Užovka podplamatá a její výskyt v České republice

Užovka podplamatá (Natrix tessellata) je jedním ze dvou druhů vodních užovek, které se u nás v ČR vyskytují. Dnes je Úterý 3. Je to teplomilný rybožravý had, který má rád teplá a prosluněná údolí řek.

Charakteristika užovky podplamaté

Středně velká štíhlá užovka s podlouhlou úzkou hlavou a velkýma očima s kruhovitou zornicí. Středně velká, štíhlá užovka s velkou, trojúhelníkovou hlavou. Šupiny jsou výrazně kýlnaté. Délka těla dosahuje 75 - 90 cm, zřídka 100 nebo ještě více. Dospělí samci bývají o něco menší než samice, celková délka největších jedinců v České republice bývá okolo jednoho metru, v teplejších oblastech až 1,3 m. Svoje jméno dostala podle plaménkovitých skvrn naspodu těla.

Více běžná a všem dobře známá je užovka obojková, narozdíl od ní ale podplamatá nemá za hlavou bílý “obojek”. Může mít na těle černé skvrny, a někdy ji tak lidé zaměňují se zmijí. Podle vyhlášky 395/ z roku 1992 Sbírky je řazena mezi kriticky ohrožené druhy.

Rozšíření a biotop

Užovka podplamatá není na našem území plošně rozšířená, nýbrž se vyskytuje ostrůvkovitě a je také zákonem chráněná. Druhový areál sahá od střední Evropy přes Apeninský poloostrov a přes jihovýchodní Evropu a Přední Asii až do Střední Asie. V Evropě tato užovka žije na jihu Ruska, na Balkánském a Apeninském poloostrově a ve střední Evropě (souvislým areálem zasahuje do Maďarska, východního Rakouska a ČR, izolované populace jsou v západním Rakousku, Švýcarsku a SRN).

V České republice je rozšířena v teplejších oblastech na jižní Moravě, na severní Moravě na Ostravsku navazuje na rozšíření v Polsku. V Čechách je výskytem většinou vázána na kaňonovitá říční údolí větších toků. Na území ČR se vyskytuje v nižších polohách, kde je vázána na střední a větší říční toky a velké potoky. Méně hojná je i u rybníků a vodních nádrží. I když je rozšířena po celém území, je její výskyt zejména v Čechách značně nesouvislý. Jen výjimečně se na území Česka vyskytuje nad 400 m n. m.

Čtěte také: Ochrana užovky obojkové v Česku

Mezi hlavní místa výskytu patří řeky Vltava, Berounka, Sázava, Ohře, Dyje, Svratka, Svitava a Odra. Vyskytuje se v okolí Vltavy, Berounky, Sázavy, Ploučnice, Ohře, Svratky, Jihlavy, Oslavy Rokytné a Dyje a v okolí údolních nádrží těchto řek, které vznikly v místech, kde i před výstavbou přehrad na vodotečích existovaly stálé populace. Byla zjištěna rovněž u menších stojatých vod, ale pravděpodobně se nejedná o stálé populace.

Výskyt na řece Chrudimce

Zajímavý je ovšem výskyt na řece Chrudimce. Zdejší populace je od ostatních izolovaná a první záznamy pochází z relativně nedávné doby - teprve ze 70. let minulého století v Železných horách a z 90. let v okolí PP Nemošická stráň. Ještě donedávna se nevědělo, jak je Nemošická populace velká a zda je životaschopná, vzhledem k chladnějším podmínkám zdejší lokality. Výsledky 3 roky trvajícího výzkumu poukazují na populaci o přibližné velikosti 500-700 jedinců. Užovky zimují ve svahu PP Nemošická stráň, na jaře se zde probouzí a páří - v tomto období jsou nejzranitelnější a pravidelně zde tak v dubnu vyvěšuje ČSOP Pardubice upozornění pro cyklisty, kteří si jich nemusí na cestě všimnout a přejet je. V létě můžeme vidět užovky na řece mezi Drozdicemi až Červeňákem. Vajíčka zde kladou dospělí do tlející vegetace a kamenného obložení břehů v průběhu července. Každoročně se na konci léta líhnou nová mláďata, která se živí rybím potěrem na mělčinách.

