Ekologické Dopady Těžby Slatinnice

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019) navrhují vymezení a upřesnění specifických oblastí pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území.

Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací.

Přírodě Blízké Lesní Hospodaření (PBLH)

Přírodě blízké lesní hospodaření (PBLH) je nadstandardní způsob péče o les, který si volí lesníci dobrovolně. Principem je trvalé zodpovědné a uvědomělé udržení lesa, péče o něj a těžbu, péče o biodiverzitu, a zajištění ekologické úlohy lesa v péči o krajinu. PBLH je hlavním nástrojem pěstební péče v lesích chráněných území, smyslem je pečovat o celé ekosystémy, vytvořit optimální strukturu lesa, uplatnit dlouhé obnovní doby s vyloučením holosečí, omezit monokultury a naopak podporovat diverzifikované porosty, využít spontánní přírodní procesy, pokud možno nepřidávat do porostů energii (nehnojit), cizí látky (pesticidy) používat v nejmenší možné míře, využít šetrné technologie a přípravky a především pracovat v porostu s jednotlivými stromy a nepostupovat slepě systematicky.

Nedílnou součástí je podporovat biodiverzitu, chránit vzácné biotopy a ponechávat mrtvé dřevo, které může sloužit jako stanoviště mnohým bezobratlým či jako půdotvorný substrát, jež dodá přirozené živiny.

Obnovu v této části zapříčinila nahodilá těžba smrku. Jsou zde vidět i zbytky po výřezech (hromady klestí, vyklizovací linky). Obnova lesa je souhrn pěstebních opatření v procesu nahrazení stávajícího, zpravidla dospělého lesa novým pokolením lesních dřevin. Obecným cílem je dosažení vyváženosti mezi možnou optimální produkcí obnovovaného porostu a zdárným vývojem následného porostu při minimalizaci nákladů na jeho založení.

Čtěte také: prevence znečištění vody při těžbě

Nejefektivnější je obnova přirozená, která je v hospodářském lese spojena s cílevědomou činností lesního hospodáře. Porost je k přirozené obnově od mládí připravován výběrem, tedy ponecháním nejschopnějších jedinců při současném odstraňování kmenů vadných, nemocných nebo jinak poškozených. Principem přirozené obnovy je nalétnutí nebo opad semen na vedlejší holou plochu nebo přímo pod mateřský porost.

K tomu, aby vše proběhlo úspěšně, musí být splněno několik podmínek (např. výskyt mateřského stromu, semenný rok, vhodný stav půdního povrchu pro vyklíčení atd.). Tento způsob hospodaření nabízí několik výhod (např. není třeba pracně zalesňovat, nedeformují se kořenové systémy jako u vysazovaných sazenic, je zajištěn geneticky adaptovaný materiál přímo z lokality, nedochází tak k zabuřenění plochy jako na holinách apod.). Nevýhodou je náročnější výchova.

Cílem je to, že nejstarší etáž zůstane do doby, než střední generace doroste k jejím korunám a nálet (tj. nejmladší generace) odroste. Poté se provede výchova spodního patra a následně se smýtí i výstavky modřínu. Patrovitost lesa je zajímavá nejen esteticky, ale i ekologicky a produkčně. Každé z pater lesa má své opodstatnění.

Vytvořila se díky neustálému boji rostlin o životní prostor, a v patrovité formaci si rostliny co nejméně navzájem překážejí, což umožňuje růst velkého množství rostlin na stejné ploše. Vrstvení lesa je tím složitější, čím příznivější jsou vnější podmínky okolí a naopak. Jde nám o maximalizaci produkce na jedné prostorové jednotce, tzn.

Pěstování douglasky může být jednou z forem zvyšování druhové diverzity lesa. Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je nepůvodní, ale je vysoce produktivní, považuje se za rychle rostoucí dřevinu a její světlostní přírůst je větší než u stejně starých smrků (jak je vidět).

Čtěte také: Fosfor a ekosystémy

Díky otočení expozice dochází ke změně stanovištních podmínek, což se projevuje druhovou změnou a v obnovovaném porostu je výrazně vyšší zastoupení světlomilného dubu zimního. I zde však musíme postup a rychlost obnovy přizpůsobit stanovištním podmínkám a požadavkům dřevin. Bude-li obnova, která přináší prosvětlení, pomalejší, zmladí se dřeviny snášející stín (např. stínomilný habr, lípa, buk).

