Tygr je největší kočkovitá šelma a jediná s pruhovaným kožichem. Indičtí domorodci ho označovali jako posla bohů, chránícího stromy. Tygr miluje vodu a dokáže uplavat přes 10 km. Existuje velký rozdíl mezi jednotlivými poddruhy.
Představovat tygra je asi zbytečné. Je největší dnes žijící kočkovitou šelmou a ve svém areálu (žije pouze v Asii) vytváří devět poddruhů lišících se velikostí, zbarvením i znaky na lebce. Z nich tři jsou pravděpodobně již vyhubeny - tygr turanský na pevnině a tygr balijský a jávský na stejnojmenných indonéských ostrovech. Ostatní jsou v různé míře ohroženy vyhubením. Pouze tygra indického lze dnes v přírodě počítat na tisíce, zbývající poddruhy přežívají v počtech desítek nebo nanejvýš stovek jedinců.
Tygři byli loveni odedávna - pro kožešinu a hlavně pro nejrůznější části těla, které sloužily a slouží k výrobě tradičních léků nebo amuletů. Tygři jsou však způsobem života i silou a obratností pro člověka nesnadnou kořistí, a tak jejich dramatický úbytek nastal až v 19. století, kdy lovci začali používat střelné zbraně.
Tygři jsou samotáři a při toulkách za potravou urazí mnoho kilometrů. Výborně plavou, rádi se koupou a dovedou také šplhat po stromech. Zdánlivě kontrastní a nápadná kresba je ve skutečnosti vynikajícím maskováním, díky němuž tygři splývají s mihotavými stíny ve vysoké trávě, rákosí nebo lesním podrostu. Tygřice vodí mláďata a pečuje o ně až dva roky.
V pražské zoo se první tygři objevili už rok po jejím otevření. Byl to kříženec tygra ussurijského a bengálského samec Bengali a samice tygra indického Mitau. Oba pocházeli z Hagenbeckova cirkusu. V roce 1933 se v Praze narodila první dvě tygřata.
Čtěte také: Bílí tygři v přírodě
Najdeme je v jižních oblastech Asie, kde se zdržují v souvislých lesích a to převážně v Indii, Indonésii, Číně, Sibiři a v Mandžusku. Žijí v různém prostředí od tropických pralesů, stále zelených lesů, savan, skalnatých horských oblastí až po promrzlou tajgu a tundru. Hlavním faktorem pro výskyt tygrů je přístup k vodě, dostatek kořisti a hustý porost, ve kterém mohou stopovat kořist. Zbarvení tygra je vynikající maskování v podmínkách travnaté džungle.
Tygr je výhradně masožravec, loví poměrně velká zvířata, jako jsou buvoli indičtí, gaurové, jeleni sambaři, jeleni barasingovy, prasata divoká a zakrslá, medvědy himálajské…. Příležitostně uloví i menší kořist, ptáky, plazy, ryby a pokud je v okolí nedostatek potravy, spokojí se i s kobylkami. Na lov se vydává převážně v noci, aby snížil nebezpečí, že bude objeven. Někdy i při putováním za kořistí urazí velkou vzdálenost. Tygr zaútočí na kořist ze vzdálenosti cca 20m. Tuto vzdálenost překoná třemi až čtyřmi skoky a na kořist se vrhne z boku a okamžitě ji povalí k zemi. Tygři obvykle zabíjejí kousnutím do krku nebo v případě větší kořisti drží zvíře zespoda za krk, dokud nedojde k udušení. Tygři jsou úspěšní v jednom z dvaceti případů. V průměru každý tygr uloví 50 kusů kořisti ročně, to znamená že se nasytí jen každý osmý den. Svou kořist odtáhnou a ukryjí v podrostu.
Na rozdíl od lvů nežijí ve skupinách, ale jsou samotáři. Hranice teritoria si vytyčují močí nebo škrábáním do kůry příhodných stromů. Samec dovolí vstup do svého teritoria pouze samici, která je v říji. Nezůstanou spolu však déle než dva týdny. Samice dosahuje pohlavní dospělosti ve 3-4 letech a samec ve 4-5 letech. Období březosti je listopad až duben. Samice je schopna zabřeznout po dobu tří až šesti dnů. Svou připravenost oznamuje samcům hlasitým řevem a označením svého území močí se zvláštním zápachem. Tygří námluvy jsou poměrně hlučné. Páření trvá přibližně půl minuty a často se opakuje, padesátkrát i vícekrát za den, někdy i po dobu několika dnů. Samice je březí 93-111 dní a rodí se jí 2 - 4 mláďata s porodní hmotností až 1000 g. Mláďata jsou slepá, prohlédnou po 6 až 14 dnech. Do dvou měsíců se živí výhradně mlékem, v šesti měsicích začínají lovit malé opeřence a kolouchy. V 18ti měsících jsou schopni lovit sami. Samice se rozloučí definitivně s vrhem jakmile porodí další mláďata. Úmrtnost mláďat je vysoká, 60% hyne do tří měsíců po narození. Jedním z mnoha nebezpečí pro mláďata jsou cizí dospělí samci, kteří jsou schopni mláďata zabít jen pro to, aby se jejich matka dostala znovu do říje a počala potomky s nimi.
