Jak urychlit zrání kompostu: Recepty a tipy

Kompost je v současné době součástí téměř každé zahrady, protože díky němu lze získat kvalitní hnojivo. Kompostování je naprosto efektivní metoda, jak si doma vyrobit jedno z nejlepších účinných hnojiv pro pěstované plodiny. Současně tak přírodním způsobem zpracujete organický odpad z domácnosti.

Problémem ale bývá dlouhá doba zrání - kvalitní kompost obvykle potřebuje 6 až 12 měsíců, než je připravený k použití. Pokud nechceme čekat tak dlouho, existuje jednoduchý a levný trik, jak celý proces výrazně urychlit. Máme pro vás jednoduchý a účinný tip, jak urychlit jeho zrání.

Proč urychlovat zrání kompostu?

Podle ročního období trvá 6 až 12 měsíců, než se odumřelé zbytky rostlin promění v humus bohatý na živiny. Kvalitní kompost obvykle zraje 6-12 měsíců, ale díky kvasnicím můžeme dobu zkrátit na pouhé 3-4 měsíce. Kompostování je jedním z nejlepších způsobů, jak vrátit živiny zpět do půdy a ušetřit za hnojiva.

Faktory ovlivňující rychlost zrání kompostu

Rychlost zrání kompostu ovlivňuje několik faktorů. Pokud je kompost příliš suchý, chladný nebo v něm chybí dusík, mikroorganismy nemají ideální podmínky k práci. Důležitý je také správný poměr zelené hmoty (dusík) a hnědé hmoty (uhlík). Ideální poměr se pohybuje kolem 1 : 2 až 1 : 3 ve prospěch uhlíkatých materiálů (suché listí, větvičky, piliny). Pokud převládá uhlík, kompost zraje pomalu.

Jak nejlépe založit kompost?

Jestli jste si pořídili plastový kompostér, najděte mu místo na rovné ploše. Kompostér nemá dno, protože kompost potřebuje mít kontakt s půdou. Na dno nalamte větvičky (suché i mokré, to je jedno), tato vrstva zajistí ideální start kompostu.

Čtěte také: Přírodní urychlovače kompostu

Vrstvení kompostu

Vrstvení není žádná věda. Věda sice ne, ale je velmi důležité, aby se vyrovnal poměr mezi uhlíkem a dusíkem. Pro zjednodušení se materiál rozděluje na „zelený“ a „hnědý“. Mezi zelený patří například čerstvě posekaná tráva, zbytky z kuchyně, listí nebo koňský hnůj, všechen tento materiál obsahuje velký podíl dusíku. Hnědý materiál, jako je sláma, dřevo nebo kůra, toto jsou uhlíkové bomby.

Základní vrstvu by měl tvořit vždy hrubý materiál. Většinou se jedná o ořezané větve a zbytky dřeva, který kompost bezpečně odděluje od země a je tak prodyšný pro volné proudění kyslíku, který je potřebný pro užitečné mikroorganismy, díky nimž se kompost rozkládá. Další vrstvou by měly být střídavě navrstvené vlhké, tzv. zelené materiály, které obsahují dusík a suché, tzv. hnědé vrstvy s uhlíkem.

Co kompostovat a co ne

Určitě moc dobře víte, co do kompostu patří a co ne. I přesto napíši, jaké materiály kompostovat, a které rozhodně ne. Opakování je matka moudrosti.

• ANO - vaječné skořápky, lógr, čaje, odřezky z ovoce a zeleniny, trus býložravců, listí, trávu, popel ze dřeva, sláma, vlasy
• NE - pecky, kočičí a psí výkaly, rostliny napadené chorobami, časopisy, slupky z tropického ovoce, popel - kromě dřevěného, chléb

V období častého sekání trávy je občas složité zajistit hnědou složku. Můžete použít nebarvené kartonové krabice (lze využít i „vaječníky“ - obaly od vajec), které si natrhejte (nastříhejte) na kousky a nasypte do kompostu na zelenou složku.

Kompostování napadených rostlin

Zahrádkáři často řeší, jestli kompostovat napadené zbytky rostlin. Bez obav lze kompostovat nahnilé spadané anebo skladované ovoce. Platí to i pro dýně a cukety napadené padlím nebo pro listí ovocných stromů s patrnými houbami, jako jsou rzi nebo strupovitost. Původci těchto chorob se totiž množí jen na živých rostlinných pletivech, případně se zničí během rozkladných procesů. Nekompostujte proto kořenovou zeleninu infikovanou černou hnilobou mrkve, zelné košťály se známkami nádorovky kapustové (známé spíše pod názvem boulovitost brukvovitých), brambory napadené háďátky, ale vyhoďte je do popelnice, případně do popelnice na bioodpad, jejíž obsah skončí ve velké kompostárně.

