Účinky znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni a představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa.

Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy a má vliv i na neurologický vývoj dětí.

Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší, u některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.

Čtěte také: Životní prostředí a jaderné elektrárny

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např. ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

V infografice můžeme sledovat zdravotní dopady znečišťujících látek na lidský organismus.

Znečišťující látky a jejich zdroje

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší, uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

K označení tuhých (prachových) částic v ovzduší je používána řada pojmů: Tuhé znečisťující látky (TZL), pevný aerosol, tuhý aerosol, polétavý prach. V zahraniční literatuře pak suspendované částice (SPM), celkové suspendované částice (TSP), černý kouř.

Čtěte také: Globální dopady změn na Antarktidě

• PM10 a PM2,5: Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.
• PAU: Jedná se o skupinu látek, o polyaromatické uhlovodíky, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu.
• Oxid dusičitý: Je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.
• Přízemní ozon: Je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
• Oxid siřičitý: Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.
• Radon: Je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu.

Prašné částice, které v ovzduší působí jako kondenzační jádra, jsou odpovědné za výskyt smogu. Kondenzace vodních par v městském prostředí je díky značné prašnosti i exhalacím o to snazší, zvláště s ohledem na fakt, že brzy po ránu, kdy jsou všeobecně podmínky pro vznik mlh nejpříznivější, sílí dopravní špička a je zvýšená produkce kouře z lokálních topenišť.

Rozlišujeme smog Londýnského typu, kdy produkty reakčních mechanismů bývají zpravidla kyseliny sírová, dusičná a chlorovodíková, a fotochemický smog (Los Angeles-Smog), který však s mlhou nesouvisí, neboť je tvořen výhradně jen škodlivými emisemi, které produkuje doprava.

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Známé účinky suspendovaných částic ve znečištěném ovzduší zahrnují především dráždění sliznice dýchacích cest, ovlivnění funkce řasinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvolání hypersekrece bronchiálního hlenu a tím snížení samočisticí funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu.

Čtěte také: Dopad bojových chemických látek na životní prostředí

Tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí a postupně možný přechod akutních zánětlivých změn do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic.

Tento proces je ovšem současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory počínaje stavem imunitního systému jedince, alergickou dispozicí, profesními vlivy, kouřením apod.

V současné době se odhaduje, že podíl životního, pracovního prostředí a vnitřního prostředí budov na zdraví činí asi 15 %, zdravotnické služby (lékařská péče) asi 10 %, genetický základ jednotlivce asi 20 % a největší podíl 55 % činí způsob života a socioekonomické faktory.

Znečištěné ovzduší způsobuje zdravotní problémy spojené se záněty, změnami v DNA a smrtí buněk. Může zhoršovat nemoci jako astma a přispívat ke vzniku Alzheimerovy choroby.

Vědci se také rozhodli studovat, jakým způsobem škodlivé částice ovlivňují buňky pacientů, kteří trpí Alzheimerovou chorobu. Buňky na znečišťující látky reagují různorodě. Imunitní systém částice rozpozná jako hrozbu a aktivuje se, přičemž může vzniknout zánět. Dalším následkem škodlivin je oxidační stres, při kterém nadbytek nestabilních molekul v těle způsobuje poškození nebo smrt jinak zdravých buněk nebo změny v DNA. Tyto reakce mohou podnítit aktivitu tzv. onkogenů, které mohou přispět ke vzniku rakoviny.

V roce 2020 vedla expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Vliv na životní prostředí

Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů. Jsou i příčinou eutrofizace a acidifikace půdních a vodních ekosystémů a následné změny druhové skladby a úbytku rostlinných a živočišných druhů.

Řada znečišťujících látek má schopnost se v prostředí kumulovat, negativně ovlivňovat ekosystémy a přecházet do potravního řetězce.

Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země. Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov, často historického významu, působením znečišťujících látek v ovzduší.

Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx).

Aktuální situace v České republice

Měření znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji provádí Český hydrometeorologický ústav Ostrava a Zdravotní ústav Ostrava. V roce 2004 byly v provozu 2 stanice na měření SPM, 23 stanic na měření PM10 a 7 stanic na měření PM2,5.

V ostravsko-karvinské aglomeraci jsou každoročně překračovány imisní limity PM10 pro ochranu zdraví dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Pro prašný aerosol PM10 nestanovuje vyhláška č.553/2002 Sb. zvláštní imisní limity pro účely provozování regulačních řádů.

Na základě provedeného odhadu zdravotních rizik ze zvýšených koncentrací prašného aerosolu PM10 navrhla Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje zvláštní hodnotu denní koncentrace PM10 100 µg.m-3. Navržená hodnota prošla oponenturou Poradního sboru pro hodnocení a řízení zdravotních rizik hlavního hygienika ČR a Státního zdravotního ústavu v Praze - Národního referenčního centra pro ovzduší.

Informace o kvalitě ovzdušíSouhrnnou informaci o kvalitě ovzduší za uplynulý rok zpracovává MŽP. Následně je předkládána členům vlády a poté zveřejněna.

