Odpad. Slovo, které se často pojí s nepořádkem, ale ve skutečnosti je součástí nekonečného koloběhu. Od obalu od mléka po rozbitou PET láhev, každá věc, kterou vyhodíme, má svou cestu.
Automatické třídicí linky: Revoluce v recyklaci
Při pohledu do zahraničí lze v Evropě pozorovat jednoznačný trend výstavby nových a modernizace starších automatických třídících linek. Velké evropské městské aglomerace (v UK, Nizozemí, Belgii, Španělsku, …) jsou již běžně vybaveny moderními automatickými linkami na třídění SKO nebo jsou ve stavu výstavby/dostavby tohoto páteřního systému (v Itálii, Polsku, …). Běžné kapacity linek na třídění SKO se pohybují v úrovni 15-25 t SKO/h, ale začínají se objevovat i linky s kapacitou 35 t/h SKO a vyšší (v Norsku, Polsku). Linky na SKO primárně vytřiďují plast i papír.
Výjimkou v automatickém třídění SKO je Německo, které automatické linky dosud primárně využívalo pouze na separovaný plastový odpad (SCW). Aktuálně se v Německu u SKO začíná prosazovat trend doplnění pre-sortovacích linek před ZEVO sloužících k separaci plastů, což vyplývá s tamního blízkého povinného pre-sortování plastů z SKO před jeho energetickým využitím v ZEVO.
Pre-sortování SKO před ZEVO se již ale uplatňuje i v dalších několika zemích Evropy (ve Švédsku, Nizozemí, Dánsku, Litvě) a v této věci probíhají intenzivní debaty nad legislativou o začlenění ZEVO do EU ETS.
Plast se v těchto 2 případech již dává pouze do černé popelnice, která se následně vytřídí na automatických linkách SKO. Jako velmi zajímavý případ ne úplně typického řešení třídění odpadů ve 2 velkých specifických aglomeracích (Nizozemí, Norsko) je odstoupení od systému svozu separovaného sběru plastu. Důvody k takovému rozhodnutí byly ryze ekonomicko-logistické, přičemž k přikročení k tomuto systému došlo teprve po důkladných testech, které potvrdily, že automatické linky zlepší i celková čísla vytřídění.
Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních
Obecný trend při třídění plastů v Evropě se dnes soustřeďuje do výstavby a provozování větších linek (s kapacitou >10 t/h), což zvyšuje efektivitu a umožňuje třídit i minoritně zastoupené druhy plastů, které na menších linkách nedávají ekonomický smysl. Manuální linky se stále používají v menších aglomeracích, ale i ty jsou postupně doplňovány optickými zařízeními např. Typické větší linky třídí separovaný plast z regionu, přičemž jejich kapacita se pohybuje 10-15 t plastu/h (50-100.000 ročně), v několika případech je pak kapacita okolo 20 t plastu/h. Do těchto velkých linek je svážen plast i z malých linek a pre-sortovacích linek před ZEVO. Do výstavby větších linek se dominantně zapojuje privátní sektor a jeho aktivitu zastřešují formou motivace k více efektivnímu třídění, minimalizování rizik projektů, nebo přímého investičního zapojení i místní organizace zodpovědné za systém sběru a recyklace (např.
V Evropě je instalováno několik speciálních linek se zaměřením na stavební materiál (separace stavebních odpadů/plastových okenních profilů, …), roztřídění dřeva podle kvality, třídění použitého textilu podle druhu textilie, vytřiďování nečistot/ inertu z bioodpadu (NL, SWE, GER, SPA …).
