Třídění odpadu a kompostování: Co to je a proč je to důležité?

Dlouhodobě tvoří asi 25 % odpadu v našich popelnicích biologicky rozložitelný odpad. Vyhazovat kousky ovoce a zeleniny, podestýlku od zvířat nebo posekanou trávu do popelnice je přitom velká škoda. Bioodpad lze kompostovat a vytvořit si tak kvalitní hnojivo pro další pěstování.

Správné třídění zelených odpadů z domácí kuchyně nebo vlastní zahrady, stejně jako správné kompostování, pomáhá nejen udržet živiny v půdě, ale pomáhá i proti erozi a zlepšuje schopnost půdy zadržet vodu.

Ministerstvo životního prostředí zavedlo od roku 2019 povinnost pro obce zajistit celoročně pro občany třídění bioodpadů. Množství bioodpadů vytříděných v obcích dosáhlo v roce 2018 zhruba 700 tisíc tun, meziročně tak opět vzrostlo o 3 %.

Co je kompost?

Kompost je důležitým organickým hnojivem, které se vyrábí z biologicky rozložitelných odpadů (odpady ze zahrad, slupky z přípravy ovoce a zeleniny nebo dřevní štěpka). Důležité je, aby tyto odpady byly smíchány ve správném poměru, s přídavkem zeminy nebo již vyzrálého kompostu.

Pro průběh kompostovacího procesu musí být zajištěna dostatečná vlhkost materiálu, aby mohlo dojít ke správné činnosti mikroorganismů, které jsou pro celý proces nezbytné. Proto je také nutno pravidelně kompost překopávat a zajistit mu dostatek kyslíku. Pravidelným použitím kvalitního kompostu pro hnojení je zajištěn dostatek organické hmoty v půdě, která je pak chráněna před erozí a zadržuje dostatečné množství vody.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Proč kompostovat?

• Bioodpad je navíc jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách snadno kvalitně zrecyklovat a přeměnit na cenné organické hnojivo.
• Na skládce se rozkládá bez přístupu vzduchu a vedlejším produktem tohoto pomalého anaerobního rozkladu jsou toxické kyselé výluhy a skleníkové plyny spoluzodpovědné za prohlubování klimatické změny.
• Ale ani spalovna není pro jeho likvidaci ideální, protože kvůli vysokému obsahu vody špatně hoří.

S organickým materiálem se tu nakládá jako se zdrojem, protože jej lze snadno vytřídit a proměnit- v přírodní organické hnojivo nebo v energii. Buď se zkompostuje nebo se využije v bioplynové stanici.

Kompost napomáhá půdě absorbovat a zadržet vodu, vrací jí živiny, snižuje erozi a díky němu půda funguje jako tzv. uhlíková banka.

Jak kompostovat?

Nejjednodušší formou zpracování organických zbytků je kompostování. Bioodpad je jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách velmi kvalitně recyklovat na cenné organické hnojivo. Právě na tuto jedinečnost zapomínáme, když bioodpad jako součást směsného komunálního odpadu vyhazujeme do směsného odpadu a přitom se ochuzujeme o potřebný kompost.

Jak založit kompost

Kompostér je dobré umístit přímo na hlínu, ničím jej nepodkládat, aby organismy mohly z půdy migrovat do kompostéru a napomoci procesu tlení. Optimálně hlínu před ustavením kompostéru nakypřit motyčkou či rýčem a začít ukládat bioodpad - napřed klestí a větvičky ze zastřihování živého plotu - umožní přístup vzduchu a dodají kompostu dobrou strukturu, ale pomalu se rozkládají, proto je dobré je podrtit či nastříhat na kousky menší než 5 cm.

Poté ukládat různé druhy kompostovaného materiálu ze zahrady i kuchyně. Menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje. Optimálně prokládat zelenou - travní a rostlinnou hmotu podílem asi 5 - 10 % zeminy či starého kompostu.

Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu

Měl by se typ odpadu střídat od zelených rostlin, přes zbytky pečiva, skořápky z vajíček či ořechů, zbytky ovoce a zeleniny, podestýlku domácích zvířat, piliny, kůru či popel ze dřeva, peří chlupy až po kávovou sedlinu a pytlíky od čaje. Střídat složení i ve vyšších vrstvách kompostované hmoty - myslet na to i později, až bude kompostér částečně zaplněn.

Občas kompostovanou hmotu nakypřit, aby se provzdušnila, klidně i obrátit horní vrstvu již částečně rozloženého materiálu a promíchat s čerstvým podílem. V létě je dobré otevírat horní vsypová dvířka - bude se odpařovat více přebytečná vlhkost a naopak, je-li hmota příliš suchá, je vhodné ji pokropit konví a trochu promíchat.

Pokud nespěcháme na kompost, není nutné přidávat umělé bakterie či jiné urychlovače tlení, které se na trhu nabízejí, ale jako dobrý start poslouží i zákvas z kopřiv, kostivalu nebo žabince, vhodný je i drůbeží trus.

Co se děje v kompostu

Při jakémkoli druhu kompostování je proces vždy stejný. Jedná se o rozklad materiálu pomocí celé řady organismů, pro které je organický materiál potravou. Kompostování je proces aerobní, to znamená, že organismy potřebují ke svému životu vzduch. Jedná se hlavně o plísně a bakterie, které narušují buněčné struktury rostlin a využívají látky, ze kterých jsou buňky vytvořeny, pro svoji potřebu.