Tygr ussurijský neboli sibiřský patří do řádu šelem a čeledi kočkovitých. Samci jsou dlouzí 2,7 m až 3,8 m, samice jsou menší. Jejich výška v kohoutku je 105-110 cm. Tygr ussurijský je podstatně větší a světlejší než tygr bengálský. Jeho základní zbarvení srsti je žlutavé a na břiše bílé. Jeho uši jsou krátké, neboť odpovídají jeho chladné domovině. Tygr vidí binokulárně a barevně. Ve tmě vidí pětkrát lépe než oči člověka. Také má velké a ostré drápy, které využívá, když útočí na kořist.
Tygři pohlavně dospívají ve 3-5 letech. Rozmnožovat se mohou po celý rok. Doba březosti je 95-112 dní a v jednom vrhu může mít samice nanejvýš asi 7 mláďat, ale většinou mají 3-4. Samci tygrů žijí samotářsky ve velkých teritoriích. Tygři jsou aktivní hlavně v noci. Hlavní složkou jejich potravy jsou jeleni, srnci, divoká prasata, medvědi a losi.
Čtěte také: Boj o přežití tygra ussurijského
Tygr ussurijský se vyskytuje v povodí řeky Amur a Ussuri na Dálném východě v Rusku a v severní Číně. Tento druh tygra je ohrožen především tím, že je ničeno jeho původní životní prostředí. V současné době je počet odhadován asi na tři sta žijících exemplářů. Nyní žije podstatně více ussurijských tygrů v zajetí než ve volné přírodě.
Vlastně se dá říct, že dnešní velikost divoké populace je úspěchem - ačkoliv je tygrů ussurijských stále zoufale málo, díky cílené ochraně jejich počty v přírodě utěšeně stoupají.
Tygr - největší a nejsilnější žijící kočkovitá šelma, predátor, který nemá konkurenci ani přirozeného nepřítele. Přesto se jeho populace snižuje a je stále více ohroženým druhem. Proč?
Nejsou chráněni úmluvou CITES. Bohužel jsou neustále tyto elegantní kočky loveny pro svoji kožešinu. Ročně padne lovcům za kořist asi 70 000 koček slaništních.
V jižní Indii ve spolupráci s německým NABU (Svaz ochránců přírody Německo) probíhá projekt na ochranu posledních tygrů.
Čtěte také: Záchrana tygrů sumaterských
V pražské zoo jsme již odchovali celou řadu mláďat těchto krásných šelem. Vůbec první odchov se podařil v roce 1961 od rodičů Amura a Ťapky, kteří oba přišli z volné přírody. Jednalo se o obrovský úspěch, protože ve volné přírodě tehdy přežívalo posledních několik desítek zvířat a zachování poddruhu pro budoucí generace záviselo právě na odchovech v lidské péči.
V naší zoo najdete tyto velké šelmy v samostatné expozici v severní části areálu.
Areál rozšíření tygra je v současné době v Asii, a to od Indie přes Indočínu a východní Čínu až na Sibiř.
| Poddruh | Výskyt | Stav |
|---|---|---|
| Tygr ussurijský | Povodí řek Amur a Ussuri (Rusko, Čína) | Ohrožený |
| Tygr bengálský | Indie, Indočína | Nejrozšířenější |
| Tygr sumaterský | Ostrov Sumatra | Kriticky ohrožený |
| Tygr malajský | Malajský poloostrov | Ohrožený |
| Tygr indočínský | Barma, Thajsko, Kambodža, Laos, Vietnam, jižní Čína | Ohrožený |
| Tygr jihočínský | Jižní Čína | Pravděpodobně vyhuben |
| Tygr turanský (kaspický) | Střední Asie | Vyhuben v 70. letech |
| Tygr balijský | Ostrov Bali | Vyhuben v 70. letech |
| Tygr jávský | Ostrov Jáva | Vyhuben |
tags: #tygr #ussurijsky #výskyt, #potrava, #ochrana