Úmluvy o ochraně přírody: Seznam a význam

Z důvodu mezinárodní ochrany určitých druhů živočichů, rostlin a jejich stanovišť se přistupuje ke sjednávání mezinárodních úmluv. Každý členský stát dává svým přistoupením k úmluvě najevo, že má zájem aktivně se podílet na mezinárodně koordinované ochraně určitých druhů živočichů, rostlin a jejich stanovišť a že bude plnit závazky z úmluvy vyplývající a tím danou úmluvu naplňovat.

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva)

Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals, známá také jako Bonnská úmluva, byla sjednána 23. června 1979 v Bonnu a vstoupila v platnost 1. listopadu 1983. V současné době má Úmluva 133 smluvních stran, včetně Evropské unie. Sekretariát úmluvy sídlí v Bonnu.

Cíle a způsoby ochrany

Základním cílem Úmluvy je ochrana stěhovavých druhů živočichů, a to nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých v celém areálu jejich rozšíření, tj. na hnízdištích, tahových cestách i zimovištích.

Úmluva se snaží zabezpečit ochranu stěhovavých druhů a jejich stanovišť třemi způsoby:

1. zajištěním přísné ochrany kriticky ohrožených druhů,
2. podporou uzavírání dohod a memorand, které rozvíjejí úzkou spolupráci areálových států a zabezpečují ochranu konkrétního druhu či skupiny druhů,
3. podporou společných výzkumných projektů, týkajících se stěhovavých druhů.

Přílohy úmluvy

Nedílnou součástí textu Úmluvy jsou dvě přílohy, které zahrnují seznam druhů živočichů, na něž se Bonnská úmluva vztahuje.

Čtěte také: Organizace na ochranu přírody

• Příloha I uvádí stěhovavé druhy, které jsou ohroženy v celém areálu svého rozšíření nebo na jeho významné části. Státy, na jejichž území zasahuje areál těchto druhů, se musí snažit chránit a tam, kde je to možné, obnovovat ta stanoviště druhů, která jsou významná pro odvrácení nebezpečí jejich vyhynutí. Na seznamu přílohy I. je z našich druhů uveden např. orel mořský a drop velký.
• Pro druhy uvedené v Příloze II se uzavírají mezinárodní dohody, které mají zaručit péči o síť stanovišť vhodně disponovaným vzhledem k tahovým cestám. V současné době existuje sedm těchto mezinárodních dohod, které se vztahují k zachování jednoho nebo více druhů stěhovavých živočichů. Z hlediska ČR je významná Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) a Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

Memoranda porozumění

Pro záchranu vybraných druhů stěhovavých živočichů zavádí Bonnská úmluva tzv. Memoranda porozumění. Z hlediska České republiky je významné Memorandum porozumění o ochraně středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda) a Memorandum porozumění o ochraně stěhovavých dravců a sov Afriky a Euroasie.

Česká republika a Bonnská úmluva

Česká republika se stala smluvní stranou Bonnské úmluvy v r. 1994, ve stejném roce byl text úmluvy vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 127/1994 Sb.

Za naplňování Bonnské úmluvy zodpovídá v souladu s usnesením vlády ČR Ministerstvo životního prostředí. Do aktivit souvisejících s naplňováním cílů Úmluvy jsou ovšem zapojeny nejen vládní a odborné státní instituce (AOPK ČR, správy národních parků) ale i mnohé nevládní organizace (Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů aj.). Česká republika má svého zástupce i ve Vědecké radě Úmluvy.

Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA)

Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (African-Euroasian Waterbird Agreement - AEWA), je jednou z dílčích dohod Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (tzv. Bonnská úmluva), jejíž smluvní stranou se Česká republika stala v roce 1994. Dohoda byla sjednána dne 16. června 1995 v Haagu a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1999. Česká republika je smluvní stranou od 1. září 2006.

Cíle a působnost dohody

Sjednání dohody bylo vyvoláno potřebou zastavit pokles početnosti stěhovavých druhů vodních ptáků a jejich stanovišť v geografické oblasti, kde probíhají migrace africko-euroasijských populací vodních ptáků, a také potřebou využívat (lovit) stěhovavé vodní ptáky na principu udržitelnosti.

Čtěte také: Organizace pro ochranu přírody

Cílem dohody je mezinárodně koordinovaná ochrana, výzkum a monitorování stěhovavých vodních ptáků zařazených na seznam v rámci dohody. Dohoda pokrývá území 117 zemí Evropy a Afriky, části Asie a Kanady a k 15. červnu 2008 k ní přistoupilo 36 evropských a 25 afrických států.

Vodními ptáky, chráněnými v rámci dohody, jsou míněny ty druhy, které jsou alespoň po část svého ročního cyklu ekologicky závislé na mokřadech, přičemž areál jejich rozšíření leží zcela nebo zčásti uvnitř "oblasti působnosti dohody".