Za rok 2023 byly naměřené hodnoty a následně i odhadované dopady znečištěného ovzduší ovlivněny převážně dobrými rozptylovými podmínkami a pokračováním teplotně nadprůměrného zimního období, jež se drží v těchto teplotních hladinách dlouhodobě již od roku 2012. Zároveň se projevuje doznívající dopad energetické krize, ale také útlum průmyslové produkce v ČR.

Ve městech je pak dlouhodobě nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší doprava. Ta má za následek zejména zvýšenou zátěž prachovými částicemi o velikostech 2,5 a 10 mikrometru, oxidem dusičitým a polycyklickými aromatickými uhlovodíky.

Co se týká dalších spolupůsobících zdrojů emisí, jako jsou teplárny, centrální zdroje tepla, domácí vytápění a malé či středně velké průmyslové podniky, ty mají spíše jen lokální význam. Zvýšená zátěž se tedy netýká pouze průmyslově zatížených lokalit (ty lze nalézt i na území krajských měst), průmyslových zón a specifické aglomerace měst Ostrav - Karviná - Frýdek-Místek, ale všech míst významně zasažených tranzitní či lokální dopravou a také míst s vysokou koncentrací zdrojů vytápění na pevná a fosilní paliva.

Za prvé u nás nebyl (kromě benzo[a]pyrenu) na hodnocených měřicích stanicích překročen žádný imisní limit ani doporučená koncentrace. Za druhé je však potřeba říct, že ve většině hodnocených sídel nebo lokalit docházelo k překračování limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 2021.

SZÚ však konstatuje, že znečištění ovzduší u nás má dlouhodobě klesající trend a k překročení imisních limitů na měřicích stanicích došlo za celý rok pouze ve čtyřech případech u jedné jediné škodliviny. Oproti dobám minulým, kdy se pravidelně zakazovalo větrání, nedoporučovalo se vycházet ven a svahy hor byly pokryty mrtvými lesy v důsledku kyselých dešťů, naše země nakročila k lepšímu stavu.

Kvalitu ovzduší u nás sleduje Český hydrometeorologický ústav, jenž také provozuje síť měřicích stanic a pravidelně zveřejňuje případná varování před zhoršením kvality ovzduší. Každoročně je také vypracována zpráva o kvalitě ovzduší, kterou vydává Ministerstvo životního prostředí.

Možnosti zlepšení situace

Jak tuto situaci zlepšit a dále snižovat imise? To je velmi dobrá otázka a z politického hlediska stále velmi ožehavá stran potenciálních regulací a zákazů.

Podle způsobu vzniku znečišťující látky rozlišujeme primární zdroje (přímo dochází k uvolňování škodlivé látky do ovzduší, třeba při spalování) a sekundární zdroje znečištění. V druhém případě reagují dříve uvolněné látky mezi sebou nebo s jinými látkami v okolí a vznikají tak nové škodliviny.

Vliv životního prostředí na zdraví je obrovský, ale mnoho negativních faktorů můžeme aktivně ovlivnit. Pečlivým výběrem potravin, vody a omezením expozice škodlivým látkám můžeme výrazně přispět k vlastnímu zdraví.

Protože znečištění ovzduší představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách.

Investice do filtrů do oken Respilon se tak stává ideálním řešením pro každého, kdo si přeje žít v čistějším a zdravějším domově. Filtry do oken RESPILON napomáhají filtrovat částice, alergeny a jiné znečišťující látky a umožňují zákazníkům dosáhnout čistého vnitřního ovzduší bez venkovního znečištění.

Imisní limity v České republice

Znečišťující látky, které jsou sledovány a hodnoceny vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace nebo na vegetaci a ekosystémy, mají stanoveny imisní limity. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány zjištěné úrovně koncentrací s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, což jsou úrovně koncentrací, které by podle platné legislativy neměly být překračovány.

Přehled imisních limitů (IL) vyhlášených pro ochranu zdraví lidí a povolený počet překročení limitní hodnoty dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky č. 350/2002 Sb.

V roce 2020 vstoupil v souvislosti s právními předpisy EU v platnost přísnější imisní limit 20 µg∙m‑3 pro roční průměrnou koncentraci PM2,5. Hodnoty imisních limitů vycházejí z doporučených hodnot Světové zdravotnické organizace (WHO), kterou byly určeny na základě řady epidemiologických studií. V případě bezprahově působících látek jsou imisní limity odvozeny ze stanovených hodnot karcinogenního rizika.

V zájmu ochrany veřejného zdraví doporučuje WHO zachování úrovně znečišťujících látek v ovzduší dokonce na nižší úrovni, než pro kterou byly nepříznivé dopady na zdraví zdokumentovány. Nicméně tyto hodnoty vycházejí ze závěrů souvisejících se zdravotními dopady znečištění ovzduší a neberou v potaz otázky týkající se technické a ekonomické proveditelnosti a další politické a sociální faktory.

tags: #ucinky #znecisteni #ovzdusi #na #zdravi #a

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky EKO-KOM pro kovy
• Postup ekologické likvidace s Hudeček
• Klíčové závěry ze zasedání IPBES
• Efektivní čištění odpadů v domácnosti
• Láska v době globálních klimatických změn: Pohled zblízka