Klimatické poměry v Uhříněvsi

Na území hlavního města Prahy je poměrně hustá síť stanic sledujících pravidelně průběh počasí. V současné době zde pracuje šest základních klimatologických stanic, které měří třikrát denně všechny nejdůležitější meteorologické prvky. Stanice Ruzyně, Libuš a Kbely zpracovávají navíc každou hodinu zprávy o stavu počasí, které jsou součástí rozsáhlé mezinárodní výměny meteorologických dat sloužící převážně k předpovědi počasí. Nejstarší pražská meteorologická stanice se nachází v objektu Klementina. Zde byla zahájena pravidelná měření už v roce 1752. Původní záznamy z nejstaršího období před rokem 1775 se však nedochovaly a k dispozici jsou pouze některé měsíční extrémy nebo průměry teploty a tlaku vzduchu. Měření srážek bylo zavedeno v roce 1804. Více než dvěstěletá poměrně homogenní řada měření teploty v pražském Klementinu patří k nejdelším v Evropě a svou kvalitou a délkou je vhodná pro zjišťování dlouhodobých klimatických změn.

Podle "Atlasu podnebí Československé republiky" se nachází pražské území na rozhraní mezi oblastí mírně teplou, suchou s mírnou zimou a oblastí mírně teplou, suchou, převážně s mírnou zimou. Pražské klima je výrazně ovlivněno tak zvaným tepelným ostrovem velkoměsta. V centru města je průměrná teplota vzduchu při stejné nadmořské výšce o 1 °C vyšší než ve volné krajině. Je to způsobeno velkou koncentrací tepelných zdrojů, ale hlavně menšími ztrátami při výparu v důsledku urbanizace aktivního povrchu, kde výrazně převažují zastavěné nebo asfaltované plochy nad přirozeným povrchem s vegetací a kde převážná část dešťových srážek ihned odtéká do kanalizace.

Dlouhodobý roční průměr teploty vzduchu (1951-1990) se tak pohybuje od 9,9 °C v centru Prahy (Klementinum) do 7,9 °C v nejvyšších polohách na okrajích města (Ruzyně). Město však ovlivňuje i denní chod teploty. To se projevuje hlavně při jasných a klidových situacích, kdy je v centru snížena amplituda teploty a denní extrémy jsou opožděny asi o jednu hodinu. Absolutně nejvyšší teplota byla naměřena 27. července 1983 na stanici v Uhříněvsi 40,2 °C. Tato hodnota je současně nejvyšší teplota naměřená od počátku měření v celé České republice. Absolutně nejnižší teplota byla naměřena ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni 10.

Průměrný roční úhrn srážek v Praze (1951-1990) je 542 mm. Nejnižší srážky jsou v Radotíně (507), a Podbabě (516). Ještě nižší srážky vykazují stanice Karlov (442) a Klementinum (484), kde jsou ovšem srážkoměry umístěny nestandardně na střeše budovy. Nejvyšší úhrny jsou na jihovýchodě Prahy v Uhříněvsi (571) a Průhonicích (597). Na Ruzyni byl od roku 1951 nejvyšší roční úhrn 755 mm v roce 1985, nejvyšší měsíční úhrn 227 mm v červenci 1981 a nejvyšší denní úhrn 93.3 mm 19.7.1981. Nejnižší roční úhrn byl 345 mm v roce 1953.

Průměr ročních maxim výšky sněhu je na Ruzyni 20 cm, na Karlově 12 cm. Nejvýše naměřená hodnota od roku 1951 byla na Ruzyni dne 6. března 1970 57 cm a na Karlově 20. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu je na Ruzyni 77 %, na Karlově 71 %. Průměrný roční úhrn slunečního svitu je na Ruzyni 1668 hodin, na Karlově 1611 hodin. Průměrná roční rychlost větru na Ruzyni 4.3 m/s, na Karlově 3.0 m/s. Nejčetnější směry jsou jihozápad a západ. Absolutně nejvyšší naměřená okamžitá rychlost větru byla 45 m/s 28.

