Kompost je nejpřirozenějším prostředkem ke zlepšování půdy. Někdy se označuje jako srdce zahrady, i když přiléhavější by možná byl žaludek, nebo také biopohon, protože plynule udržuje, příp. zvyšuje úrodnost půdy. Správné kompostování však vyžaduje teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Jen tak budete vědět, co se ve vašem kompostu právě odehrává, a bude moci tento děj usměrnit žádoucím směrem.
Kompostování je složitým kontinuálním procesem, u kterého nelze přesně vymezit jednotlivé časové úseky a průběh tlení. Kompostování však lze rozdělit do tří základních fází, které jsou od sebe snadno rozeznatelné:
Surovinová skladba a technologie by měla být optimalizována tak, aby výsledný produkt procesu kompostování obsahoval co nejvíce humusových látek s převahou huminových kyselin a svým účinkem zvyšoval úrodnost půdy. Produkt by měl být odolný dalšímu rozkladu a poměr C:N by měl být u vyzrálého kompostu maximálně 30:1.
Použití a zpracování surovin pro kvalitní zakládku, zvolení správného postupu ošetřování zakládky a vznikajícího kompostu, vhodné umístění zakládky a volba vhodných technologických zařízení, toto vše je důležité pro dosažení optimálního průběhu kompostovacího procesu.
Aby nám kompost pomohl vypěstovat bohatou úrodu, musí být dobře vyzrálý a musí obsahovat kvalitní humus (biohmotu). Kompost je totiž živá hmota, nikoli jen „hromada“ biologického odpadu.
Čtěte také: O úpravě odpadu MBÚ metodou
Prosévání kompostu je důležité hlavně pro výsevné záhony, kde je potřebná vyrovnaná drobnohrudkovitá struktura půdy. Během prosívání (prohazování) kompostu zůstávají tou dobou na sítu už jen hrubší kousky větví.
Po ukončení kompostovacího procesu je třeba upravit finální produkt tak, aby splňoval požadavky na kvalitu i praktické využití. Jemná frakce představuje finální kompost - sypký, jednotný a bohatý na živiny. Hrubší frakce, která ještě potřebuje čas k rozkladu, se může vrátit zpět do procesu jako startovací materiál pro nové zakládky.
Kompost je připravený k použití, když výrazně klesne jeho teplota. Pokud dáváte přednost práci s jemnou zeminou, kompost během překopání prosejte přes prohazovací síto, čímž odstraníte hrubý materiál.
Bubnové prosívací zařízení třídí materiál podle velikosti frakce. Některé prosívací linky lze doplnit vzduchovým separátorem, který odstraňuje lehké nečistoty - např. plastové fólie či nerozložitelné zbytky.
Desky s délkou 90 cm a 110 cm vzájemně spojte šrouby. Na první křídlo upevněte síť s oky 10 mm, na druhé s oky 12 mm. Na bok jednoho křídla (asi 30 cm odspodu) připevněte řetěz.
Čtěte také: Vlašim: Nová tvář Blanice
V kompostárnách se k prosévání používají rotační bubnová síta. Například, obsluha kompostárny v Litomyšli používá síto s velikostí oka 20 x 20 mm. Nadsítná složka vhodná k dalšímu kompostování je následně vrácena zpět do kompostovacího procesu.
Půda se pěstováním plodin vyčerpává, čemuž se dá zabránit jejím obohacováním o organický materiál, například kompost. Proč vůbec do půdy zapracovávat právě organický materiál? Pro jeho vlastnosti. Obrazně řečeno, kompost či hnůj je pro půdu vitamínovou bombou. Obohatí ji o mnoho živin potřebných pro úspěšný růst rostlin.
Slaběji rozložený kompost se zakopává do rýh vznikajících při rytí. Dobře rozložený a prosetý se vrství na upravenou půdu a hráběmi zapraví do svrchní vrstvy ornice.
Hotový kompost by neměl být zapracován do půdy hlouběji než 5 až 10 cm - nejlépe v období od jara do léta.
Kompostárna Litomyšl je zařízení, které slouží pro zpracovávání bioodpadů pro fyzické osoby - občany Litomyšle a občany obcí mikroregionu Litomyšlsko. Kompostárna zpracovává také bioodpady vzniklé při údržbě zelených ploch města Litomyšle. Výsledným produktem je kompost.
Čtěte také: Veletov: Životní prostředí a těžba
Vlastníkem zařízení je město Litomyšl, které v roce 2015 realizovalo dotovaný projekt, jehož cílem bylo navýšení kapacity kompostárny v Litomyšli pořízením nového technického vybavení (kolový traktor, biodrtič, překopávač kompostu, prosévací síto, krycí technologie, teploměr a vlhkoměr). Současná kapacita kompostárny je 1500 tun za rok.
Provozovatelem zařízení jsou Městské služby Litomyšl s. r. Kompostárna je umístěna na volném prostranství v areálu Městských služeb Litomyšl vedle nově vybudovaného sběrného dvora.
Kompostárna využívá různé stroje, jako jsou drtiče, štěpkovače, překopávače kompostu a prosévací zařízení. Dřevní bioodpady ze zeleně je nutné před jejich zpracováním jemně dezintegrovat na částice o velikosti 0,5 - 5 cm3. Tato úprava se provádí buď přímo v místě jejich vzniku, nebo po svozu na kompostárnu pomocí míchacího vozu ZAGO ECOGREEN 11 SD GRU. Stroj je však zejména využíván pro stejnoměrné promíchávání a homogenizaci surovin (posečená tráva, dřevní bioodpady, větve až do průměru 20 cm, listí, zahradnické odpady apod.) a následné zakládání do pásových hromad.
