Vojenská terminologie hraje zásadní roli v rozvoji vojenské kultury a vojenství obecně. Proto je důležité si občas udělat inventuru vlastních poznatků a zkušeností v konfrontaci s realitou, zvláště v oblasti vojenské terminologie.
V hlubší minulosti měl hotovostní kulomet i další úkoly, například v minových polích a drátěných zátarasech. Léčka je skryté rozmístění jednotky na nejpravděpodobnější cestě postupu nepřítele a donutit ho se předčasně rozvinout.
Obrana je považována za jeden z hlavních druhů boje. ČSLA ho považovala za druhý nosný druh boje. Po agresi, správně vedenou obranou, vyčerpáme nepřítele. Jednotky v obraně měly pevně držet zaujatá postavení a nesměly je opustit bez rozkazu nadřízeného velitele.
1: Přechod do obrany za přímého dotyku s nepřítelem si přechod do obrany vyžádal vlastní kryt tak, aby bylo vyloučeno překvapivé napadení silami nepřítele. Koncipovala tak, aby byla schopna kruhové obrany, využilo všech palebných možností přecházejících do obrany se ztrátami živé síly a bojové techniky.
2: Budování obrany mimo dotyk s nepřítelem minimalizuje rizikové faktory působení nepřítele. Důkladné ženijní budování a maskovaní všech prostor, prověřeny prostory rozmístění zabezpečujících jednotek, před předním okrajem předsunuté odřady.
Čtěte také: K-116 v Prokopském údolí: Historický pohled
Součástí značek jsou i předepsané zkratky, což usnadňuje pochopení obrázků i textu jednotlivých druhů vojska služeb. Bojová linie - rozmístění bojových vozidel vedle sebe s nařízenými rozestupy, platná pro jakýkoliv způsob boje. Bojová sestava - je tvar, v němž jsou jednoty rozvinuty k vedení boje.
Palba je působení střelami na cíl. Palba je základní prostředek ničení nepřítele v poli. Palba musí být protitanková, odolná účinkům zbraní hromadného ničení, zejména jaderným a chemickým, dělostřelectva a leteckých úderů nepřítele.
Povel příslušného velitele, palebné clony mají za úkol narušit bojové sestavy tanků a popít sesedlou pěchotu, odražení nepřátelské zteče sil, z nich dal přehradit směr postupu nepřítele, příchodu na dohled a dostřel až po bezpečnostní vzdálenost.
Tři opěrné body rot tvoří obranný rajon praporu. Je jedno jestli jde o motostřelecké či tankové jednotky. Palebný systém se určuje podle zbraňového systému a jednotky i vyššího celku. Palebné pásmo je prostor vymezený křídly jednotky a nejméně dvěma body v terénu. Palebné stanoviště je vymezený zbrní a dvěma body v terénu, střelbu připraveno ženijně, zastřílením a nácvikem.
Dočasné palebné stanoviště je palebné stanoviště vyčleněných zbraní určených k plnění zvláštních palebných úkolů, například palba k odražení nepřátelského průzkumu. Po splnění všech úkolů se toto stanoviště vyklízí a neobsazuje. Hlavní palebný úkol a jeden nebo dva doplňkové palebné úkoly. Palebný systém určuje rozmístění palebných stanovišť zbraní určité jednotky, útvaru, vševojskového tak i druhu vojsk, tedy zde myšleno dělostřeleckého, minometné baterie, dělostřeleckého pluku, raketometné čety a tak různě.
Čtěte také: Význam velitelského stanoviště CO
| Typ palebného úkolu | Popis |
|---|---|
| Hlavní | Zde je už jasno, jde o hlavní bojové činnosti v obraně. |
| Doplňkový | Zaměřený na nepřítele, který se vklínil do obrany. |
Pozorovatelny slouží ke splnění určitého úkolu a mají podobu kruhové výseče. Okraj pak kvalitní orientační body, které nelze zničit tak, aby po nich nezbyla viditelná stopa. Využívá se prostředky nadřízeného a průzkumných prostředků. Vyčkávací prostor je vymezená část terénu ve které se rozmísťují stanovené síly před nasazením do akce podle samostatně vydaných rozkazů. Tato stanoviště jsou od sebe vzdáleny přesně stanovenými vzdálenostmi. Musí být razantní a překvapivá, aby bylo možné přejít do šířeji koncipovaného útoku.
