Tygr ussurijský: Výskyt, potrava a ochrana

Tygr je největší kočkovitá šelma a jediná s pruhovaným kožichem. Indičtí domorodci ho označovali jako posla bohů, chránícího stromy. Tygr miluje vodu a dokáže uplavat přes 10 km. Existuje velký rozdíl mezi jednotlivými poddruhy.

Obecné informace o tygrech

Představovat tygra je asi zbytečné. Je největší dnes žijící kočkovitou šelmou a ve svém areálu (žije pouze v Asii) vytváří devět poddruhů lišících se velikostí, zbarvením i znaky na lebce. Z nich tři jsou pravděpodobně již vyhubeny - tygr turanský na pevnině a tygr balijský a jávský na stejnojmenných indonéských ostrovech. Ostatní jsou v různé míře ohroženy vyhubením. Pouze tygra indického lze dnes v přírodě počítat na tisíce, zbývající poddruhy přežívají v počtech desítek nebo nanejvýš stovek jedinců.

Tygři byli loveni odedávna - pro kožešinu a hlavně pro nejrůznější části těla, které sloužily a slouží k výrobě tradičních léků nebo amuletů. Tygři jsou však způsobem života i silou a obratností pro člověka nesnadnou kořistí, a tak jejich dramatický úbytek nastal až v 19. století, kdy lovci začali používat střelné zbraně.

Tygři jsou samotáři a při toulkách za potravou urazí mnoho kilometrů. Výborně plavou, rádi se koupou a dovedou také šplhat po stromech. Zdánlivě kontrastní a nápadná kresba je ve skutečnosti vynikajícím maskováním, díky němuž tygři splývají s mihotavými stíny ve vysoké trávě, rákosí nebo lesním podrostu. Tygřice vodí mláďata a pečuje o ně až dva roky.

V pražské zoo se první tygři objevili už rok po jejím otevření. Byl to kříženec tygra ussurijského a bengálského samec Bengali a samice tygra indického Mitau. Oba pocházeli z Hagenbeckova cirkusu. V roce 1933 se v Praze narodila první dvě tygřata.

Čtěte také: Bílí tygři v přírodě

Výskyt tygrů

Najdeme je v jižních oblastech Asie, kde se zdržují v souvislých lesích a to převážně v Indii, Indonésii, Číně, Sibiři a v Mandžusku. Žijí v různém prostředí od tropických pralesů, stále zelených lesů, savan, skalnatých horských oblastí až po promrzlou tajgu a tundru. Hlavním faktorem pro výskyt tygrů je přístup k vodě, dostatek kořisti a hustý porost, ve kterém mohou stopovat kořist. Zbarvení tygra je vynikající maskování v podmínkách travnaté džungle.

Potrava tygrů

Tygr je výhradně masožravec, loví poměrně velká zvířata, jako jsou buvoli indičtí, gaurové, jeleni sambaři, jeleni barasingovy, prasata divoká a zakrslá, medvědy himálajské…. Příležitostně uloví i menší kořist, ptáky, plazy, ryby a pokud je v okolí nedostatek potravy, spokojí se i s kobylkami. Na lov se vydává převážně v noci, aby snížil nebezpečí, že bude objeven. Někdy i při putováním za kořistí urazí velkou vzdálenost. Tygr zaútočí na kořist ze vzdálenosti cca 20m. Tuto vzdálenost překoná třemi až čtyřmi skoky a na kořist se vrhne z boku a okamžitě ji povalí k zemi. Tygři obvykle zabíjejí kousnutím do krku nebo v případě větší kořisti drží zvíře zespoda za krk, dokud nedojde k udušení. Tygři jsou úspěšní v jednom z dvaceti případů. V průměru každý tygr uloví 50 kusů kořisti ročně, to znamená že se nasytí jen každý osmý den. Svou kořist odtáhnou a ukryjí v podrostu.

