Třetí Sektor a Ekologie: Změny v Evropské Legislativě a Udržitelné Iniciativy v České Republice

Evropská legislativa v oblasti chemické bezpečnosti prochází největší změnou za poslední desetiletí, která se bezprostředně dotýká firem pracujících s průmyslovými hasicími pěnami. Podnikatelé by měli věnovat pozornost, protože Evropská unie vstupuje do rozhodující fáze omezování takzvaných věčných chemikálií v hasicích pěnách. Zatímco se firmy připravují na blížící se zákaz skladování a používání pěn obsahujících PFOA, EU zároveň přijala nejzásadnější restrikci v historii regulace PFAS. Ta postupně ukončí používání fluorovaných hasiv ve všech sektorech.

Po letech výjimek a postupně zpřísňovaných limitů končí využívání pěn obsahujících kyselinu PFOA (tzv. pěny C8). Evropská komise prodloužila původní termín 4. července 2025 jen do 3. Důvodem je kombinace požadavků členských států, technických potíží s přesným měřením příbuzných sloučenin a podhodnocených zásob v provozech. Na tento krok navazuje zásadní evropské nařízení (EU) 2025/1988, které rozšiřuje přílohu XVII nařízení REACH a poprvé reguluje celou skupinu PFAS v hasicích prostředcích.

Regulace vychází z vědeckých podkladů Evropské agentury pro chemické látky, podle nichž se v EU ročně vyrobí přibližně 30 000 tun hasicích pěn a až 60 procent z nich obsahuje PFAS. Nové nařízení proto stanovuje limit pro celkovou koncentraci PFAS v pěnách na 1 mg/l, přičemž jeho plné uplatnění nastane 23. října 2030. Některé sektory - zejména kritická infrastruktura a podniky spadající pod přísný bezpečnostní režim SEVESO - získaly delší přechodná období končící až v roce 2035.

Evropská regulace přináší do oblasti požárních pěn s obsahem PFAS zásadní změny, které výrazně zpřísňují způsob jejich nakládání. Od roku 2026 budou mít provozovatelé povinnost vypracovat komplexní plány řízení pěn obsahujících látky PFAS, včetně postupů jejich bezpečného používání, zamezení únikům, dekontaminace technologií a harmonogramu úplného nahrazení těmito látkami nenasycených alternativ.

Současně s evropským rámcem se naplno otevírá otázka domácích zásob fluorovaných pěn. České průmyslové podniky, zejména rafinerie, petrochemické provozy, sklady pohonných hmot či velké chemičky, používají pěny v objemech, které mohou dosahovat desítek až stovek tun na jediném místě. Ty spadají do tzv. kategorie SEVESO, což jsou firmy podléhající zvláštním bezpečnostním předpisům.

Čtěte také: Vše o emisních třídách kotlů

Zakázaný hasicí přístroj nebo pěnové hasivo lze identifikovat podle konkrétních znaků na obalu nebo v technické dokumentaci. Prvním vodítkem je složení - na štítku by měly být uvedeny typy chemikálií a jejich koncentrace. Dále je možné zkoumat bezpečnostní list (Safety Data Sheet, SDS), kde by měl být výskyt PFAS jasně deklarován v sekcích týkajících se chemického složení a stability. Výrobci novějších bezfluorových pěn často uvádějí na obalu označení „fluor-free“ nebo „FFF“ (Fluorine Free Foam), což je důležité rozlišovat od klasických fluorovaných pěn.

Likvidace zásob starších typů pěn bude muset probíhat výhradně ve spalovacích zařízeních schopných dosáhnout minimální teploty 1 100 °C, která je nutná k úplnému rozkladu či nevratné přeměně perzistentních fluorovaných sloučenin. Přesné množství PFOA-obsahujících pěn v českých firmách však není veřejně známo. Na rozdíl od toho jsou k dispozici údaje o státních zásobách: Hasičský záchranný sbor ČR disponuje zhruba 27 tunami fluorovaných pěnidel a v centrálních skladech ministerstva vnitra se nachází přibližně 52 tun dalších zásob pro mimořádné události.

Obě změny - blížící se zákaz PFOA pěn a plošná restrikce PFAS - tak dohromady představují zásadní obrat v požární ochraně evropského průmyslu. Zatímco ještě nedávno byly fluorované pěny považovány za nezbytné zejména pro hašení kapalných paliv a technologických havárií, dnešní technologický vývoj umožňuje zavádět alternativy. Pro české podniky jde o složitý, ale zároveň nevyhnutelný proces, který jim má zajistit právní jistotu, ekologickou bezpečnost a soulad s novými evropskými standardy.

Fluorované hasicí pěny si vysloužily označení „věčné“ proto, že hlavní třída používaných látek - PFAS - se téměř vůbec nerozkládá. Jejich poločas rozpadu se počítá na stovky až tisíce let. V řadě evropských zemí byly v posledních letech naměřeny zvýšené koncentrace PFAS v blízkosti letišť, rafinerií či průmyslových hasičských cvičišť. Například v Dánsku byly z pěn kontaminovány podzemní vody v řádech kilometrů od testovací plochy.

Vojenské sektory patří v Evropě dlouhodobě mezi největší uživatele fluorovaných pěn. Při simulacích havárií letadel se pěny používaly ve velkých objemech a znečištění půdy i podzemních vod je v těchto lokalitách často nejvyšší. Mnoho provozů přešlo v minulých letech na pěny označované jako C6. Ty obsahují kratší řetězce PFAS, které se sice v organismu akumulují o něco méně než C8, ale jejich toxicita i perzistence jsou stále velmi vysoké.

