Včelařství: Sloužící Ekosystému a Jeho Význam

Včelařství je jedním z nejstarších a nejdůležitějších odvětví zemědělství, které hraje klíčovou roli jak v ekosystému, tak i v hospodářství. Včely medonosné nejen poskytují cenné produkty, jako je med, propolis, vosk či mateří kašička, ale především jsou nenahraditelnými opylovači rostlin.

Včely medonosné a další opylující hmyz přispívají k rozmnožování více než 75 % pěstovaných rostlin na světě. Bez nich by byla produkce potravin výrazně obtížnější a biologická rozmanitost by se znepokojivým tempem snižovala. Rostliny jako jabloně, třešně, hrušně, řepka, maliny nebo jahody jsou závislé na opylení včelami.

Protože včely hrají klíčovou roli v ekosystému, jejich populace se v posledních desetiletích snižuje. Aby se zabránilo dalšímu poklesu včelích populací, jsou nezbytné kroky jak na individuální, tak i institucionální úrovni. Zvyšování povědomí o významu včel a roli včelařství v hospodářství je klíčové.

Význam včel pro zemědělství a ekosystém

Včely jsou klíčovými opylovači mnoha rostlin, včetně ovoce, zeleniny a květin. Bez jejich přítomnosti by mnoho plodin mělo nízké výnosy nebo by vůbec neprodukovaly plody. Například jablka, třešně, jahody a mnohé další plodiny závisí na opylování včelami. Kromě toho včely přispívají k biodiverzitě a zdraví ekosystémů. Bez jejich práce by naše zahrady a zemědělská pole nebyly tak úrodné a bohaté.

Včely hrají klíčovou roli v udržování biodiverzity. Opylováním rostlin pomáhají udržovat různé ekosystémy a podporují růst mnoha druhů rostlin. Ekosystémové služby poskytované včelami zahrnují nejen opylování, ale také přispívají k cyklům živin v půdě a udržování zdravých populací divokých rostlin.

Čtěte také: Klíčová publikace o včelách

Včely jsou také důležitými indikátory zdraví životního prostředí. Když populace včel klesají, často to signalizuje problémy s ekosystémem, jako jsou znečištění, pesticidy nebo ztráta habitatů.

Produkce medu a další přínosy včelařství

Produkce medu a dalších včelích produktů představuje významnou součást agro-potravinářského sektoru. Polsko je jedním z největších evropských producentů medu a včelařství přináší značné příjmy jak zemědělcům, tak zpracovatelům. Včelařství není jen tradicí, ale také nezbytnou součástí zemědělství a ekologie.

Domácí med je vysoce kvalitní a zdravý produkt, který můžete využít pro vlastní potřebu nebo ho prodávat. Med obsahuje mnoho prospěšných látek, jako jsou antioxidanty, enzymy, vitamíny a minerály. Můžete ho použít nejen jako sladidlo, ale i jako přírodní lék na různé zdravotní problémy, například na kašel nebo jako antiseptikum na rány.

Kromě medu včely produkují i další cenné produkty jako je propolis, mateří kašička a včelí vosk, které mají široké využití v potravinářství, kosmetice a medicíně. Včelí produkty mají mnoho prokázaných léčivých účinků. Med je známý svými antibakteriálními a protizánětlivými vlastnostmi. Propolis, který včely používají k ochraně úlu před mikroby, má silné antivirové a antimikrobiální účinky. Mateří kašička je bohatá na živiny a má povzbuzující a regenerační účinky na organismus. Včelí vosk se používá v kosmetice a farmacii pro své ochranné a hydratační vlastnosti.

Hrozby pro včely a ochrana včelstev

Přestože včely hrají klíčovou roli v ekosystému, jejich populace se v posledních desetiletích snižuje. Nemoci a parazité jsou jednou z největších hrozeb. Jednou z největších hrozeb je varroáza, nemoc způsobená roztočem Varroa destructor. Opylovače také hubí pesticidy a hnojiva, kterými zemědělci stříkají pole.

