Ohrožení tygra ussurijského: Konflikty s lidmi a boj o přežití

Ohrožený tygr ussurijský se na území východního Ruska čím dál častěji dostává do smrtelných střetů s lidmi. V minulosti byl mohutný tygr ussurijský známý také jako tygr sibiřský nebo mandžuský. Na Dálném východě jej považovali za lesního ducha. Jen málokdy se ho podařilo někomu ve volné přírodě spatřit. V posledních letech se však situace změnila. Nebojácní tygři začali čím dál častěji navštěvovat vesnice, kde napadají nejen hospodářská zvířata, ale také koně, psy a někdy i lidi.

Důvody útoků tygrů na lidi

Otázku, proč tygři zaútočí na lidi, řeší vědci a ochránci zvířat už dlouhé roky. Obecně totiž platí, že za normálních okolností se tyto šelmy setkání s lidmi raději vyhýbají a pokud možno před nimi prchají. V poslední době ale tygři útočili na několika místech v Indii. Například v regionu Dodabetta ve státě Tamil Nadu zabil tygr za dva týdny tři lidi, většinou děti.

Z hustých lesů tygry vyhnal hlad. Přes region se totiž před pár lety přehnal prasečí mor, který vyhubil téměř celou populaci divokých prasat. Ta společně s jeleny tvoří základní zdroj tygří potravy. Neustálé odlesňování navíc tygry nutí k přesunům blíž lidským obydlím.

Místní lidé tvrdí, že tygři v rezervacích jsou přemnožení a že by se jejich počty měly snížit. S velkou nadsázkou se dá ale říct, že spíše se „přemnožili" lidé.

Historie a současný stav populace tygra ussurijského

Zatímco dny tygra kaspického (Panthera tigris virgata) byly sečteny již v padesátých letech minulého století, jeho blízký příbuzný tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) se stále potuluje tajgami Ruského Dálného východu. Těží především z faktu, že žije daleko od hustě obydlených oblastí, kde je velmi přísně chráněn.

Čtěte také: Bílí tygři v přírodě

Tato majestátní šelma s poměrně světle zbarvenou srstí a širokými tlapami pro snazší pohyb po sněhu, zažila v minulosti kruté pronásledování. Největší krize uhodila na populaci tygra ussurijského (jemuž se říká také tygr sibiřský) v první polovině 20. století. Kolem roku 1930 se ve volné přírodě pohybovalo pouze čtyřicet jedinců, kteří čelili neustálému nebezpečí. Většina populace padla za oběť systematickému vybíjení armádními jednotkami podporovanými státem a komunistickým režimem (což bylo osudné tygrům kaspickým).

Vládním orgánům trvalo nezvykle dlouho, než si uvědomily, jaký mezinárodně ceněný poklad skrývají ruské lesy. Zákaz lovu tygrů byl uzákoněn až v roce 1947, kdy byla tygří populace téměř vyhlazena. Podobně dopadly i menší populace v severní Číně a Koreji. Naštěstí jsou tygři schopni poměrně rychle se množit, pokud mají dostatek potravy a vhodné životní podmínky.

Populace se opět vzchopila, bohužel však jen z několika málo desítek jedinců. Genetická rozmanitost proto dostala na frak: mnozí tygři jsou si podobní jako sourozenci, často dokonce jako dvojčata. To mimo jiné znamená, že nemoc, která dokáže zabít jednoho tygra, může kvůli stejné imunitní slabosti vyhubit všechny.

Kácení lesů, stavění silnic, sušší a teplejší počasí s množstvím lesních požárů a všudypřítomní pytláci - to vše stěžuje tygrům ussurijským jejich snahu udržet si stabilní populaci. Přesto všechny problémy dnes ve volné přírodě najdeme kolem 550 jedinců, z nichž 95 % žije na území Ruského Dálného východu.

Největší útočiště jim poskytuje přírodní rezervace Sichote-Alin a o jejich ochranu se stará především projekt Tygr ussurijský založený roku 1992. Jeho cílem je nasbírat co nejvíce vědeckých poznatků o životě šelem, a to nejen prostřednictvím radiolokace šedesáti jedinců vybavených vysílačkami.

Čtěte také: Ochrana tygra ussurijského

Pečlivé studium vzorců chování, sociálních struktur, pohybu a využití území, potravních zvyků, reprodukce, úmrtnosti i vztahu s ostatními živočišnými druhy včetně člověka, jsou základem pro účinnou ochranu největší kočkovité šelmy na světě. Nejvíce by však pomohlo vyvrácení mýtů o léčebných účincích nejrůznějších částí tygřího těla.

Tygr (Panthera tigris) patří k nejkrásnějším savcům. O kočkách (čel. Felidae), a zejména pak o velkých kočkách (Pantherinae) se uvádí, že to jsou zvířata elegantní, krásná a inteligentní. Situace přežívajících populací různých poddruhů tygra bohužel není nijak růžová.

