Příklady živé a neživé přírody

Příroda sestává ze živých i neživých složek. Mezi živé složky přírody patří organismy: rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy aj. Mezi neživé složky přírody náleží např. vzduch, voda či horniny a minerály (nerosty). Ucelené součásti přírody se označují jako ekosystémy.

Ekosystémy

Ekosystémy lze rozdělovat např. na suchozemské (les, louka) a vodní (rybník, jezero). Ekologie se zabývá vztahy v přírodě. Zkoumá vztahy mezi organismy navzájem i mezi organismy a prostředím. Ucelené součásti přírody se označují jako ekosystémy.

Přirozené ekosystémy vznikají (víceméně) bez zásahu člověka (např. tropický deštný les, korálové útesy, přirozený lesní porost). Naopak umělé ekosystémy musí člověk udržovat a dodávat do nich energii (např. hnojení, orba a osévání pole, sečení či spásání louky). Ekosystémy jsou různě stabilní, neboli snášejí jen určitou míru narušení.

Abiotické faktory

Abiotické podmínky (faktory) prostředí souvisejí s neživou přírodou. Viditelné světlo je zdrojem energie pro fotosyntézu, ale též obecně slouží k orientaci či komunikaci organismů. Světlo organismy vnímají světločivnými buňkami či zrakem. Změny intenzity světla vedou u živočichů k ovlivňování biorytmů, které souvisejí např. s rozmnožováním či migrací. Životní cyklus rostlin je ovlivněn délkou dne.

Organismy mají různé nároky na světlo: živočichové se nedostatku světla (to je spojeno např. s noční aktivitou či životem v podzemí) přizpůsobili např. UV záření má kratší vlnové délky a větší energii než viditelné záření, ničí proteiny a nukleové kyseliny. Organismy se UV záření či nadbytku viditelného světla mohou bránit pomocí pigmentů (např. melanin u živočichů, karotenoidy u rostlin).

Čtěte také: Znečištění povrchových vod: případové studie

Teplo ze Slunce na Zemi přichází hlavně ve formě viditelného světla a infračerveného záření. Teplota je dána počasím a klimatem místa, v němž organismy žijí. Suchozemské rostliny udržují teplotu svých těl pomocí odevzdávání a vypařování vody (transpirace). Živočichové mohou být ektotermní (jejich teplota je závislá na teplotě prostředí) či endotermní (udržují si stálou tělesnou teplotu). Stálá tělesná teplota je typická pro ptáky a savce.

Živé organismy ovlivňuje chemické složení vzduchu (což je svázáno se zásadními biochemickými procesy: fotosyntézou a buněčným dýcháním), ale také jeho teplota, tlak či proudění. Rostliny vzduch využívají např. k přenosu pylu či diaspor (plodů, semen). Někteří živočichové mohou vzduchem aktivně létat, živočichové či jiné organismy se mohou nechat pasivně přenášet (tzv.

Voda je součástí životního prostředí, je obsažena také v organismech samotných. Ve vodě bývají rozpuštěné minerální látky (obsah solí se označuje jako salinita) či plyny. Povrchové napětí vody někteří bezobratlí živočichové využívají k pohybu po hladině. Rostliny mohou mít různé nároky na vodu, u těch žijících v suchém prostředí mnohdy bývá vyvinuta sukulence (tvoří si zásoby vody ve ztlustlých orgánech, zabraňují ztrátám vody pomocí CAM fotosyntézy).

Živočichové se dostupnosti vody přizpůsobují např. určitým množstvím potních žláz či průběhem vylučování. Makrobiogenní prvky jsou ve velkém množství nezbytné pro život (\mathrm{C}, \mathrm{H}, \mathrm{O}, \mathrm{N}, \mathrm{P}, \mathrm{S}). V menším množství organismy vyžadují prvky oligobiogenní a stopové.

Nerostné suroviny

Horniny jsou složeny z nerostů. Například hornina žula je složená z nerostů __________, __________, __________. Neživá příroda poskytuje živým organismům tyto základní podmínky pro život: __________, __________, __________, ______________________________. Nerostné suroviny jsou ________________________________________________. Rozdělujeme je na nerudní suroviny, rudy a energetické suroviny. Mezi nerudní suroviny patří např.: pískovec. Je to (hornina  nerost).

