V České republice údajně nemáme pro obnovitelné zdroje energie podmínky. Nemáme moře, kde bychom mohli stavět větrné elektrárny, nemáme dost slunce, u nás nefouká, a větrné elektrárny hyzdí krajinu. A tak se zájem prakticky všech politiků a veliké části veřejnosti upírá k jaderné energii. Je samozřejmě otázkou, jak dlouho tato náklonnost vydrží.
Na počátku 90. let bylo v Německu 80 % obyvatel pro jadernou energii. Tou dobou byly obnovitelné zdroje sice již známé, ale drahé a do svých plánů je integrovali jen vizionáři (Hermann Scheer). V roce 2011 podporovalo jadernou energii v Německu 20 %. V rámci dvou let Německo odstaví od sítě své poslední reaktory.
Je třeba porovnat letošní rozvoj obnovitelných zdrojů s úpěnlivou snahou politického i hospodářského vedení českého státu postavit a k síti za 16 let připojit tou dobou již zastaralý typ jaderného reaktoru, produkujícího drahou elektřinu. V poslední době je toto úsilí patrně akcelerováno volbami v příštím roce i hygienickými omezeními. Těžko přesně odhadnout, co se ve dlouhém období šestnácti let stane.
Velmi pravděpodobně obnovitelné energie ještě zlevní a přijdou další inovace, protože výzkum a výroba se v následujících letech soustředí na energii větru a slunce, více než na jaderné energie. Podle zprávy, kterou minulý týden zveřejnila Mezinárodní energetická agentura (IEA), vyrostl v tomto roce celosvětově instalovaný výkon obnovitelné energie, na rozdíl od masivního poklesu spotřeby ropy, plynu a uhlí, který byl způsoben krizí COVID-19.
Obnovitelné energie budou v roce 2020 představovat téměř 90 % celosvětového růstu kapacity v energetickém sektoru, a podle IEA Renewables 2020 v roce 2021 jejich růst dále zrychlí. Výkon obnovitelné energie posílí na rekordní celosvětovou úroveň téměř 200 gigawattů, k čemuž přispělo zejména 30% zvýšení instalací větrných a solárních systémů v Číně a USA. V roce 2021 se na celém světě očekává ještě vyšší růst, s očekáváním 10% nárůstu v Indii a EU.
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Čína a USA instalovali v roce 2019 výkon přes jeden TW obnovitelných zdrojů energie s investicemi v Číně 90,1, v USA 59 a v EU 58,4 miliard dolarů. Ve střední Evropě definitivně padla cenová bariera. Velké fotovoltaické elektrárny mohou být ekonomické i v našich klimatických podmínkách, a to na rozdíl od jádra, bez jakýchkoliv dotací a příplatků.
Severně od města Werneuchen v Braniborsku staví EnBW Energie Baden-Württemberg AG solární park o výkonu 187 MW jako první rozsáhlý FV projekt bez financování minimální výkupní cenou podle německého zákona EEG. Solární park bude umístěn asi 26 kilometrů severovýchodně od Berlína. Rozkládá se na ploše 209 hektarů, 164 hektarů je skutečná rozloha FVE. V sousedství již stojí solární park o výkonu 10 MW. Společnost EnBW získala práva na projekt a pozemky v roce 2018. Práva vlastní EnBW Solarpark Weesow-Willmersdorf GmbH. Stávající plán rozvoje umožňuje provozní období do 31. prosince 2060. Zatím byla dokončena první část solárního parku a koncem listopadu začala napájet obnovitelnou elektřinu do sítě.
Obnovitelné zdroje jsou stále levnější, jejich investiční náklady (CAPEX) jsou na úrovni operačních nákladů (OPEX) fosilních a jaderných zdrojů. V poslední době jsou obnovitelné zdroje schopny zajistit celoroční zásobování i v méně příznivých klimatických podmínkách, jak potvrzuje projekt ve Vårgårda v jižním Švédsku.
V tomto pěti tisícovém městečku byla v loňském roce dokončena první část energo autarkního osídlení. Přesto, že ve srovnání s Prahou je v jižním Švédsku asi o dvacet procent méně slunečního svitu a o dva a půl stupně nižší průměrná teplota, vznikl v městečku unikátní projekt úplného zásobování elektřinou a teplem pouze z energie fotovoltaické elektrárny integrované ve střeše šesti sekcí řadových domů s celkem 172 byty. Zajímavá je cena. Když vyjdeme z průměrné životnosti zařízení 25 let a připočteme-li na opravy a údržbu každý měsíc 10 % (což je trochu více, než se běžně na “R&M” počítá) k nákladové ceně, dostaneme na jeden byt měsíční cenu 2000 Kč.