Čtěte také: Význam motýlů v přírodě

2. 6. Být včelařem v Česku není žádný med. Chovatele opylovačů tíží výkyvy počasí spojené s klimatickou změnou. Kvůli suchu a nedostatku kvetoucích luk mají včely potíže nashromáždit dostatek medu samy pro sebe, natož pro včelaře k prodeji. Velkým problémem dnešní doby jsou nemoci. „Vše se odvíjí od zdravotního stavu včel. Nejvíce nás trápí varroáza. Současná situace v Česku v oblasti rozšíření varroázy je vážná. Státní veterinární správa uvedla, že se meziročně zvýšil výskyt původce nákazy.

Podle odhadu společnosti Medokomerc, která je jednou z největších firem specializujících se na výkup a prodej medu v Česku, uhynula za letošní zimu v tuzemsku asi polovina včelstev. Krátká a teplá zima totiž roztočům přála. Před vymíráním opylovačů v EU varuje i Evropská komise. „Vymření opylovačů by zapříčinilo rozpad ekosystémů. „Z roku 2022 na rok 2023 byly průměrné úhyny v jednotlivých okresech v Česku až 50 či 60 procent. Takto vysoký úhyn už nelze odůvodnit tím, že jednotliví včelaři nebyli dostatečně proškoleni a neaplikovali léčiva podle schválené metodiky,“ zdůrazňuje Doubek.

„Nejhorší jsou ty teplé dny předjaří, kdy vše začne rozkvétat, a pak přijdou mrazy a je po pastvě. Pokud přece jen něco přežije a v květnu začne kvést, tak udeří vedra a sucha a vše zaschne a opět je hlad,“ popisuje Báchor s tím, že aby to včely přežily, musí je chovatel dokrmovat. V Česku tak musí průměrné včelstvo od půlky dubna do půlky července, kdy je u nás pastevní období, nasbírat jen pro vlastní přežití okolo 120 kilogramů medu. Sběr včelám komplikuje i méně prostoru, tedy mizející louky a ovocné stromy.

Zemědělci nestojí o opylovací službu včel, a ty tak přicházejí o zdroj pylu a nektaru. V současné době s obavami sledujeme také likvidace ovocných stromů. Ovocnářům se pěstování ovoce v konkurenci s jinými zeměmi EU nevyplatí, tak sady likvidují. Bylo již zničeno sedm milionů ovocných stromů a to není konečné číslo. Zemědělství hraje významnou roli v tom, jak se včelám daří. Obrovské nebezpečí pro včely představují chemické postřiky, ať už hnojiva, nebo chemikálie, kterými zemědělci chrání na poli plodiny před škůdci a plevelem.

„Před dvěma lety mi tak otrávili 75 včelstev. Když jsem poslal vzorky včel do laboratoře, její vedoucí mi řekl, že jsou to namíchané koktejly, které laboratoře vůbec nedokáží identifikovat. Včelař si stěžuje, že zemědělci ztrácejí vztah k půdě, který byl typický pro starší generace, a dnes jdou tvrdě za výdělkem. Ale dodává, že mnohdy nemají na vybranou, protože se musí nějak uživit. „Někteří zemědělci doslova drancují pole, musí vydělávat. Takže pěstují monokulturníní, jednodruhové rostliny, navíc často určené pro bioplynky nebo na benzin. Na polích se přestal pěstovat chleba, pěstuje se tam energie,“ vysvětluje svůj pohled Báchor.

Čtěte také: Ekosystém a vnitřní vstupy živin

Aby se zabránilo dalšímu poklesu včelích populací, jsou nezbytné kroky jak na individuální, tak i institucionální úrovni. Osvěta veřejnosti - Zvyšování povědomí o významu včel a roli včelařství v hospodářství je klíčové. Ochrana včel je investicí do budoucnosti, která vyžaduje angažovanost společnosti, zemědělců i politických rozhodovatelů.

Podpora včelařství a dotace

Čeští včelaři mají k dispozici poměrně širokou podporu od státu a EU. Podporované jsou také vzdělávací akce pro včelaře nebo nákup léčiv a rozbory medu. Včelaři, se kterými redakce Aktuálně.cz mluvila, nejvíce chválí technické dotace směřující na inovace, které pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost chovatelů včel. Na druhou stranu se oslovení včelaři shodují, že dotační politika techniku zdražila.