Způsob života

Užovka podplamatá je úzce vázána na vodní prostředí. Naše populace obývají dobře prohřáté, pomale tekoucí případně i stojaté vody s členitým pobřežním terénem a kamenitými břehy, kde se střídají volná a zarostlá místa. Pro zachování populace jsou také nezbytná líhniště. Užovka využívá jak přirozená líhniště (humus v kopřivových porostech, zbytky náplavů seschlých travin a trouchnivějícího dřeva pod padlými kmeny a pod kameny) tak náhradní možnosti (komposty, hnojiště, smetiště s tlejícím organickým materiálem).

Aktivita této užovky začíná obvykle v polovině dubna. Ke slunění využívá vyhřáté stráně, kameny, kmeny ve vodě, ale i svahy železničních náspů a jiné sekundární biotopy vytvořené člověkem, vyskytující se v blízkosti vodních toků. Živí se především rybami (jde převážně o plevelné, hospodářsky bezcenné ryby), ale i různými stádii obojživelníků. Plave vytrvale a obratně se potápí, většinou v mělké vodě při břehu. K páření dochází na souši brzy po opuštění zimního úkrytu.

K páření obvykle dochází v dubnu a během června a července samice kladou vajíčka do tlejících rostlinných zbytků. Vhodná místa pro kladení jsou využívána po několik let a mnohdy i několika samicemi současně. Z těchto vajíček se během září líhnou mláďata, která se zdržují v místě vylíhnutí, nenavštěvují vodu a k prvnímu přijímání potravy dochází až na jaře následujícího roku. Během října se užovky stěhují na zimoviště.

Čtěte také: Ochrana užovky obojkové

Když vyhledávají samice vhodné místo pro nakladení vajíček, vzdalují se často až 1 km od vody, která je jejich domovem. Snůšku 5 - 25 vajíček s kožovitým obalem klade samice pod tlející rostliny, do trouchu hnijících pařezů, pod kameny nebo do vlhké půdy. Z vajec vylíhlá mláďata měří 22 - 24 cm.

Ohrožení a ochrana

Vzhledem k tomu, že ekologická valence užovek podplamatých na našem území je velmi nízká a hadi jsou v průběhu roku pevně vázáni na různé části svého stanoviště (místa k přezimování, líhniště, místa vhodná k slunění a loviště), může mít poškození jediné části stanoviště pro populaci velmi vážné následky, eventuelně může dojít ke zhroucení celé populace. Nebezpečí užovce hrozí i při přesunu mezi popisovanými místy, kdy dochází velmi často ke střetům užovek s vandaly a automobily.

Negativním vlivem působí především změny na březích, regulace řek, úbytek drobných ryb a jejich kontaminace ze znečištěné vody. Užovka podplamatá bývá považována za škůdce v rybářství a bývá zbytečně ubíjena.

Ochrana spočívá v ochraně vhodných biotopů a jejich klíčových složek (líhniště, místa vhodná ke slunění, loviště, zimoviště), možnosti pohybů hadů mezi nimi a osvětové činnosti nejen mezi rybáři a rekreanty.

Užovka podplamatá (Natrix tessellata) je náš druhý nejvzácnější druh hada s těžištěm výskytu v říčních údolích nejteplejších oblastí, kde je vázána na vodní prostředí. Představuje epidemiologicky významný druh z pohledu nově se šířící potencionální hrozby pro evropskou herpetofaunu. Touto hrozbou je infekční keratinofilní onemocnění mykotického původu způsobované Ophidiomyces ophiodiicola.

Čtěte také: Více o užovkách

tags: #užovka #podplamatá #výskyt #v #čr

Oblíbené příspěvky:

• Tradiční vs. moderní svoz odpadu
• Vydry a jejich ochrana
• Řešení Starých Ekologických Zátěží
• Dopad dopravy na ovzduší
• Dluhy za odpad: Co se stane, když nezaplatíte?