Věcná Působnost Zákona o Ekologické Újmě

Dne 17. 8. 2008 vstoupil v účinnost zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Zákon upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených tímto zákonem, na vodě nebo půdě.

Tento zákon je implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.

Zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny provozní činností podrobně uvedenou v příloze č. 1 zákona. Týká se např. zařízení podléhající integrovanému povolení, zařízení k využívání, odstraňování sběru nebo výkupu odpadů, vypouštějící odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních.

Nápravná opatření v případě vzniku zjištěné ekologické újmy je provozovatel povinen neprodleně provést veškerá proveditelná nápravná opatření a neprodleně sdělit příslušnému orgánu informaci o důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy.

Novela Zákona o Ekologické Újmě

Dne 23. ledna 2019 projednala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve třetím čtení novelu zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ekologické újmě"). Důvodem předložení novely bylo reagovat na výtky obsažené v odůvodněném stanovisku, které České republice v roce 2017 zaslala Evropská komise v rámci tzv. infringementového řízení.

Čtěte také: Věčné obligace: přehled

Zákon o ekologické újmě byl přijat v roce 2008 za účelem provedení transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (dále jen "směrnice") do českého právního řádu. Předmětem jeho úpravy jsou práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě. Ve svých jednotlivých částech zákon upravuje povinnost k předcházení ekologické újmě a k její nápravě, financování preventivních a nápravných opatření, otázku přeshraniční ekologické újmy a také související otázky, především kompetence správních orgánů a správní trestání.

Zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny jednou ze zákonem vymezených provozních činností či jinou činností, která naplní podmínky stanovené § 5 odst. 2 zákona o ekologické újmě. Ekologickou újmou se přitom podle § 2 písm. a) pro účely zákona rozumí "nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo", a to tehdy, pokud se projeví na zákonem stanovených chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, na podzemních nebo povrchových vodách nebo na půdě. Nejedná se však o jakoukoliv nepříznivou změnu či jakékoliv zhoršení funkcí, nýbrž pouze takové, jaké zákon dále specifikuje (např. v případě půdy jde o takové znečištění, které představuje závažné riziko pro lidské zdraví).

Předložená novela upravuje zapojení nevládních organizací usilujících o ochranu životního prostředí do řízení o uložení preventivních a nápravných opatření, které má být zahájeno v případě, že škody na životním prostředí bezprostředně hrozí (preventivní opatření) či k nim došlo (nápravná opatření). Z výše uvedeného přitom vyplývá, že do působnosti zákona spadají pouze činnosti, které jsou provozovány, tj. činnosti, které již byly realizovány. Aplikace ustanovení zákona tedy nemůže mít žádný vliv na povolování umístění či výstavby staveb či záměrů.

Novelou je navrhováno doplnit ustanovení § 8 zákona o ekologické újmě. Lze poukázat především na následující. V současné době může být řízení o uložení preventivních či nápravných opatření zahájeno buď z moci úřední, nebo na žádost fyzické nebo právnické osoby, která je ekologickou újmou dotčena, příp. je toto dotčení pravděpodobné. Směrnice požaduje, aby zahájení takového řízení mohla iniciovat jakákoliv nevládní organizace usilující o ochranu životního prostředí (členské státy mohou stanovit další podmínky, které taková nevládní organizace musí splnit).

Definice a Povinnosti

• Provozovatel: Právnická nebo fyzická osoba vykonávající nebo řídící provozní činnost zařazenou do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo další činnost, která splňuje podmínky stanovené v § 5 odst.
• Povinnost prevence: Provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat preventivní opatření.
• Odpovědnost za újmu: V případě ekologické újmy neohraničeného charakteru způsobené více provozovateli vzniká povinnost podle tohoto zákona provozovatelům, mezi jejichž provozní činností a ekologickou újmou existuje příčinná souvislost.
• Právní nástupnictví: Povinnosti vzniklé nebo uložené podle tohoto zákona přecházejí na právní nástupce provozovatele.

Hodnocení Rizik a Finanční Zajištění

Provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona (dále jen „finanční zajištění“). Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č.

Čtěte také: Obce a ochrana ovzduší

Bez zabezpečení finančního zajištění podle tohoto zákona nelze vykonávat činnost uvedenou v příloze č.

Přeshraniční Ekologická Újma

V případě, že Česká republika zjistí, že na jejím území došlo k ekologické újmě, jež má původ na území jiného členského státu, oznámí ministerstvo tuto skutečnost Komisi Evropských společenství a příslušným úřadům všech ostatních členských států dotčených ekologickou újmou nebo přijímanými preventivními opatřeními nebo nápravnými opatřeními a případně doporučí členskému státu, z jehož území ekologická újma pochází, přijetí preventivních opatření nebo nápravných opatření.

