Havárie Znečištění Povrchových Vod: Příklady a Analýza

07.03.2026

Havárie znečištění povrchových vod představují vážné ohrožení pro životní prostředí a lidské zdraví. V České republice došlo v minulosti k řadě takových událostí, které měly významný dopad na vodní ekosystémy a zdroje pitné vody.

Historické Příklady Havárií

Česká republika má bohužel bohatou historii havárií spojených se znečištěním vod. Následuje přehled některých významných případů:

22. 9. 1964: Únik asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava. Došlo k rozsáhlé otravě ryb v řece Jihlavě, postiženo bylo asi 60 km tok, úhyn ryb trval asi týden. Nejvyšší zjištěné koncentrace kyanidů v Jihlavě (měřeno až 3. den) se pohybovaly okolo 0,6 mg/l.
6. 11. 1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody. Pod Přerovem došlo k totálnímu úhynu ryb v Bečvě a dále k otravě kaprů v sádkách Státního rybářství v Chropyni.
17. 6. 1967: Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou. V říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l.
1969: Došlo k úniku 225 t melasy při neopatrné manipulaci na zásobních nádrží při přečerpávání v n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim. Melasa kanalizací natekla do řeky Chrudimky a do Labe. Došlo k úhynu ryb až po hranice s okresem Praha - východ.
Noc z 6. na 7. 1. 1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. Koncentrace jednomocných fenolů v Chodovském potoce byla až 5,0 mg/l, havárií byl ohrožen vodárenský odběr na Ohři v Radošově (zásobování Ostrova nad Ohří).
18. 11. 1970: Došlo k havárii na Rakovnickém potoce. Příčinou havárie byl únik Dubacidu (84 % kyselina alkylarylsulfonová) z n. p. Rakona Rakovník.
28. 1. 1972: Došlo v Mariánských Lázních k úniku asi 600 m3 mazutu. U zásobníku mazutové nádrže (1 800 m 3 ) prasklo odkalovací šoupě.
1972: V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž, objem unikl do okolí a některé sousední studny (nejbližší 25 m) byly kontaminovány.
18. 5. 1972: Při odstraňování sedimentů ze dne nádrže na močůvku (trhavinou došlo k destrukci nádrže a k úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe. Došlo k totálnímu úhynu ryb v zasažených potocích až po soutok s Labem (17 km).
14. 8. 1972: Při leteckém postřiku prováděném Slovair Bratislava došlo k úhynu ryb v řece Osoblaze, zasaženo bylo 8 km řeky.
26. 10. 1972: Došlo ke znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
1974: Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3 ). Došlo k úhynu ryb v Ostravici v délce 17 km.
6. 2. 1975: Došlo na řece Bělé k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu.
11. 2. 1975: Došlo k úniku 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán.
20. 3. 1975: Došlo k havárii autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky.
3. 5. 1975: Došlo v Podhájí (okres Zlín) k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka. Došlo k úhynu ryb v délce toku 3 km.
Mezi 2. 7. až 4. 7. 1976: Došlo k úplnému úhynu ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice. Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor.
Noc z 12. na 13. 10. 1976: Došlo k úniku alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery. Došlo k úhynu ryb na toku Jizery v délce 11 km, koncentrace kyanidů dosahovaly až 15,8 mg/l v Odolenovickém potoce, 0,56 mg/l až 0,9 mg/l Zn.
4. 6. 1978: Došlo ve Spolaně Neratovice, n. p. k úniku fenolu ze zásobníku neuzavřeným odkalovacím ventilem do záchytné jímky, ze které byly čerpadlem pro odčerpávání dešťových vod na jednoduchou ČOV a dále na složiště popílku a následně do Vltavy. Do kanalizace uniklo cca 96 t fenolu.
18. 3. 1979: Došlo k úniku 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy.
24. 4. 1979: Z nedostatečně zabezpečeného objektu galvanizovny a chybnou manipulací došlo k úniku mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb, po nezbytnou dobu byl odstaven odběr vody pro Valašské Meziříčí. Koncentrace kyanidů v Bečvě byla 3,2 mg/l.
Noc z 3. 11. na 4. 11. 1980: Došlo k dosud největší ropné havárii z ropovodu na území ČR. Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. Z terénu unikala ropa do mokřadu a následně do Šlapanky a Sázavy. Na likvidaci této havárie bylo nasazeno značné množství pracovníků - cca 300 a techniky.
18. 9. 1980: Byla zjištěna havárie na Červeném potoce pod Hořovicemi. Při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce. Na Červeném potoce v Hořovicích byly zjištěny koncentrace kyanidů 50 mg/l, na Litavce pod Červeným potokem 10,6 mg/l.
19. 3. 1982: Došlo k vážné dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice. Při nehodě uniklo cca 26 m3 leteckého petroleje na vozovku, okolí a přímo do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka), dále došlo ke znečištění Boreckého rybníka a Holoubkovského potoka pod rybníkem.
4. 4. 1982: Došlo k protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Odhad množství uniklého popílku byl cca 15 000 t.
20. 4. 1982: Bylo zjištěno intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Příčinou byla netěsnost v podzemní nádrži na LTO (koroze) v uložišti francouzského velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí. Únik trval delší dobu, odhad uniklého množství byl 5 000 - 10 000 l .
28. 6. 1982: Ve 22,45 došlo k havarijnímu úniku kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Příčinnou havárie byla totální destrukce dřevěné uskladňovací nádrže typu VJ-HB-1 600, ve které bylo uskladněno asi 1200 m3 kejdy.
16. 7. 1982: Nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně ( 12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové). Došlo ke zhoršení provozu ČOV Mladá Boleslav, k hromadné otravě ryb v Jizeře a po nezbytnou dobu i k odstavení odběru Pražských vodáren.
8. 3 1983: Bylo zjištěno rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno, že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá. V tomto podniku byla kotelna na LTO se dvěmi nadzemními nádržemi po 25 m 3 . Odhad uniklého LTO byl asi 7 m3.
1983: Při náhodném vyšetření vzorku piva ze závodu Svč. pivovaru v Krásném Březně byl zjištěn obsah trichlorethylenu a perchlorethylenu. Následným stanovením bylo stanoveno, že voda ze studny pivovaru obsahuje TCE a PCE.

