Podpora obnovitelných zdrojů energie v ČR: Legislativa a dotace

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky. Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj.

Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Akcelerační oblasti pro rychlejší rozvoj OZE

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.

Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území. Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.

Čtěte také: Ochrana ovzduší: Vzdělávací iniciativy

Co jsou akcelerační oblasti a proč vznikají?

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury.

V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů. Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III2) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.

Žádné akcelerační oblasti v současnosti (podzim / zima 2025) vymezeny nejsou. Budou vymezeny v územně plánovací dokumentaci, což je komplexní proces upravený stavebním zákonem, jehož nedílnou součástí je také projednání s dotčenými orgány a s veřejností. Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026.

V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny. Pro další druhy výroben elektřiny z OZE je bude možné vymezovat v případě, že pro ně budou vymezeny tzv. nezbytné oblasti v Politice územního rozvoje ČR.

Čtěte také: Studium synekologie

Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.

Právní rámec akceleračních oblastí

Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE. Akcelerační oblasti jsou v ZOZE definovány jako oblasti vymezené za účelem urychlení využití OZE. Investoři v nich budou muset splnit předem stanovené podmínky vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblastí je oblast vymezená za účelem urychlení využívání OZE. Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE.

Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Vymezeny jsou víceméně pouze z důvodu požadavků evropské legislativy, a to s ohledem na určitá technická kritéria (např. síla větru a intenzita slunečního záření, vzdálenost od připojovacích bodů distribuční sítě ad.) a při jejich vymezení není blíže řešena ochrana jiných veřejných zájmů. Ochrana jiných veřejných zájmů je řešena až při vymezení akceleračních oblastí, které jsou podstatně podrobnější.

Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.

Čtěte také: Ohrožení vnitřní bezpečnosti a jejich řešení

Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Tyto podmínky a zmírňující opatření budou muset záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti splňovat. Jejich účelem je vyloučit nebo zmírnit případné nepříznivé vlivy těchto záměrů v území. Jejich dodržování je základním předpokladem pro zjednodušené povolování v akceleračních oblastech.

Zjednodušení povolování ve vymezených AO: Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko.

Jak se akcelerační oblasti vybírají a vymezují?

Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí. Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červeným limitem jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti.

Řada dalších limitů byla v podkladu připraveném Výzkumným ústavem pro krajinu označena jako „žluté“. Tyto limity byly při vyhledávání vhodných ploch rovněž zohledněny, s ohledem na okolnosti je však možný jejich ojedinělý výskyt ve zvažovaných územích. Předpokládá se, že v případě jejich zahrnutí do akceleračních oblastí bude možné negativní vlivy záměrů pro využití OZE vyloučit nebo zmírnit stanovením odpovídajících podmínek.

Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní.

Role obcí a krajů

Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu). Obecně platí, že čím níže je akcelerační oblast vymezována, tím více jsou dotčené kraje a obce do procesu vymezování zapojeny.

Podle ZOZE může obec, na jejímž území se nachází větrná elektrárna, získat finanční příjem z nově zavedeného poplatku za výrobu elektřiny z větrných elektráren. Tento poplatek je stanoven ve výši 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Výnos poplatku náleží obci, na jejímž území je výrobna umístěna.

Délka provozní podpory

Délku provozní podpory podle zákona o POZE, definuje příslušná vyhláška ERÚ o technicko-ekonomických parametrech nebo přímo zákon o POZE. V případě nových výroben elektřiny, tepla nebo biometanu trvá právo na podporu elektřiny, tepla nebo biometanu od data uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo biometanu do provozu po dobu životnosti stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo biometanu do provozu. V případě modernizovaných výroben elektřiny (provedení modernizace od 01.01.2022) právo na podporu elektřiny trvá ode dne provedení registrace podpory po dobu životnosti stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni registrace podpory pro modernizované výrobny elektřiny.

Přechodná ustanovení zákona o POZE (Čl. II zákona č. U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem do 5 MW a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů, s výjimkou důlních plynů, uvedených do provozu do 31.12.2012, trvá právo na podporu elektřiny do 31.12.2025. U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad 5 MW uvedených do provozu do 31.12.2012 trvá právo na podporu elektřiny do 31.12.2029. U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu v období od 01.01.2013 do 31.12.2021 trvá právo na podporu elektřiny po dobu 15 let od uvedení výrobny elektřiny do provozu. U výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu do 31.12.2005, trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů do 31.12.2025, v případě výroben elektřiny využívajících energii vody, u kterých byla od 13.08.2002 do 31.12.2005 provedena rekonstrukce, trvá právo na podporu do konce 30. roku od ukončení rekonstrukce.

