Rozdíl mezi tříděním a recyklací odpadu v České republice

Význam slova recyklace si snad v dnešní době už ani nemusíme připomínat. Jedná se o opětovné zpracování odpadu pro další použití. Materiály získané při recyklaci pak nazýváme druhotné suroviny. Recyklace ale neznamená třídění odpadu.

My, běžní občané, doma odpad nerecyklujeme, ale třídíme! Zjednodušeně řečeno je recyklace odpadu jakýmkoli způsobem využití odpadů, díky němuž je odpad znovu zpracován na výrobky, příp. materiály či látky.

Recyklace má nespočet výhod. Nemusíme získávat tolik surovin. Dochází k opětovnému použití různých materiálů. K životnímu prostředí se chováme ekologicky a udržitelně. Ekologii a nakládání s odpady má ve svých stanovách i Evropská unie a jsou předmětem přísné regulace.

Recyklace odpadu je proces jeho zpracování, který je tvořen několika specifickými na sebe navazujícími činnostmi. Postup zpracování odpadu recyklací se liší podle různých faktorů - např.

Klíčová pro udržitelnost plastových obalů je jejich recyklovatelnost, tedy opětovné využití i poté, co se stanou odpadem. To však nemůže fungovat bez těch, kteří obal správně vytřídí a nasměrují k recyklaci. Způsob třídění mohou usnadnit informace na obalech a tzv. recyklační symboly. Poznáte je?

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Legislativa v oblasti odpadů

Zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů. Vyhláška č. 387/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

Jak si Česká republika vede v třídění a recyklaci?

Podle výsledků za rok 2016 jsme v Česku vytřídili opět o něco více odpadů, ze kterých vznikaly druhotné suroviny v celkové hmotnosti 21,6 mil. tun. Oproti roku 2015 se množství produkce zvýšilo o 5,8 %. Polovina z celkové produkce druhotných surovin připadla na vedlejší energetické produkty (popílky, struska, škvára). Jejich množství dosáhlo v roce 2016 10,7 mil.

Pozadu nezůstaly ani suroviny, které třídíme do barevných kontejnerů. Jsou to především papír, sklo a plasty. Jejich druhotná produkce se u každé složky pohybuje kolem 500 tis. Nerecyklujeme jen běžné suroviny. Ale také kontaminovanou půdu, chemické látky, elektroniku, autobaterie atd. Při třídění těchto látek si však musíme dát pozor na zdraví. Hlavně u životu škodlivých a chemických odpadů může docházet k uvolňování nebezpečných látek.

V recyklaci obalových materiálů patříme k evropské špičce. Celkově však v recyklaci všech odpadů (stavební suť, kovy, bioodpad…) za okolními státy pokulháváme. Zde dosahujeme pouze 35 % celkové recyklace. Zatímco například Rakousko recykluje až 63 % odpadů.

Statistiky třídění odpadu

Česká republika patří v recyklaci odpadu mezi světové velmoci. Odpadky třídí v českých luzích a hájích 72 % domácností (v roce 2022 to bylo již 75%), průměrná rodina pošle k recyklaci asi 330 kg odpadu ročně. K odpadovým nádobám to má většina z nás od domovních dveří asi sto metrů.

Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu

Co třídíme?

Trojici barevných kontejnerů najdete ve všech českých městech.

• Modrý kontejner: Do modrých odpadových nádob patří jen některé z nich. Vyhněte se vhazování křídového a voskovaného papíru. Do popelnice nepatří ani silně znečištěné papírové výrobky, včetně použitých kapesníků nebo toaletního papíru.
• Žlutý kontejner: Český spotřebitel ročně vytvoří asi 30 kilogramů plastového odpadu. igelitky a sáčky. Některé druhy plastů se k recyklaci naopak nehodí. obaly pro skladování nebezpečných chemikálií. Recyklace plastu by ulevila zejména světovým oceánům.
• Zelený kontejner: Skleněný odpad je z hlediska opětovného použití zdaleka nejefektivnější surovinou. Na rozdíl od papíru a plastu téměř nepodléhá degradaci a je tak možné jej recyklovat prakticky donekonečna. Významně se tím šetří přírodní zdroje: recyklace 100 kilogramů skla ušetří asi 130 kg surovin potřebných pro jeho výrobu. Při třídění důsledně oddělujte barevné sklo od čirého. Kromě lahví a zavařovacích sklenic můžete do zelených kontejnerů vhazovat i skleněné tabule. keramika a porcelán.

Pro elektroodpad i nápojové kartony existují speciální recyklační kontejnery. Pro sběr a třídění tetrapaků se využívají černé odpadové nádoby s oranžovým víkem. V posledních letech se ale rozšiřují i do sídlištní zástavby větších měst. Před vyhozením nezapomeňte kartony vymýt. V opačném případě se vinou hnilobného procesu začne v okolí popelnic šířit nevábný zápach.

