Třídění a recyklace plastů: Cesta k udržitelnější budoucnosti

Plasty tvoří nedílnou součást každodenního života většiny z nás. Možná právě teď čtete tento článek v mobilním telefonu, jehož součástky tvoří různé druhy plastů, a zřejmě jej pro jistotu ještě máte v plastovém obalu; dost podobné je to i u počítačů.

Je to tak, plasty patří neodmyslitelně k dnešní době a od jejich vynálezu v roce 1831, kdy byl vynalezen styren, „ušly“ dlouho cestu. Svět plastů se značně proměnil - vzniklo mnoho druhů plastů s různorodými vlastnostmi a jejich vývoj neustále pokračuje.

Primární surovinou pro výrobu plastů je ropa, na jejich výrobu jí ročně připadne cca 8 % celosvětové produkce a spotřeba plastů neustále roste. Rovnice je poměrně jednoduchá - z plastového výrobku, nebo třeba obalu, se poté, co nám doslouží, stane odpad.

Vydejme se za poznáním cesty plastu vytříděného do kontejneru na plastový odpad přes jeho svoz a dotřídění až po jeho opětovné využití ve formě nového produktu.

Třídění plastů v České republice

Novodobé systematické třídění plastů, tak jak jej známe dodnes, bylo zahájeno v roce 1997, kdy vstoupil v platnost tehdejší zákon o odpadech. Ve stejném roce vznikla společnost EKO-KOM, a.s., která zahájila řadu pilotních projektů na ověření různých možností sběru odpadů v obcích, včetně odpadů plastových.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Češi jsou národem třídičů, o čemž se můžeme přesvědčit v ReKalkulačce, která každý rok přepočítává údaje o třídění a recyklaci odpadu v České republice. Podle nejaktuálnějších dostupných údajů bylo v ČR v roce 2022 předáno k recyklaci 180 000 tun plastového odpadu, přičemž průměrná domácnost vytřídí 17,2 kg.

Kam třídit plastový odpad?

Plastový odpad můžeme třídit do nádob ve veřejně dostupných třídicích hnízdech, obvykle do žlutých kontejnerů nebo nádob se žlutým víkem - barva sběrných nádob se ale může v jednotlivých obcích lišit. Pro zajímavost: na konci roku 2022 bylo na území ČR rozmístěno 404 000 kontejnerů a menších nádob pro sběr plastů.

Další možností jsou tzv. individuální sběry, kdy mají domácnosti k dispozici plastové „popelnice“ o menším objemu 120 nebo i 240 litrů. Plasty jsou velmi vhodnou komoditou také pro sběr do pytlů. Naplněné pytle se nakládají ručně do velkokapacitních kontejnerů umístěných na vozidle nebo do vozidel s lisovací nástavbou.

Můžeme se setkat také s tzv. multikomoditním tříděním odpadu, při kterém se do jedné nádoby třídí různé druhy odpadu. Jaký odpad se kam v dané obci třídí poradí vždy samolepky, kterými jsou kontejnery označeny. PET láhve můžeme třídit s víčky - i to je stejné jako v případě skleněných obalů.

Svoz plastového odpadu

Nejprve následuje svoz odpadu, který zajišťují v předem daných intervalech pracovníci svozových společností. Využívají k tomu speciálně upravená svozová vozidla. Věděli jste, že všechna vozidla, která převážejí odpady, jsou označena bílou obdélníkovou cedulkou s velkým písmenem „A“? Často se setkáme také s doplňkovými tabulemi na boku vozidel s nápisem „plast“.

Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu

Vytříděné plasty do kontejnerů se po svozu na třídicí linku ještě zbavují hrubých příměsí, následně putují k ručnímu dotřídění.

Svoz plastů - svozová auta s lineárním stlačováním

Pro svoz plastových odpadů se používají vozidla s tzv. lineárním stlačováním - ta odvážejí plasty tříděné do kontejnerů s tzv. horním výsypem. Stlačovací zařízení jednak nabírá odpad z násypné vany, jednak jej zatlačuje do prostoru proti tlaku přední stěny. Do nástavby o objemu 20 m³ je možné vysypat až 110 kontejnerů s plasty o objemu 1 100 litrů.

Svoz plastů - svozová auta s hydraulickou rukou

Plastový odpad mohou vyvážet také svozová auta vybavená tzv. hydraulickou rukou a korbou patřičného objemu nebo s tzv. natahovacím kontejnerem. V případě svozu plastových odpadů v otevřeném kontejneru nebo otevřené nástavbě svozového vozidla se často náklad zajišťuje sítí proti nežádoucím úletům.

