Identifikace vajec nalezených v přírodě: Hybridizace u ptáků a znečištění životního prostředí

Hybridizace, tedy mezidruhové křížení, je fenomén, který formuje rozmanitost organismů. Ptáci jsou vhodnou skupinou živočichů pro výzkum díky relativně snadné detekci hybridů. Přestože existuje řada studií a článků, které popisují křížení u celé řady ptačích druhů, bývá výskyt křížení nezřídka podhodnocován.

Křížení u šplhavců

Jednou ze skupin, které se mezi sebou často kříží, jsou šplhavci. Hybridi byli hlášeni poměrně často mezi páry severoamerických a jihoamerických druhů strakapoudů, z Evropy jsou známy případy křížení mezi žlunou šedou a zelenou a také mezi strakapoudem velkým (Dendrocopos major) a jižním (D. syriacus). Křížení umožnilo zejména posunutí areálu strakapouda jižního, který se dostal do Evropy z Asie. Ještě koncem 19. století bylo západní hranicí jeho výskytu Turecko. V průběhu 20. století se strakapoud jižní rozšířil. V současnosti se lze v přírodě setkat s kříženci těchto druhů. Identifikace se nejčastěji provádí podle znaků v opeření jedinců. Genetické studie potvrdily hybridní genotypy a ukázaly, že hybridi jsou dále plodní, protože byla zjištěna další zpětná křížení.

Oba strakapoudi jsou sourozenecké taxony, jelikož mají velmi podobné genotypy a liší se ekologickými nároky (volba stanovišť) a etologií (teritoriální chování). Oba druhy strakapoudů byly v posledních letech předmětem výzkumu v Polsku. Jaké je tedy zastoupení hybridních jedinců v populacích těchto šplhavců?

Výsledky výzkumu v Polsku

V městských oblastech Polska byly zjišťovány v letech 2013 - 2015 ve čtyřech polských městech populační struktury sympatrických (tedy původem místních) strakapoudů velkých a jižních. Výsledky, publikované v lednu 2018 v časopise Journal of Ornithology, ukázaly, že z 94 teritorií bylo 5,3% párů smíšených a tyto mezidruhové páry se tvořily samice (nebo kříženci) strakapouda jižního a samci strakapouda velkého. Celkově bylo jako kříženci identifikováno 3,6% pozorovaných jedinců a 6,9% zkoumaných uhynulých ptáků. Pohlavní poměr hybridů byl stejný. Autoři studie Tomasz Figarski a Łukasz Kajtoch uvažují, že tato situace je důsledkem teprve nedávného obsazení severní Evropy strakapoudem jižním. Jeho populace je stále nízká a kvůli nedostatku partnerů se tak jednotlivci častěji kříží s místními strakapoudy velkými.

Také v České republice bylo hybridní hnízdění zjištěno. Podrobnější poznatky o výskytu hybridních párů z našeho území však chybějí.

Čtěte také: Příroda v ptačím vejci

Znečištění životního prostředí a kontaminace vajec na Ukrajině

Česko-ukrajinský tým expertů objevil zvýšenou úroveň kontaminace životního prostředí v Dnipru, Kryvém Rihu, Záporoží, Charkově a Mariupolu. Pět největších průmyslových měst je znečištěno těžkými kovy a perzistentními organickými polutanty. Naměřené hodnoty mohou být životu nebezpečné a celá problematika proto musí být dále prozkoumána, apelují odborníci.

Výzkum odhalil také znepokojivou hladinu koncentrace dioxinů a dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vejcích volně chovaných slepic v Charkově. Kontaminace perzistentními organickými polutanty (POPs) se může objevit také v dalších domácích potravinách.

Odborníci naléhavě vyzývají k identifikaci potenciálních zdrojů znečištění a vypracování navazujícího výzkumu, který by odhalil šíření kontaminace z těžkého průmyslu. Ukrajina se zavázala implementovat směrnici Evropské unie o průmyslových emisích. Jedním z klíčových cílů legislativy je snížit dopady průmyslových podniků.