Na počátku nového tisíciletí se výrazně zmenšuje areál jejich výskytu i početní stav. V poslední monografii o savcích světa, v dílu věnovaném šelmám (Wilson & Mittermeier 2009), se uvádí, že se území obývané tygrem za poslední desetiletí zmenšilo o 41 % a celosvětová populace tygra se odhaduje na 3402-5140 dospělých jedinců žijících v přírodě. Podle současných zpráv početní stavy tygrů dále klesají a obrazně lze konstatovat, že se tygr ocitá ve vzduchoprázdnu. Přitom r. 1900 žilo podle seriózních odhadů ještě 100 000 jedinců. Za sto let poklesla početnost celosvětové populace o víc než 95 %.

Ohrožení tygra člověkem

Tygr je člověkem ohrožován v mnoha směrech. Na mnoha místech, kde tygr dosud žije, je přísně chráněn a za jeho usmrcení jsou vysoké pokuty. Bohužel pytláci za nelegálně uloveného tygra dostanou na černém trhu 50 000 USD (Vesmír 86, 571, 2007/9). Moc ohledů na mizející druh proto neberou.

O ulovené tygry se zajímají hlavně Číňané; jednak kvůli kůži, jednak pro vnitřní části těla, jako jsou tygří kosti, které podle tradiční čínské medicíny mají léčivé účinky. Ty sice nikdy nebyly potvrzeny, přesto tomu lidé pořád věří. V Číně je prodej takových částí v obchodech a lékárnách zakázán, ale černý obchod bují ve velké míře, protože ho státní orgány nejsou schopny kontrolovat, natož vymýtit.

Čtěte také: Záchrana tygrů sumaterských

Dalším limitujícím faktorem pro tygry je úbytek životního prostoru vinou rozpínavosti člověka. Z vlastních zkušeností mohu říci, že tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) je v Rusku velmi přísně chráněn a je považován za národní bohatství. Na druhé straně se ve východosibiřské tajze masově kácejí stromy, čímž se tomuto největšímu poddruhu tygra zmenšuje přirozený biotop. Tamní potravní základna navíc nutí tygry obývat obrovská teritoria, aby se uživili.

Podobně je na tom i tygr indický (Panthera tigris tigris), který je v současnosti relativně nejpočetnější, ale jeho stavy se také rychle zmenšují. Podle sčítání z roku 2007 žilo tehdy na území Indie asi 1410 jedinců (Wilson & Mittermeier 2009). Podle informací z Indie tygři ročně zabijí 60-100 lidí, ale většinou se útoky připisují vyrušeným samicím s mláďaty. Pokud člověk překročí útěkovou vzdálenost a tygřice chránící mláďata nemá šanci uprchnout, zaútočí. Nejde o lidožroutství čili zabití člověka jako zdroje potravy, ale o instinktivní projev s cílem zachránit mláďata před nebezpečím.

Lidožroutství a vypouštění tygrů ze zajetí

Tygr se ovšem výjimečně může stát lidožroutem v pravém smyslu slova. Velmi podrobně o této problematice psal ve své monografii „Velké kočky a gepardi“ vynikající znalec těchto šelem, bohužel předčasně zesnulý Vratislav Mazák, autor popisu poddruhu tygr indočínský (Panthera tigris corbetti). V kapitole s výstižným názvem Ve stínu lidožrouta se můžeme dočíst, že jde o zvířata většinou zraněná ostny dikobraza nebo poraněná člověkem či stará a již neschopná lovit volně žijící zvěř. Dnes už jsou takové případy výjimečné.

Názory některých laiků, že stávající populace tygra by se mohly podporovat vypouštěním zvířat odchovaných v zajetí do volné přírody, se jeví jako irelevantní. Tygr odchovaný v zajetí, který se od rodičů nenaučí lovit, je zcela neschopný ve volné přírodě přežít.

V přirozených podmínkách tygřice vychovává mláďata až tři roky, protože naučit tygře lovit je činnost opravdu velmi náročná a zodpovědná. Tuto výchovu nelze v zajetí nahradit. Pokud bylo tygří mládě odkojeno umělou výživou z láhve a zvyklo si na člověka, chová se po vypuštění do přírody nepřirozeně a navíc nebezpečně pro člověka i domácí zvířata. Nemá z lidí přirozený respekt a velmi pravděpodobně začne lovit v blízkosti lidských sídel domácí zvířata, která jsou pro inteligentní šelmu snadněji ulovitelná než přirozená kořist. Tím se dostane do konfliktu s člověkem a nejspíš jej potká smrt v podobě kulky. Pokud by tygr tento „souboj“ vyhrál, velmi snadno by poznal, že člověk je ještě snadnější kořist než velká domácí zvířata, a stane se z něj lidožrout.

Záchrana tygra ussurijského

Pokud se situace nezmění, musíme se o osud této šelmy obávat. Sice v zajetí máme dost tygrů chovaných v zoologických zahradách, ale z mnoha důvodů - vědeckých, estetických, etických a dalších - je povinností člověka zachovat tygra tam, kde má přirozený domov.