Třídicí linky (třídičky) pro zpracování plastového odpadu

Před dalším zpracováním je nutné dotřídění plastových odpadů. Na dotřiďovacích linkách se plasty zbavují všech nežádoucích příměsí a rozdělují nejčastěji na 5-6 skupin podle materiálů i barev, a to na PET, fólie, duté plasty, směsné plasty, polystyren apod.

Při ručním dotřídění má každý pracovník na starosti vytřídění konkrétních druhů odpadů, které na dopravníku vybírá a roztřiďuje je do nádob, ve kterých jsou plastové odpady se stejným či podobným materiálovým složením. Dotříděné jednodruhové plasty jsou lisovány nebo drceny a v ten okamžik vzniká druhotná surovina, která je připravená pro prodej zpracovatelům a pro další zpracování.

Čtěte také: Recyklace v Česku

Vytříděné plasty putují v třídicí lince na tzv. dotřiďovací pás k ručnímu dotřídění. Každý pracovník dotřiďuje konkrétní druhy plastu, které se pak připraví jako druhotná surovina k expedici zpracovatelům k recyklaci.

Recyklace plastového odpadu

Takto připravený plastový odpad putuje ke zpracovatelům k recyklaci. Ti si druhotnou surovinu následně upraví pro své potřeby do výroby a mohou tak zcela nebo částečně nahradit primární surovinu. Velmi častým produktem recyklace je vyrobení tzv. regranulátu, tj. suroviny pro další výrobu plastových výrobků.

Takto se recyklují zejména obaly a fólie z polyetylenu (PE), polypropylenu (PP) a polystyrenu (PS). Další možností je fyzikální recyklace plastů, kdy se směs vytříděných plastů nadrtí a za tepla lisuje do připravených forem. Z takto recyklovaných plastů se vyrábějí stavební prvky, zahradní kompostéry apod.

Tímto způsobem recyklovaný plast je možné v některých případech recyklovat ještě asi 5krát.

Jaké produkty se mohou vyrobit z kterého recyklovaného plastového odpadu?

Recyklované plasty se melou na kousky a granulují a vznikají tak malé pecičky granulátu - ty se mohou při výrobě nových produktů z plastů přidávat v různém poměru k primární surovině - tedy ke granulátu z ropy, jako tzv. regranulát.

Recyklace PET láhví a v co se promění?

Smršťovací PVC fólie (tzv. PVC sleeve), kterými bývají některé PET láhve obalené, komplikují recyklaci, a tak je třeba je před vytříděním odstranit. PET se na dotřiďovací lince roztřídí podle barev a následně jsou slisovány do balíků. Takto upravené se expedují ke zpracovateli, kde se rozdrtí na vločky (tzv. PET flakes), které se následně vyperou ve vodní lázni.

PET flakes se zahřejí na teplotu přesahující 200 °C a vytlačí se přes velmi jemné „síto“. Tím dojde k vytvoření vlákna. Následuje proces úpravy vlákna a jeho balení. Takto získané textilie se používají např. jako výplně spacáků a bund, pro výrobu koberců (včetně koberců do interiérů automobilů) apod.

Kromě výroby vláken se používají technologie, které umožňují výrobu nových PET láhví ze starých. K výrobě tzv. preforem se používá určitý podíl vytříděných láhví v podobě speciálně upraveného regranulátu (vhodného pro potravinářské účely) a primární suroviny. Tato technologie funguje i v České republice.

Recyklace nápojových PET láhví zpět pro obaly určené pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Sesbírané PET láhve se rozdrtí, vyčistí a vyrobí se z nich granulát, který lze použít pro výrobu potravinářských obalů. Je přitom ale nutné dodržovat přísné hygienické normy, které podléhají certifikaci.

Z recyklovaných PET láhví se vyrábějí spacáky, fleecové bundy, nebo třeba potahy v autě.

Recyklace dalších druhů plastového odpadu

Z plastových tašek, sáčků a fólií se mohou vyrobit např. kvalitní fólie, v případě horší kvality pytle do košů. Z obalů od kosmetiky nebo třeba čisticích prostředků se vyrábí regranulát, který se přimíchává do směsí k novým výrobkům.