Stěhovaví vodní ptáci jsou obzvláště zranitelní, neboť migrují na velké vzdálenosti a jsou existenčně závislí na mokřadech, jejichž rozloha se dlouhodobě zmenšuje v důsledku činnosti člověka. Pro účinnou ochranu těchto ptačích druhů je nezbytné zajistit jejich mezinárodně koordinovanou ochranu v celém areálu jejich výskytu a po celý životní cyklus.

Organizace a financování

Sekretariát sídlí v Bonnu v SRN, pracuje pod patronací UNEP a administrativně zajišťuje chod dohody. Depozitářem dohody AEWA je Ministerstvo zahraničních věcí Nizozemského království.

Sekretariát dohody úzce spolupracuje s Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů a otázky týkající se stěhovavých vodních ptáků konzultuje se sekretariáty Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam, především jako biotopy vodního ptactva (tzv. Ramsarská úmluva), Úmluvy o mezinárodním obchodě ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), Africké úmluvy o ochraně přírody a přírodních zdrojů, Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) a Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD).

Čtěte také: Ochrana přírody: mezinárodní pohled

Náklady na zabezpečení dohody jsou kryty z povinných příspěvků smluvních stran, finanční podpory UNEP a dobrovolných příspěvků.

Pro zajištění plnění cílů dohody byl vytvořen stálý výbor, tvořený zástupci regionů, a odborný výbor, který je tvořen devíti odborníky, reprezentujícími jednotlivé zeměpisné oblasti působnosti dohody, jedním zástupcem Světového svazu ochrany přírody (IUCN), jedním zástupcem Mezinárodního byra pro výzkum vodních ptáků a mokřadů (IWRB), jedním zástupcem Mezinárodní rady pro lov a ochranu lovné zvěře (CIC) a po jednom odborníku z každého z následujících odvětví: zemědělská ekonomika, řízená péče o lovnou zvěř a právo v životním prostředí. Úkolem odborného výboru je zajištění expertní, poradenské a informační pomoci smluvním stranám a také vypracování doporučení týkající se akčního plánu a zaměření dalšího výzkumu.

Nejvyšším orgánem dohody je zasedání smluvních stran, které se koná vždy jednou za tři roky.

Česká republika a AEWA

V České republice zodpovídá za agendu a řízení dohody AEWA ministerstvo životního prostředí, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity. Dohoda je naplňována v součinnosti ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny a správ národních parků a chráněných krajinných oblastí. Významná je spolupráce s nevládními organizacemi zejména s Českou společností ornitologickou.

V rámci naplňování dohody v České republice byly např. zpracovány výsledky dlouhodobého monitoringu vodních ptáků na hlavních rybničních soustavách v jižních Čechách a na jižní Moravě ( v současné době je v přípravě publikace shrnující výsledky analýzy), probíhá sledování vlivu rušení na letní a podzimní shromaždiště husy velké, je vedena informační kampaň pro používání netoxických střel při lovu vodních ptáků.

V mezinárodním měřítku jsou realizovány projekty ochrany jednotlivých druhů vodních ptáků např. poláka malého, chřástala polního či ibise skalního, jsou organizovány vzdělávací kurzy zaměřené na ochranu vodního ptactva a péči o jejich stanoviště., probíhají vědecké výzkumy zaměřené na hodnocení vlivu změny klimatu na populace vodních ptáků, příčiny početních změn u populací migrujících druhů a koordinace kroužkování vodních ptáků v Africe atd.

Úmluva CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin)

Úmluva CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) upravuje v celosvětovém měřítku pravidla pro mezinárodní obchod s ohroženými druhy fauny a flóry, který zůstává jednou z hlavních příčin vymírání stále většího počtu planě rostoucích a volně žijících druhů.

Protože byla sjednána 3. března 1973 ve Washingtonu, říká se jí také Washingtonská konvence a zmiňované datum je v mezinárodním kalendáři zaneseno jako Světový den planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů.

V současnosti CITES chrání více než 6 000 druhů volně žijících živočichů a na 33 000 taxonů planě rostoucích rostlin.

Předmět ochrany a regulace

Úmluva reguluje zejména obchod s jedinci ohrožených druhů získanými z volné přírody, zaměřuje se však i na obchod s jedinci odchovanými nebo vypěstovanými v lidské péči, pokud patří mezi druhy, jež jsou v přírodě ohroženy zvýšenou mírou vyhubení nebo vyhynutí.

Česká republika a CITES

Česká republika k úmluvě přistoupila v roce 1992 ještě jako ČSFR a pro ČR tak CITES vstoupil v platnost 1. ledna 1993.

V Evropské unii je úmluva prováděna jednotným způsobem na základě legislativy EU, konkrétně nařízení č. 338/1997, které v ČR začalo platit 1. května 2004, tedy od data vstupu ČR do EU. Předpisy EU do zákonodárství ČR zavádí zákon č. 100/2004 Sb. a vyhláška č.

