Ekologické zemědělství a pěstování tvrdé pšenice (Triticum durum) na Slovensku

Pšenice (latinsky Triticum), známá také pod anglickým názvem wheat, je jednou z nejrozšířenějších obilovin a zároveň chemicky rozmanitou zemědělskou surovinou. Pochází z čeledi lipnicovitých (Poaceae) a její zrna obsahují pestrou směs sacharidů, bílkovin - zejména lepku - a dalších přírodních sloučenin. Pšenice je nejen základní potravinou pro miliardy lidí, ale i významným biochemickým zdrojem. Jelikož se u pšenice nejedná o jednoduchou chemickou látku, ale o komplexní směs přírodních molekul, nelze ji popsat jediným chemickým vzorcem. Zrna mají hnědozlatou barvu, suché a tvrdé skupenství, bez specifického výrazného zápachu. Obsah vody se pohybuje mezi 10-14 % v závislosti na typu a způsobu skladování.

Využití pšenice

1. Jednoznačně největší význam má pšenice jako zdroj mouky. Obsah lepku (glutenu) z pšenice dává těstu pružnost a schopnost kynout - naprosto klíčovou vlastnost při výrobě chleba, těstovin a pečiva. Podle [FAO] tvoří pšenice přibližně 20 % všech kalorií spotřebovaných lidstvem.
2. Hydrolýzou škrobu ze pšenice lze získat glukózový sirup, ethanol či kyselinu mléčnou - suroviny důležité např. pro výrobu biopaliv, bioplastů a fermentačních produktů.
3. Pšeničný škrob či modifikovaná pšeničná vláknina se používají jako plnidla v tabletách nebo jako nosná látka v kapslích.
4. Extrakt z pšeničných klíčků obsahuje vitamín E, lecitin a další antioxidanty, které působí ochranně na pokožku i vlasy.

Pšenice je zemědělsky domestikovaná plodina s historií sahající do doby neolitu na Blízkém východě. Výroba pšeničných produktů začíná sklizní, následuje čištění, mletí a případné chemické úpravy mouky či škrobu. Z hlediska lidského zdraví je pšenice bezpečná pro většinu populace. Ekologický dopad pěstování pšenice závisí na intenzitě zemědělství. První domestikaci pšenice lidstvo provedlo již před 10 000 lety v oblasti tzv. Moderní forma pěstování pšenice je jedním z pilířů tzv. zelené revoluce, která v druhé polovině 20. století vedla ke zvýšení produkce potravin. Pšenice je víc než jen základní potrava - je chemicky mnohovrstevnatou surovinou s rozmanitým využitím v potravinářství, průmyslu, bioekonomice i kosmetice.

Semolinová mouka a její vlastnosti

Semolinová mouka si získává stále větší oblibu mezi těmi, kteří hledají kvalitní a nutričně hodnotné potraviny. Pochází z italské tvrdé pšenice a je ceněna pro své vlastnosti, které ji odlišují od běžné pšeničné mouky.

Durum mouka nebo semolina se získává z takzvané tvrdozrnné pšenice (Triticum durum). Semolina je tvrdozrnná pšenice, která představuje pouze asi 8 % celosvětové produkce pšenice. Má přirozené žluté zbarvení, neboť semolina obsahuje více přírodního barviva. Je velmi výživná, obsahuje mnoho uhlohydrátů, vlákninu, bílkoviny, vitamíny (B, E), dále vápník, železo a fosfor.

Tvrdozrnné pšenice se vyznačuje vyšším podílem bílkoviny - glutenu, má vyšší nutriční hodnotu, nejen pro zvýšený obsah bílkovin, ale vyšší obsah minerálních látek. Co je ale podstatné, má nižší glykemický index, jako klasická pšeničná mouka a obsažený škrob se tráví pomaleji. Při pomalém trávení nedochází k tak rychlému nárůstu hladiny krevního cukru, což je zásadním faktorem nejen pro udržení tělesné hmotnosti, ale i pro zajištění vyrovnané výkonnosti organizmu. Má velmi houževnatý lepek, proto se například těstoviny z durum mouky nerozvaří.

Čtěte také: Dopady průmyslu na životní prostředí

Výroba semolinové mouky

Semolinová celozrnná mouka se vyrábí mletím tvrdé pšenice na kamenném mlýně Antico Molino Rosso. Semolinová mouka se mele na kamenném mlýně z důvodu zachování živin obsažených v klíčku. Proces mletí na kamenném mlýně probíhá pomalu při 80 ot/min , takže mouka nepřesáhne teplotu 45°C. Mouka si zachová všechny organoleptické vlastnosti čerstvé mouky a všechny živiny, které se nacházejí v klíčku.