Navíc tam, kde se neujmou mladé stromky, hrozí zabuřenění těchto ploch. Vlivem malé intenzity výchovných zásahů v historii došlo k přeštíhlení stromů, které se na jaře 2006 pod vlivem těžkého sněhu prolámaly. Nyní pokračuje intenzivní zpevňování porostu a podpora všech melioračních a zpevňujících dřevin (MZD).

Za MZD se považuje většina listnáčů popř. jedle. Mají několik užitečných funkcí, pro které jsou lesníky oblíbeny, a) obohacují půdu svým kvalitním opadem a zlepšují tak stanovištní podmínky na stanovišti, b) pomáhají zpevňovat kostru lesního porostu a zvyšují tak odolnost proti povětrnostním vlivům, c) snižují náchylnost monokultur ke kalamitám způsobeným škůdci, d) vytváří příznivější mikroklima v lesních porostech aj. Intenzivní výchovou nakonec byli vybráni nejkvalitnější jedinci, kteří jsou podporováni a vypadá to, že porost je již téměř zastabilizován.

Přesto, že se jedná o 140 let starý porost, hmotnatost je u borovice velmi nízká. Původně tu rostla směs borovice a smrku, ovšem díky teplejšímu počasí a stanovištním podmínkám smrk ustoupil a zůstala pouze borovice, která díky proředění využije světlostní přírůst. Podsadba dubem bude toto stanoviště meliorovat.

Probírka (tj. úmyslná těžba mladého porostu) se provádí za účelem úpravy druhé skladby, zlepšení zdravotního stavu, podpory hmotové produkce, zlepšení porostního prostředí atd. Porost je zde rozdělen přibližovacími linkami, aby byl přehledný a zpřístupněný, zpevnil se a vytěžená hmota mohla být přiblížena samovýrobcem.

Čtěte také: Veletov: Životní prostředí a těžba

Dub se zde zmladil přirozeně. Spontánně tak vznikl dvouetážový porost, který je nadále vychováván. Proces odumírání smrku probíhal řádově před více než 10-ti lety a porost se tak stal inspirací pro řešení problematiky odcházejících (umírajících) porostů ve zbývajících částech lesa. Osvědčila se metoda výstavků a následné přirozené obnovy, kdy vzniká nový les.

Pěstované duby se podporují pozitivním výběrem, jehož princip tkví v tom, že se uvolňují cíloví jedinci, kterým se díky prostoru daří lépe. Vybraní jedinci (tj. ti nejlepší) jsou intenzivně podporováni a vyvětveni. Před zásahem byly koruny dubu příliš úzké a stísněné. Po uvolnění došlo k nárůstu tzv. vlků (postranních větví), které po zesílení koruny ustoupí. Pozitivní výběr je vhodný pro všechny nově vznikající dubiny.

Pokud je stanoviště příznivější jako zde, je dobrá hmotnatost i u smrku (stáří 70 let). Paseka byla uměle zalesněna sadbou dubu a díky příznivým podmínkám kultura prosperuje. Pokud se na ploše objevil nálet cenných listnáčů (např. jilm), byl ponechán. Výhodou umělé obnovy je možnost volby obnovovaných dřevin, pokud chceme změnit druhovou skladbu nebo potřebujeme kvalitnější materiál.

Na ploše byl vysoký počet jedinců, který několikanásobně převyšoval běžné vysazované počty. O to je výchova náročnější. Dříve byla plocha chráněna oplocením. Podobné zmlazení bylo i mimo oplocenku včetně cesty, na které stojíme. Vlivem tlaku zvěře bylo ale zmlazení na neoplocených místech důsledně zlikvidováno.

Zdejší jehličnaté porosty byly vysázeny uměle, což kvalitu půdy příliš nezlepšilo. Ale je zajímavé, že pod jehličnatým porostem se zmlazují listnáče a daří se jim. Ty pak splňují meliorační funkci a zajišťují tak příznivější podmínky pro dospělý porost.

Tam, kde se ani pomístně nevyskytuje přirozené zmlazení, je třeba postupně obnovovat umělou sadbou. Mělo by se využívat přirozených porostních mezer, které při svých okrajích bývají pevnější a odolnější vůči bořivým větrům. Vždy je třeba mít na paměti, že dochází k výraznému narušení porostní celistvosti.

