Kanada a snižování emisí: Pohled na Toronto v kontextu národních snah

Kanada dlouhodobě uznává existenci klimatické změny a patří mezi světové lídry, co se týče mezinárodních klimatických závazků. Země se zavázala k ambiciózním cílům, jako je snížení emisí skleníkových plynů o 40-45 % do roku 2030 oproti úrovním z roku 2005 a být klimaticky neutrální do roku 2050, což potvrdila i aktuální vláda premiéra Carneyho.

Nicméně, v praktické implementaci uvnitř země je kanadská politika rozpolcená, protože Kanada je zároveň čtvrtým největším producentem ropy a pátým největším těžařem zemního plynu na světě a příjmy z těžby fosilních paliv představují významnou část HDP. V mezinárodním srovnání zároveň dosud patří Kanada mezi země s velmi vysokými emisemi v přepočtu na obyvatele.

Vláda je tak i s ohledem na nastavení kanadské ekonomiky pod tlakem najít kompromis mezi stupňující se společenskou poptávkou pro ochraně klimatu a ekonomickou konkurenceschopností. Zároveň Kanada přijala řadu národních nástrojů, které napomohou rozvoji udržitelných technologií.

Důsledky globálního oteplování se projevují v Kanadě rostoucí četnosti extrémních teplot, lesních požárů, záplav i sucha. Změna klimatu ovlivňuje každodenní život obyvatel, přírodní prostředí i hospodářství a zároveň vyžaduje přijetí nových opatření.

Průměrná roční teplota na území Kanady vzrostla od roku 1948 přibližně o 1,7 °C, přičemž nejvýraznější oteplení zaznamenaly severní oblasti, prérie a severní část Britské Kolumbie. V severní Kanadě se průměrná roční teplota zvýšila dokonce o 2,3 °C. Největší nárůst teplot byl zaznamenán v zimním období.

Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza

Intenzivní vlny veder dnes proto ohrožují Kanadu i v oblastech, které dříve měly mírné klima, jako jsou Vancouver, Whitehorse nebo Halifax. Kanada se v současnosti otepluje zhruba dvakrát rychleji než světový průměr.

Nárůst teplot a nárůst sucha proto zvyšuje riziko a intenzitu lesních požárů. Podle Národní databáze lesnictví v Kanadě vzniká každoročně více než 8 000 požárů, které spálí průměrně přes 2,1 milionu hektarů.

S rostoucí teplotou se mění charakter srážek, kterých sice v mnoha oblastech Kanady přibývá, ale sněhové srážky nahrazuje déšť. Zejména v jižní Kanadě tak lze v důsledku vyšších teplot a menší sněhové pokrývky očekávat častější jarní záplavy způsobené rychlejším táním.

Ledovce v západní Kanadě mohou do konce století ztratit až 90 % objemu a většina ledových příkrovů a šelfů v Arktidě zanikne. V neposlední řadě mají klimatické změny dopady také na kanadskou biodiverzitu, kdy ekosystémy degradují bezprecedentním tempem.

Důsledky klimatické změny představují pro kanadskou ekonomiku významnou hrozbu. Kanadský průmysl by mohl dle odhadů do roku 2050 každoročně ztrácet až dvě miliardy dolarů kvůli poklesu produktivity během horkých období.

Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika

Adaptace na měnící se klima se projevuje i v tlaku na posílení mechanismu pro zvládání katastrof, resilience a připravenosti země. Kanadská strategie nouzového řízení (Emergency Management Strategy for Canada: Toward a Resilient 2030) vychází z rámce Emergency Management Framework a mezinárodního Sendai Framework for Disaster Risk Reduction (2015-2030).

Preventivní opatření zahrnují výstavbu infrastruktur jako jsou například hráze, protipovodňové zábrany ale také například plánování území či změna stavebních předpisů. V letošním listopadu přijatý kanadský rozpočet na rok 2025 s výhledem až do roku 2029 posiluje národní připravenost a odolnost vůči přírodním katastrofám prostřednictvím tří klíčových kroků.