Firma, která se soustřeďuje na výrobu malých modulárních reaktorů - Small Modular Reactors (SMR) NuScale nabídla v tomto roce 1 kWh jaderného proudu za 6,5 USD centů. Malé modulární reaktory trpí mnoha stejnými problémy jako velké reaktory, zejména bezpečností a radioaktivním odpadem. Jaderná energie je drahá - jedna z nejnákladnějších forem energie, která vyžaduje značné přímé či nepřímé vládní dotace, aby ji bylo možno vystavět a provozovat, nemluvě o pojištění.
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
Zkušenost se SMR není dobrá. Společnost Westinghouse pracovala deset let na návrhu SMR, než vývoj v roce 2014 vzdala. Společnost Transatomic Power se sídlem v Massachusetts, jaderná technologická firma, v roce 2018 opustila projekt SMR s roztavenou soli, navzdory dotaci 111 milionů dolarů od americké vlády. V roce 2017 odstoupila firma Babcock & Wilcox, společnost s dlouholetou energetickou tradicí, od vývoje SMR. Rusové sice dokázali postavit státem financovanou plovoucí SMR, stavební náklady ale čtyřikrát převýšily odhady a její energie bude stát asi čtyřikrát více ve srovnání se současnou cenou z amerických jaderných elektráren.
Ministerstvo vod a energetiky v Los Angeles přijalo před rokem nabídku elektřiny z OZE z fotovoltaického projektu Eland v Kern County, se skladovací kapacitou, která může dodávat výkon 4 hodiny v noci v ceně 3,3 centy/kWh.
Stálé opakování mantry na téma špatných podmínek je částečně pravdou. Ty ale nespočívají v klimatu nebo technologiích, ale v tradicionalistickém myšlení, které nevnímá nutnost nastupující energetické proměny a neguje sociální aspekt dostupné a čisté energie pro všechny.
| Země | Investice (miliardy dolarů) |
|---|---|
| Čína | 90.1 |
| USA | 59 |
| EU | 58.4 |
Větrné elektrárny ovlivňují atmosférické děje především dvěma způsoby. Za prvé spotřebovávají energii proudění vzduchu, v úplavu větrných elektráren se tak v průměru snižuje rychlost větru. Za druhé dochází ke zvýšení turbulence za větrnými elektrárnami. S rostoucí vzdáleností od větrné elektrárny se oba efekty postupně vytrácejí.
Z hlediska vlivů na běžné lidské aktivity či přírodu je samotné snížení rychlosti větru a lokální zvýšení turbulence za větrnými elektrárnami dopadem poměrně nevinným. „Oběťmi“ jsou v tomto ohledu především větrné elektrárny samotné, jejichž produkce je na jakékoli změny proudění značně citlivá. Podstatnější okolností je v tomto ohledu zvýšení noční teploty v prostoru a okolí větrných farem.
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
V nočních hodinách obvykle dochází ke stabilizaci atmosféry, kdy se v blízkosti zemského povrchu nachází relativně chladnější vzduch ve srovnání se vzduchem ve větší výšce. Turbulence způsobená větrnými elektrárnami způsobuje zvýšené promíchávání vzduchu, díky kterému může docházet ke zvýšení přenosu tepla k zemskému povrchu. Zvýšení průměrné teploty vzduchu se u velkých větrných farem pohybuje v řádu desetin stupňů Celsia, v konkrétních dnech (nocích) až jednotek stupňů Celsia.
Další dopady větrných elektráren, zejména pak dopady velkého rozměru, již nejsou tak přímočaré. I původně malá změna může vést po určité době k zásadní změně počasí na velkém území - jde o tzv. efekt motýlích křídel. Proto mohou větrné elektrárny například ovlivnit vývoj a trajektorii tlakových níží.
Pro zjištění, jak větrné elektrárny ovlivňují (ve velkém rozměru) klimatické poměry, je nutno provést simulaci po dostatečně dlouhé období, ideálně aspoň několik desítek let. Porovnávají se přitom simulace, které s větrnými elektrárnami nepočítají, se simulacemi, kde je jejich vliv nějakým způsobem parametrizován. Zjištěné dopady na klima (nad rámec lokálního snížení rychlosti větru a zvýšení noční teploty) podle těchto studií nejsou zcela nulové, ale vesměs dosti nepodstatné či statisticky nevýznamné.
tags: #kolik #ekologických #elektromobilů #utáhne #jedna #uhelná