Čtěte také: Vše o kompostování

Teplota v kompostu

Pro správný proces kompostování je důležitá teplota uvnitř kompostu. Po navršení organického materiálu na kompostovací hromadu (nebo do kompostéru) anebo po jeho přeházení se tento materiál rychle zahřeje na teplotu 50 až 60 °C. (Průběh procesu uvnitř kompostové hromady můžete kontrolovat pomocí teploměru do kompostu.) Semena plevelů, předem usušené oddenkaté i kořenové vytrvalé plevele, plísně nebo jiné původce chorob rostlin však zničí až teploty mezi 65 a 70 °C, které musí navíc trvat několik dnů. V případě potřeby proto přesuňte materiál z obvodu hromady (kde je chladněji) nahoru.

Při teplotách okolo 80 °C (při vysokém podílu kuchyňských zbytků nebo posečené trávy) se ale uvolňuje dusík v podobě amoniaku (čpavek) a oxidu dusného (rajský plyn). Ani jedna z těchto látek neprospívá drobným půdním organismům, které organický materiál rozkládají. Žádoucího ochlazení kompostu docílíte buď odkrytím víka, nebo přimícháním suchého spadaného listí.

Domácí recept na urychlení kompostu s použitím kvasnic

Zkušenější zahrádkáři znají trik s použitím pivovarských nebo pekařských kvasnic. Kvasnice navíc obsahují dusík a další živiny, které podporují růst půdní mikroflóry. Na trhu najdeme různé chemické urychlovače kompostu. Ty však bývají dražší a obsahují příměsi, které nejsou vždy ideální pro půdu. Kvasnice jsou naopak levné, přírodní a podporují přirozenou mikroflóru kompostu.

Domácí urychlovač s droždím a cukrem? Zní to možná trochu podivně, ale zkuste to a uvidíte!

Recept: Hnojivo z droždí? Přidejte jen cukr a vodu. Skvěle prospívá všem rostlinám.

1. Kostku droždí si utřete s cukrem, droždí se rozpustí.
2. Vezměte si kýbl, do něj vsypte kilo cukru, přidejte 10 litrů vlažné vody a cukr v ní rozpusťte.
3. Poté přidejte i utřený cukr s droždím a pořádně promíchejte.
4. Tímto vytvořeným zázrakem prolijte kompost.

Droždí zvýší teplotu kompostu svým kvašením a z cukru budou nadšené bakterie (i ostatní pracanti).

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Tento postup můžete zopakovat jednou za 2-3 měsíce, aby aktivita mikroorganismů zůstala vysoká. Nezapomeňme také, že kompost potřebuje dostatek vzduchu. Pozor: Nepřidávejte příliš mnoho kvasnic ani cukru. Hotový kompost má tmavou, drobtovitou strukturu, příjemně voní po zemině a neobsahuje rozpoznatelné zbytky původního materiálu.

Jak zajistit optimální vlhkost v kompostu

Všichni drobní živočichové a mikroorganismy podílející se na rozkladu organických zbytků v kompostu potřebují tmavé a rovnoměrně vlhké prostředí. Vysušování kompostové hromady sluncem, ale i nadměrnému nasáknutí dešťovou vodou proto zabráníte zakrytím kompostu rákosovou rohoží nebo propustnou netkanou textilií. Pokud si vlhkostním stavem kompostu nejste jisti, trochu z něj rukou odeberte.

Kompostovaný materiál má správnou vlhkost, když ho cítíte jako vlhký a při zmáčknutí z něj vytlačíte pár kapek vody. Jestliže z materiálu vymačkáte tolik vody jako z mycí houby, je kompost příliš mokrý a je nutné do něj přidat trochu suchého materiálu. Je-li naopak hodně suchý, je potřeba ho opakovaně skrápět. Každá dávka vody se při tom musí dobře vsáknout. Kropení tudíž opakujte tak dlouho, dokud nedocílíte požadované vlhkosti.

Tabulka: Materiály Vhodné a Nevhodné pro Kompostování

Každý člověk, to názor. Někdo tvrdí, že urychlovače fungují, jak droždí s cukrem, tak i ty kupované. Ale je i spoustu odpůrců, kteří to považují za vyhozené peníze.

Za optimálních podmínek trvá tvorba kompostu méně než rok. Zralý kompost má tmavohnědou barvu a voní. Čím déle ho necháte, tím více bude humus kvalitnější.

V letních měsících nezapomeňte na občasné prolévání kompostu vodou, pokud by vám kompost začal vysychat.

tags: #urychlení #kompostu #recepty

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická Zátěž Odpadového Dřeva
• O díle Rozum a cit
• Orion 60 l koš
• Obnova rudných dolů
• Učitelství přírodopisu – kvalifikační požadavky