Aby se zajistila maximální kvalita, tak každá fáze výběru a čištění obilovin podléhá přísné kontrole. Obilí se mechanicky čistí a umletou mouku kontrolují odstraňovače kamene a 2 optické třídiče, to vše pro maximální kvalitu.

Použití semolinové mouky

Používá se zejména k výrobě kvalitních těstovin, které mají vyšší nutriční hodnotu a nižší glykemický index. Díky většímu množství lepku se nerozvařují, nejsou však vhodné pro celiaky. Semolinová celozrnná mouka se doporučuje ke kynutí s pasta madre. Vhodná pro výrobu těstovin a všechny druhy chleba, dokonce i pro velké chleby. Semolina je vhodná pro přípravu bezvaječných palačinek, zahušťování polévek a do pudinků.

BIO kvalita a ekologické zemědělství

Biologické celozrnné mouky pocházejí z mletí celých zrn, které nebyly ošetřeny syntetickými pesticidy a jsou pro náš organismus velmi důležité jako zdroj vlákniny (otrub). Pokud si vyberete celozrnnou mouku, tak doporučujeme jen takovou, která pochází z ekologického zemědělství. BIO zemědělství zakazuje používání pesticidů.

BIO produkty jsou certifikovány nezávislým organizacemi , jejichž úkolem je ověřit, zda jsou produkty v souladu s BIO standardy a požadavky. Certifikace se provádí za účelem zajištění, že BIO produkty splňují stanovené normy používání pesticidů, umělých hnojiv, geneticky modifikovaných organismů a dalších faktorů, které definují BIO zemědělství. Na Slovensku působí dvě certifikované nezávislé organizace: Naturalis CZ, sro . - CS-BIO-002 Biokont SK, sro .

Čtěte také: Ekologické vzdělávání na Slovensku

Proč se vyhýbat konvenčním produktům?

Při běžném (konvenčním) pěstování se mohou, a také se ve velkém používají pesticidy, zejména glyfosát. Glyfosát je nejprodávanější a nejúčinnější herbicid na světě , který se používá zejména v zemědělství, zahradnictví k hubení plevele a jiných nežádoucích rostlin. Pokud plodinu postříkáte herbicidem těsně před sklizní, tak v plodině těsně po sklizni máte maximální dávky herbicidů.

Od roku 2000 používání herbicidů extrémně stouplo a od roku 2000 extrémně stoupla i intolerance na lepek a všechna autoimunitní onemocnění. Na vině nejsou potraviny, ale velké farmy, které ve velkém používají glyfosáty, které jim umožňují chemické zrání obilí, luštěnin, semen, brambor,... Glyfosát byl dokonce nalezen iv pivu, moči či mateřském mléce.

V posledních letech se kolem glyfosátu a jeho škodlivosti roztrhl pytel a stále více nezávislých výzkumů dokazuje propojení mezi glyfosátem a různými zdravotními problémy, zejména rakovina, poruchy endokrinního systému nebo poškození vodních ekosystémů. Nemluvě o pitné vodě, ve které se také nacházejí rezidua herbicidů.

Výhody a nevýhody BIO potravin

Nevýhody BIO potravin jsou v jejich dostupnosti a ceně. Ale to jsou dvě propojené nádoby. Pokud se zvýší poptávka po BIO potravinách, tak se sníží cena.

Skladování mouky

Upozorňujeme na skladování mouk - Po zakoupení 5kg balení je třeba mouku ihned přesypat do vlastní uzavíratelné nádoby na mouku (sklo, plastový box) a uskladňovat při teplotě do 24°C a max. 60% vlhkosti. Takové 5kg balení slouží pouze k přepravě k vám a ne k uskladňování mouky.

Čtěte také: Transformace energetiky na Slovensku: Přečtěte si více

BIO Pšenice - Triticum durum Desf. Klíčky jsou velkou zásobárnou vitamínů, minerálů, stopových prvků a esenciálních kyselin. Jsou tak vítanou součástí každého zdravého jídelníčku i RAW stravování. Semena máčejte po dobu 8-10 hodin, poté nechte 4-6 dní klíčit nejlépe v klíčící misce. Alespoň dvakrát denně je třeba semena proplachovat. Naklíčená semena jsou ideální ke konzumaci při velikosti 2,5-5 cm. Před samotnou konzumací je nutné je propláchnout vodou.