Kyanidová havárie na Bečvě (2020)

Případ kyanidové havárie na Bečvě byl po velmi dlouhé době ojedinělý svého druhu. Mimořádný stav v jakosti vod na Bečvě probíhal ve dnech 20. 9. - 23. 9. 2020 v profilech Choryně (ř. km 56,5) až po Přerov (ř. km 11,5). Úhyn ryb byl zjištěn v oblasti Val. Meziříčí a pokračoval dále po toku. Z počátku příčina otrav ryb nebyla zřejmá - první odebrané vzorky vyloučily kyslíkový deficit, popř. vliv toxických forem NH4.

Odběry vzorků povrchové vody a jejich následné rozbory u několika laboratoří prokázaly přítomnost kyanidů v úrovni jednoznačně toxických účinků na ryby. Z výsledku sledování lze jednoznačně označit kyanidy za dominující příčinu otravy ryb. Šetření prováděl místní vodoprávní úřad a ČIŽP dne 21. 9. postupnou kontrolou výustí kanalizací nad místem zjištěného úhynu ryb.

U blízkého vyústění odpadních vod z akciové společnosti DEZA byla konstatována přítomnost živých ryb v otevřené kanalizační stoce s odtékající nečištěnou odpadní vodou bez známek otrav, a to cca 100 m před zaústěním do Bečvy. Další kontrola se zaměřila na vyústění kanalizační stoky z areálu společnosti ENERGOAQUA, a.s. Rožnov pod Radhoštěm vykazující znečištění pěnou, suspendovanými částicemi a zákalem a navíc existencí kalové lavice bezprostředně pod výustí.

Čtěte také: Více o živé a neživé přírodě

Dne 25. 9. 2020 odebrala ČIŽP směsný vzorek sedimentu z koryta vodního toku Bečvy a rozbor v laboratoři LABTECH s.r.o., vykázal v sušině kalu obsahy CNcelk 318 mg/kg a CNvol 3,29 mg/kg. Rozbor suspenze téhož homogenizovaného vzorku v laboratoři státního podniku Povodí Moravy vykázal hodnotu 14,3 mg/l CNcelk.

Základní údaje o společnosti ENERGOAQUA a.s.: Nachází se v areálu bývalého státního podniku Tesla Rožnov, kde provozuje servisně vodohospodářská zařízení včetně čistírny odpadních vod, produkovaných z firem, nacházejících se v areálu (elektrotechnická výroba, povrchové úpravy apod.). Zneškodňování jednotlivých druhů odpadních vod se provádí odstavně dvoustupňovou neutralizačně-koagulační úpravou s následující průtočnou koncovou sedimentací. Odpadní voda je dále přečerpávána na dvojici dočišťovacích lagun (o objemu 13 000 m3 každá) s výtokem do kanalizačního sběrače o délce 13,5 km, který je dále zaústěn do spojené Bečvy.

Příčinou kyanidové havárie, ojedinělé v současné historii, bylo širší selhání péče o bezpečný provoz čistícího zařízení. K havárii došlo za situace dalších technologicko-provozních závad. Klíčovou roli v objasnění příčin zjištěných nedostatků hrálo zejména použití metod ekologicko-forenzního šetření, které v daném případě odhalily konkrétní závady v provozu čistírenského zařízení.

Analýza a Preventivní Opatření

Prioritním záměrem při úniku kyanidů do povrchových vod je varovat níže položené odběratele vody. Indikátorem úniků kyanidů do povrchových vod byly vždy hromadné nebo částečné úhyny ryb dle výše koncentrací. Toxicita jednoduchých a volných kyanidů se pohybuje v rozmezí 0,05-1,0 mg/l, pro povrchové vody platí v současnosti limit pro snadno uvolnitelné kyanidy ve výši 0,005 mg/l (NEK podle NV 401/2015 Sb. pro POV tab. 1c přílohy č. U vlivu kyanidů nelze dále vyloučit souběh účinků dalších toxických látek. Nejběžnější je přítomnost těžkých kovů, z nichž některé (Co, Fe) tvoří s kyanidy stabilní komplexy, které jsou málo toxické. Avšak jejich disociace může být zdrojem sekundárně se projevující toxicity na ryby.

Pro návrh potřebných preventivních opatření jsou k dispozici výsledky velkého množství ekologických auditů z 90. let. Přes zřetelné zlepšení stavebního provedení objektů, trvají možnosti vzniku havárií.

Čtěte také: Třídění komunálního odpadu