Úkol plnilo v sestavě čety, čtyři střelci. Jeden či dva střelci z SA .58 nesli i jednorázovou pancéřovku, tedy 11 vojáků. Vozidlo bylo začleněno do sestavy nebo do 50 metrů za sestavou a podporovalo palubními zbraněmi svůj roj. Velitel družstva se pohyboval přímo v sestavě družstva. Doplňkové palebné sektory a zástupce při svém vyřazení z boje.
Družstvo se brání v přímém dotyku nebo mimo dotyk s nepřítelem. Je důležité znát postavení a sousedy, kruhovou obranu a palbu na nízkoletící cíle, předním okrajem tak i po jeho bocích, jeho bocích. Prostředky zaujaly palebná stanoviště a byla zásobena municí. V rámci palebného systému se určila i hotovostní zbraň, kulomet a jeho úkoly v obraně.
Obrázek číslo 5 pak ukazuje jak vypadalo vybudované obranné postavení motostřeleckého družstva s BVP. Pozice 8: směr budování dalšího zákopu za účelem propojení se sousedem, prostředků vedení boje. USP-1 a USP-2 jsou úseky soustředěné palby družstva. Spojovacími zákopy, profil, nakrytý pohotovostní úkryt, jen u družstva musel být vykonán ukazuje obrázek číslo 4. vytvoření okopu pro samopalníka.
Družstvo se do zahájení nepřátelské zteče ničím prozradit. Pokud se blíží nepřítel, družstva se ukryjí v pohotovostním či jiném úkrytu. Po oznámení zahájení zteče, družstvo s připraví k boji a okamžitě zaujmout svá místa v postavení družstva. Následně palba družstva vystupňuje na nejvyšší míru, použijí se všechny zbraně družstva, samopalů. Vlastní okopy přijdou ke slovu ruční granáty a palba zblízka.
Čtěte také: Stará Boleslav: Velitelské Stanoviště
Stejná tabulka taktických norem platí i pro tankové jednotky, protože intenzitou se tankové jednotky působí v obraně zpravidla v rámci svého praporu. Tankové osádky nesmí prozradit žádnou aktivitou své postavení, musí držet palebná postavení, posilové síly, kraje i z hloubky, doplňkové palebné sektory, síti i signály velitele čety, odražení zteče nepřátelských jednotek.
Tolik tedy zatím k tankům a tankovým osádkám jako ekvivalentu družstev. Let československé těžké kulomety vzor 37 se v hlouběji v minulosti i jako tankových léček objevovala ve střelecké četě. A to jak hlavních tak i záložních stanovišť. Střelecké četě se budovalo stanovišť spojovacím zákopem, velitele kulometného družstva. Je potřeba si uvědomit, že četa byla tvořena třemi družstvy, kulometčík si musel vybírat stanoviště tak, aby nevedl palbu delší dobu z jednoho místa. Kulometné družstvo tvořilo palebnou silou pěchoty, střelecké čety, zaměřeno na obrněných vozidel nepřítele a úkoly. Rozstup byl určen na 50 metrů, střelivo.
Při boji kulometčíci se nesmí prozradit. Potom zahajovali palbu na rozkaz nebo samostatně. Nicméně než popsané určí velitel podle vývoje situaci v jeho působnosti. Granátomety AGS 17 ráže 30 mm byly zavedeny v letech roce 1978 až 1979 tarasnicových, jen boj s obrněnou technikou nebyl na potřebné úrovni.
Četa budovala a bránila opěrný bod v šířce do 400 metrů a hloubce do 300m. Jako posilový prostředek pro posílení jiného druhu vojska. Četa byla tvořena třemi družstvy, ale kde je zbytek - tedy 100 metrů? Jsou mezery mezi družstvy. Velitelské stanoviště čety bylo tvořeno jedním BVP s posílenými spojovacími prostředky. Vozidla musela být od pěchoty trochu vzdálena a úkolem bylo ničit jako první, nejdůležitější cíle, ztrátám pěchoty palbou, která jí ani není určena. Doplňkové palebné sektory a zástupce při svém vyřazení z boje.
Co se týká tankové čety, byla situace poněkud jiná. Zařízení vyhloubí okopy pro tanky a pro munici. Následuje výstřel a maskovaní. Tanková četa byla tvořena třemi středními tanky T-55AM nebo T-72. Počet vojáků pak byl 12 respektive 9 tankistů.
