Dopad skládek odpadu na životní prostředí a třídění odpadu

Skládka označuje místo vyhrazené k ukládání směsného komunálního odpadu. Problematika skládek je legislativně ošetřena, na úvod jen stručně zmíním, že nedávno vstoupila v platnost nová odpadová legislativa, která se tématu skládkování věnuje.

Význam třídění odpadu

Snížení množství odpadu končícího na skládkách může ovlivnit přístup každýho z nás! Představte si takovou pěknou odpadkovou pyramidu otočenou vzhůru nohama.

1. Předcházení vzniku odpadu: Tady je dobrý si promyslet, co a proč budeme kupovat (fakt to potřebujeme? Vážně tolik? Nejsou ekologičtější varianty?). I takový malý kroky každýho z nás se počítají.
2. Příprava odpadů k opětovnému využití: No tohle zná podle dlouhodobých statistik nejmíň přes 70 % Čechů a není tím myšleno nic jinýho než třídění odpadu. Nejlíp ještě doma roztřídit odpad na jednotlivý složky - papír, plast, sklo, kovy a nápojáče - a pak je pohodlně vytřídit do příslušných barevných kontejnerů, příp.
3. Recyklace odpadu: Tady ale pozor, hned na začátku uvedu na pravou míru pojmy, který si mnoho z nás plete: my doma nerecyklujeme, ale třídíme a recyklace odpadu probíhá ve specializovaných zařízeních!
4. Skládkování odpadu: No a to je ta poslední možnost, kam by měl směsný komunální odpad směřovat. Čím víc vyprodukovanýho odpadu vytřídíme, tím míň směsnýho odpadu poputuje na skládky.

Zajímavost: Nejvíc odpadu na osobu v Evropě má Dánsko, ale na skládkách tam končí pouze 1 %! U nás je to podle dat MŽP furt skoro polovina, konkrétně podle čísla za rok 2019 se jedná o 46 %, to je pořádná nálož!

Pravidla pro skládky

Přísný! Skládka, to není jen tak! Na rozdíl od černých skládek to není náhodně vzniklá hora odpadu… Na budování a provoz skládek existují přísná, legislativně ošetřená pravidla. Takže fakt ne, skládka není, jako když týden hážu špinavý oblečení přes židli, dokud ji úplně nezasypu.

• Skládky se musí stavět v místech s vhodným podložím a musí být dobře zaizolovaný, aby nic neprosáklo do okolí.
• K izolaci se používají speciální fólie, bentonit (to je ten matroš, co se používá taky jako kočičí písek), ale taky se používají geotextilie a vrstvy jílu.

Typy skládek

Aby to nebylo tak jednoduchý, skládek je navíc víc typů, a zas znova, prostě proto, že ne každý typ odpadu se může házet „jen tak“ někam. Jablka s hruškama nemíchat…

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

• Skládky pro ostatní odpad (S-OO): Tam ukládáme odpad, který není nebezpečný. Slouží prostě k ukládání takových těch nejběžnějších druhů odpadu a takový skládky jsou zabezpečený proti únikům znečišťujících látek do okolí. U nás jich je cca 170.
• Skládky na inertní odpad (S-IO): Tohle cizí slovíčko říká prostě to, že tady se jedná o typ odpadu, který obvykle nemění podobu - nepodléhá žádným fyzickým, biologickým, a dokonce ani chemickým změnám. Tenhle druh odpadu není nebezpečný, nejčastěji jde třeba o suť, zeminu nebo podobný stavební odpady.
• Skládky na nebezpečné odpady (S-NO): Tyhlety skládky slouží k ukládání nebezpečnýho odpadu hlavně z průmyslu, ale také z obcí, a mají ty nejvyšší bezpečnostní pravidla, aby do okolí nemohlo nic nebezpečného uniknout. Někdy se dokonce některý druhy nebezpečnýho odpadu zalívají do skla nebo betonu, hustý, co?

Dobré vědět: Tam, kde není oficiální skládka, platí zákaz skládkování. Zákon o odpadech definuje černou skládku jako nelegálně nahromaděný odpad na místě, které není technicky ani jinak vybaveno odpad pojímat a skládkovat.