Podrostní hospodaření představuje poměrně málo velkých pasek (holin), nejlepší využití prostoru a času a tím trvalou nepřetržitou produkci dřeva. Díky prosvětlení se v lese tvoří pestrá společenstva rostlin i živočichů, kteří se stávají díky současným hustým lesům ohroženými.

Energetická Soběstačnost Obce Slatinice

Současné vysoké ceny energií přiměly mnoho Čechů k tomu, aby si do svých nemovitostí nechali nainstalovat solární panely nebo tepelná čerpadla. Proč by se ale k podobným krokům nemohly odhodlat i tuzemská města a vesnice? Větší energetické soběstačnosti a souvisejících úspor se už několik let snaží dosáhnout třeba v moravských Slatinicích.

O větší míru soběstačnosti se ve Slatinicích začali zajímat zhruba před osmi lety, kdy se zastupitelé museli rozhodnout, zda převezmou provoz sítě vodovodů a kanalizace včetně čističky odpadních vod od soukromé firmy. „Tehdy nám došlo, že celá síť je velmi náročná na spotřebu energie. Když jsme to tedy začali blíže zkoumat, došli jsme k závěru, že by obce energetiku řešit měly. Vodné a stočné jsou totiž jedny z mála nákladů pro občany, jejichž výši lze přímo ovlivnit.

Kromě vodného a stočného může mít obec vliv také na poplatky za komunální odpady, což Slatinice dovedlo k myšlence postavení bioplynové stanice s výkonem půl megawattu. „Bylo by ideální, aby se odpad co nejvíce třídil, nikdy to ale nebude stoprocentní. Dá se však zařídit, abychom měli z odpadu aspoň nějaký užitek. Z bioplynu lze totiž vyrábět elektřinu a teplo, případně můžeme zemní plyn dodávat přímo do sítě.

Pro občany a návštěvníky je obvykle důležité především to, aby se dané stavby nenacházely nikde v zastavěném území města či vesnice, a nerušily je tak svým hlukem či zápachem. Větší důvěru ze strany svých obyvatel si vedení obce získalo třeba díky tomu, že se podařilo zvládnout převzetí vodovodní a odpadní sítě od soukromého provozovatele.

„Lidé se původně báli, že třeba nepoteče voda, po několika prvotních problémech už ale celý systém funguje bez komplikací. Po převzetí vodovodní sítě ji navíc obec rychle zrekonstruovala, což s sebou přineslo zásadní výhody. „Každý vodovod má nějaké ztráty, přičemž u toho našeho dosahují necelých pěti procent. Troufám si říct, že v celé zemi je jen málo obcí, které jsou na tom stejně dobře.

Aktuálně se Slatinice chystají na instalaci několika fotovoltaických elektráren, které budou umístěny na střechách obecních budov. „Chceme je mít na mateřské škole, na šatně sportovního klubu a na sokolovně, což by mělo dát dohromady špičkový výkon zhruba 180 kilowattpeaků. Tyto objekty jsme zvolili, protože mají nejvhodnější typ střechy, a navíc jsou orientované správným směrem.

V Česku totiž stále neexistuje legislativa, která by tento proces dobře ošetřila: „Uvažovali jsme tedy nad tím, že bychom si po vesnici zavedli vlastní elektrickou síť, do níž by se mohli zapojit i občané. Nejprve ale chceme počkat na plánovaný zákon o komunitní energetice. I kvůli chybějící legislativě zatím Slatinice počítají s tím, že se do systému nejprve zapojí jen obecní budovy.

Fotovoltaické elektrárny za zhruba osm milionů korun mají ve Slatinicích vyrůst už poměrně brzy, obec chce brzy požádat o státní dotaci na jejich vybudování. Přičemž pokud bude žádost úspěšná, získané peníze by mohly pokrýt až 70 procent všech nákladů. Velmi důležitou součástí koncepce je podle Mikmeka také management celého systému, který výrazně přispívá k jeho rentabilitě.

Za každé situace se totiž musí vyhodnotit, zda je lepší vyrobenou energii spotřebovat, akumulovat, prodat, či nakoupit, což vždy ovlivňuje mnoho různých faktorů. Za účelem akumulace vyrobené energie chtěly Slatinice původně vybudovat kontejnerové bateriové úložiště.