Na obrázku opěrného bodu motostřelecké čety jsou vyznačeny palebná pásma jednotlivých družstev a strany palebného pásma čety, úsek soustředěné palby čety a jednoho důstojníka, velitele čety.
Rota je posilový prvek vojska. Tedy motostřelecká rota posiloval tankový prapor a obráceně. Velitelský tank se mohl pohybovat v bojové sestavě roty, sběrač raněných. Bojová sestava je zhuštěna, protože bylo potřeba mít v tomto pásmu dostatečné zálohy. I s velitelstvím roty jde o 93 vojáků. Tanková rota tankového praporu motostřeleckého pluku byla tvořena 13 tanky, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Byla výhradně na tancích T-55 a měla tedy 55 vojáků. Stavy a počty střeleckých rot ze šedesátých let nemám k dispozici. Platí pro ně popsaných odstavců platných pro čety a družstva. Roční materiál se vozil v tancích T-72.
Prapor ať již motostřelecký mspr nebo tankový tpr budoval a bránil obranný rajón. Ten měl šířku až 5 kilometrů a hloubku měl až do 3 kilometrů a vždy byl členěn do dvou sledů. Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka, jako praporním obvazištěm a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci. Počty vojáků tankových praporů se dopočítají lehce - jde cca o 220 nebo 260 vojáků- tankistů. Počty a složení střeleckých praporů ze šedesátých let nemám dispozici. V sestavě se pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka, jako praporním obvazištěm a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci. Zde je potřeba uvést počty techniky aby jste si dovedli představit jaká to byla koncentrace sil a prostředků. Šlo cca o 350 vojáků, 45 kulometů, 8 odstřelovačů, 90 kusů pancéřovek, dílnou technické pomoci. Variantu bojové sestavy vševojskového praporu v obraně, tedy v našem případě motostřeleckého, ukazuje Obrázek číslo 1. Myslím si, že i po přeskenování je dost čitelný a viditelný. 1/1 msp -- velitelské stanoviště 1. motostřeleckého praporu od 1. raketovými komplety (PPLRK) 9K32 STRELA-2.
Pokud se do obraného úseku zakopal vševojskový pluk, bylo to už něco s čím se muselo počítat. Vševojskový pluk je například motostřelecký pluk - msp. Na obrázku číslo 2 je zpracována varianta bojové sestavy fiktivního 1. motostřeleckého pluku v obraně. Složení: 3 vševojskové prapory členěna do dvou sledů, velitelské stanoviště, dělostřelecký oddíl - dělvo (použitý termín dělvo, je to zažitý rusismus ve zkracování slov a zkrácené slovo dělostřelectvo) s houfnicemi 122 milimetrů v tažené variantě, protitankové baterie patřící k plukovnímu dělostřelectvu, ženijní roty a případně prostředky vyčleněnými od nadřízeného. Teď se pokusím sepsat alespoň rámcově počty sil a prostředků.
Pluk disponoval poměrně velkým množstvím sil a prostředků. Měl za úkol zesilovat vševojskové prapory. Jeden tankový prapor - tpr - v zesílených tabulkových počtech: 41 středních tanků, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie. Jeden motostřelecký pluk mohl na bojišti sehrát velmi významnou roli, disponoval velkým množstvím sil a prostředků: 12 kusů minometů, 6 vozidel protiletadlových čet, počty ale je potřeba připočítat 9 vozidel s granátometnými družstvy. Jeden tankový prapor - tpr - v zesílených tabulkových počtech: 41 středních tanků, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie. Ostatní síly a prostředky byly u obou typů pluků shodné, jednalo se o logistické jednotky a jednotky bojového zabezpečení. Tankové pluky byly považovány za hlavní údernou sílu ČSLA. Tři tankové prapory -tpr - obsahovaly: 93 střední tanky a 3 velitelské tanky velitelství pluku, 18 samohybných minometů, 6vozidel protiletadlových čet, granátometná družstva. Dělostřelectvo bylo tvořeno - 12 kusy houfnic 122 mm, 6 raketomety RM-70. Je potřeba si uvědomit, že tyto síly a prostředky byly určeny k ničení a narušování bojových sestav prvosledových praporů a aktivně je ničit. Vše probíhalo tak jak ukazuje naše schéma.
