Zvířata si navzájem dávají dárky v přírodě: Projev altruismu a rovnováhy

06.03.2026

V přírodě se můžeme setkat s chováním zvířat, které na první pohled působí zvláštně. Mnohdy se ale jedná o promyšlené strategie, které mají za cíl udržet rovnováhu v rámci společenství.

Demonstrace síly gazel Thomsonových

Zdá se, že gazely Thomsonovy (Eudorcas thomsonii), nejběžnější druh gazely v Africe, se někdy chovají na první pohled zvláštně: jedna z nich se oddělí od stáda a prochází se před smečkou lvů. Izraelský etolog Amotz Zahavi si však povšimnul, že žádná z těchto "obětujících se" gazel se kořistí nikdy nestává. Napadl ho jiný důvod takového chování: gazela možná jen demonstruje, že i když není momentálně chráněna svým stádem, je v tak dobré fyzické kondici, že se nebojí procházet se přímo před predátory. Dává jim najevo, že je zbytečné ji pronásledovat, že to bude energie vydaná nazmar.

Handicap jako teorie vysvětlující chování zvířat

Na základě této teorie handicapu lze nahlédnout inovativně i chování jiných druhů zvířat. Např. timálie šedé (Argya squamiceps, popř. Turdoides squamiceps), druh zpěvných ptáků, kteří se dožívají zhruba patnácti let, si navzájem dávají dárky (pamlsky).

Obdarovávání u timálií šedých

Dá-li hierarchicky výše postavený jedinec dárek níže postavenému, je to projev altruismu a tento „hendikep“ (místo abych potravu využil sám, podělím se, ale mohu se tím zároveň i ochuzovat a oslabovat) utužuje soudržnost hejna. Když naopak hierarchicky níže postavený jedinec dá dárek někomu z „vrchnosti“, rozpoutá tím boj o výsadní postavení a bývá potrestán (obdarovaný mu někdy dokonce vrátí pamlsek do zobáku a klove ho).

Handicap obdarovávání tak ve společenství udržuje rovnováhu mezi přílišnou soutěživostí a přílišným altruismem.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Antropomorfický model Amotze Zahaviho

Zahavi svou metodu, jejímž prostřednictvím k této interpretaci dospěl, vysvětlil takto: „Když nechápeme, proč nějaký živočich dělá to či ono, nejprve se pokoušíme pochopit, v čem by takové chování mohlo být užitečné člověku, a potom tuto hypotézu ověřujeme dalším pozorováním v terénu." Tuto metodu nazval „antropomorfickým modelem". Je to v podstatě psychologický přístup k problému, který nepřiznaně používali i lovci při stopování zvěře. Zahavi však tuto metodu nepoužíval k predikci, nýbrž k interpretaci zvířecího chování.

Podle filosofky Vinciane Despretové Zahavi k vysvětlení handicapu obdarovávání u timálií šedých využil svých vlastních zkušeností se životem v kibucu, kde celé společenství muselo rovněž vyvažovat altruismus oběma směry. Zahavi sám tuto její teorii o kibucu popíral.

Timálie šedá (Turdoides squamiceps)

Timálie šedá (Turdoides squamiceps) patří k čeledi Timallidae Paleostropiques. Tyto paleotropické formy se vyskytují v teplých pouštích od Indie až po Maroko a více na jih k vyprahlým pouštích východní Afriky. Na T. squamiceps lze narazit na Arabském a Sinajském poloostrově. V Izraeli se tento pták běžně vyskytuje v Jordánském údolí, na sever od Jericha.

Arabská timálie šedá váží 65 až 85 gramů; měří zhruba 28 cm na délku, z čehož polovinu tvoří ocas (14,5 až 15,5 cm). Její peří je šedohnědé, což je v poušti velmi dobrá maskovací barva. Timálie šedé jsou spíše nelétaví ptáci: více chodí a skáčou, než létají. Jejich potravu tvoří především drobní živočichové, hlavně členovci.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

tags: #zvířata #si #navzájem #dávají #dárky #v