K plošným dotacím se oslovení včelaři naopak staví kritičtěji, považují je za neefektivní a nespravedlivé. „Už léta se snažím, aby krajské úřady dávaly dotace smysluplně, to znamená na pořízení včel a potom na vzdělání. Ať člověku zaplatí měsíční nebo dvouměsíční kurz, kde by se vzdělal, aby mohl včely zdárně chovat,“ vysvětluje Báchor.

I přes dotační podporu není v Česku jednoduché ze včelaření vyžít. Aby se včelař plně svým koníčkem uživil, musí disponovat velkým množstvím včel. Hlavní příjem jim plyne z prodeje medu a včelích produktů. Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové činí průměrná spotřeba medu na obyvatele České republiky asi 0,6 kilogramu ročně. Jenže s prodejem "ze dvora", kdy včelař získá nejvyšší cenu za svoji produkci, si vystačí pouze malovčelař. Větší producenti medu už musí dodávat do obchodních řetězců, které tvrdě tlačí na cenu.

Mohou si to dovolit i kvůli produktům, které do evropských regálů míří ze zemí mimo Evropskou unii. „Tento stav je pro samostatnost tohoto oboru nadále neudržitelný,“ domnívá se Doubek. „EU zavádí přísná pravidla a dotace na snižování klimatické stopy, ale zároveň dovoluje dovoz zboží z těchto zemí, které tato pravidla nedodržují. Navíc tyto země mají jiné pracovní podmínky, jiné politické uspořádání a nejsou vždy v souladu s politickým směřováním EU.

Machová dodává, že ze třetích zemí se na unijní trh často dostává med nekvalitní a falšovaný. Zákazník podle ní ani neví, ve které zemi byl vyroben. „Poslední kontrolní akce dovozových medů ze třetích zemí dopadla špatně - až 46 procent vzorků bylo podezřelých. Aby včelař nemusel spoléhat jen na med, může podle Doubka kromě prodeje včelích produktů nabízet i služby. Prodávat včelí oddělky a včelí matky malovčelařům nebo nabízet různá školení a kurzy jak začínajícím kolegům, tak třeba školám.

Včelařství v Česku a budoucnost oboru

Včelařství má v Česku dlouholetou tradici. Jen Český svaz včelařů existuje už více než 150 let. Chovatelů včel je dnes v Česku na 56 tisíc. „Za svůj život jsem vychoval možná třicet úspěšných včelařů. Teď tu mám zrovna v péči čtyři starší, je jim přes 50 let. Včelařství je podle něj tvrdá práce. Trvá i deset let, než se včelaři vrátí vstupní náklady a mladé generaci k tomu schází trpělivost.

Předsedkyně včelařského svazu ale budoucnost oboru v Čechách vidí o dost optimističtěji. „Mladí včelaři nám přicházejí zejména z rodin, kde je včelařství tradicí. Přebírají tu štafetu po svém dědovi, otci, dnes i často po babičce nebo matce,“ vysvětluje Machová. Poukazuje zároveň na to, že i včelařství se jako každý jiný obor vyvíjí a objevují se v něm nové trendy. Módou se stává včelaření ve městech a na střechách domů. Vznikají naučné včelařské stezky, veřejnost se s oborem může blíže seznámit prostřednictvím výstav nebo medových akcí.

Mladí včelaři se také více spoléhají na nové technologie. „Používají různé senzory v úlech, váhy, kamery. Vše je napojené do počítačů, kde na dálku sledují život v úle, váhové přírůstky nebo naopak úbytky, čímž pomáhají odhalit mnohé problémy,“ vysvětluje Machová s tím, že starší včelaři jsou k těmto výdobytkům často skeptičtí, protože se tím podle nich ze včelaření vytrácí poezie.

Světový den včel

20. 05. 2024Světový den včel se slaví 20. května, v den narozenin jednoho ze zakladatelů moderního včelařství Antona Janši. Smyslem je upozornit na důležitost opylovačů pro naši planetu. Od nepaměti vnímáme včely jako jeden z nejužitečnějších hmyzích druhů. Jaká je jejich role v zemědělské krajině a jak je ohrožují insekticidy?

tags: #vcelarstvi #sluzny #ekosystemu #význam

Oblíbené příspěvky:

• Světelné znečištění a Evropa
• Rozbor Díla
• Inovativní Udržitelná Energie v Martinově
• Potravinová a klimatická bezpečnost
• Emise spalin motorů nad 200kW