Směsné plasty lze recyklovat, ale výrobky budou mít určité nedokonalosti (např. menší odolnost, flekatou strukturu apod.). Technologický vývoj ale nespí, a tak jsou i výsledné produkty v čím dál vyšší kvalitě. Ze směsného plastu se vyrábějí např. plastová prkna, zatravňovací dlaždice, protihlukové stěny nebo třeba lavičky.

Konečná stanice - tuhé alternativní palivo (TAP)

Nerecyklovatelné plasty (např. kvůli silnému znečištění) slouží k výrobě energeticky hodnotného paliva, které se používá v cementárnách, ale také v teplárnách jako náhrada hnědého uhlí.

Tuhé alternativní palivo ovšem není vyrobeno pouze ze směsných plastů, ale jedná se o namíchanou směs s nerecyklovatelným odpadním papírem a dalšími materiály (odpadní dřevo a štěpka, jiné odpady nevhodné k recyklaci), které se společně drtí, melou a promíchají.

Výsledná směs musí splňovat určitá kritéria, zařízení pro spalování TAP musí mít speciální systém na čištění spalin a splňovat přísné normy.

Obecné zásady správného třídění odpadů

1. Při třídění odpadu bychom se vždy měli řídit informacemi uvedenými na samolepkách na sběrných nádobách v dané obci, které zohledňují místní specifika nakládání s odpadem.
2. Pokud si nejsme správností třídění odpadů jisti, můžeme se s dotazem obrátit na místní svozovou společnost, zaměstnance obce nebo konkrétního městského úřadu.
3. Odpady, které třídíme do sběrných nádob na odpad, nesmí být mastné, nesmí obsahovat různé zbytky nebo dokonce celý obsah. Drobné znečištění při třídění nevadí - obaly není nutné vymývat vodou, obsah stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít.
4. Před tříděním je potřeba minimalizovat objem odpadu (sešlápnutím, zmačkáním, rozložením krabic) - tato zdánlivá drobnost je však velmi podstatná. Sběrné nádoby se budou plnit déle, protože se do kontejnerů vejde více odpadu.

S tím, kam vytřídit obalové odpady, poradí symboly (písmena a čísla), kterými jsou obaly označeny. Jedná se o tzv. „recyklační značky“, které tvoří trojúhelníkové grafické symboly doplněné o číselné či textové označení materiálu.

Co do kontejnerů na plast nepatří?

• Obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad).
• Mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla.
• Plastové vodovodní trubky.
• Zbytky podlahových krytin.
• Výrobky z PVC, jako jsou podlahové krytiny a novodurové trubky.
• Obaly, které jsou tvořeny z kompozitu kovu a plastu.
• Použité kávové kapsle.

Hygienická rizika plastů

Látky využívané pro výrobu a zpracování plastů patří často z hygienicko-toxikologického hlediska mezi zvláště toxické až po ty relativně neškodné. Může dojít k ovlivnění zdravotního stavu člověka přicházejícího do styku s plasty.

Požadavky na plast jsou tak různorodé, že samotné čisté polymery se prakticky nepoužívají, ale upravují se přídavkem různých pomocných látek. Hlavními výchozími materiály pro obalovou techniku budou i v nejbližších letech podle mnohých prognóz nadále nejpoužívanější homopolymery - typy polyolefinů PE, PP a vinylové plasty PVC, PS.

Při hodnocení hygienických vlastností plastů se pozornost koncentruje na otázky mikrobiologické, senzorické a možné nebezpečí kontaminace baleného zboží látkami obsaženými v obalovém materiálu. Při posuzování cizorodých látek se přihlíží k jejich patofyziologickým účinkům, jako jsou akutní toxicita, chronické účinky, dráždivost na kůži, spojivkový test, biokumulace v organizmu, karcinogenita, mutagenita a jiné.

Recyklace směsného plastového odpadu

Pro účinné zpracování jsou vhodné technologie intruze, tzv. vtlačování do formy. Vyrábějí se takto tlustostěnné výrobky jako tyče, desky a profily, z nichž se vyrábějí hotové výrobky. Podmínkou takového zpracování je, aby měla vsázka požadované složení, zejména složku, která je schopna se roztavit a zajistit, aby se materiál spojil. Tavení zajišťuje PE, jehož musí být minimálně 65 %.