Čtěte také: Třídění komunálního odpadu

Rudy

Rudy jsou nerostné suroviny, které obsahují kovy. Dělíme je na dvě skupiny, na železné rudy a drahé kovy. Do první skupiny patří ruda magnetit. Je silně magnetický, tzn. přitahuje magnety. Do druhé skupiny patří zlato a stříbro. Využívají se např. ve šperkařství a v elektrotechnice.

Aktivity pro děti

V předškolním věku je kladeno důraz na prozkoumávání světa kolem nás a rozvíjení základních badatelských dovedností. Děti předškolního věku jsou v procesu, kdy začínají chápat základní rozdíly mezi živou a neživou přírodou. Jedním z nejlepších způsobů, jak děti zapojit, je pohybová hra.

Když učitel řekne „ŽIVÉ!“, děti začnou pohybovat jako zvířátka nebo rostliny, běhají, skáčou, lezou po zemi. Naopak, když zazní „NEŽIVÉ!“, děti ztuhnou a „zastaví“ se na místě, například jako kámen nebo strom. Po úvodní hře se děti mohou vydat na zahradu a mají za úkol najít a posbírat předměty, které patří do živé a neživé přírody.

Po sběru přírodnin je důležité dát dětem prostor k detailnímu pozorování. Lupy a přenosné mikroskopy jim umožní nahlédnout do světa, který by normálně neviděly. Můžete pozorovat strukturu listů, pavučiny, nebo různé textury kamínků a větviček. Po pozorování se mohou děti pustit do tvoření koláže, která reflektuje to, co našly.

Na papírech rozdělí prostor na dvě části - jednu pro živou přírodu a druhou pro neživou přírodu. Na závěr jsme si připravili jednoduchý pokus, který dětem ukázal, jak rostliny reagují na změny v prostředí. Do sklenice s vodou jsme dali pampelišku, která se okamžitě zatáhla. Po nějaké době, když jsme ji opatrně vyndali, vypadala opět stejně jako předtím.

Čtěte také: Organismy a jejich interakce

Po všech aktivitách je důležité, aby děti měly možnost sdílet své pozorování. Co je zaujalo? Jaké věci našly? Co je překvapilo?

Ekosystémové služby

Ekosystémy lidem přinášejí určité výhody, neboli poskytují ekosystémové služby. Ekosystémové služby jsou úzce spjaté s rozmanitostí života v ekosystémech (biodiverzitou). Lidstvo je na těchto službách prakticky zcela závislé. Ekosystémové služby jsou přímo ovlivňovány biologickými, fyzikálními či chemickými procesy.

Ekosystémové služby lze rozdělit do několika základních kategorií. V rámci poskytovacích služeb člověk z přírody přímo získává určité zdroje. Jedná se třeba o pitnou vodu, jídlo či paliva/prostředky k získání energie. Příroda je též zdrojem nejrůznějších dalších surovin: minerálů a hornin, dřeva/biomasy, konkrétních biochemických látek (ty lze používat např.

Do poskytovacích služeb se počítají i genetické zdroje (např. Ekosystémy se do jisté míry dokážou samy regulovat. V rámci regulačních služeb je tedy výhodou, že v přírodě dochází k „vyrovnávání“ negativních procesů. V rámci regulačních služeb dochází např. k určité regulaci klimatu díky zpětným vazbám. K čištění vody dochází v rámci jejího koloběhu.

Organismy (např. kořeny rostlin či vlákna hub) mohou chránit půdu před erozí. Díky fyzikálním/chemickým dějům či působení organismů dochází k čištění ovzduší. Organismy, které ve větší míře vstřebávají z prostředí škodlivé látky, lze využívat k tzv. bioremediaci. Konkrétní ochranu před znečištěním či hlukem mohou poskytovat např. Jde o nemateriální výhody. Příroda člověku poskytuje třeba možnost rekreace, ...

tags: #příklady #živé #a #neživé #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Správné Třídění Odpadu
• Možnosti recyklace Li-Ion baterií
• Faktory marketingového prostředí
• Unikátní recyklační projekt
• Skrytá tajemství Číny