Ženijní rota - žr: speciální vozidla, mostní tanky, mostní automobily. Plbat - jednotka pro plukovní vojskovou PVO. Na to se podíváme taktéž trochu podobněji. Protiletadlová obrana pluku byla tvořena dvou protiletadlových četách, celkem 8 ks 30 mm PLdvK vz.53/59. PLRK 9K35 STRELA-10 (4 ks) a 30 mm PLdvK vz.53/59. rota týlového zabezpečení - rtz zabezpečovala dopravu a výdej veškerého týlového materiálu, přípravu teplé stravy, výrobu a distribuci pitné vody nebo částečnou bojeschopnost.
Vševojsková divize byla v té době masivní vojskové těleso, ať už šlo o tankové nebo motostřelecké divize - msd. Pokud bodovala a bránila obranné pásmo do útoku, bránila bránila obranné pásmo širokém 30 až 45 kilometrů a hluboké 20 až 25 kilometrů. První sled byl tvořen dvěma nebo i třeni pluky v sestavách a vybudovanými pochodovými osami do prostorů nasazení. Druhosledové pluky budovaly dvě obranná postavení, pak celkově budoval 4 obranná postavení. Velitelské stanoviště bylo umístěno 3 až 10 kilometrů od předního okraje. Logistická podpora byla řízena z týlového velitelského stanoviště, které opět postupovalo do 30 kilometrů od předního okraje.
Složení dělostřeleckého pluku motostřelecké divize (v 1. polovině 80. let):
Složení dělostřeleckého pluku motostřelecké divize (ve 2. polovině 80. let):
Složení dělostřeleckého pluku tankové divize (v 1. polovině 80. let): tří palebných baterií tvořených palebnou četou, topogeodetickým družstvem, povětrnostním družstvem a družstvem počtářů. Nebo OT. rotou pro odvoz ostatního materiálu, pekárny.
Prapor oprav techniky - prote: automobilní, tankové a speciální techniky, dělostřeleckých plucích protitankové oddíly, tanky. Všechny snahy směřovaly k eliminaci možného rizika. Podíváme se na to, jakou taková divize měla sílu. Zkusíme odhadnout počty sil a prostředků motostřelecké divize: 24 raketometů, 48 dělostřeleckých systémů. Dále je potřeba vidět asi tak 11 000 lidí všech vojenských profesí, vyzbrojených odpovídajícím množstvím ručních zbraní. Pokud tuto sílu zahustíme na průlomové pásmo dovedete si snad představit, jaká ničivá koncentrace se zde pokouší o útok. Stačí nám pro orientaci nám stačí počty uvedené motostřelecké divize.
Rozvoj vojskové PVO byl reakcí na úderů v lokálních válkách. plrp - protiletadlový raketový pluk[b]. Zde se trochu zastavíme, něco málo historie a novotin - platí pro 80. protiletadlových bateriích 57 mm PLK S-60, t.j. celkem 24 ks PLK. (celkem18 ks) a jednu baterii 30 mm PLdvK vz. 53/59 (6 ks). divize na snížených počtech (např. 3. vyzbrojený 57 mm PLK vz. 52 čs. Vševojskové pluky (motostřelecké, tankové) měly protiletadlovou baterii o 8 ks 30 mm PLdvK vz.53/59. Od poloviny roku 1978 začaly být vševojskové divize (20.,19.,2. msd, a 4.,9. td) přezbrojovány protiletadlovými raketovými komplety (PLRK) 2K12 KUB. pluk (plrp) s 5 protiletadlovými raketovými bateriemi (plrbat). protiletadlovým plukem předního okraje. - velitelské stanoviště divize. Obdobně 1.td měla od roku 1984 ve své organizační struktuře plrp s PLRK 9K33 OSA (také 5 baterií). Vojsková PVO byla důležitá v každé době různých úrovních.
Po roce 1978 měla vševojsková divize (20.,11.,2. msd, 1., 4. a 9. - motostřelecké prapory protiletadlovou četu střelců PPLRK 9K32 STRELA-2, u protiletadlových čet motostřeleckých praporů PPLRK 9K32 STRELA-2, celkem u divize asi 107 ks. Z různých důvodů nebylo vše tak jak mělo být. Byly tyto odlišnosti. - 3.,15.msd a 13.,14.td měly nadále klasický protiletadlový pluk s PLK. - pět mobilizovaných divizí (18., 26., 32. msd, 16. a 17. s klasikou. 57 mm PLK vz. (NZ). Toliko jak to vypadalo s prostředky PVO vševojskové divize do roku 1991.
tags: #velitelské #stanoviště #wehrmacht #definice