Způsob a postup (datum) uvedení výrobny energie do provozu pro účely provozní podpory definuje vyhláška č. 166/2022 Sb., o vykazování energie z podporovaných zdrojů. Podmínky a požadavky na modernizaci definuje zákon o POZE a vyhláška č.

Legislativní rámec pro solární energii v Česku

V České republice je legislativa týkající se solární energie upravena několika zákony a vyhláškami, které regulují podmínky instalace, provozu a podpory fotovoltaických systémů:

• Zákon o podporovaných zdrojích energie (č. 165/2012 Sb.) - Tento zákon je základním dokumentem, který upravuje pravidla pro využití obnovitelných zdrojů, včetně solární energie. Zákon stanovuje podmínky pro poskytování podpory formou výkupních cen nebo zelených bonusů, což motivuje k využití obnovitelných zdrojů.
• Energetický zákon (č. 458/2000 Sb.) - Tento zákon upravuje podmínky provozování energetických zařízení a distribuce elektřiny. Pro solární instalace menšího rozsahu, jako jsou domácí solární elektrárny, zjednodušuje proces připojení do sítě a podmínky prodeje přebytkové energie.
• Stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) - Tento zákon se týká podmínek instalace fotovoltaických systémů na budovy. Pro malé instalace na rodinné domy zpravidla není třeba stavební povolení, ovšem větší projekty mohou vyžadovat administrativní schválení v závislosti na lokalitě a velikosti instalace.

Podpůrné programy a dotační možnosti pro solární energii

V rámci podpory přechodu na obnovitelné zdroje je v České republice k dispozici několik programů, které mohou usnadnit financování solárních systémů pro domácnosti, firmy i veřejný sektor:

• Nová zelená úsporám - Tento dotační program spravovaný Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí ČR poskytuje podporu pro solární panely, akumulaci energie a další opatření ke snížení energetické náročnosti budov. Dotace mohou pokrýt významnou část nákladů na instalaci fotovoltaiky a jsou určeny jak pro rodinné, tak pro bytové domy. Více informací najdete na stránkách programu: Nová zelená úsporám.
• Modernizační fond - Tento program financuje projekty zaměřené na snižování emisí a přechod na obnovitelné zdroje v rámci průmyslu a veřejného sektoru. Využívá prostředky z prodeje emisních povolenek v EU a umožňuje podporu velkých fotovoltaických projektů pro firmy a města.
• OP PIK (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) - Tento program, financovaný z prostředků Evropské unie, poskytuje podporu firmám pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, včetně solárních elektráren. Je zaměřen na zlepšení energetické účinnosti a snižování provozních nákladů firem.
• Kotlíkové dotace - I když je tento program primárně zaměřen na výměnu zastaralých kotlů, některé kraje a obce nabízí možnost podpory pro pořízení solárních systémů v rámci širšího plánu na zvýšení energetické efektivity domácností.

Povinnosti a podmínky pro majitele solárních systémů

Majitelé fotovoltaických systémů v Česku musí dodržovat určité povinnosti v závislosti na velikosti a typu systému:

• Registrace a připojení do sítě: Pro malé fotovoltaické instalace do 10 kWp je možné připojit systém do sítě a prodávat přebytkovou energii. Pro vyšší kapacity je třeba uzavřít smlouvu s distributorem a dodržet podmínky připojení.
• Daňové povinnosti: Pro domácí solární systémy není vyžadována živnostenská licence, pokud výroba energie nepřekračuje určitou hranici a je určena pro vlastní spotřebu. Příjmy z prodeje přebytečné energie z malých instalací jsou zpravidla osvobozeny od daně z příjmů.
• Provozní a údržbové povinnosti: Majitelé solárních elektráren jsou povinni zajistit pravidelnou kontrolu a údržbu zařízení, aby byla zajištěna jeho bezpečnost a efektivita.

Budoucí legislativní změny a výhled

S rostoucí potřebou přechodu na obnovitelné zdroje energie a tlaky na snižování emisí se předpokládají i změny v legislativě, které by měly zjednodušit a podpořit širší využití solární energie. V rámci Evropské unie probíhá diskuse o jednotných standardech a regulacích pro obnovitelné zdroje, což by mohlo zjednodušit přístup k dotacím a usnadnit legislativní procesy pro projekty v oblasti solární energie i v Česku.

tags: #podpora #obnovitelných #zdrojů #energie #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Výlety s přáteli v přírodě
• Dopady na životní prostředí
• Hodnocení řemeslníků v ČR
• Adaptace českého zemědělství na změnu klimatu
• Náhrada za harmoniku u odpadu: Co funguje lépe?