Tygr ussurijský již desítky let bojuje o své přežití. Na pobyt v mrazivých podmínkách je jeho tělo dokonale uzpůsobeno. Jeho obrovské tlapy totiž plní funkci sněžnic, takže se ve sněhu pohybuje bez sebemenších problémů. Je spíše samotářský typ a obývá obrovská teritoria o rozloze až 3 000 km čtverečních. Své území si značkuje močí, a dokonce seškrabává i kůry stromů. Je rovněž vytrvalým lovcem a svou potravu dokáže shánět bez ustání několik hodin. Na úspěšné finále si však musí počkat, jelikož mu vyjde přibližně jeden pokus z deseti. Jeho kořistí se většinou stávají divoká prasata a další větší kopytníci, nepohrdne však ani hlodavci, ptáky a rybami.

Zejména v Číně docházelo k zabíjení těchto šelem kvůli pověrám, že nejrůznější části tygřího těla mají léčebné účinky. Největší krizi tento druh zažil v první polovině 20. století, kdy se ve volné přírodě vyskytovalo pouze čtyřicet jedinců. Tehdejší komunistický režim se postaral o to, že armádní jednotky systematicky tygra ussurijského vybíjely. Lovení těchto krásných šelem ustalo až v roce 1947, kdy byl konečně uzákoněn zákaz lovu. Bohužel k tomu došlo v době, kdy byla populace těchto tygrů téměř vyhlazena. Aktuálně je na listině ohrožených druhů IUCN klasifikován jako ohrožený druh.

Početní stavy tygrů a jejich rozšíření

Tygr - největší a nejsilnější žijící kočkovitá šelma, predátor, který nemá konkurenci ani přirozeného nepřítele. Přesto se jeho populace snižuje a je stále více ohroženým druhem. Proč?

1. Díky odlesňování a rozšiřování zemědělství ubývá prostor, kde může nerušeně žít, lovit a rozmnožovat se.
2. Zvláště ve 20. století se populace tygra výrazně snížila. V roce 1920 se počet tygrů odhadoval na 100 000, v roce 1970 bylo odhadováno pouze 4 000 tygrů.
3. Areál rozšíření tygra je v současné době v Asii, a to od Indie přes Indočínu a východní Čínu až na Sibiř.

Různé poddruhy tygra

• Tygr jihočínský: Největší z poddruhů tygra, nejmohutnější kočkovitá šelma vůbec. Žil na jihu Číny, ale přes 20 let už nebyl v přírodě zaznamenán. Jeho osud je nejspíš zpečetěn.
• Tygr indočínský: Žije v Barmě, Thajsku, Kambodži, Laosu, Vietnamu a v jižní Číně.
• Tygr malajský: Žije ve střední a jižní části Malajského poloostrova.
• Tygr sumaterský: Nejmenší poddruh tygra, žijící na ostrově Sumatra.
• Tygr bengálský: V současnosti nejrozšířenější. Vyskytuje se na rozsáhlém území v oblasti Indie a Indočíny, ale v malých izolovných slupinkách. To není pro udržení přírodní populace bohužel příznivý stav. K tomuto poddruhu patří i tzv. „bílí tygři“, chovaní v některých zoologických zahradách. Jejich chov pochází od jednoho bílého samce, odchyceného v roce 1951 v přírodě. Ten se křížil s normálně zbarvenými samicemi a bílí potomci byli dále používání k chovu.
• Tygr jávský: Patřil k menším poddruhům a byl vyhuben pravděpodobně v 70. letech.
• Tygr balijský: Také patřil mezi menší poddruhy, žil na ostrově Bali.
• Tygr kaspický: Žil ve střední Asii a byl vyhuben v 70. letech minulého století. Byl označován také jako tygr kaspický. Podle genetických analýz se ale nejednalo o samostatný poddruh, nelišil se od tygra ussurijského.

Život tygrů

Tygři jsou samotáři, stýkají se samci se samicemi jen krátce v době páření, mláďata zůstávají s matkami až do tří let. Samice jsou březí přibližně 103 dní a mívají 2-5 mláďat. Velikost revíru tygra závisí na dostupnosti kořisti, může být i 200-400 km2.

Růst populace v Rusku

Rusko za posledních 12 let téměř zdvojnásobilo počet vzácných tygrů ussurijských. Tygři jsou v mnoha zemích sice nadále ohrožení, ale jejich populace v uplynulých letech rostla. Zatímco v Rusku žilo před lety 390 dospělých exemplářů, dnes jich je 750 i s potomky.

tags: #tygr #ussurisky #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Aktivity v ochraně přírody (ČR)
• Skříňka na třídění odpadu: Rozměry
• Harmonie skrze úctu k přírodě
• Vliv klimatu na Mladou Boleslav
• Kempování v chorvatské přírodě