Nefunkční elektrospotřebiče spadají do kategorie nebezpečného odpadu. Obsahují vysoké množství těžkých kovů (kadmium, olovo, chrom), polyfenolů, rakovinotvorného azbestu a dalších látek. Vysloužilých elektronických zařízení se zbavíte na sběrných dvorech; některé spotřebiče - zejména mobilní telefony a počítače - vykupují obchodníci s elektronikou. Využít můžete i červené kontejnery s nápisem „elektrozařízení“.

Pro sběr baterií slouží speciální boxy. Najdete je ve školách, obchodních centrech a kulturních zařízeních. Monočlánky, autobaterie i kondenzátory z elektroniky - baterie zahrnují široké spektrum produktů s obsahem kyseliny a louhu. Likvidaci baterií zajišťují svozové společnosti.

Kombinované obaly

Mezi kombinované obaly patří například sáčky od koření a instantních omáček, krabičky od dětských mlék, sáčky od oříšků, patří tam ale i nápojový karton, ve kterém je baleno třeba mléko či džus. Jinak se jim říká také tzv. kompozitní (z angl. slova „composite“) obaly.

Čtěte také: Recyklace v Česku

Na rozdíl od ostatních obalů složených z více druhů materiálů bychom měli tyto obaly vždy třídit, a to buď zvlášť, nejčastěji do oranžových sběrných nádob, nebo společně s jiným druhem odpadu v rámci tzv. Právě kvůli odlišnostem třídění odpadu, ke kterému může docházet z různých důvodů v jednotlivých obcích, je důležité sledovat informace uvedené na samolepkách, kterými jsou jednotlivé barevné kontejnery označeny, a řídit se jimi.

U mnoha kombinovaných obalů není možné od sebe oddělit jednotlivé materiály, na rozdíl od nápojových kartonů. Pokud to možné je (například u některých papírových obálek s plastovou bublinkovou fólií atd.), pak samozřejmě jednotlivé druhy odpadových složek třídíme do příslušných barevných kontejnerů.

Udržitelnost obalů

Z hlediska udržitelnosti je vhodnější volit zcela recyklovatelné obaly, ideálně vyrobené z jednoho druhu materiálu, nebo nakupovat zboží v opakovatelně plnitelných obalech apod. Jen díky správnému třídění odpadu totiž umožníme recyklaci odpadů a díky tomu se k nám může odpad vrátit v nové podobě.

Obal, zejména potravin, neplní jen přepravní a ochrannou funkci, ale je i významným nosičem informací směrem ke spotřebitelům jeho obsahu. Z pohledu aktuálně platného Zákona o obalech není povinné informovat o způsobu nakládání s obaly. Tato povinnost se týká jen obalů, které jsou zmíněny v legislativě o odpadech, o chemických látkách či léčivech. Přesto většina výrobců materiál a tzv. recyklační symboly na obalech uvádí.

Recyklační symboly

Nejznámější je asi postavička odhazující něco do koše. Dalším obecným symbolem je kruh s šipkami tzv. Povinnost značit součásti spotřebitelských, skupinových i přepravních obalů zhotovených z jakéhokoliv materiálu byla zrušena novelou Zákona o odpadech v roce 2006.

V případě materiálu, ze kterého je obal vyrobený, se nejčastěji setkáváme s grafickým symbolem recyklačního trojúhelníku doplněného buď číslem nebo zkratkou materiálu nebo obojím. Obrazec sestávající ze tří plných šipek ve tvaru rovnostranného trojúhelníku je tzv.

Příklady kódů:

• PET (polyethylentereftalát)kód 1např. PET lahve nebo fólie, sáčky, polyesterové oblečení apod.
• HDPE (vysokohust. polyetylen)kód 2např. mikroten, kojenecké lahve, víčka od PET lahví, varné sáčky atd.
• PVC (polyvinylchlorid)kód 3např. etikety, sleeve, obaly kabelů, dokladovky apod.
• LDPE (nízkohustotní polyetylen)kód 4např. igelitové tašky, umělohmotné košíky, přepravky na jídlo apod.
• PP (polypropylen)kód 5např. kelímky od jogurtů, obaly na kosmetiku apod.
• PS (polystyren)kód 6např.

V případě, že naleznete označení např. C/PET, jedná se o obal z kompozitního materiálu. Za písmenem C a lomítkem je identifikační kód materiálu, který ve složení převažuje, zde PET. Tyto obaly však nepatří do žlutého kontejneru, ale do směsného odpadu.

tags: #třídění #a #recyklace #rozdíl

Oblíbené příspěvky:

• Směsný komunální odpad – definice
• Trendy odpadkový koš 48L
• Ekologické projektování s VKV projekt
• Inspirace pro interiér: přírodní tapety
• Postupy měření emisí LPG