Třídění papíru v České republice
V České republice máme relativně dobře fungující systém selektivního sběru odpadu, na který ale nenavazují dostatečně efektivní třídící kapacity. V České republice je v provozu cca 140 ručních třídících linek obecně s kapacitou stovek kg/h, které vytřídí pouze několik druhů plastových produktů (PET, HDPE, LDPE film, Tvrdé plasty - PP částečně). Velké množství recyklovatelného plastu žel končí ve výmětu linek. V ČR jsou instalovány prozatím pouze 3 automatické třídící linky, 2 linky na separovaný obalový plast (> 4,5 t/h) a 1 linka na SKO (22 t/h), resp. 5 t separovaného plastu/h).
Obecně je nutné konstatovat, že prozatím neexistuje dostatečná kapacita linek na třídění komunálního odpadu, která je klíčová pro dosažení legislativních cílů České republiky. Dále neexistuje efektivní síť linek s dostatečnou kapacitou pro třídění plastu.
Česká republika v současné době čelí velmi zásadním výzvám. Výzvy spojené se změnou řešení odpadové problematiky jsou jejich součástí. Vzhledem k legislativním požadavkům, technologickému vývoji a jasné potřebě modernizovat české environmentálně orientované prostředí směrem ke zvýšení efektivity se nabízí několik řešení, které se, dříve nebo později, s nejvyšší pravděpodobností budou muset uplatnit.
Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu
Rozvinutí systému třídění odpadu v ČR bude samozřejmě docházet postupně. Vzhledem k přihlédnutí k zahraničním zkušenostem by Česká republika měla během následujících několika let (3-5) vybudovat základní páteřní síť automatických třídících linek na selektivní sběr a na SKO. Tato by měla stát na třídících linkách větších městských/krajských aglomerací, případně spoluprací několika okresů tak, aby byl zaručen dostupný materiál a základní ekonomická smysluplnost projektů. Zahájení takového procesu je již patrno na Moravě.
Vzhledem k evropským trendům lze předpokládat, že linky na zpracování plastu s kapacitou do 5 t/h, by měly být koncepčně připraveny na budoucí potenciální rozšíření. U malých aglomerací bude výhledově vhodné vytvořit síť malých, technologicky jednoduchých třídících linek SKO, které vytřídí směs recyklovatelných materiálů (mix plast/papír), ty se pak dotřídí na větších efektivních linkách.
Ve většině evropských států aktuálně zásadně sílí tlak na třídění odpadů a třídící linky před spalovnami, abychom nepřicházeli o recyklovatelné suroviny. Vzhledem k aktuální evropské diskusi o pre-sortování SKO před technologiemi ZEVO je rovněž velmi důležité neopomenout na tento segment. V České republice se aktuálně diskutuje několik nových projektů technologií ZEVO.
Pro dosažení cílů recyklace ČR je ale naprosto zásadní, aby vstupní materiál do ZEVO prošel pre-sortovací linkou, která vyseparuje recyklovatelný plast a papír. Evropská zkušenost rovněž ukazuje, že k páteřnímu systému třídících linek, pre-sortovacích linek u ZEVO a sítě malých linek patří i finální nadstavba celého systému. Koncová centrální/regionální třídící linka schopná vytřídit i výměny z jiných třídících linek.
Vzhledem k velikosti podobných linek (40.000-100.000 t plastu/r, 150-200.000 t SKO/r) lze pro Českou republiku předpokládat výstavbu max.
Čtěte také: Recyklace v Česku
Nová třídící linka v Brně
Čtyři a půl tuny odpadu za hodinu vytřídí nová automatická linka v Jedovnické ulici v Brně. Po měsících testování se v pondělí dostala do ostrého provozu. Linka za tři sta třicet milionů korun zvládne vytřídit plast, papír i kovové obaly a pomůže s recyklací i širokému okolí Brna.
Zatímco stávající systém zvládnul ročně vytřídit šest tisíc tun plastu ročně, v nové lince by se množství měla navýšit až na dvacet tisíc tun. Výstavbu automatické třídící linky pochvaluje i premiér Petr Fiala. Stát podle něj plánuje podpořit zavedení požadavků na udržitelnost už při zadávání veřejných zakázek.