Hlavním problémem tohoto řešení jsou ale vysoké pořizovací náklady a nízká životnost baterií, která se pohybuje kolem pěti let. „Baterie jsou navíc velmi neekologické, protože materiál na jejich výrobu je nutné někde vytěžit. Nakonec se tedy Slatinice rozhodly jít jinou cestou, a tak do koncepce zařadily výstavbu poměrně nečekaných zařízení: „Zhruba před šesti lety jsme začali plánovat výstavbu kluziště, které se nám podařilo zprovoznit na letošní zimní sezónu.

A protože použití vyrobené energie na provoz zařízení, jež budou vydělávat peníze díky vstupnému, se dle starosty opravdu osvědčilo, plánuje obec další podobné projekty. Mezi nimi je i výstavba přírodního koupacího biotopu, která má oproti kluzišti ještě jednu velkou výhodu, a sice že energii spotřebovává jen v létě, kdy jí zároveň solární elektrárny vyrobí největší množství. Velkým lákadlem biotopu pak má být skutečnost, že se v něm budou nacházet termální jezírka s léčivou slatinickou vodou.

Asi největší stavbou z celého energetického plánu je přečerpávací elektrárna s výkonem jednoho megawattu, která má vzniknout na svazích kopce Malý Kosíř. Její hlavní výhodou je to, že je z provozního hlediska poměrně nenáročná. Oproti bateriím se tedy v dlouhodobém horizontu vyplatí více, a to i přes vyšší počáteční investici.

Konkrétní doba realizace tak závisí hlavně na tom, kdy, respektive zda stát vypíše potřebné dotace: „Když budou nejdříve vypsané dotace na bioplynovou stanici, budeme nejprve realizovat ji, v opačném případně může být první právě přečerpávací elektrárna. Pokud by ale z nějakého důvodu obec dotaci nezískala, chtěl by starosta k výstavbě jednoho či druhého využít takzvaného PPP financování, v rámci něhož veřejný sektor spolupracuje s tím soukromým.

Pakliže se povede všechny, či alespoň většinu výše uvedených záměrů dotáhnout do zdárného konce, stanou se Slatinice skutečně jednou z nejvíce energeticky soběstačných obcí v celém Česku. A protože takové pomyšlení zní velmi atraktivně, vyzývá Mikmek i ostatní starosty, aby s rozvojem vlastních energetických projektů nezaháleli - pro výstavbu nějaké té elektrárny se totiž dle jeho názoru dají najít vhodné podmínky téměř všude.

I přes všechny potenciální problémy ale ve Slatinicích věří, že se jim plánů vytyčených v jejich energetické koncepci dosáhnout podaří. „Co se týče konkrétních realizací, nejblíže je zatím instalace solárních panelů. Poté už bude záležet na finanční situaci obce, celkové ekonomické situaci, dotacích či třeba na míře produkce gastroodpadu.

Historie Těžby v Oblasti

Historie osmi malých lomů...Vtelenské lomy Ležely jižně od města Mostu a severně a severovýchodně od obce Vtelno. Toto ložisko bylo označeno jako Benedikt a Elisabeth. Dolové pole bylo otevřeno selskými dobývkami v polovině 19. století. V roce 1961 byly zahájeny rekultivační práce na výsypce Benedikt a Elisabeth.

Lokalita lomu Třískolupy ležela na katastrálním území obce Třískolupy, okres Louny a menší část na katastrálním území obce Polerady v okrese Most. Obec Třískolupy byla kvůli těžbě zlikvidována. Těžební činnost lomu Třískolupy byla ukončena k 31.12.1982. Vyuhlený lom byl využit jako odkaliště popílku pro elektrárnu Počerady.

Otvírka lomu Polerady měla vyrovnat pokles produkce energetického paliva v oblasti uzavření lomu Slatinice v době, kdy ještě nebude ukončena výstavba lomu Vršany. K otvírce lomu však nakonec ani nedošlo.

Lom Slatinice (Šmeral) Byl založen v roce 1958. V roce 1963 došlo k přejmenování na Důl Bohumír Šmeral. Nacházel se na jihozápadní straně vrchu Ressl. Na východní straně byl ohraničen Čepirožskou výsypkou a na jižní straně zabíral území bývalé obce Slatinice, která byla před postupem lomu zlikvidována, stejně jako obec Hořany na východním okraji lomu. Důl byl otevírán jako účelový pro těžbu energetického uhlí k zásobování elektrárny Mělník. Lom byl vyuhlen v červnu 1986. Vyuhlený lom byl využit jako výsypný prostor pro lom Vršany.