V souvislosti s nešetrným zacházením s odpady, který bohužel dělají někteří nezodpovědní jedinci, je na místě zmínit ještě dva pojmy: „littering“ a „nelegální chování“.

• Littering označuje „odpad, který je odhazován“, tento přístup definuje pojem „litteringové chování“. Jde třeba o odhození žvýkaček, nedopalků, různých druhů sáčků.
• Nelegální chování používáme pro činnost, kdy je odpad odkládán v okolí sběrných nádob na odpad, odpadkových košů nebo právě na černou skládku.

Jak se skládkuje?

Pravidla jsou přísná. Svozový vůz dojede na určený místo, kde vyklopí nashromážděný odpad. O zmenšení jeho objemu se postarají speciální vozy, tzv. kompaktory, které odpad rozhrnou a udusají. Každá denní vrstva odpadu se pak zasype zeminou, aby kolem nepoletovaly kousky smetí. Tahle vrstva navíc pomáhá, aby byla skládka kompaktní a držela tvar.

Rekultivace skládky odpadu

Když se skládka naplní, musí se tzv. rekultivovat. Cílem tohoto dlouhodobýho a náročnýho procesu je vlastně uvedení místa poznamenanýho naší činností do souladu s okolím. Skládka musí mít určitý tvar, v jejím okolí musí být vytvořeny podorniční a orniční vrstvy a musí být oseta a osázena zelení.

Součástí rekultivačního procesu je taky následná péče o zakonzervovanou skládku, kterou provází celá řada činností: její obsah musí být dokonale izolovaný a právě po uzavření a zakonzervování skládky probíhá několik let její důkladný monitoring.

Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu

• Analyzují se podzemní vody; pokud dochází k průsaku, musí být tato voda odčerpána.
• Monitoruje se stav tělesa skládky.
• Provádí se údržba zeleného krytu a také se několik let jímají vznikající bioplyny, které slouží k výrobě energie.

Co se stane, když se skládka naplní? Řádně se zakonzervuje a ještě několik let se monitoruje třeba stav podzemních vod a jímají se bioplyny.

Budoucnost skládek odpadu

Odpady a jejich vyprodukovaný množství jsou čím dál diskutovanějším tématem po celým světě. V rámci Evropské unie, ale i České republiky se slova proměňují v činy, a tak se snahy o efektivnější nakládání a využívání odpadu promítly do legislativy. Jejím cílem je právě tlak na odklon odpadu ze skládek, a tedy zvýšení míry jeho materiálovýho využití zejména ve formě recyklace, příp. formou energetickýho využití.

A že jsou ty cíle ambiciózní! V roce 2035 bychom měli recyklovat 65 % komunálního odpadu a na skládky by mělo putovat maximálně 10 % komunálu!

Jedním z nástrojů nový odpadový legislativy je například postupný zvyšování poplatku za skládkování odpadu, který poputuje na skládku. Pro občany to bude znamenat změnu tzv. skládkovacího poplatku, který se bude odvíjet od hospodaření obce s odpady. Cena za tunu uloženou na skládku totiž vzroste ze současných 800 Kč až na 1890 Kč v roce 2029.

Jedním z cílů nový odpadový legislativy je, aby obce více edukovaly a motivovaly občany v oblasti nakládání s odpady. To by mělo vést k minimalizaci množství vyprodukovanýho odpadu, zejména toho, který skončí bez dalšího využití v odpadkovým koši a následně v popelnici, a tedy bez možnosti dalšího materiálovýho využití.

Čtěte také: Recyklace v Česku

Takže třiďte odpad, má to VELKÝ smysl!

Požáry skládek

V loňském roce bylo na skládkách ohlášeno 1 238 požárů. Z toho hasiči evidují celkem 528 případů na řízených (legálních) skládkách, na ty nelegální připadá 711 událostí. Rok 2018 patří navíc k rekordním: počet případů, kdy museli hasiči vyrazit na skládku kvůli ohni, byl v průměru o 30 % vyšší než v předchozích letech. Na vině je i horko a extrémní sucho, za takových podmínek je vznícení skládek mnohem větším rizikem. Navíc při hoření dochází ke snižování objemu uloženého odpadu, což skládkařům nahrává - kapacita skládek se tak totiž opět uvolňuje.

