Skladba Suroviny Suti a Možnosti Jejího Využití v České Republice

V současné době tvoří inertní stavební suť v průměru cca 45 % z celkové produkce odpadů v ČR i Evropě. V České republice vzniká ročně okolo 4 milionů tun inertní stavební suti, z čehož je výrazná část, tedy zhruba 85 %, ukládána na deponiích nebo skládkách a pouze 15 % je recyklováno a znovu využito, a to převážně s nízkou přidanou hodnotou jako zásypové, podkladní nebo stabilizační vrstvy. Tímto způsobem využití je výrazně ztížena jejich následná recyklace díky znečištění, např.

Snižující se množství přírodních zdrojů kameniva na jedné straně, a naopak rostoucí produkce stavební a demoliční suti na straně druhé, byly motivací a driverem k vývoji technologií pro maximální využití recyklovaného kameniva s co nejvyšší přidanou hodnotou a tak, aby výsledný produkt byl dále beze zbytku recyklovatelný.

Beton vyrobený z recyklovaného kameniva je právě takovým produktem, ideálně s využitím 100% náhrady přírodního kameniva recyklovaným, tedy vč. drobné frakce do 4 mm. Náhrada přírodního kameniva v betonu recyklovaným s sebou přináší výhody v environmentální i ekonomické rovině.

V rovině environmentální se jedná o zpracování málo využívaných, a přitom recyklovatelných surovin, které jsou z velké části ukládány na skládkách a zachování těchto kapacit pro skládkování materiálů, které recyklovat nelze. Zároveň jde o úsporu přírodních zdrojů kameniva pro aplikace, kde je přírodní kamenivo nenahraditelné. Dalším přínosem je snížení zátěže z dopravy, protože zdroje stavební suti pocházející z demolic starých objektů se většinou nachází v urbanizovaných oblastech a tedy blíže výroben betonu než lokality lomů a pískoven přírodního kameniva.

Recyklace Stavební Suti a Beton s Recyklovaným Kamenivem

Náhrada části přírodního kameniva v betonu, zejména hrubé frakce, recyklovaným je více méně standardní postup používaný jak ve světě, tak ojediněle i v ČR. Náš vývoj a výzkum se však zaměřil na výrobu betonu čistě z recyklovaného kameniva (RA) vč. drobných frakcí do 4 mm. Na základě tohoto řešení uvedla společnost Skanska a.s. na trh v České republice beton ze 100% recyklovaného kameniva pod názvem Rebetong.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Řešení spočívá jednak ve správné přípravě recyklovaného kameniva (recyklátu) a hlavně v technologickém postupu míchání tohoto betonu s využitím speciálních surovin - „nanofillerů“, jehož částice posilují pevnostní strukturu kameniva a směsi tak, že výsledný beton dosahuje podobných mechanicko-fyzikálních vlastností jako konvenční beton z přírodního kameniva v pevnostních třídách až C25/30 vč. vodonepropustnosti a mrazuvzdornosti. A to při stejné nebo dokonce nižší dávce cementu díky použití nanofileru a reaktivaci pojivových složek obsažených v recyklovaném kamenivu.

S ohledem na původ recyklovaného kameniva je potřeba počítat s tím, že modul pružnosti je nižší než u konvenčního betonu s čistým přírodním kamenivem, což je potřeba zohlednit při návrhu betonových a železobetonových konstrukcí z betonu z recyklovaného kameniva. Přesto je oblast použití velmi široká a pokud vezmeme v úvahu potenciální využití veškeré stavební suti do betonu, představovalo by to maximálně 20 % veškeré výroby betonu.

Vývoj a Testování Betonu z Recyklovaného Kameniva

Užitné parametry betonu ze 100% recyklovaného kameniva jsou výsledkem dlouhodobého vývoje společnosti ERC-TECH, na kterou navázala na začátku roku 2019 spolupráce společností Skanska, která je jednak jedním z největších výrobců betonu a zároveň přední stavební a developerskou společností a má šetrné stavění jako jednu z hlavních korporátních hodnot.