Úmluva je realizována prostřednictvím zmocněných úřadů, tzv. výkonných, vědeckých a kontrolních orgánů. V ČR se hlavním výkonným orgánem s vrcholnou působností stalo MŽP, jako jeho pomocné výkonné orgány pracují krajské úřady a orgány rostlinolékařské péče. AOPK ČR funguje jako vědecký orgán CITES s celostátní působností.

Další významné úmluvy

• Úmluva ICRW
• Ramsarská úmluva
• UNESCO
• Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD)

Globální cíle a strategie

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) byla přijata v červnu 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru (známé též jako Summit Země), kde se sešli zástupci 172 států, aby se dohodli na principech udržitelného rozvoje. CBD ratifikovalo všech 195 členských zemí OSN, včetně České republiky, jedinou výjimkou je USA.

• Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti byl přijat v roce 2001, v platnost vstoupil v roce 2003. Jeho cílem je chránit biodiverzitu a zdraví člověka před riziky geneticky modifikovaných organismů (GMO). Zabývá se přepravou živých GMO, nakládáním s nimi a jejich využíváním, zejména při transportu přes hranice.
• Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání byl přijat v roce 2010 a vstoupil v platnost v roce 2014. Jeho cílem je naplnit jeden z cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti, tedy aby se na peněžních i nepeněžních přínosech z výzkumu genetického materiálu podílely také země původu tohoto materiálu. Mnoho zemí s velkým přírodním bohatstvím totiž patří mezi rozvojové země, které postrádají dostatečné výzkumné kapacity, a o přínosy tak v minulosti přicházely.

Na zasedání konference smluvních stran (COP) v roce 2010 se kromě přijetí Nagojského protokolu rozhodlo také o strategickém plánu Úmluvy o biologické rozmanitosti na dalších deset let. Po deseti letech se žádného z cílů nepodařilo na celosvětové úrovni plně dosáhnout, šesti z nich bylo dosaženo částečně. Z vyhodnocení návazných národních cílů vyplývá, že jen asi třetina z nich směřovala ke splnění, celkově však národní plány nebyly dostatečně sladěny s plánem celosvětovým.

V roce 2012 vznikl nezávislý Mezivládní vědecko-politický panel pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES). Jde o obdobu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), který shromažďuje a publikuje nejnovější vědecké poznatky o klimatu. Také IPBES usiluje o to poskytnout vládám, soukromému sektoru a občanské společnosti nezávislé posouzení dostupných poznatků z nejnovějšího výzkumu na celosvětové úrovni. V roce 2019 vydal tento panel Globální hodnotící zprávu jako podklad pro politická rozhodnutí.

Klíčovým sdělením zprávy je, že přírodu je možné chránit, obnovovat a udržitelně využívat. Tato desetiletá strategie z roku 2020 (součást Zelené dohody pro Evropu) navazuje na předchozí strategický plán EU z roku 2011 a reaguje na kritické posouzení stavu biodiverzity z Globální hodnotící zprávy IPBES (viz výše). Stanovuje cíle EU v oblastech ochrany a obnovy přírody. Klíčová je právní ochrana nejméně 30 % pevniny a 30 % mořských oblastí EU, přísná ochrana alespoň jedné třetiny chráněných území EU a efektivní správa všech chráněných území.

Nový strategický rámec CBD pro období do roku 2030 byl přijat v roce 2022 na COP 15 v Montrealu. Oproti plánu z Aiči přesněji definuje a kvantifikuje cíle, je výrazně ambicióznější a má propracovanější metodiku vyhodnocování. Dokumentu se též přezdívá „Pařížská dohoda pro přírodu“ a je reakcí na Globální hodnotící zprávu IPBES a Iniciativu 30×30 (ochrana 30 % území na souši i v moři s nejzachovalejšími ekosystémy). Dále rámec určuje 23 krátkodobých cílů (do roku 2030), které se zaměřují na hlavní příčiny globálního úbytku biodiverzity, její udržitelné využívání, ale i na nástroje a prostředky, jak těchto cílů dosáhnout.

Dohoda v rámci Úmluvy OSN o mořském právu o ochraně a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce (Biodiversity Beyond National Jurisdiction, BBNJ) byla přijata v červnu 2023 a čeká na ratifikaci smluvními státy. Zabývá se ochranou oceánů v době změny klimatu s cílem zabránit dalšímu ubývání biodiverzity. Týká se mezinárodních vod, přibližně dvou třetin světového oceánu. Navazuje na Kchun-mingsko-montrealský protokol a stanovuje postup při zřizování velkoplošných chráněných oblastí na volném moři tak, aby v roce 2030 bylo chráněno nejméně 30 % mořského území na planetě.

tags: #umluvy #o #ochrane #prirody #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Provozní doba skládky Němčice
• Základy zákona o odpadech
• Environmentalistika na Masarykově univerzitě
• Rozměry výsuvných košů
• Emise Auto Tesárek Šestajovice