Ve světových mořích a oceánech každý rok skončí přes dvanáct milionů tun plastů. Ta se vyskytuje v oblasti severního Tichého oceánu, zhruba mezi Japonskem a východním pobřežím severní Ameriky, na ploše o rozloze asi 1,6 milionů kilometrů čtverečních.
Podle odhadů ji tvoří asi 1,8 bilionu kusů plastu, plovoucích na hladině, o celkové váze zhruba 88 tisíc tun. Studie, jež byla zveřejněna 22. března, odhaluje ohromující numerická fakta a navíc přináší důkazy, že tato skvrna mezi Havají a Kalifornií poměrně rapidně roste.
Práce pod názvem „Potvrzení, že Velká tichomořská odpadková skvrna rapidně akumuluje plasty“ za kombinace důkladných průzkumů a hypoteticko-matematických výpočtů odhaluje, že v oblasti je nahromaděno něco kolem 80 000 tun plastového odpadu různého druhu. Což je 4-16krát více, než se původně odhadovalo. Odpad se rozpíná na ploše o velikosti 1,6 miliónu km2. To je třikrát větší plocha, než je rozloha kontinentální Francie.
Dále se odhaduje, že se v oblasti nachází asi 1,8 triliónu kusů plastu (jedná se o střední bod odhadu ve škále 1,1-3,6 triliónu). Tým kolem Boyana Slata, mladého nizozemského inovátora, podnikatele a zakladatele společnosti The Ocean Cleanup, pracoval na studii tři roky. GPGP se v těchto místech tvoří od padesátých let minulého století za přispění specifického pohybu vod (a lidí, samozřejmě).
A co je nejvíce alarmující, výzkum potvrdil, že se znečištění exponenciálně zvyšuje. To, že se skvrna nachází právě v této části oceánu, je dáno pacifickým koloběhem oceánských proudů, které krouží okolo ní. Na světě je celkem pět takovýchto míst. GPGP je ale největší.
Čtěte také: Výhody retro odpadkových košů
Vysoká migrace materiálu do oblasti je přisuzována teplému mořskému proudu Kurošio, který skvrnu zásobuje smetím z asijských států. Což bylo při analýze i potvrzeno, když se z některých vzorků podařilo identifikovat jejich geografický původ nebo věk.
Podle studie publikované v magazínu Scientific Reports tvoří třicet čtyři procent tichomořské odpadkové skvrny japonský odpad, třicet dva procent ten čínský. Až devadesát procent odpadu se do oblasti dostává jen ze šesti zemí, pro které je rybolov klíčovou částí ekonomiky. Určení původu odpadků byla mravenčí práce. Vědci píší, že to však bylo možné jen u větších kusů, které na sobě měly loga firem či další podobná vodítka.
Na délku musely předměty mít alespoň pět centimetrů. Kvůli těmto komplikacím se výzkumníkům zhruba třetinu objektů nepodařilo identifikovat. Počin vědců rovněž ukázal, že téměř polovina výrobků pochází ze dvacátého století.
Až třetinu z toho tvoří podle Světového fondu na ochranu přírody zapomenuté rybářské náčiní. Že to tak je, zjistila studie nizozemské Wageningen University & Research a organizace The Ocean Cleanup, která vyvíjí technologie pro úklid plastů z oceánů. Podle výzkumníků rybáři ve skvrně o rozloze srovnatelné s Německem mohou za 75 až 86 procent plastového odpadu.
Společnost The Ocean Cleanup už v roce 2018 upozornila, že více než padesát procent odpadu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny zapomněli nebo odhodili rybáři. Plastový odpad z Velké tichomořské odpadkové skvrny poněkud překvapivě netvoří plastové lahve, kelímky, igelitové tašky, sáčky nebo obaly. Jde především o bóje, plováky, plastové bedny či kbelíky a podobné rybářské vybavení. Za pozornost přitom stojí fakt, že do výsledků nebyly zahrnuty sítě a provazy, které by podíl rybaření na plovoucím plastu ještě zvýšily.
Čtěte také: Definice ekologického zemědělství
Celková struktura skvrny je složena ze 46 % z rybářských sítí (!) a zbytek je mix neidentifikovatelných kousků včetně výše vyjmenovaných předmětů v různém stádiu rozpadu. 8 % reprezentují mikroplasty (částice o velikost 0,05-0,5 cm). Ty ovšem představují až 94 % z odhadnutého počtu kusů (1,8 triliónu). Odtud vyplývá, že fragmentace plastového odpadu v oceánech představuje obrovský problém.
Pro průzkum byly použity dvě metody. A sice na vodě a ze vzduchu. Vzhledem k tomu, že větší objekty jsou v oblasti více rozptýleny a průzkum z lodí dokázal pokrýt pouhou dvacetinu plochy, bylo potřeba zmapovat oblast letecky. Pro účely takového šetření byl původně armádní letoun Lockheed C-130 Hercules přestavěn na supermoderní vědeckou laboratoř. Za použití speciální snímkovací technologie se větší volně plavající objekty daly rekonstruovat do 3D modelů a vykalkulovat tak jejich objem, respektive objem celé skvrny.