Čtěte také: Aktuality z Taxi Uhříněves

Fenologické fáze

Fenologie zaznamenává časový průběh významných periodicky se opakujících životních projevů rostlin a živočichů (fenologických fází), v závislosti na komplexu podmínek vnějšího prostředí, zejména na počasí a podnebí.

• počátek jarních polních prací mezi 18. 3. až 24.
• počátek senoseče mezi 1. 6. až 15.
• žito ozimé: počátek setí 26. 9. ± 7 dní, vzcházení mezi 4. 10. a 9. 10., metání 19. 5. ± 7 dní, kvetení mezi 2. 6. až 7. 6., žlutá zralost 16. 7. až 18. 7., počátek sklizně 20. 7.
• pšenice ozimá: počátek setí 29. 9. až 3. 10., vzcházení 12. 10. až 16. 10., metání mezi 31. 5. až 12. 6., kvetení 16. 6. až 23. 6., žlutá zralost 21. 7. až 28. 7., sklizeň 26. 7. až 2.
• ječmen jarní: počátek setí 28. 3. ± 11 dní, vzcházení 7. 4. až 19. 4., odnožování mezi 1. 5. až 9. 5., metání 8. 6. až 18. 6., počátek sklizně ječmene od 23. 7. do 28.
• oves setý: počátek setí 1. 4. až 6. 4., vzcházení 12. 4. až 21. 4., odnožování 7. 5. až 10. 5., metání 23. 6. až 26. června, počátek sklizně ovsa mezi 3. 8. až 9.
• brambor pozdní: počátek sázení 19. 4. až 2. 5., vzcházení 17. 5. až 30. května, kvetení 4. 7. až 15. 7., sklizeň 20. 9. až 28.
• řepa cukrová: počátek setí 14. 4. až 19. 4., vzcházení 29. 4. až 6. 5., počátek sklizně 7. 10. až 13.
• třešeň: první květy mezi 22. až 25.
• slivoň trnka: počátek kvetení mezi 18. 4. až 1.
• jabloň letní: první květy 4.

Bezmrazové období trvá v centru Prahy průměrně 187 dní (nejkratší 118, nejdelší 216 dní), první mráz nastupuje průměrně 20. října (nejdříve 24. září, nejpozději 28. listopadu), poslední mráz v průměru 17. dubna (nejdříve 30. března, nejpozději 21. května).

Geologické a geografické charakteristiky

Modelové území příměstské krajiny velkoměsta na jihovýchodním okraji Prahy a jihovýchodně od Prahy leží v širším vymezení na rozhraní na dvou rozdílných geomorfologických jednotek: severní část na okraji Prahy zaujímá Poberounská podprovincie (V), reprezentovaná zde geomorfologickým celkem VA-2 Pražská plošina, podcelkem VA-2A Říčanská plošina a okrskem VA-2A-2 Uhříněveská plošina. Jižní a východní část patří k podprovincii Česko-moravské (II), geomorfologické oblasti IIA Středočeská pahorkatina, geomorfologickém celku IIa-1 Benešovská pahorkatina, podcelku IIA-1A Dobříšská pahorkatina, která se dále člení na řadu menších okrsků a podokrsků. Obě podprovincie jsou od sebe odděleny zřetelným terénním stupněm, kterým se Středočeská pahorkatina směrem k jihu zvedá nad Pražskou plošinou.

Geologické podloží Říčanské plošiny tvoří proterozoické jílovité břidlice a droby východního křídla Barrandienu. Rozsáhlé zarovnané povrchy a mírné svahy pokrývají spraše a sprašové hlíny, údolní nivy potoků vyplňují holocénní fluviální náplavy a na nich vytvořené nivní hlíny. V oblasti Benešovské pahorkatiny na jihu a východě (mimo jádrové území) tvoří na Říčansku až po Škvorec na severu a Mirošovice a Mnichovice na jihu hrubozrnná říčanská žula s výskytem žilného aplitu a pegmatitu. V jižní části směrem do Posázaví se vyskytují tělesa gabra. Oblast jílovského pásma je tvořena starými proterozoickými vyvřelinami (vulkanity) - bazalty, andezity, dacity, ryolity, tufy, do nichž později během variského vrásnění pronikly granodiority středočeského plutonu. Horniny jílovského pásma jsou na styku s plutonem kontaktně metamorfovány.

