzdělávání
• Místně zakotvené učení a program Škola pro udržitelný život

Podpora ekologických projektů v Brně

Environmentální zařízení v Brně mohla od března 2024 čerpat prostředky k realizaci svých projektů zaměřených na nakládání s bioodpadem. Tato iniciativa představuje již 15. ročník dotačního programu Ekologická výchova, jehož cílem je vzdělávat o udržitelných způsobech života a podporovat ochranu životního prostředí.

Čtěte také: Ekologie Natur Cuni

Dotovány jsou dle tématu pro rok 2026 projekty o manipulaci s bioodpadem. Kromě toho peníze poputují na aktivity v přírodě nebo tematické příručky. Mezi žadateli se pravidelně objevují lesní mateřské školky, základní školy a gymnázia nebo ekologické spolky, hnutí i neziskové organizace.

Spolky jako ENVIK nebo Ekocentrum pořádaly osvětové akce o greenwashingu. Děti se tak učily, jak odhalit falešná ekologická tvrzení a jak na uvědomělou spotřebu. Podobným projektům se věnuje také školské enviromentální zařízení Lipka. Jeho pisárecké pracoviště Rozmarýnek připravilo interaktivní výuku o ekologickém značení výrobků.

Každý subjekt může nanejvýš jednou za rok získat příspěvek ve výši až 100 000 korun. Téma a další informace k dotacím na rok 2027 se veřejnost dozví už v létě.

Význam pobytu v přírodě pro děti

Čas strávený venku, a to nejlépe v přírodním prostředí, se scvrkl na několik minut denně. Široká paleta odborníků teď diskutuje nad tím, co všechno platíme jako daň za to, že jsme nechali dětství zavřít mezi čtyři stěny místnosti. Patří sem například zvýšený výskyt obezity, cukrovky a astmatu u dětí, jejich nižší schopnost koncentrace, agresivnější chování, měně realistická očekávání od života nebo vyšší pravděpodobnost osobní izolace.

Formující se hnutí návratu dětí k přírodě dnes ve Spojených státech nevedou žádní hippies, ale vědci a univerzitní profesoři. Pomocí výzkumů objevují, jak nenahraditelný je pro komplexní rozvoj osobnosti dítěte pobyt v přírodě, aby ho ospravedlnili v očích odborné i širší veřejnosti.

Čtěte také: Tereza: Programy pro školy

Již výzkumy prováděné v 90. letech na sídlišti Robert Taylor Homes v Chicagu, přinesly důkazy, že bydlení v domech více obklopených zelení má u lidí pozitivní vliv například na životní spokojenost, sílu řešit různé životní problémy nebo také vyšší koncentraci pozornosti. Děti z domů s větším množstvím okolní zeleně trávily více času hrou venku, měly více sociálních interakcí s vrstevníky i dospělými a jejich hra vykazovala prvky větší kreativity.

Pozdější výzkumy provedené například na 101 středních školách v Michiganu ukázaly, že ve školách s okny s větším výhledem na zeleň nebo ve školách, kde dovolují studentům jíst mimo budovu školy, získávají studenti vyšší počet bodů v národních srovnávacích testech a mají méně výchovných problémů.

V posledních 20 letech se především ve Skandinávských státech a v Německu staly rovnocennou alternativou ve vzdělávání předškolních dětí tzv. lesní mateřské školky. Děti z lesních MŠ jsou šikovnější v hrubé motorice, méně často nemocné, emocionálně stabilnější, kreativnější.

Smysluplné aktivity v přírodě přinášejí radost, zvyšují motivaci k učení a posilují vztahy ve skupině.

Výzkumy a studie o vlivu environmentální výchovy

V roce 1998 byla v USA publikována průlomová studie organizací SEER. Její výzkumníci vyhodnotili kvalitní programy environmentální výchovy napříč Amerikou. Zkoumali 40 škol, které takové programy a téma životního prostředí systematicky využívaly jako integrujícího kontextu ke spojení jinak oddělených předmětů. To zahrnovalo i využití venkovních a přírodních prostor jako plnohodnotné učebny či laboratoře pro učení.

Čtěte také: O sdružení TEREZA

Výsledky byly působivé. Studenti účastnící se environmentálně založených vzdělávacích programů měli vyšší skóre ve srovnávacích testech nejenom v přírodních vědách, ale také ve čtení, psaní, matematice a sociálních vědách; měli méně kázeňských problémů; vyšší zájem o učení; a vyšší sebeúctu a pocit uspokojení, z toho, co dokázali.

I tady lze prokázat například nárůst obezity dětí nebo pokles jejich fyzické kondice, který koresponduje s dobou rozšíření počítačů do většiny rodin. Vše nasvědčuje tomu, že stojíme před stejnými problémy, jakkoli zatím méně intenzivními než například ve Spojených státech.

Další aktivity a ocenění

Výroční je toto číslo i svým obsahem, věnujeme jej totiž historii environmetálního hnutí a historii pražských ekocenter a spolků.

Stanice přírodovědců Domu dětí a mládeže na pražském Smíchově slaví 70 let svého působení a aktivit s dětmi. Hnutí Brontosaurus oslavilo již 50 let své činnosti. Středisko ekologické výchovy Toulcův dvůr oslavilo již 30 let své činnosti. 35. výročí slaví spolek Pražské matky (dnes s novým názvem Pěšky městem), nebo Zelený kruh, asociace ekologických organizací. Jen o 10 let letitější je Český svaz ochránců přírody, založen byl 11.

Jeden z článků popisuje také historii vzniku ZEVO Malešice (spalovna), další pak pojednává o kauze ve Stromovce v 70. a 80.

V říjnu se konala již patnáctá Krajská konference EVVO v Praze, jejímž tématem byla Voda a zeleň ve městě s důrazem na důležitost stromů. Upozorňujeme také na článek o nové kampani Pasti na ptáky. Na kampani spolupracovalo hl. m. Praha s Českou koalicí pro ochranu biodiverzity (CCBC), Českou společností ornitologickou (ČSO) a s předními českými tanečníky.

Ve čtvrtek 15. září 22 zasedl na FSV UK Výbor Ceny Josefa Vavrouška k výběru nejlepších prací v již 27. ročníku Ceny. Kategorii diplomových prací obeslal rekordní počet 23 studentek a studentů.

První místo v kategorii diplomových prací získala Mgr. et Mgr. Tereza Prášilová, roz. Vedoucím a konzultantem byl PhDr.

V 18. ročníku Ceny Josefa Vavrouška, kterou každoročně vyhlašuje děkan Fakulty sociálních věd, získali ocenění hned dva studenti z Katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií UK.

• 2. místo: Mgr. Kateřina Léblová za studii Sociální motivace k ochraně přírody v ČR do roku 1956: Analýza vybraných chráněných území
• 3. místo: Mgr. Jakub Hemala za studii Subjektivní blahobyt. Přístupy a hodnocení v EU-15 a ČR

tags: #tereza #ekologické #hnutí #aktivity

Oblíbené příspěvky:

• Šestiúhelník v přírodě
• Emisní normy v ČR
• Ekologické zemědělství Velké Meziříčí
• Životopis Milana Vitka
• Cíle a metody EnvV