Kompetence a Dozor

• Ministerstvo životního prostředí: Přijímá sdělení o bezprostřední hrozbě ekologické újmy (§ 6 odst. 2) nebo o vzniklé či zjištěné ekologické újmě (§ 7 odst.
• Rozhoduje o náhradě nákladů (§ 12 odst.
• Na území národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny a jejich ochranných pásem jsou příslušným orgánem v rozsahu působnosti inspekce správy národních parků nebo Agentury ochrany přírody a krajiny.
• Ministerstvo zdravotnictví vykonává vrchní státní dozor nad krajskými hygienickými stanicemi z hlediska hodnocení analýzy rizik pro lidské zdraví (§ 11 odst.

Přestupky a Sankce

Provozovatel se dopustí přestupku tím, že:

• Neprovede preventivní opatření podle § 6 odst. 1 nebo podle § 6 odst.
• Nesdělí příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy, o nichž měl nebo mohl vědět, nebo o provedených preventivních opatřeních podle § 6 odst.
• Neprovede veškerá proveditelná nápravná opatření podle § 7 odst. 1 nebo podle § 7 odst.
• Nesdělí příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy nebo okolnostech nasvědčujících jejímu vzniku, o nichž měl nebo mohl vědět, nebo o provedených nápravných opatřeních podle § 7 odst.
• Vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č.

Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) nebo e) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm.

Vztah k Jiným Právním Předpisům

• Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při ukládání preventivních nebo nápravných opatření podle zvláštních právních předpisů.
• Příslušný správní orgán rozhodující o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle zvláštního právního předpisu si může vyžádat vyjádření příslušného orgánu, zda jde o ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu podle tohoto zákona.
• Ukládání povinných kompenzačních opatření v případech zjištěného negativního vlivu koncepce nebo záměru na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí není tímto zákonem dotčeno.
• Tímto zákonem nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy, které stanoví pravomoc a působnost státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, působnost složek integrovaného záchranného systému a práva a povinnosti právnických nebo fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích.

Ekologická Újma vs. Majetková Škoda

Základní chybou v řízení environmentálních rizik je zaměňování pojmů škoda a ekologická újma. Pojem „škoda“ je tradiční institut soukromého práva. V kontextu životního prostředí se používá v situacích, kdy lze složku životního prostředí vlastnit (např.

Čtěte také: Ochrana krajiny obcemi

Vymáhání náhrady majetkové škody probíhá v občanskoprávním řízení, kde poškozený subjekt (vlastník) vymáhá finanční kompenzaci od původce škody.

Podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, se ekologickou újmou rozumí „ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti“. Ekologická újma se zásadně liší od škody tím, že se vztahuje na složky životního prostředí, které nejsou či nemohou být předmětem vlastnického práva (tzv. res nullius), jako je ovzduší, volně žijící živočichové nebo veřejná voda.

Rozdíly Mezi Režimy

Zatímco Majetková Škoda je soukromoprávní režim (Občanský zákoník) cílící na finanční kompenzaci poškozeného vlastníka, Ekologická Újma je speciální veřejnoprávní režim (Zákon č.

Rozdíly jsou patrné i v odpovědnosti a rozsahu. Oba režimy sice zakotvují objektivní odpovědnost (odpovědnost bez zavinění), ale liší se v tom, kdo nárok vymáhá. Zatímco náhradu škody požaduje poškozený vlastník, nápravu ekologické újmy vymáhá stát prostřednictvím správního orgánu.

Stará Ekologická Zátěž (SEZ)

Stará ekologická zátěž je specifický právní termín označující závažnou kontaminaci (např. Pokud kontaminace spadá pod režim SEZ, nelze na ni ukládat nápravná opatření podle zákona o ekologické újmě.

Špatná kvalifikace kontaminace v rámci environmentální due diligence (EDD) může vést k tomu, že investor nevědomky převezme nákladovou povinnost na sanaci v řádu desítek milionů korun, kterou mohl smluvně ošetřit, nebo se jí vyhnout.

Odpovědnost a Náprava

Odpovědnost za ekologickou újmu je primárně objektivní (tzv. odpovědnost bez zavinění) a dopadá na provozovatele vyjmenovaných činností. Nápravná opatření musí vést k dosažení tzv. „základního stavu“ ochrany přírodních stanovišť a chráněných druhů.