Reliéf Uhříněveské plošiny je jenom slabě rozčleněný, typologicky odpovídá ploché pahorkatině s výškovými rozdíly 30-75 m. Převládají rozsáhlé zarovnané povrchy se sprašovým pokryvem a sprašovými závějemi na mírných svazích. Údolí potoků jsou většinou mělká, široká a málo zahloubená. Ve sprašových závějích byly v minulosti založeny četné místní malé i větší (Uhříněves) cihelny. Reliéf Středočeské pahorkatiny (podcelek Dobříšská pahorkatina) je mnohem pestřejší a členitější, leží však mimo jádrové území. Členitý reliéf typologicky odpovídá členité pahorkatině nebo ploché vrchovině s převládajícími výškovými rozdíly 100-200 m. Nejvyšší polohy přesahují nadmořskou výšku 500 m. Strukturní erozně denudační reliéf je výrazně ovlivněn různou odolností hornin.

Čtěte také: Ekologická likvidace vozidel po celé ČR

Jádrové území na okraji Prahy leží v klimatické oblasti teplé, podle staršího Quittova členění v klimatické oblasti mírně teplé MT10. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8-9°C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550-600 mm. Území leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 64 Říčanská plošina. V současném využití krajiny Pražské plošiny převládá orná půda, která ale ustupuje v okolí Prahy nové urbánní a suburbánní zástavbě. Vznikají zde nové sídelní celky rezidenční zástavby i komerční objekty obslužné a logistické infrastruktury, posledně jmenované zejména v pásu podél dálnice D1. Krajina je fragmentovaná také mnoha novými dopravními stavbami. Lesní porosty mají velmi malé rozšíření, malé plochy převážně listnatých lesíků a křovinatých porostů se vyskytují jen fragmentárně na údolních svazích nebo podél potoků. Území Dobříšské pahorkatiny na jižním a jihozápadním okraji širšího zájmového území je mnohem lesnatější a výrazně méně zastavěné.

Geologické mapy Uhříněves k prohlížení on-line

Na mapovém serveru České geologické služby jsou pro katastrální území Uhříněves on-line přístupné například následující geologické mapy, které zobrazjí geologickou stavbu a geologické složení. Odkazy na geologické mapy publikované na serverech České geologické služby pro Uhříněves - Praha:

Radonová mapa, radon a radonové riziko v Uhříněves

Česká geologická služba dále poskytuje pro katastrální území Uhříněves orientační informace ohledně radonového rizika a to ve formě radonových map i automaticky generovaných orientačních radonových posudků - obojí dostupné on-line (posudky momentálně mimo provoz - připravuje se nová služba). Tyto informace jsou však odvozeny ze statistického zpracování dat z měření v určitém měřítku a proto jsou poskytované údaje pouze orientační a v žádném případě nenahrazují provedení lokálního průzkumu a měření.

Odkazy na radonové informační zdroje České geologické služby: Bližší informace o radonových mapách a posudcích, radonovém riziku a měření radonu naleznete na stránce věnované radonu, radonovým mapám a posudkům v okrese Praha.

Denní teploty a oblačnost

Následující tabulka shrnuje denní teploty a oblačnost v Uhříněvsi v různých dnech:

Čtěte také: Uhlíková neutralita a STK

tags: #uhrineves #klimaticke #pomery

Oblíbené příspěvky:

• Výukové materiály o klimatu pro ZŠ
• Ekologická likvidace pýru: Průvodce
• Ochrana přírody skrze zalesňování
• Nebezpečný odpad ve Středočeském kraji
• Vzorová práce z ekologie