První laboratorní testy v laboratořích Skanska ukázaly překvapivě dobré výsledky betonu ze 100% betonového, cihelného nebo směsného recyklátu. Potvrdil se tak vysoký potenciál betonu z RA pro komerční využití, a to převedším na vlastních developerských projektech Skanska. Proto byly neprodleně zahájeny provozní testy přímo na pilotní betonárně v Olomouci opět s velmi dobrými výsledky. Společný vývoj přinesl mimo jiné další optimalizaci výrobních postupů, ověření vyrobitelnosti v podmínkách průmyslové výroby na betonárně a ověření technologických a reologických vlastností betonu z RA při výrobě, dopravě a zpracování.

Na základě těchto dobrých zkušeností přistoupila Skanska Transbeton s.r.o. ze 100% RA a od září 2019 vyrábí certifikovaný transportní beton s obchodní značkou Rebetong v pevnostních třídách do C 25/30, stupně vlivu prostředí do XC2, a prefabrikované stěnové dílce pod obchodní značkou Reblok. Zaměřuje se na výrobu betonu ze 100% RA z cihelné stavební suti (vč. drobné frakce do 4 mm), které je na trhu přebytek a jejíž využití má tudíž větší ekonomický i ekologický efekt.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

V rámci výzkumu a vývoje byly provedeny laboratorní zkoušky na čerstvém i ztvrdlém betonu. Na vybraných vzorcích pak pevnosti betonu v tahu ohybem i příčném tahu, mrazuvzdornosti, statického modulu pružnosti, nasákavosti, objemových změn betonu a hloubky průsaku tlakovou vodou. Výsledky laboratorních i provozních zkoušek ukazují dobré užitné vlastností betonu se 100% recyklovaného kameniva.

Po úspěšných laboratorních zkouškách bylo přistoupeno k provozním testům na míchacím zařízení BHS DKXS o objemu 1,67 m3 k ověření realizovatelnosti celého technologického postupu přímo v provozu betonárny. Během provozních zkoušek byla ověřena zpracovatelnost betonu na bázi recyklovaného kameniva, jeho chování, transportovatelnost a možnosti ukládání.

V rámci provozního testování bylo dále provedeno stanovení konzistence v čase na betonu z cihelného recyklátu, aby byla ověřena zpracovatelnost a transportovatelnost recyklovaného betonu s použitím speciálních přísad. Vzhledem k vyšší fluktuaci nasákavosti recyklátu, speciálně cihelného, je potřeba věnovat pozornost době zpracovatelnosti čerstvého betonu a použít speciální přísady, aby byla zajištěna dobrá zpracovatelnost po dobu min.

Jedním z faktorů úspěchu je kvalitní výroba recyklovaného kameniva ze stavební suti. Trvalo nějaký čas, než byl nastaven optimální výrobní proces, vybrána nejvhodnější zařízení a nastavení každého stroje ve výrobním řetězci. Důležitý je také zdroj SDS, nejlepším možným způsobem je řídit celý proces počínaje selektivní demolicí a vytvoření velkého úložiště recyklovaného kameniva s podobnými vlastnostmi.

Vyrobené recyklované kamenivo je testováno podle ČSN EN 12620+A1 a dále je požadována předepsaná křivka zrnitosti.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Po úspěšném provozním testování bylo přistoupeno k certifikaci systému řízení výroby (SŘV) betonu z recyklátu podle podnikové normy č. TN TRB 03/2019 a po skončení certifikačního procesu bylo v září 2019 vydáno stavebně technické osvědčení (STO) č. 060-049062. V roce 2020 pak následovala certifikace dalších betonáren společnosti Skanska Transbeton, s.r.o. pro výrobu betonu z recyklátu v Praze-Uhřiněvsi, Praze-Řeporyjích a ve Veltrusech a v Brně.