Společenský život a rozmnožování tygrů

Na rozdíl od lvů nežijí ve skupinách, ale jsou samotáři. Hranice teritoria si vytyčují močí nebo škrábáním do kůry příhodných stromů. Samec dovolí vstup do svého teritoria pouze samici, která je v říji. Nezůstanou spolu však déle než dva týdny. Samice dosahuje pohlavní dospělosti ve 3-4 letech a samec ve 4-5 letech. Období březosti je listopad až duben. Samice je schopna zabřeznout po dobu tří až šesti dnů. Svou připravenost oznamuje samcům hlasitým řevem a označením svého území močí se zvláštním zápachem. Tygří námluvy jsou poměrně hlučné. Páření trvá přibližně půl minuty a často se opakuje, padesátkrát i vícekrát za den, někdy i po dobu několika dnů. Samice je březí 93-111 dní a rodí se jí 2 - 4 mláďata s porodní hmotností až 1000 g. Mláďata jsou slepá, prohlédnou po 6 až 14 dnech. Do dvou měsíců se živí výhradně mlékem, v šesti měsicích začínají lovit malé opeřence a kolouchy. V 18ti měsících jsou schopni lovit sami. Samice se rozloučí definitivně s vrhem jakmile porodí další mláďata. Úmrtnost mláďat je vysoká, 60% hyne do tří měsíců po narození. Jedním z mnoha nebezpečí pro mláďata jsou cizí dospělí samci, kteří jsou schopni mláďata zabít jen pro to, aby se jejich matka dostala znovu do říje a počala potomky s nimi.

Tygr ussurijský (sibiřský)

Tygr ussurijský neboli sibiřský patří do řádu šelem a čeledi kočkovitých. Samci jsou dlouzí 2,7 m až 3,8 m, samice jsou menší. Jejich výška v kohoutku je 105-110 cm. Tygr ussurijský je podstatně větší a světlejší než tygr bengálský. Jeho základní zbarvení srsti je žlutavé a na břiše bílé. Jeho uši jsou krátké, neboť odpovídají jeho chladné domovině. Tygr vidí binokulárně a barevně. Ve tmě vidí pětkrát lépe než oči člověka. Také má velké a ostré drápy, které využívá, když útočí na kořist.

Rozmnožování a chování

Tygři pohlavně dospívají ve 3-5 letech. Rozmnožovat se mohou po celý rok. Doba březosti je 95-112 dní a v jednom vrhu může mít samice nanejvýš asi 7 mláďat, ale většinou mají 3-4. Samci tygrů žijí samotářsky ve velkých teritoriích. Tygři jsou aktivní hlavně v noci. Hlavní složkou jejich potravy jsou jeleni, srnci, divoká prasata, medvědi a losi.

Čtěte také: Boj o přežití tygra ussurijského

Výskyt a ochrana tygra ussurijského

Tygr ussurijský se vyskytuje v povodí řeky Amur a Ussuri na Dálném východě v Rusku a v severní Číně. Tento druh tygra je ohrožen především tím, že je ničeno jeho původní životní prostředí. V současné době je počet odhadován asi na tři sta žijících exemplářů. Nyní žije podstatně více ussurijských tygrů v zajetí než ve volné přírodě.

Vlastně se dá říct, že dnešní velikost divoké populace je úspěchem - ačkoliv je tygrů ussurijských stále zoufale málo, díky cílené ochraně jejich počty v přírodě utěšeně stoupají.

Ohrožení a ochrana tygrů

Tygr - největší a nejsilnější žijící kočkovitá šelma, predátor, který nemá konkurenci ani přirozeného nepřítele. Přesto se jeho populace snižuje a je stále více ohroženým druhem. Proč?

• Díky odlesňování a rozšiřování zemědělství ubývá prostor, kde může nerušeně žít, lovit a rozmnožovat se.
• Zvláště ve 20. století se populace tygra výrazně snížila. V roce 1920 se počet tygrů odhadoval na 100 000, v roce 1970 bylo odhadováno pouze 4 000 tygrů.

Nejsou chráněni úmluvou CITES. Bohužel jsou neustále tyto elegantní kočky loveny pro svoji kožešinu. Ročně padne lovcům za kořist asi 70 000 koček slaništních.

V jižní Indii ve spolupráci s německým NABU (Svaz ochránců přírody Německo) probíhá projekt na ochranu posledních tygrů.

Čtěte také: Záchrana tygrů sumaterských

V pražské zoo jsme již odchovali celou řadu mláďat těchto krásných šelem. Vůbec první odchov se podařil v roce 1961 od rodičů Amura a Ťapky, kteří oba přišli z volné přírody. Jednalo se o obrovský úspěch, protože ve volné přírodě tehdy přežívalo posledních několik desítek zvířat a zachování poddruhu pro budoucí generace záviselo právě na odchovech v lidské péči.

V naší zoo najdete tyto velké šelmy v samostatné expozici v severní části areálu.

Přehled poddruhů tygra

Areál rozšíření tygra je v současné době v Asii, a to od Indie přes Indočínu a východní Čínu až na Sibiř.

tags: #tygr #ussurijsky #výskyt, #potrava, #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Skryté poklady české přírody
• Třídění odpadu v praxi: Barvy popelnic a co do nich patří
• Chov ovcí a koz ekologicky
• Pomoc ohroženým dětem v ČR
• Indikátory fekálního znečištění