Světelné znečištění (light pollution) je problém spojený s nadměrným nebo nevhodným osvětlením, které narušuje noční tmavou oblohu a má negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. S větším využíváním umělého osvětlení se stalo významným problémem světelné znečištění. Jeho intenzita neustále narůstá a ekosystém není schopen se na tak rychlou změnu adaptovat. Míra umělého osvětlení v noci stoupá nebývalým tempem, podle časopisu Science téměř o 10 % ročně. V průběhu 20. století se lidstvo dostalo do situace, že ⅔ obyvatel Země (v Evropě a v USA je to 99 %) žije v oblastech zasažených světelným znečištěním. Populace se na většině míst planety dostává z původního kontrastu denního světla a noční tmy do režimu neustálého šera bez tmy v noci.
Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin.
Mezi zdroje světelného znečištění patří vnější a vnitřní osvětlení budov, reklama, obchodní nemovitosti, kanceláře, továrny, pouliční světla a osvětlení sportovišť. Světelné znečištění je příčinou úbytku hmyzu. Světlo přitahuje mnoho hmyzu, avšak umělá světla pro něj mohou být smrtelná. Klesající populace hmyzu má negativní dopad na všechny druhy, které jsou na hmyzu závislé jako potravě nebo kvůli opylování. Jak dodal František Jaskula, ředitel regionálního pracoviště Správy CHKO Beskydy, hmyz nebo ptactvo jsou v období hnízdění řízeni právě množstvím světla. Pokud se bude svítit v nevhodnou dobu, tak dojde k tomu, že ptáci začnou hnízdit dříve a v tu dobu ještě není hmyz, který je zase závislý na teplotě.
Ještě zásadnější negativní účinky má světelné znečištění v oblasti ochrany přírody, resp. nočního životního prostředí, v biodiverzitě, v riziku ztráty opylovačů a tedy v potravinové bezpečnosti a nedostatečná tma v noci je zásadním ohrožením zdraví člověka. Problematika se také odráží v bezpečnosti, resp. Vyjmenované oblasti negativních dopadů světelného znečištění napovídají, které obory je do řešení problému třeba zapojit.
Podle ředitele Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (přibližně 250 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Čtěte také: Více o světelném znečištění
Dobrá zpráva, evropský parlament chce, aby “zákon o obnově přírody” explicitně zahrnul ochranu nočního prostředí a tedy svetelne znečištění. Ten do roku 2030 zahájí opatření na obnovu 20 % pevniny a mořských oblastí EU. Zákonný požadavek se postupně zvyšuje, aby do roku 2050 pokryl všechny degradované ekosystémy. Zákon by tak poprvé normalizoval světelné znečištění jako znečištění v právu EU a zahrnuje jej do obecného rámce obnovy životního prostředí EU. Jedním z příkladů “ozdravných opatření” v jeho příloze je: „zastavte, omezte nebo napravte znečištění způsobené … světlem ve všech ekosystémech“.
„Venkovní osvětlení patří do veřejného prostoru od konce 19. století, každodenní život si bez něj dnes představíme už jen těžko. Ne vždy je však venkovní osvětlení nastaveno optimálně a v případě, že dopadá mimo osvětlované oblasti, se stává problematickým. Takové světlo může rušit obyvatele, negativně ovlivňovat životní prostředí nebo narušovat bezpečnost. Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo nalézt účinný nástroj a poskytnout právní ochranu občanům České republiky,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Tento týden vstoupila v platnost norma, která má snížit dopady světelného smogu na veřejnost i přírodu. Stanovuje maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor. Nová česká technická norma ČSN 36 0459 - Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení vyšla 1. února 2023 a o měsíc později se stane účinnou. Norma stanoví například barvu, intenzitu a nasměrování světla pro různá prostředí - od měst až po volnou krajinu.
Dokument je založený na principu rozčlenění území České republiky do pěti zón světelného prostředí (Z0-Z4) podle jeho citlivosti na světelné znečištění. Nejpřísnější požadavky na světelné zdroje jsou na nezastavěná území, která se dělí na chráněné oblasti (Z0) a ostatní nezastavěná území (Z1). Zastavěná území se dělí podle velikosti obce. V malých obcích může být pouze zóna Z2, ve větších obcích (se statutem město, městys) Z2 a Z3, v největších obcích (statutární města a Praha) zóny Z2, Z3 a Z4. Požadavky na zónu Z4 jsou nejmírnější, jedná se o velmi světlé prostředí.
V loňském roce se v Hvězdárně a planetáriu Brno uskutečnil mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022 pod hlavičkou českého předsednictví EU. Zástupci evropských států, Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy, Evropské agentury pro životní prostředí i představitelé vědecké obce sdíleli své zkušenosti s řešením problematiky a diskutovali nad ověřenými i novými postupy, skrze které se daří dostat problém pod kontrolu. Společně vyhlásili tzv. Brněnskou výzvu "Brno Appeal to reduce light pollution in Europe", která vybízí k podpoře společného postupu na úrovni EU a sousedících států. Experti se shodli, že světelné znečištění musí Evropa uznat jako jeden ze zdrojů znečištění životního prostředí, ale také zahrnout do právních předpisů a určit cíle pro jeho snížení.
Čtěte také: Příklady světelného znečištění
Na konferenci koncem října dalo ministerstvo životního prostředí spolu s ostatními účastníky z devatenácti zemí unie dohromady dokument, který nazvalo Brněnská výzva. V současné době Evropská unie podle autorů výzvy dostatečně nepřihlíží k rizikům světelného znečištění ve svých strategiích a směrnicích o životním prostředí.
Je iniciátorem vzniku této oblasti, která má za cíl chránit noční prostředí a hvězdnou oblohu v Beskydech před světelným znečištěním. Beskydská oblast tmavé oblohy byla založena 4. března 2013. Díky řídkému osídlení i vysokému stupni ochrany přírody je v oblasti málo světelného smogu a jsou zde dobré podmínky pro pozorování hvězdné oblohy. Zároveň tato oblast prospívá i nočním živočichům, jako jsou například sovy nebo netopýři.
K 10. výročí založení Beskydské oblasti tmavé oblohy poslal videozdravici i náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík. Mimo jiné řekl:"Byla to Česká republika, která téma světelného smogu a světelného znečištění vytáhla na celoevropskou úroveň především v době, kdy jsme vedli unii v jejím předsednictví. A chceme v tom pokračovat, protože každý rok se nám to množství světelného smogu navyšuje celosvětově o deset procent.
Pro komplexnější analýzu a monitorování světelného znečištění je obvykle používáno několik specializovaných družic a senzorů, jako je například družice Suomi NPP se senzorem VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) s prostorovým rozlišením 500 m, který byl navržen specificky pro monitorování nočního osvětlení na Zemi. Satelitní data z družic Landsat mohou být použita k monitorování světelného znečištění, i když data Landsat jsou především určena pro snímání zemského povrchu ve viditelném a infračerveném spektru a družice nemá specializované senzory pro noční osvětlení. Družice Landsat může snímat noční scény v pásmu 6 (10.41-12.5 µm) s prostorovým rozlišením 120 m pro identifikaci světelného znečištění a pro vizualizaci rozložení světelného znečištění. Analýza obrazů z různých časových období může ukázat změny v intenzitě osvětlení. Při analýze světelného znečištění ze satelitních dat je také důležité brát v úvahu sezónní a meteorologické vlivy, aby bylo možné správně interpretovat výsledky a identifikovat změny v osvětlení.
Čtěte také: Studie o světelném znečištění
tags: #světelné #znečištění #Evropa #dopady