Brněnská automatizovaná linka dokáže vytřídit velké množství materiálu a bezchybně roztřídit plasty podle tvaru, složení i a barev. Balistická separace rozdělí odpad na 2D části, jako jsou pytlíky, a 3D části, například konzervy nebo kelímky. Součástí linky je i drtič polystyrenu, separátory pro sběr konzerv, plechovek a hliníkových obalů. Odpad v pytlích pak takzvaný rozbalíkovač naruší a rozloží tak, aby na linku přijel volně ložený.
Podle předsedy představenstva městské firmy Sako Brno Pavla Urubka stávající linka byla technologicky překonaná a za hranou kapacitních možností. „Množství navezeného papíru se neustále zvyšovalo. Každé čtvrtletí svážíme zhruba tolik plastu, co před deseti lety za rok,” uvedl.
Ano, tyto dvě první automatické linky zásadně rozšiřují, oproti běžným manuálním linkám, možnosti třídění odpadu, podstatně zvyšují kapacitu vytříděného odpadu i počet druhů vytříděného materiálu. Při návrhu linky se myslelo i na budoucnost, proto jsou linky navrženy tak, aby je bylo možné v budoucnosti i částečně rozšířit, např. navýšením počtu vytříděných druhů materiálu nebo zvýšením výstupní čistoty.
Se spuštěním automatické třídicí linky loni v březnu se v Brně nejen zvýšila rychlost zpracování odpadů, ale také se otevřely nové možnosti. Jednou z nich je recyklace kovových obalů.
Za zhruba rok provozu první funkční automatizované linky na zpracování odpadu v Česku dokázalo SAKO Brno předat k recyklaci 65 tun neželezných kovů, zejména hliníku. Při správném třídění by jich mohlo být i více.
Společnost ovšem upozorňuje, že aby celý proces probíhal lépe, je třeba plast od kovu před vhozením do popelnice oddělit. A to přesto, že pak leží vedle sebe. Týká se to zejména jogurtů s hliníkovým uzávěrem. „Je to maličkost, ale ve výsledku hodně pomůže. Pokud je víčko spojené s plastovým kelímkem, separátor nemagnetických kovů jej nedokáže zachytit. „Což je škoda, protože hliník je materiál, s nímž se dá pracovat donekonečna, aniž by ztrácel na kvalitě.
SAKO zároveň avizuje, že pro třídění plastových či kovových obalů od potravin není třeba je umývat. „To jsme doporučovali dříve, kdy ještě fungovalo ruční třídění a odpady procházely rukama pracovníků. Ale nyní, kdy třídění provádějí stroje, je to zbytečné a s ohledem na šetření vodou to nedoporučujeme. Třeba v konzervách od rybiček tak může zbýt nějaký olej. „Firma, která od nás odpad převezme, jej nadrtí, umyje, usuší a několikrát tento proces zopakuje.
Automatická třídicí linka v Brně je schopna pobrat veškeré kovové obaly z domácností, tedy včetně těch natlakovaných. „To je rozdíl proti Praze, kde mají speciální popelnice na kovové obaly. Když se jim sešlo příliš natlakovaných nádob, tak se občas stalo, že to bouchlo.
Podle něj platí, že když si někdo neví rady, má hodit odpad do žlutého kontejneru. „Máme optické separátory, které se dají nastavit na cokoliv. Zároveň však upozornil, že výše řečené se týká výhradně Brna. „V zásadě platí, že každá obec má jiná pravidla a jiné popelnice.
Co se děje s vytříděným papírem
Vytříděný papír se skládá z různých druhů papíru. Lidé vyhazují krabice, časopisy, noviny, sešity, papírové výplně atd. Papírový odpad se proto sveze na dotřiďovací linku. Zde se ručně dotřiďuje podle jednotlivých druhů.