Recyklace jedno druhových plastových odpadů

• Polyethylen: Často stačí PE odpad nadrtíme na drť, kterou lze znovu zpracovávat na běžných vstřikovacích strojích pro nové výrobky. Z foliového PE odpadu se většinou vyrábí regranulát, který se používá hlavně na technicky méně náročné výrobky.
• Polypropylen: Zpracovává se podobně jako PE, jeho zastoupení v odpadech však bývá ve srovnání s PE několikanásobně níže. V některých případech se zpracovává nejen čistý PP regranulát, ale i směsný PE / PP regranulát.
• Polystyren: Pěnový PS je dobře rozeznatelný od jiných plastových odpadů, recykluje se většinou na technické výrobky, např. panely na zateplování. Plný polystyren je zpracovatelný na regranulát.
• Polyvinylchlorid: V současnosti se zhruba 50 % PVC odpadních plastů recykluje na zajímavé produkty jako jsou trubky, okna, podlahoviny, střešní krytiny, kabely. Odpad z trubek se mele na částice se zrnitostí okolo 5 mm a používá se k výrobě lehčené střední vrstvy nových potrubí. Odpad z oken se nadrtí, z drtě se odloučí vhodnými procesy kovy, sklo, guma a po transportu vytlačovacím strojem s filtrací se poseká na regranulát, který se používá znovu při výrobě oken technologií koextruze, nebo pro výrobu technických výrobků vstřikováním popřípadě vytlačováním. Recyklát z odpadních podlahovin se po úpravě s vhodnými aditivy používá na střední nebo spodní vrstvu podlahovin.
• PET: Základní surovinou nejrozšířenějších plastových lahví je polyetylentereftalát, který je nejrozšířenějším polymerem z polyesterových polymerů. Polyesterové láhve jsou hygienicky neškodné. Pro recyklaci PET lahví lze využít následující způsoby: mechanický, termický, chemický.

Využití plastových recyklátů

Recyklované plasty mohou být použitelné v oblasti výstavby dálnic a v železniční dopravě. V současnosti jsou rozpracovány i další možnosti využití plastových odpadů a to hlavně pro výrobu nosných sloupků pro dopravní značky, sněhové zábrany, výbavu odpočívadel a parkovišť jako jsou stoly, lavice, popelnice, protihlukové bariéry apod.

Získávání energie z plastů

Odpadní plasty, které se nedají transformovat přes klasické recyklační postupy, je možné zhodnotit alespoň energeticky. Spalování odpadních plastů s cílem získat energii, která by jinak musela být získána z jiných neobnovitelných zdrojů, můžeme též tedy považovat za druh recyklačního procesu. Plasty jsou snadno spalitelné běžně při teplotách kolem 900° C a mají ve srovnání s ostatními palivy vysoký energetický obsah.

Díky poměrně vysokým hodnotám výhřevnosti polymerů lze odpad z plastů využívat jako hodnotné zdroje energie. Energetické využití se uplatní hlavně v cementářských pecích, železárnách a ve speciálních spalovnách organického odpadu vybavených čističi spalin.

Třídění plastového odpadu

Obecně jsou technologie materiálového využití plastového odpadu založeny na vyčištění odpadu od mechanických nečistot tzv. praním, odseparováním nežádoucích příměsí, oddělení jednotlivých druhů plastu obsažených v odpadech, vysušení materiálu a v následném zhodnocení ve formě plastového polotovaru určeného k výrobě nových výrobků. Všechny tyto operace seřazeny do technologické separační linky vyžadují, aby do nich vstupoval vytříděný plastový odpad.

Třídicí dopravníkový pás má v procesu materiálového využití plastových odpadů nezastupitelné postavení pro mechanické oddělení jednotlivých složek odpadu, rozdělení odpadů a homogenizování velikosti částic odpadu. Hospodářský význam hospodaření s odpadními plasty a jejich využití jako druhotných surovin spočívá zejména v obohacování domácí surovinové základny.

Stupeň využitelnosti druhotných surovin a jejich podíl na celkové produkci je zároveň významným měřítkem průmyslové, technické a vědeckovýzkumné vyspělosti země. Recyklace odpadů je jednou z cest vedoucích nejen k řešení surovinového problému, ale také k účinnému snižování nežádoucího zatížení životního prostředí problémovým...

tags: #třídění #plastů #recyklace #postup

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a člověk
• Recyklace vozidel: Český pohled
• Rozsah a dopady odpadkové skvrny v Pacifiku
• EU a ekologická regulace elektroaut
• Nakládání s odpady v Sokolově