Bariéry a Budoucnost Využití Recyklovaného Kameniva

V současné době jsou nejen v rámci ČR, ale celé EU značné bariéry v technických předpisech, které významně omezují použití recyklovaných kameniv v betonu. Evropská norma pro beton EN 206+A1 doporučuje použití hrubého recyklovaného kameniva do betonu pouze do výše max. 50 % pro typ A a B, a to pouze pro stupeň vlivu prostředí X0. Česká národní norma ČSN P 73 2404 toto doporučení převzala jako limit. Pro podporu širšího využití RA do betonu a tím zlepšení hospodaření s druhotnými surovinami ve stavebnictví je nezbytné změnit tento konzervativní přístup a zaměřit se na výsledné vlastnosti betonu z recyklovaného kameniva bez omezení jeho obsahu.

Situace se začíná pomalu ale přece měnit, jak si veřejní zadavatelé čím dál víc uvědomují důležitost šetrného stavění a cirkulární ekonomiky, a naopak přichází s požadavky ve svých projektech na stavební výrobky z druhotných, recyklovaných surovin.

Zjištěné parametry během laboratorních i provozních zkoušek ukazují velký potenciál betonu ze 100% recyklovaného kameniva, jelikož jeho užitné vlastnosti jsou srovnatelné s konvenčními betony a má své uplatnění v řadě stavebních konstrukcích. Patentované řešení je plně v souladu s principy cirkulární ekonomiky, kdy lze velkou část inertní stavební suťi proměnit zpět na stavební materiál s výbornými vlastnostmi, který je navíc plně recyklovatelný a dále zpracovatelný stejným technologickým postupem. Díky snížení dopravní vzdálenosti recyklovaného kameniva, které se nachází spíše v urbanizovaných oblastech, proti přírodnímu kamenivu dováženého většinou z větších vzdáleností, je nižší uhlíková stopa, kterou lze dále snížit optimalizací skladby receptury použitím nižší dávky cementu. Celkově je možné snížit uhlíkovou stopu až o více než 10 %.

Nakládání se Stavební Sutí v České Republice

Kam se stavební sutí řeší každý stavebník, který staví, přestavuje či rekonstruuje. V žádném případě nevyvážejte stavební suť do volné přírody. Nejenže to nevypadá pěkně, ale stavební odpad může obsahovat jedovaté a toxické látky, které do přírody nepatří. Mnoho surovin ze stavebního odpadu lze opětovně využít či recyklovat a je třeba k tomu také tak přistupovat.

Kdo chce během rekonstrukce domu ušetřit, nalezne cestu, jak stavební materiál z demolice zpětně využít. Zbytky cihel, kamene, ale i omítek lze jednoduše využít pro další stavbu. Staré cihly stačí pouze očistit od zdicí malty pomocí zednického kladívka a může se využít pro další zdění. Kameny lze využít jako výplňové kamenivo do betonových konstrukcí. Využít lze i starou omítku a maltu.

Otlučenou omítku z rekonstrukce lze přesít přes tzv. prohazovačku (katr - katrování). Jedná se o ocelové síto s oky cca 10 x 10 mm. Katrováním dojde k oddělení jemných a hrubých částic. Pokud máte tu možnost, hrubší stavební suť (kameny, cihly, keramiku, beton) můžete využít například pro vybudování podloží pod příjezdovou cestu.

Pokud pokládáte zámkovou dlažbu, je třeba zhotovit podsyp tloušťky alespoň 200 - 300 mm. Tento hrubý materiál můžete využít na spodní vrstvu podkladu, na který dále přijde jemný štěrk. Nejenže tak ušetříte za dovoz suti, ale ušetříte také za štěrk hrubší frakce. Pokud máte stavební sutě více, než jste schopni zpracovat, můžete si nabídnout přes inzerát za odvoz či malou odměnu. Kdekdo shání pár cihel či kamení na dostavbu zídky apod.

Při stavbě vzniká taktéž mnoho běžného odpadu, který lze třídit. Jedná se o plast, papír, sklo a železo. Každý tento materiál je na stavbě vhodné třídit a odvážet do sběrných dvorů, kde se postarají o jeho likvidaci a příp. recyklaci. Tříděním stavebního odpadu můžete ušetřit několik set korun. Dřevěný stavební odpad je také třeba vytřídit a odvést do sběrného dvora.