Čtěte také: Škoda Octavia: Generace proti sobě

Odstranění PFAS z potrubních systémů a nádrží je technologicky náročný proces. Fluorované látky mají silnou afinitu k povrchům a rády vytvářejí tenké filmy, které nelze jednoduše odplavit vodou. Likvidace pěn v zařízeních schopných dosáhnout 1 100 °C je výrazně dražší než likvidace běžného nebezpečného odpadu. Cena se může podle evropských studií pohybovat od 50 do více než 200 Kč za kilogram v závislosti na množství, dopravě a čistotě odpadu.

Nové polymerní FFF pěny (Fluorine Free Foams) mají dnes srovnatelné výsledky při hašení požárů kapalných paliv, a to i bez fluorovaných surfaktantů. Hasičský záchranný sbor ČR vytvořil metodiky pro identifikaci PFAS v hasicích prostředcích a postupy pro jejich bezpečné nahrazení.

Udržitelné Iniciativy v České Republice

V nadlimitní zakázce pro Dopravní podnik hl. m. Prahy rozhodovala poprvé také ekologie. CLASSIC OIL uspěl se svou nabídkou mimo jiné také díky podílu recyklovaného materiálu ve svých kapalinách. Ty budou chladit celý vozový park autobusů i nejnovější elektrobusy. CLASSIC OIL se zavázal k dodávce kapalin s minimálním obsahem recyklátu 25 %. Díky této zakázce se Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) stává jedním z průkopníků v oblasti udržitelných veřejných zakázek.

„Výběrové řízení nastavilo unikátní precedens. Poprvé jsme se u nadlimitní veřejné zakázky setkali s tím, že hodnotícím kritériem nebyla pouze cena, ale přihlíželo se také na environmentální dopady. S Dopravním podnikem hl. m.

Předmětem aktuální zakázky byly dodávky chladících kapalin do všech pražských autobusů v objemu kolem 290 000 litrů ročně. Dle původních kritérií měla o novém dodavateli rozhodnout z 30 % environmentální kritéria, nakonec ale po nátlaku konkurence o vítězi rozhodovala z 95 % cena a jen z 5 % udržitelná hodnota. Vítězem zakázky se nakonec stal CLASSIC OIL, který přislíbil minimální obsah recyklovaného podílu 25 % v každém litru balení. Dopravní podnik hl. m.

Čtěte také: Více o škole v přírodě

„Výběrové řízení je pro nás historické. Podařilo se nám prosadit zásadní precedens a uzavřít cirkulární smyčku. Nejen, že jsme šli příkladem, ale ukázali jsme, že i u veřejných a nadlimitních zakázek s přísnými pravidly a kontrolami lze hodnotit kritéria, jako jsou kvalita a udržitelnost. Navíc výběrové řízení nakonec vyhrál subjekt, kterému dlouhodobě odevzdáváme naše použité kapaliny k recyklaci. Dopravní podnik ročně k recyklaci odevzdá kolem 29 000 litrů použité kapaliny, která se do autobusů nyní po recyklaci vrátí.

„Odevzdání kapalin k recyklaci s sebou nese navíc i finanční úspory - recyklace je pro Dopravní podnik hl. m.

CLASSIC OIL je jedním z největších výrobců glykolových kapalin v tuzemsku. Jeho produkty využívají dopravní podniky, sportoviště, administrativní budovy i obchodní centra. Jako jediná společnost ve střední Evropě právě CLASSIC OIL investoval do vybudování vlastní recyklační linky. Kapaliny tak vyrábí, distribuuje, recykluje a z recyklátu znovu vyrábí nový produkt.

V následujících pěti letech chtějí podniky při svém investičním rozhodování zohlednit kritéria v oblasti životního prostředí, společenské odpovědnosti a řízení firmy (ESG). Firmy podle ní plánují do roku 2025 v průměru investovat 27 milionů korun do ESG, což na českém trhu dohromady činí asi 117 miliard. Firmy na českém trhu mají před sebou ještě dlouhou cestu, zejména při pochopení významu ESG.

Ačkoliv zástupci tří čtvrtin společností znají termín alespoň podle jména, 24 procent o něm vůbec neví. Jako důležité označila ESG téměř polovina firem (46 %) a pouze 15 procent vnímá téma jako nedůležité. Mezi nejčastější důvody zájmu patří starost o životní prostředí a společnost (60 %) a splnění regulatorních požadavků a očekávání (46 %). Pandemie koronaviru zapříčinila i vyšší zájem o ESG. Více než pětina respondentů uvedla, že jsou nyní tématu otevřenější.

Většina firem pak cítí, že se o ESG zajímá veřejnost (63 %), jejich zaměstnanci (52 %) i investoři (50 %). Přechod k udržitelnější budoucnosti vnímají firmy hlavně jako spolupráci. „Tento průzkum přináší zatím nejaktuálnější informace o povědomí, názorech a vnímání ESG a udržitelného financování mezi firmami v České republice.

„Banky hrají zásadní roli v tom, aby pomohly klientům vytvořit jejich vlastní plán přechodu k udržitelnější ekonomice. Podle zprávy třetina firem už nějakou formu udržitelného financování využila a 40 % to v blízké budoucnosti plánuje. Mezi největšími překážkami zmínily podniky možné další náklady (16 %) a nedostatek zájmu. V Česku zatím pouze 6 % respondentů potvrdilo, že pravidelně vydávají zprávy zahrnující cíle udržitelnosti a ESG.

tags: #třetí #sektor #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Nejzávažnější environmentální problémy
• Ohlašování dat o obecním odpadovém systému
• Vliv zateplování na životní prostředí v ČR
• Příčiny ohrožení Silvestra
• Luxusní glamping vs. skromné kempování