Takto roztříděné druhy papíru se slisují do balíků a odvážejí k dalšímu zpracování. V papírnách se obsah balíku namočí v tzv. rozvlákňovači. Změklý papír se míchá, až vznikne kaše. Ta se dále čistí od nečistot (fólie, sponky atd.). Pak se směs doplní o příměsi (barviva, plniva atd.) a následně se lisuje a suší, aby mohla být použita při výrobě nového papíru.
Kromě poměrně velké spousty chemie obnáší výroba papíru také velké množství vody a energií.
Co se z recyklovaného papíru vyrábí
Při recyklaci papíru jsou rozhodující celulózová vlákna a jejich kvalita a délka.
Jak správně třídit papír
Pokud si nejste jistí, z jakého materiálu je obal, který potřebujete vyhodit, podívejte se na recyklační značku. Do nádob na tříděný papír patří všechny obaly označené „PAP“, „20-22“.
Pomoci vám mohou také informace uvedené přímo na nálepce na kontejneru. Upozornění: Papír může obsahovat kancelářské sponky a obálky mohou mít foliová okénka. Vytříděný papír se ještě před recyklací zbavuje nežádoucích příměsí.
Co do kontejneru na papír patří:
- Noviny
- Časopisy
- Kancelářský papír
- Reklamní letáky
- Knihy
- Sešity
- Krabice
- Lepenka
- Kartón
- Papírové obaly
Co do kontejneru na papír nepatří:
- Mokrý, mastný, či jinak znečištěný papír
- Papír s vrstvou plastové nebo hliníkové fólie
Složení běžné popelnice
Každý z nás vyhodí za rok asi 150 - 200 kg odpadů. Pokud však odpady už doma třídíte a dáváte je do barevných kontejnerů, umožníte tak recyklaci více než třetiny tohoto množství. Za rok tak můžete vytřídit až 30 kg papíru, 25 kg plastů, 15 kg skla.
Odpady, které vhodíte do barevného kontejneru, odveze velké svozové auto na dotřiďovací linku. Odtud putují do zpracovatelských firem, kde z odpadů vznikají nové výrobky - tento proces se nazývá recyklace odpadu.
Značky na obalech
Každý obal je vyroben z nějakého materiálu a někdy je velmi obtížné poznat, z čeho je obal vyroben. Proto jsou na obalech různé značky, které nás informují, jak máme s takovým obalem po použití naložit.
Šipky s číslem nebo zkratkou nás informují o materiálu, z něhož je obal vyroben. Podle nich poznáme, do kterého kontejneru máme obal později vyhodit. Panáček s košem znamená, že použitý obal máme hodit do příslušné nádoby na odpad.
Pokud je se jedná o obaly od chemických výrobků, přečtěte si informace od výrobce, zda obal nevyžaduje specifický způsob nakládání. Pokud obsahuje nějaké nebezpečné látky, odnáší se do sběrny nebezpečných odpadů nebo na sběrné dvory. Bližší informace se dozvíte na vašem obecním nebo městském úřadu.
Zelený bod znamená, že je za obal zaplaceno do systému EKO-KOM, jenž zajišťuje sběr a využití obalových odpadů. Pokud si koupíte obal, na kterém je značka ZELENÝ BOD znamená to, že výrobce zaplatil za jeho recyklaci.
Recyklace skla v Brně
V Brně se sbírá čiré a barevné sklo zvlášť. Jsou k tomu určeny speciální zelenobílé DUO kontejnery, které jsou rozděleny přesně na půl. Takto „přepůleny“ jsou i korby pěti svozových aut, jimiž společnost SAKO Brno pro svoz skla disponuje.
„V současnosti se v Brně sváží sklo na nový sběrný dvůr v Líšni, odkud se průměrně každý druhý den odváží velkokapacitními vozidly do skláren k recyklaci. Tam se sklo zbavuje nečistot a příměsí včetně etiket a vršků nebo jejich zbytků. Není tedy nutné je před tříděním odstraňovat,“ popisuje recyklační koloběh Karel Jelínek, generální ředitel ve společnosti SAKO Brno, která má odpadové hospodářství ve městě Brně na starosti.