Pokud máte svůj vlastní pozemek, kde může být kontejner postaven, nebo se dohodnete se sousedem, že kontejner bude stát na jeho pozemku, máte vystaráno. Pokud však potřebujete postavit kontejner na obecním pozemku, budete potřebovat povolení místního úřadu. Před vyřízením povolení je třeba specifikovat, kde kontejner bude stát a na jak dlouho se předpokládá zábor pozemku tímto kontejnerem.

Cena odvozu stavebního odpadu se odvíjí od množství odpadu a od složení odpadu. Za kontejner umístěný na obecním pozemku či na veřejné komunikaci také zaplatíte určitý poplatek, který je dán místní vyhláškou. Sazba za umístění kontejneru je dle lokality 10 - 20 Kč/m2/den a obdobná sazba je také účtována technickou správou komunikací. Mimo to je stavebníkovi účtován jednorázový správní poplatek ve výši několika stokorun. Ceny je třeba zjistit na příslušném místním úřadě a technické správě komunikací.

Pokud stavbu provádíte svépomocí, odpovědnost za nakládání s odpady máte vy, jako stavebník. Pokud si však na stavbu či rekonstrukci najmete firmu, odpovědnost spadá na tuto firmu, je však vše třeba specifikovat ve smlouvě o dílo. Pokud stavíte svépomocí, ale firmu si najmete pouze na odvoz stavebního odpadu, za naložení s odpadem jste odpovědni vy.

Azbest je zdraví škodlivá látka s karcinogenními účinky. Azbest obsahuje řada stavebních výrobků, které se v minulosti používaly pro stavbu obytných, průmyslových a zemědělských staveb. Azbest je zpravidla obsažen v obkladových deskách, zdicích materiálech, ale i v izolačních deskách a ve střešních krytinách. Pokud možno by se materiál s obsahem azbestu měl ze stavby neprodleně odstranit. Za likvidaci materiálu s obsahem azbestu se platí poplatek ve výši 3 - 4 Kč/kg materiálu.

Recyklace Stavebních Odpadů a Její Výhody

Nevíte kam s betonem, jak se zbavit suti nebo co dělat se zbytky po demolici? Využijte ekologické a ekonomické řešení - recyklaci stavebních odpadů.

Jaké materiály se dají recyklovat?

• Beton
• Cihly
• Asfalt
• Výkopovou zeminu
• Stavební suť všeho druhu

Z těchto materiálů vyrábíme recyklát, který je cenově výhodný a šetrný k přírodě. Ptáte se, lze znovu použít stavební suť? Ano! Díky mobilnímu drcení nebo mobilním recyklačním stanicím přímo na stavbě ušetříte za odvoz i nový materiál.

Pokud hledáte kde sehnat levně štěrky a drť, nejlevnější PDK nebo nejlevnější materiál na zásypy či výstavbu, obraťte se na nás. Nabízíme prodej recyklovaných materiálů, jako je recyklovaný beton, přírodní kamenivo i štěrky. Certifikace pro další použití ve stavebnictví je u nás samozřejmostí.

Výhody recyklace stavebních materiálů:

• Snížení nákladů na likvidaci
• Ekologická výstavba
• Znovu použití stavebních materiálů
• Ekonomická výhoda recyklace
• Inovace v recyklaci
• Vhodné i pro obce a města - nabízíme recyklaci odpadu pro obce

Opětovné využití recyklátů ze stavebních odpadů snižuje zátěž skládek. Využitím recyklátů se šetří přírodní surovinové zdroje a snižují těžební činnosti a tím negativní dopady na krajinu při těžbě přírodních surovin.

tags: #skladba #suroviny #suti

Oblíbené příspěvky:

• Novinky o třídění odpadu ve Znojmě
• Příroda domů – recenze
• Zelené a černé odpadkové koše
• Stavební odpad s azbestem
• Emise a normy pro odsávání výfukových plynů