Tygři jsou bezesporu krásná a fascinující zvířata. Člověk se jich bojí i je uctívá, ale také je přivedl na pokraj vymření.
Globální populace tygrů se od 90. let částečně zotavila díky koordinovaným ochranářským snahám. Celosvětové odhady ukazují následující vývoj:
V Indii v roce 2022 žilo minimálně 3 167 tygrů (All India Tiger Estimation). Kaziranga má dnes jednu z nejvyšších hustot tygrů na světě.
Přestože se celková populace zotavuje, tygři zůstávají ohroženým druhem závislým na pokračující ochraně habitatu, kontrole pytláctví a udržitelném managementu populací kořisti.
V celosvětové tygří populaci je právě sumaterský poddruh nejohroženější. Ještě v sedmdesátých letech minulého století žila na Sumatře tisícovka těchto šelem. „Možná jich zbývají jen čtyři stovky,“ odhaduje Julia Ng z organizace Traffic.
Čtěte také: Bílí tygři v přírodě
Organizace Traffic, která sleduje zvířata žijící ve volné přírodě, zaměřila svou pozornost na zlatnictví, obchody s tradiční čínskou medicínou a krámky se suvenýry a starožitnostmi. Špičáky a drápy klenotníci zdobí zlatem a vyrábějí z nich šperky, které zaručeně nosí štěstí. Pověry se však vymycují těžko.
Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono vyhlásil desetiletý plán na záchranu tygrů. Podle organizace Traffic je ale jeho naplňování dost laxní. Vláda uznává, že je třeba udělat víc. „Bojujeme se změnami ve využívání půdy, se zánikem přirozených tygřích lokalit, s chudobou na Sumatře.“
I Indie musí svůj přírodní poklad začít bedlivě střežit, jinak o něj v nejbližších letech přijde. Důvody jsou stejné: přirozené prostředí tygrů se stále zmenšuje, navíc ubývá i zvířat, kterými se tato šelma živí. Na popud vlády bylo znovu provedeno sčítání volně žijících tygrů. Oproti údajům z let 2001 a 2002, kdy jich v přírodě žilo přes 3600, jsou současná čísla alarmující.
Projekt tygr, zahájený z podnětu premiérky Indiry Gándhíové v roce 1973, vyhradil 9 národních parků pro zvláštní ochranu (od té doby bylo přidáno dalších 14). Jádrové oblasti těchto tygřích rezervací, kam byl vstup lidem zakázán, měly být „chovnými jádry, z nichž by přebytečná zvířata emigrovala do přilehlých lesů". Široké nárazníkové zóny, do nichž byly lidské zásahy omezeny, měly chránit chovné oblasti.
Zoologické zahrady hrají klíčovou roli v ochraně tygrů, a to jak chovem v zajetí, tak i vzděláváním veřejnosti. Veterináři provádějí umělé oplodnění samic, aby zajistili genetickou rozmanitost tygrů v zajetí. V zajetí žije zhruba 3x víc tygrů než ve volné přírodě.
Čtěte také: Boj o přežití tygra ussurijského
Brněnská zoo se také snaží přispět k záchraně tygrů sumaterských. I když se samici Satu nedaří mít mláďata, má povolení se rozmnožovat jako jedna z mála v Evropě.
| Rok | Odhadovaná Populace | Zdroj |
|---|---|---|
| 2010 | 3 200 | IUCN Red List |
| 2022 | 4 500 | IUCN Red List |
| 2023 | 5 574 | Global Tiger Forum |
Tato data ukazují, že i přes veškeré úsilí je ochrana tygrů stále velkou výzvou a vyžaduje neustálou pozornost a koordinaci.
Čtěte také: Ochrana tygra ussurijského
tags: #tygr #sumatersky #ohrozeni #příčiny