Institut cirkulární ekonomiky odhaduje, že denní náklady za zásah hasičského sboru na skládce se pohybují mezi půl milionem až jedním milionem korun. Navíc se při hašení spotřebuje nemalé množství vody. Například koncem srpna 2017 hořela skládka na Mostecku čtyři dny. Její uhašení si vyžádalo téměř 13 milionů litrů vody. Dalším negativním faktem je dopad na životní prostředí. Do ovzduší se dostává množství toxických plynů a biologických, resp. chemických látek. Jiným rizikem je samotná hasební voda, která stéká do kanalizačních vpustí nebo přilehlých vodních zdrojů.

Prevence a recyklace

Na skládkách končí řada cenných materiálů, které by při lepším managementu nemusely být vůbec vyhozené bez dalšího využití. Ministerstvo plánuje představit slevy na poplatky pro řádně třídící obce. Ovšem Institut cirkulární ekonomiky upozorňuje, že zatím není jasné, jak bude zvýhodnění pro obce fungovat a zda reálně povede ke snížení množství odpadů, které končí zbytečně na skládkách.

U komunálních odpadů bude potřeba docílit v roce 2035 minimálně 65% míry recyklace. Dnes se recykluje jen asi třetina a navíc se za recyklaci považuje prosté třídění. To se však mění, nově bude za recyklaci považován materiál, který skutečně vstupuje do recyklačních zařízení. U plastů tak Českou republiku čeká velká výzva, neboť se dnes v průměru polovina obsahu žlutých nádob na plasty odváží na skládky nebo k energetickému využití.

Institut cirkulární ekonomiky současně upozorňuje, že je třeba se zaměřit i na zlepšení třídění odpadů přímo v domácnostech. Pomoci mohou systémy door-to-door, tedy pytlový sběr přímo z domácností, anebo nastavení poplatků dle reálné míry produkce odpadů. Podobné motivační systémy fungují v mnoha obcích v Česku a přinášejí konkrétní výsledky. Ty se navíc promítají v příjmových stránkách obecního rozpočtu, neboť obec může s vytříděnou komoditou obchodovat.

Nebezpečí skládek pro životní prostředí

Skládkování odpadu přináší zejména tato rizika:

• Fyzikální rizika
• Organické sloučeniny ve skládkovém plynu - dichlormethan, benzen, vinylchlorid, toulen, xyleny, ethylbenzen, ...
• Těžké kovy - Cr, As, Cd, Cr, Hg, Pb
• Prach
• Mikrobiální patogeny ve vzduchu u skládek a kontejnerů byly zjištěny vyšší koncentrace mikroorganismů (hub, plísní, bakterií).

Současně však odvětví nakládání s odpady do značné míry přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů.

Důsledné třídění a energetické využití odpadu

Skládky často obsahují směs biologicky rozložitelných odpadů, plastů, textilu, kovů i stavebního odpadu - a právě tento materiálový mix zvyšuje riziko požárů i množství škodlivin, které se při nich uvolňují do ovzduší. Účinným řešením je proto důsledné a správné třídění odpadu, kterým snižujeme množství odpadu na skládkách. Díky tomu lze odpad buď recyklovat, nebo energeticky využít v zařízeních pro energetické využití odpadu (ZEVO), ve kterých se přeměňují na teplo a elektřinu. Zbytkový odpad vzniklý spalováním lze využít jako druhotné suroviny, například ve stavebnictví.

Jak může pomoci každý z nás?

Pro snížení rizika požárů nestačí jen spoléhat na to, že to za nás ostatní vyřeší. Každý z nás může přispět důsledným tříděním odpadu (například aerosolové nádoby třídit prázdné, obaly bez zbytků, zmáčknuté či sešlápnuté atd.), kterým pomáháme odklonit odpad ze skládek k recyklaci. Nedílnou součástí je také odpovědná spotřeba a chuť podporovat moderní a udržitelná řešení (například znovupoužití věcí, jejich opravování či třeba energetické využití).

tags: #třídění #odpadu #skládka #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Praktické odpadkové koše
• Inovativní Udržitelná Energie v Martinově
• Boj proti světelnému znečištění v ČR
• Přírodní krásy Lipna nad Vltavou
• Prevence zhoršení zdravotního stavu