Flotila 30 lodí se plavila v řadě a za sebou táhla sběrné sítě, které zachytávaly vzorky. Navíc měla mateřská loď ve vleku dvě obrovské vlečné sítě k zachycení objemnějšího materiálu. Od konce července do poloviny září 2015 se provedlo 652 tahů. Z pacifických vod se vylovilo na 1,13 miliónu vzorků různých rozměrů a tvarů o celkové hmotnosti 668 kg. Všechny byly manuálně přepočítány, identifikovány a klasifikovány podle typu a velikosti.
Za pomocí fyzikálně-chemické analytické metody (infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací) se zjistil materiál, z kterého se každý vzorek skládal. Polyetylen a polypropylen byly zastoupeny v drtivé většině.
Většina jsou úlomky z větších kusů, které se daly jen vzácně identifikovat. Ty, u kterých se to povedlo, se nacházely v prvotních či pozdějších fázích fragmentace, jež je iniciována slunečními paprsky, rozdíly teplot, mechanickým namáháním vln a v neposlední řadě mořskými organismy. V mnoha případech šlo o různé krabičky, lahve, víčka, balicí řemínky a pásky, pasti na úhoře - vrše, lana či rybářské sítě.
Čtěte také: Vytvořte si kvalitní kompost
Pouze u 50 vzorků (z 1,13 miliónu) se dalo zjistit datum výroby. Například jediný předmět z roku 1977 je růžová přepravka na limonády. 7 kusů je z roku 1980, 17 z roku 1990, 24 z roku 2000 a jeden je z roku 2010. Co se týče geografického původu, identifikovat se podařilo pouze 386 věcí, které nesly štítky v devíti různých jazycích. Třetina je v japonštině, druhá třetina čínsky a ta zbývající se dělí mezi devět dalších (sestupně: korejština, angličtina, španělština, francouzština, vietnamština, němčina, portugalština, holandština, ruština). Ve zprávě se bere v potaz i japonská tsunami z roku 2011, která s velkou pravděpodobností napomohla zvýšit znečištění.
V ROOTS 05/2017 jsme o Plymouth Marine Laboratory, kde působí bioložka Dr. Pennie Lindeque, už jednou psali. Ta v roce 2015 odhadla, že až 80 % z částic plovoucích v oceánech jsou mikroplasty. Analýza Velké tichomořské odpadkové skvrny, která představuje jakousi ideální lokálně-komplexní vzorkovou oblast, toto číslo upravuje na 94 %. Pod klíčovými slovy „Plymouth Marine Laboratory microplastic“ lze na YouTube shlédnout video experimentu, kde mořský plankton hoduje na částečkách mikroplastu. Následky možné migrace mikroplastu výše v potravním řetězci v současnosti vyvolávají divoké diskuse napříč akademickým spektrem.
A jako poslední stojí za zmínku, že různé plastové fólie, jako jsou sáčky a obalové materiály apod., které reprezentují až 37 % lidské produkce plastového odpadu, byly nalezeny jen vzácně. Odtud vyplývá hypotéza, že většina takového odpadu se nikdy nedostane na hladinu a rychle končí na dnech oceánů z důsledku biofoulingu (nános biologického materiálu organismy na plochy předmětů, pozn. red.) či nízkých nebo žádných vzplývavých vlastností.
„Byť je na globální úrovni nadále stěžejní zachytávat znečištění z řek, Velká tichomořská odpadková skvrna vyžaduje další krok. Hlavním zdrojem plastového odpadu v oceánu zůstávají řeky.“
Pokud jde o plastový odpad v oceánu, v posledních letech je v centru pozornosti především nizozemská nezisková organizace Ocean Cleanup, která usiluje o řešení problémů s plasty. Lauren Lebretont, vedoucí výzkumu Ocean Cleanup, se zaměřil na více než 6 tisíc objektů z tvrdého plastu, které v roce 2019 vylovili v oblasti neblaze proslulé Velké tichomořské odpadkové skvrny.
The Ocean Cleanup dokončil první prototyp čisticího systému a v následujících týdnech se jej chystá dopravit ze San Franciska do postižené oblasti. Společnost je ryze neziskový projekt, který je zcela závislý na sponzorských darech. Pokud byste rádi sami pomohli, jde to buď finančně přímo na jejich stránkách (theoceancleanup.com), anebo i profesionálně. Lebreton, L. et al., (22. 3 2018). Evidence that the Great Pacific Garbage Patch is rapidly accumulating plastic.
tags: #velke #tichomorske #odpadkove #skvrny #fakta