Právě návratnost díky recyklaci je největší výhodou této komodity, jejíž hodnota na trhu stále roste. Proto je důležité, aby občané sklo třídili a neukládali jej do černých popelnic či kontejnerů.
„Směsný odpad z černých popelnic je totiž energeticky využíván, vyrábí se z něj ve spalovacím procesu teplo a elektřina. Sklo je však nespalitelné, projde sice procesem, ale je spolu se škvárou odváženo na skládku odpadu, kde nemá další využití,“ upozorňuje Jelínek a dodává, že pokud se sklo nebude ve směsném odpadu vyskytovat, zbyde větší prostor pro jiný spalitelný odpad, který lze energeticky využít.
Technologickým koncovým bodem při recyklaci jsou sklárny. Z Brna se dostává sklo například do velkokapacitní sklárny Vetropack Moravia Glass v Kyjově, kde disponují linkou na třídění a vyčištění skla.
„S ohledem na recyklaci nepovažujeme sklo za odpad, ale za zdroj, protože nové skleněné obaly obsahují až devadesát procent použitého skla. Sklo je navíc stále populárnějším obalovým materiálem, zejména v domácnostech. K ochraně potravin a dalších surovin nepotřebuje žádné další vrstvy, stačí mu jedna. Čím více se ho vytřídí, či spíše recykluje, tím je další proces výroby ekologičtější. Při recyklaci navíc sklo neztrácí žádné své původní vlastnosti. Za každých deset procent střepů, které přidáme do vsázky, šetříme přibližně tři procenta energie a sedm procent oxidu uhličitého,“ přibližuje Antonín Pres, výrobní ředitel Vetropack Moravia Glass.
„Průměrná doba, za niž se může recyklovaný skleněný produkt objevit znovu na vašem stole, je sedmdesát dní. Recyklovaná láhev se tak teoreticky může v domácnosti protočit během roku i pětkrát. To je oproti plastům obrovská úleva pro planetu.
Co patří do žlutých kontejnerů v Brně
Kromě plastů také tetrapaky, nápojové kartony a drobné kousky polystyrenu. Je tomu tak proto, že v areálu SAKO Brno funguje automatická třídicí linka, jejíž technologie dokáže rychle, spolehlivě a účinně vytřídit nejen plast, ale i kovy.
„Účinný sběr kovových obalů z domácností nám umožňuje separátor železných i neželezných kovů, které jsou součástí linky“ upozorňuje Pavel Urubek, předseda představenstva SAKO Brno.
Ovšem aby byl odpad ze žlutých popelnic co nejlépe využit a recyklován, je třeba dávat do žlutých kontejnerů jednotlivé druhy odpadu odděleně. To se týká plastů i kovů. Typickým příkladem je „obyčejný“ jogurt. Aby recyklace fungovala, měli bychom po otevření kelímku hliníkové víčko odtrhnout zcela a oboje, tedy jak víčko, tak kelímek, dát odděleně do žlutého kontejneru. Je to maličkost, ale ve výsledku hodně pomůže.
Protože hliníkové víčko nám zachytí separátor nemagnetických kovů, zatímco plastový kelímek „odhalí“ optický separátor. Pokud je však víčko spojené s kelímkem, stane se víčko pro trysku separátoru příliš těžké a nedokáže se oddělit z ostatního odpadu a nedostane se k ostatním hliníkům do Humpolce... Což je veliká škoda, protože hliník je materiál, s nímž se dá pracovat do nekonečna, aniž by ztrácel na kvalitě. Výroba hliníku je docela energeticky a environmentálně náročný proces, takže prostou recyklací tohoto kovu snižujeme emise, šetříme životní prostředí a finanční zdroje.
tags: #třídění #a #recyklace #papíru #sako #proces
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]