Mezinárodní tým sesbíral 88 vzorků říčních sedimentů, půdy z dětských pískovišť a vajec volně chovaných slepic. Ty byly následně analyzovány v certifikovaných laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Záchrana dravých ptáků v Záchranné stanici ARCHA

Každý rok se v Záchranné stanici při Zoo Liberec ARCHA podaří odchovat několik mláďat dravých ptáků. Jejich rodiči jsou hendikepovaní jedinci, kteří by kvůli svým komplikovaným zraněním nebyli schopni přežít ve volné přírodě, a tak trvale zůstávají v péči ošetřovatelů záchranné stanice. Jejich pravidelné hnízdění dokládá, že se jim v Arše daří a navzdory svým trvalým následkům po úrazech prospívají. Jen v letošním roce se ve stanici vylíhla tři káňata lesní a prvně v historii také dva puštíci obecní. Adoptivní páry poštolek obecných odchovaly 9 osiřelých mláďat. Všechna ptáčata jsou postupně vypouštěna zpět do volné přírody v okolí Archy.

Čtěte také: Rozdíly bio vajec

Poprvé v historii Archy zahnízdili puštíci obecní. Tři zraněné sovy již léta obývají společnou voliéru s handicapovanými orly královskými. Na jaře však pracovníci Archy našli na zemi ve voliéře jejich vejce, a tak narychlo na stěnu připevnili hnízdící budku. Všichni tři puštíci se do ní ihned nastěhovali a následně přivedli na svět mláďata.

Již pošesté vyvedla svá mláďata trvale hendikepovaná káňata lesní. Poštolka obecná fungují jako adoptivní rodiče pro mláďata, která vypadnou z hnízda nebo přijdou o své pravé rodiče. Letos dva adopční páry odchovaly celkem 9 osiřelých ptáčat.

Ptačí kriminalita a otravy dravců v České republice

Kriminální policie se na několika místech v Česku aktuálně zabývá případy nelegálního zabíjení volně žijících živočichů. Mezi oběťmi jsou i chránění orli mořští, luňáci červení nebo kriticky ohrožený orel královský. Na případech spolupracuje psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se jako jediná v Česku specializuje na vyhledávání otrávených návnad a živočichů za pomoci dvou speciálně vycvičených psů.

Psí jednotka ČSO od začátku roku řeší velké množství případů otrávených zvířat po celé republice. Kromě trávení dravců se policie potýká také s jejich nelegálními zástřely i chytáním do pastí. Také k těmto případům vyjíždí Hlubocká se psy. V únoru nám rakouští kolegové nahlásili podezření na nelegální zabití kriticky ohroženého orla královského na Znojemsku. Toho se podařilo dohledat díky GPS/GSM lokátoru, který měl na zádech. Při pitvě byly nalezeny broky, orla tak někdo úmyslně zastřelil.

Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii na 190 případů, jejichž obětmi se stalo přes 600 zvířat. Letos už počet otrávených zvířat překonal číslo za celý minulý rok.

Čtěte také: Charakteristika ptačích vajec

Identifikace kukaččích vajec

Vědci dokážou pouhým porovnáním vzhledu vajec kukaček odhalit, která samice je snesla. Tento objev může výrazně zjednodušit, zrychlit a zlevnit práci odborníkům v terénu, kteří se zabývají výzkumem ekologie a evoluce ptačích druhů. Každá samice kukačky obecné snáší trochu jiná vajíčka, jedna trochu větší, druhá zase trochu více skvrnitá.

Díky tomuto zjištění budou mít experti nyní možnost neinvazivně nasbírat mnohem více dat. Vyfotit vajíčko kukačky lze totiž ihned v den snesení, pokud se ho ovšem podaří najít. Díky tomuto výzkumu jsme tak měli konečně možnost zjistit, že kukačka během jedné hnízdní sezóny snáší běžně přes 10 vajec. Ve zkoumaném roce 2017 byl rekord dokonce 15 vajec snesených jednou samicí.

tags: #vejce #nalezená #v #přírodě #identifikace

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace dodávkových vozidel
• Jak správně třídit bioodpad
• Propan, butan, kyslík: vlastnosti a využití
• Složení a výhody ekologického mýdla
• Jak vybrat koš do skříňky 60 cm?