Výzkumné projekty zaměřené na zlepšení pěstování pšenice

Zemědělská výroba čelí rostoucímu tlaku přizpůsobit se změně klimatu a snižovat emise skleníkových plynů. Realizované výsledky včetně databáze znalostí, obchodních modelů a doporučení pro veřejnou sféru budou postupně uváděny do praxe.

Na praktických řešeních budou partneři spolupracovat se zemědělci, poradci, politickými činiteli i občanskou společností.

Projekt ECOBREED

Pětiletý evropský projekt ECOBREED (2018-2023) financovaný Evropskou unií, byl zaměřen na výzkum a zlepšování odrůd plodin pro ekologické zemědělství a zemědělství s nízkými vstupy. Projekt se zaměřil na rozvoj metod, strategií a budování infrastruktury pro ekologické šlechtění, aby mohl nabídnout ekologickým zemědělcům odrůdy s vyšší odolností proti biotickým a abiotickým stresům, efektivnějším využíváním živin a lepší kvalitou.

V průběhu 5 let zhodnotili účastníci projektu u vybraných plodin genetickou a fenotypovou variabilitu ve vybraných morfologických znacích, toleranci/resistenci vůči abiotickým/biotickým stresům a obsahy vybraných nutričních látek, které mohou být využity v ekologickém šlechtění. Hodnotili potenciál genetické variability pro lepší využívání živin a možnost zvýšení konkurenceschopnosti plodin vůči plevelům. Optimalizovali produkci a množení osiva prostřednictvím vylepšené agrotechniky a vyvíjeli účinné šlechtitelské programy zaměřené na spolupráci se zemědělci.

Projekt také zahrnoval praktické vzdělávání zemědělců v oblasti ekologického šlechtění, včetně participačního šlechtění, kde je aktivní účast zemědělce na šlechtitelském procesu nedílnou součástí.

Projekt byl finančně podpořen z evropského programu Horizont 2020 a koordinovaný Slovinským výzkumným zemědělským ústavem. Celkem se na projektu podílelo 24 partnerů (14 výzkumných institucí a univerzit, 8 soukromých šlechtitelských společností a 2 sdružení) ze 14 zemí - České republiky, Číny, Itálie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, USA a Velké Británie.

Ze Slovenska se na projektu podílely šlechtitelská společnost Selgen a.s., která se zapojila do šlechtění odrůd pšenice vhodných pro ekologické zemědělství a zemědělství s nízkými vstupy, PRO-BIO obchodní společnost s r.o.

Další výzkumné projekty

• METROFOOD-CZ je první velká výzkumná infrastruktura v České republice zaměřená na oblasti zemědělství, výživy a potravinářských věd.
• Projekt je cílen na podporu mobility vědeckých pracovníků v progresivně se rozvíjejících oblastech zemědělského výzkumu, souvisejících se změnou klimatu a zvyšujícími se nároky na kvalitu potravin a životního prostředí.
• Projekt se zabývá naléhavou potřebou poskytnout odrůdy zelenin, které jsou odolné vůči změně klimatu, a jsou vhodné pro ekologickou produkci.

Vliv hnojení na výnos a kvalitu tvrdé pšenice

Použití Polysulphatu namísto obvyklého DAP a síranu železnatého zvýšilo výnos pšenice o 16 % a obsah bílkovin v pšenici o 22 %. Tento polní pokus s tvrdou pšenicí (Triticum durum, cv. Solindo R1) byl navrženo v náhodných blocích s dvěma repeticemi.

V pokusu se testovaly tři varianty: pěstitelský postup bez aplikace síry, pěstitelský postup včetně aplikace síranu železnatého v dávce 200 kg/ha a aplikace Polysulphatu v dávce 300 kg/ha. Ve všech třech variantách byly dávky dusíku a fosforu udržovány na 198 kg N/ha a 92 kg P2O5/ha aplikací dusičnanu vápenatého a DAP. Draslík se aplikoval v množství 42 kg K2O/ha ve formě KCl ve dvou variantách se stávající pěstitelskou praxí a ve formě Polysulphatu ve třetí variantě.

tags: #triticum #durum #ekologické #zemědělství #Slovensko

Oblíbené příspěvky:

• Intenzifikace ČOV
• Žabí život v tropech
• Odpady a nové zákony
• Nemoci z povolání u zdravotníků
• Likvidace autovraků Louny