Zaměří se na podporu modernizace předpovědí počasí a klimatických modelů a to cestou investice ve výši 2,7 miliardy CAD do modernizace výpočetního systému Meteorologické služby Kanady, což má přinést zlepšení přesnosti předpovědí, varování a klimatických projekcí. To posílí připravenost na povodně, požáry, bouře a další extrémní jevy.

Investovat bude Kanada i do zesílení systému veřejné výstrahy - 55,4 milionu CAD bude určeno na zcela nový model Národního varovného systému, aby byla veřejnost rychleji a přístupněji informována o lesních požárech, povodních, extrémním počasí a dalších hrozbách.

Alberta se patří mezi nejvíce zasažené provincie zejména v oblasti požárů, zároveň ale patří také mezi průkopníky nových technologií v této oblasti. Jen v roce 2023 shořelo v Albertě téměř dva miliony hektarů, více než dvojnásobek běžného ročního průměru.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

V provincii bylo od ledna do podzimu 2025 zaznamenáno přes 1220 požárů, což představuje nárůst oproti 1184 požárům v předchozím roce a 1088 požárům v roce 2023. Provincie Alberta má však komplexní systém řešení krizí, který pomáhá většinu těchto situací úspěšně zvládat.

Konkrétní ukázku vývoje v Albertě a zároveň i příklad praktického řešení požárů v Albertě představuje požár v roce 2024 v Jasper National Park, který patří spolu s Banff National Park k nejslavnějším a nejvyhledávanějším turistickým destinacím v zemi.

S ohledem na nárůst přírodních katastrof v Albertě a celkové otevřenosti ke spolupráci se tak do budoucna skýtají pro české společnosti a instituce příležitosti v dodávkách pro albertské záchranné složky, ale i ve sdílení dobré praxe a výzkumných projektech.

Kanada zůstává na rozdíl od USA signatářem Pařížské dohody, stejně jako je zapojena do United Nations Framework Convention on Climate Change a United Nations Convention on Biological Diversity. Spojenectví s Evropskou unií v klimatických tématech se také projevuje v implementaci obchodní dohody CETA, při které vznikla například Canada - European Union Green Alliance.

Spolupráci v inovacích a výzkumu pro témata udržitelnosti podporuje také program Horizon Europe, či další nástroje jako cofundové programy nebo iniciativa Low Carbon Business Action (LCBA) podporující spolupráci evropských a kanadských podniků při nasazení nízkouhlíkových technologií.

Ekonomická opatření v reakci na koronakrizi

Vláda prozatím ohlásila masivní pomoc na boj proti sociálnímu a ekonomickému úpadku a to vzhledem k poměrně nízkému federálnímu dluhu. Prozatím 1. kolo pomoci předpokládá částku kolem 80-90 mld. CAD. Další pomoc není vyloučená a další připravují provincie, i když ty spíše přímo s nemocí bojují.

Původní částka z federální vlády byla sestavěná na 27 mld., pak na 75 až 82 mld. CAD, ale již se aktivizovalo i několik národních a nouzových fondů a atakuje částku 96 mld. CAD. Další stovky mil. CAD vláda nasměrovala na vývoj a výzkum nového koronaviru. A další 1 mld.

Kanada naplánovala pro fiskální rok 2020/2021 federální rozpočet s deficitem nejvyšším od II WW. Deficit má být ve výši až 343 mld. CAD. Kanada hodlá v rámci koronakrize podpořit jednotlivce, firmy, veřejný sektor, ale taky investovat do infrastruktury napříč zemi a to do infrastruktury všech typů plyne podpora totižto z již dřívě naplánovaných programů.

Kanadská vláda podpořila ekonomiku 82 miliardami dolarů. Poskytla přímou podporu kanadským pracovníkům a podnikům ve výši až 27 miliard dolarů. 55 miliard dolarů je pak určeno na pokrytí potřeb likvidity kanadských firem a domácností prostřednictvím daňových odkladů.

Kanadský premiér slibuje 2. balík podpory pro ekonomiku kvůli 2. vlně. Tento balík má být ve výši 77 mld. CAD. Deficit v roce 2020/2021 bude pravděpodobně až 388,8 mld. CAD nebo pokud budou další restrikce začátkem roku 2021, tak až 398,7 mld. CAD.