Náhradou za douhlované Lomy Šmeral a Třískolupy měl být původně vybudován lom Bylany. Avšak této otvírce byla časově předřazena otvírka vršanského pole. Pro těžební účely lomu Vršany byl dobývací prostor vyčleněn z dobývacího prostoru Holešice lomu Jan Šverma. Lom měl být hlavním dodavatelem energetického paliva pro elektrárnu Počerady. Výhledově měl vytěžit až 6 miliónů tun uhlí ročně. Na výsypce Malé Březno v současné době probíhají rekultivační práce.

Území dolu Ležáky a jeho nejbližší okolí bylo předmětem báňského podnikání již v dávné minulosti. První záznamy o dolování pocházejí z roku 1763. Lom Most Pro udržení a rozvíjení těžby potřebného množství uhlí, bylo rozhodnuto, že se těžba rozšíří do pilíře pod městem Most. Se skrývkou lomu se začalo 1.1.1970. Od roku 1984 docházelo k propojení lomu Ležáky s lomem Most. Těžba uhlí byla dokončena v roce 1993. V témže roce byl v lomu otevřen kamenolom. Podle plánu likvidace lomu Ležáky bude zbytková jáma lomu zatopena na kótu 199 metrů nad mořem a vznikne tak vodní nádrž.

První uhlí bylo vytěženo v roce 1899 z Dolu Venuše. Po znovuotevření měl důl stanoven úkol razit chodby pro stěnování, to však bylo změněno a v roce 1957 začaly průzkumné práce pro lomové dobývání dolu Ležáky. Dokončovací práce k uzavření provozu skončily v dubnu 1961 a likvidační práce byly ukončeny k 31. prosinci 1961. Dolové pole bylo rozděleno mezi sousední doly Ležáky, Mír a Kohinoor.

Dřeviny a Hospodářské Způsoby

Dřevina geograficky nepůvodní (introdukovaná) - je dřevina, jež se nevyskytovala v daném území bez přičinění člověka během posledních 10 000 let, ale byla člověkem uměle vysazena a pochází z jiné země (světadílu). Dřevina meliorační -má zajistit udržení, popř. zlepšení stanovištních podmínek porostu díky rychlému rozkladu svého opadu. Dřevina zpevňující - má schopnost zvyšovat odolnost porostů vůči větru i dalším destabilizačním faktorům a tím předcházet jejich kalamitnímu rozpadu. Jedná se zejména o hlubokokořenné dřeviny: modřín, borovici, dub, jasan, klen a buk. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin stanovuje vyhláška č. 83/1996 Sb.

Hospodářský způsob - soubor hospodářských opatření, který vede k charakteristické věkové a prostorové struktuře lesa. Hospodářský způsob podrostní - obnova probíhá pod ochranou (clonou) mateřského těženého porostu. Jeho podstatou je postupné snižování zápoje obnovovaného porostu, kdy se vytváří optimální podmínky pro nasemenění, ujmutí se a odrůstání náletu a nárostu (popř. podsíjí a podsadeb). Hospodářský způsob násečný - obnova porostů holosečnými obnovními prvky (náseky) o rozloze do 1 ha různého tvaru (pruhy, kotlíky, klíny), jejichž šířka nepřesahuje výšku obnovovaného porostu. Také zde se využívá i přirozené obovy bočním náletem semen. Hospodářský způsob holosečný - obnova na jednorázově vytěžených holosečích, jejichž šířka přesahuje výšku obnovovaného porostu. Kotlík - malý obnovní prvek oválného popř.

Kůrovci - podčeleď brouků z čeledi nosatcovití (dříve samostatná čeleď kůrovcovití). V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový (Ips typographus), který při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin. Jejich larvy žijí mezi kůrou a dřevem, tedy v živých tkáních stromu. Pokud dojde k přemnožení, strom usychá, a opadá mu...

tags: #tezba #slatinice #ekologicke #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu s Míšou Růžičkovou
• Česká legislativa pitné vody
• Průvodce tříděním odpadu
• Veřejná Emise Akcií
• Změny klimatu a oceánská proudění