Suroviny určené ke kompostování jsou zakládány na kompostovací ploše podle surovinové skladby určené individuálně podle kvality surovin do pásových hromad s průřezem tvaru trojúhelníka o rozměrech 3 m šířka v základně a s výškou 1,5 m (výška a šířka je dána velikostí pracovního prostoru překopávače kompostu), délka jednotlivých pásových hromad je zhruba 50 m. Na plochu lze v jedné zakládce založit až čtyři hromady vedle sebe.
Po založení surovin do pásových hromad následuje první překopání taženým překopávačem kompostu TPK 300 (pracovní prostor - šířka 3 m, výška 1,5 m), při kterém dojde k další homogenizaci surovin v založené hromadě. Do 48 hodin po homogenizační překopávce teplota stoupne nad 65°C, což je signál správně založené zakládky. Při teplotě nad 65°C je nutné hromadu provzdušnit a snížit teplotu, tedy překopat.
Z důvodu sledování kompostovacího procesu je proces monitorován. Především je sledována teplota a vlhkost uvnitř jednotlivých hromad, a to minimálně jedenkrát za týden. Pro monitorování je využíván tyčový zapichovací teploměr Wile a přenosný digitální vlhkoměr Dramiňski. Při rychlém průběhu kompostovacího procesu dochází v některých případech k přeschnutí surovin a je nutné úpravou vlhkosti opět nastartovat kompostovací proces. Na základě výsledků monitorování je kompostovací proces ukončen.
Finální úpravou vyrobeného kompostu je prosévání. Kompost je proséván v rotačním bubnovém sítu Ecogreen Screener 1 200 Compact. Struktura vyrobeného kompostu je závislá na typu použitého bubnového síta a velikosti jeho ok.
Drtiče jsou využívány k přípravě surovin do zakládky, překopávače kompostu se používají pro provzdušňování kompostu, prosévací zařízení se používá k prosévání hotového kompostu, separátory jsou využívány pro roztřídění nadsítného a podsítného odpadu. Všechny výše uvedené stroje je výhodné využívat v kompostovacích linkách.
Na začátku je třeba zajistit dostatečné rozdrcení vstupních surovin, čímž dochází ke zvětšení oxidační a styčné plochy pro činnost mikroorganismů a tím k urychlení biodegradabilního procesu. Velikost rozdrcených a rozmělněných částic by neměla přesáhnout 50 mm. Získáním vhodné zrnitosti je zajištěna homogenizace, která je důležitá v případech, kde se suroviny rozkládají pomaleji, především dřevní biomasa.
Všichni drobní živočichové a mikroorganismy podílející se na rozkladu organických zbytků v kompostu potřebují tmavé a rovnoměrně vlhké prostředí. Vysušování kompostové hromady sluncem, ale i nadměrnému nasáknutí dešťovou vodou proto zabráníte zakrytím kompostu rákosovou rohoží nebo propustnou netkanou textilií.
Aby mohly mikroorganismy přeměňovat organický materiál v cenný humus i během horkých letních dní, potřebují dostatečnou vlhkost a teploty pod 80 °C. V opačném případě si udělají přestávku.
Pokud si vlhkostním stavem kompostu nejste jisti, trochu z něj rukou odeberte. Kompostovaný materiál má správnou vlhkost, když ho cítíte jako vlhký a při zmáčknutí z něj vytlačíte pár kapek vody. Jestliže z materiálu vymačkáte tolik vody jako z mycí houby, je kompost příliš mokrý a je nutné do něj přidat trochu suchého materiálu. Je-li naopak hodně suchý, je potřeba ho opakovaně skrápět. Každá dávka vody se při tom musí dobře vsáknout. Kropení tudíž opakujte tak dlouho, dokud nedocílíte požadované vlhkosti.
Silně zapáchající kompost nám zaručeně říká, že je příliš mokrý. Kromě výše zmíněného převrstvení kompostu je vhodné biologický odpad s jemnou strukturou, vysokou vlhkostí a vysokým obsahem dusíku mísit se strukturním materiálem pomalejšího rozkladu. A opět viz výše jde o slámu, seno, piliny, čerstvě posekanou trávu, větve, dřevní drť či štěpku.
Zahrádkáři často řeší, jestli kompostovat napadené zbytky rostlin. Bez obav lze kompostovat nahnilé spadané anebo skladované ovoce. Platí to i pro dýně a cukety napadené padlím nebo pro listí ovocných stromů s patrnými houbami, jako jsou rzi nebo strupovitost. Původci těchto chorob se totiž množí jen na živých rostlinných pletivech, případně se zničí během rozkladných procesů.
V zemi přežívající houby, bakterie a viry však přežijí i v kompostu. Nekompostujte proto kořenovou zeleninu infikovanou černou hnilobou mrkve, zelné košťály se známkami nádorovky kapustové (známé spíše pod názvem boulovitost brukvovitých), brambory napadené háďátky, ale vyhoďte je do popelnice, případně do popelnice na bioodpad, jejíž obsah skončí ve velké kompostárně.
tags: #úprava #kompostu #prosévání