Pro manažery a statutární orgány je zásadní pochopit, že environmentální delikty již nejsou jen otázkou pokut. Důkazem řádné péče jsou především zavedené a funkční vnitřní programy pro compliance. Právní audit, interní směrnice definující havarijní reakci, ověřené havarijní plány a pravidelná školení o tom, jak komunikovat s inspektory ČIŽP, slouží jako nezpochybnitelný důkaz, že společnost vynaložila veškeré úsilí k zabránění trestnému činu.

Liberace - Důvody Zproštění Odpovědnosti

Zákon 167/2008 Sb. stanovuje obligatorní a fakultativní důvody zproštění odpovědnosti (liberace).

• Permit Defence: Provozovatel neporušil právní předpisy ani rozhodnutí vydaná na jejich základě, a újma byla způsobena emisí nebo událostí, která byla výslovně povolena podle zvláštních právních předpisů.
• State-of-the-Art Defence: Újma byla způsobena činností, u které provozovatel prokáže, že při nejlepším dostupném stavu techniky a vědeckých poznatků nebylo možné vzniku újmy zabránit.

Prokázání liberačních důvodů vyžaduje hlubokou znalost práva životního prostředí, technických norem a často i znalecké posudky prokazující tehdejší stav techniky a vědeckých poznatků.

Environmentální Due Diligence (EDD)

Pro společnosti zapojené do fúzí, akvizic (M&A) nebo developmentu nemovitostí je environmentální riziko často skrytou finanční pastí. Environmentální due diligence musí jít nad rámec rychlé povrchní kontroly. Zahrnuje detailní ověření plnění legislativy a podrobné prověření ekologických rizik.

CBAM (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích)

CBAM (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích) je jedním z nástrojů, jehož zavedením EU usiluje o vyřešení problému tzv. uhlíkového úniku, tedy přesunu uhlíkově náročné výroby do zemí s méně přísnými environmentálními standardy (mimo EU).

Hlavním účelem CBAM je vyrovnat cenu uhlíku mezi zbožím vyráběným v EU a zbožím dováženým ze třetích zemí a tím zajistit, aby výrobci v EU nebyli znevýhodněni oproti dovozcům ze zemí s volnějšími emisními pravidly.

Dopad Legislativy na Investiční Projekty

Zpřísňování environmentální legislativy významně ovlivňuje přípravu a realizaci investičních projektů, které vyžadují stále komplexnější plánování. Často je nutné upravit i již rozpracované projekty a například změnit předpokládanou technologii, postup prací či doplnit technické či ekonomické studie, což prodlužuje přípravu a zvyšuje náklady.

Otázky a Odpovědi

Jaký je hlavní rozdíl ve finančním dopadu mezi ekologickou újmou a škodou?

Škoda (dle občanského práva) vede k náhradě majetkové újmy vlastníkům a je finančně limitována. Ekologická újma (dle Z. 167/2008 Sb.) vede k povinnosti provést nápravná opatření, jejichž finanční rozsah je prakticky neomezený.

Kdo nese odpovědnost, pokud dojde k přeshraniční havárii, např. na Odře nebo Labi?

Odpovědnost (včetně povinnosti nápravy a pokut) se řídí národními i mezinárodními předpisy. Zastupování v takových případech vyžaduje koordinaci s úřady a právními zástupci v zahraničí.

Proč nestačí mít pouze havarijní plán pro zproštění trestněprávní odpovědnosti?

Havarijní plán je jen jedním z dokumentů. Trestněprávní odpovědnost (ZTOPO) vyžaduje prokázání řádné péče a funkčního vnitřního compliance programu, včetně interních směrnic a pravidelných školení.

Co je Stará ekologická zátěž (SEZ) a proč je důležitá pro investory?

SEZ je kontaminace vzniklá historicky (typicky před rokem 1991) a řídí se jiným režimem než moderní ekologická újma. Správné určení v rámci environmentální due diligence (EDD) je klíčové, abyste při akvizici nepřebrali neočekávané sanace za desítky milionů.

Je pro mne bezpečnější svěřit řešení environmentálního rizika externí advokátní kanceláři?

Ano. Environmentální právo je velmi komplexní a rychle se mění. ARROWS řeší tuto agendu denně, čímž klienti výrazně zkrátí čas a minimalizují riziko chyb. Navíc je ARROWS pojištěna na škodu až do 500 000 000 Kč, což zajišťuje bezpečí klienta i v případě pochybení advokáta.

tags: #vecna #pusobnost #zakona #o #ekologicke #ujme

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti Krušných hor
• Kontrola Systému Renault
• Jak často vynášet odpadky?
• Praktické odpadkové koše
• Odpadové nádoby do jídelen