Základní látky, které se v kompostu sledují, jsou uhlík "C" a dusík "N". Pro bakterie je uhlík zdrojem energie - je tedy pro ně potravou a dusík je zdrojem pro tvorbu těl bakterií a tedy pro jejich růst a množení. Optimální poměr C:N se uvádí 20-30:1. Při kompostovacím procesu pak vlivem práce bakterií dochází v kompostu k úbytku uhlíku i dusíku. Bakterie uhlík využijí a následně, podobně jako my lidé, ho "vydýchají" v podobě CO2 (oxidu uhličitého) a dusík se částečně zapraví do těl bakterií a částečně se uvolní do ovzduší v podobě amoniaku (čpavkových výparů). Tím dochází ke zmenšování objemu kompostu. Tomuto procesu říkáme tlení.

Čtěte také: Recyklace v Česku

Dalším důležitým faktorem je voda. Bakterie, stejně jako naprostá většina živých organismů na této planetě, ke svému životu potřebuje vodu. Pokud tedy kompost v kompostéru vyschne, i kdyby byl poměr C:N skvělý, kompostovací proces probíhat nebude, neboť zde bakterie nemají dobré prostředí pro svůj aktivní život. Důležité je proto kompost umísťovat na zastíněná místa, kde nebude docházet k jeho nadměrnému vysušování, a pokud už by se tak stalo, je nutné kompost prolít vodou, aby zde bylo dostatek vlhkosti - čerstvý (zelený) organický materiál má ve svých buněčných strukturách velké množství vody. Při jeho rozkladu se voda uvolňuje a dochází tak k přirozenému zvlhčování kompostu.

Některé materiály, jako například spadaná jablka, hrušky apod., mohou při větším množství způsobit přemokření kompostu. Uvolňováním vody se rovněž snižuje objem a hmotnost kompostovaného materiálu.

Jak využít kompost

Největší uplatnění najde kompost v zemědělství, své tradiční uplatnění má pro domácí květiny, zeleninové záhony a trávníky na zahrádkách. Trávník by měl být vyset do tenké vrstvy zeminy, váš kompost určitě uvítá. Rozvezený vyzrálý kompost zapravujeme hráběmi mělce do půdy - obvykle se dává přibližně 1-2 cm silná vrstva ročně.

Kompost je nedocenitelný při zúrodňování půdy a je skvěle využitelný na každé zahradě. Hodí se ke všem plodinám. Ocení jej ovocné stromy, trávník, okrasné keře, květiny i zemědělské plodiny. Velmi prospívá například okurkám, cuketám nebo dýni - tyto rostliny se někdy pěstují přímo ve zrajícím kompostu. Kompost může přispět k rozvoji a rozkvětu většiny rostlin v bytě, na políčku, na zahradě, na dvorku či terase, na balkoně a za okny.

Co patří do kompostu?

Je důležité, aby se v domácnosti třídily všechny biologicky rozložitelné odpady, které zde vznikají. To znamená jak odpady ze zahrad, tak odpady ze zpracování ovoce a zeleniny.

Typy kompostování

• Kompostování na zahradě: Vlastní kompost na zahradě, čímž umožníme jeho recyklaci na výživnou zeminu.
• Vermikompostování: Jde o způsob rozkladu organického odpadu s využitím žížal (lat. vermes = červ, žížala). Vše probíhá v tzv. vermikompostéru - nádobě vybavené podestýlkou, kam se vloží násada žížal a vhodné kousky bioodpadů menší než 5 cm. Žížaly dokáží za den pozřít potravu o váze až poloviny vlastní hmotnosti a přeměnit ji v úrodný humus.
• Kompostování s Bokashi bakteriemi: Zatímco běžné kompostování vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, Bokashi kompostování funguje na bázi anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypávají speciální bakterie. Organická hmota nepotřebuje přístup vzduchu na to, aby se dokázala fermentovat. Ke kompostování jsou zapotřebí sušené Bokashi bakterie a bokashi kompostér.
• Komunitní kompostování: Jde o ukládání bioodpadu v rámci komunity (například sídliště, zájmové sdružení apod.) Účastníci se sami starají o správné nakládání s kompostem a ten pak využívají pro svou potřebu.

Třídění bioodpadu v rámci obecního systému

V případě, kdy třídíme bioodpad v rámci obecního systému, je nutné řídit se informacemi od konkrétní obce či její části. Záleží, jak je s vytříděným odpadem dále nakládáno - zda putuje na kompostování, nebo do průmyslové kompostárny, které pracují za jiných podmínek, než je tomu u klasického kompostu (řízené obracení, vysoké teploty - v takových se například rozkládají biodegradabilní sáčky na kompost a díky tomu zde dochází k celkově rychlejšímu rozkladu bioodpadu).

Do bioplynových stanic může putovat ke zpracování i tzv. Zapamatujte si Pro správné třídění, ale především využití vytříděného bioodpadu je důležité řídit se pokyny obcí - ty jsou uvedeny na sběrných nádobách na bioodpad, příp. v dalších komunikačních materiálech obce.

Třiďte bioodpad a přispějte ke zmenšení uhlíkové stopy každého z nás.

tags: #třídění #odpadu #kompostování #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Instalace kruhového sifonu
• Kdy čistit čip fotoaparátu?
• Definice biokoridorů
• Udržitelný rozvoj
• Charakteristika Lipanového Pásma