Dle kanadského ministerstva financí, které na základě celonárodní debaty přistoupilo k tomuto plánu se jedině takto povede udržet úroveň kanadské ekonomiky, která se po této krizi může dál rozvíjet ze stejné úrovni. Bude to mnohem levnější, než když by došlo k propadu.

Utrácí se pro podporu federace, pro podporu provincií, lokálních vlád a komunit. Utrácí se pro obyvatelstvo pro jednotlivé dávky. Utrácí se více na zdravotnictví, na infrastrukturu: kompenzace ropního průmyslu v důsledku nižších cen ropy, urychlení realizace energetiky z obnovitelných zdrojů, na dopravu a pro velká města.

Na druhou stranu se sestavuje rozpočet 2021/2022. Počítá se, že COVID-19 již nebude akutní hrozbou. Sníží se výdaje na všechny strany, sníží se speciální programy aneb i zanikne masivní utrácení helikopterového typu. Zavádějí se k 1.7.2021 korporátní daně, třeba pro Amazon, ale i Netflix atd.

I dle mezinárodních ratingových agentur a velkých soukromých bank má federální vláda velké možnosti jak podpořit kanadskou ekonomiku. Stačí přitom sledovat základní ukazatel vývoje nezaměstnanosti, počet odpracovaných hodin atd. A zároveň je mnoho možností, jak tuto masivní pomoc snížit.

Projekce dluhu bude 1400 mld. CAD aneb 50,7% HDP. Třeba jen na rychlotestování COVID-19 dává federální vláda častku ve výši 565 mil.

Infrastruktura a doprava

Kanada hodlá v rámci koronakrize investovat do infrastruktury napříč zemí a to do infrastruktury všech typů plyne podpora totižto z již dřívě naplánovaných programů. Federální rozpočet stědře dotuje železnice a MHD v rámci měst, obnovu silnic a výstavbu nájemných bytů.

Kanada sestavila základní silniční tahy z pohledu federace, ale jsou již zastaralé. Nepřikládá se tomu takový důraz, protože to je v kompetencii provincií. Federální instituce přispívají, ale spíš na komunity a standardní silnice a jejich údržbu. Jsou peníze i na dualizaci Trans-Canada Highway, ale není tady program, který by garantoval rok dostavby. Není k tomu důvod vzhledem k reálnému provozu.

Kanada čelí odjakživa velké sněhové nadílce během zimy. A navíc ještě s dost nízkými teplotami. To vše klade větší nároky na kvalitu materiálů a promyslený postup zimní, ale i letní údržby.

Kanada napříč provincie má vlastní techniku a najatou od dalších firem, které se tím živí. Proplácí se "základ", který je 100%, že bude potřebný a všechno navíc, až dle počasí. Firmy s tím ale musejí počítat, pokud chtějí vidět peníze. Je to oboustranně výhodné.

Pokud se sečtou výdaje komunit, měst, provincií a průměrné zimy, tak za rok se utrácí více než 1 miliarda USD na této činnosti odklízení sněhu a zajištění sjízdnosti silnic a i to před 20 lety.

Ontario to dotáhlo do dokonalosti a má nejnáročnější parametry zimní údržby v Severní Americe. Sněh se ale vyváží ze všech větších měst, to jináč nejde.

Tzv. Ice-Roads nebo silnice použitelné jen v zimním období, dle teplot. Ten rozsah byl v poslední dekádě na úrovni kolem 10 tis km. Je ale obava, že vzhledem ke klimatické změně se tohle číslo zásadně změní.

Populace Kanady se teda zvedla od roku 2010 do roku 2020 o celkem 4 mil. (+12%) a to navzdory krize, která tady dolehla i na zvýšenou nezaměstnanost.

tags: #toronto #cil #snížení #emisí #2005

Oblíbené příspěvky:

• Definice a legislativa bioodpadu
• Bioodpad Jihlava
• Dopady znečištění vod
• Emisní stanice ČHMÚ
• Ekologické kompostování v regionu