Co je Veto Klimatické neutrality a Jak Ovlivňuje Českou Republiku

Klimatická neutralita je jedním z klíčových cílů Evropské unie, avšak její prosazování naráží na různé překážky a politické názory. Nyní jde o to, o kolik sníží státy EU své emise do roku 2040. Evropská komise nedávno navrhla, aby to bylo o 90 procent oproti roku 1990.

Politické Reakce na Klimatické Cíle

Končící premiér Petr Fiala (ODS) by měl podle Andreje Babiše (ANO) použít právo veta a zablokovat chystaný evropský cíl na snížení emisí do roku 2040. „Chtěl bych vyzvat pana premiéra, aby to odmítl, aby se zachoval jako chlap a člověk, kterému záleží na budoucnosti naší země,“ prohlásil Babiš. Fiala podle něj musí veto uplatnit na čtvrteční Evropské radě, tedy summitu lídrů zemí Evropské unie v Bruselu.

Babiš plánované cíle na snížení emisí označuje za „zelený fanatismus“. Podle Babiše nedává smysl, aby země unie řešily klima na tak dlouhou dobu dopředu. Současně je paradoxní, že právě kroky Babišovy minulé vlády, která byla v úřadu do roku 2021, vedly k tomu, že státy EU nyní musí zmiňovaný cíl na snížení emisí do roku 2040 řešit. A stejně tak to byl Babiš, kdo se podílel na tom, že český premiér nyní tento cíl nemůže vetovat.

Historie a Souvislosti

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše vstoupil na novou úroveň. V noci ze čtvrtka na pátek zablokoval český premiér spolu s maďarským a polským dohodu Evropské rady směřující k omezení emisí oxidu uhličitého. Spolu s Polskem a Maďarskem (které nečekaně otočilo) se postavil proti záměru do roku 2050 zajistit uhlíkovou neutralitu Evropy. Na tomto cíli se shodlo zbývajících 25 států a nebyl ani podmíněn odstoupením od jádra, kterým původně premiér Babiš argumentoval.

Dnes už je jen velmi těžko zpochybnitelné, že Andrej Babiš si odporem k zastropování zemědělských dotací (což chce ANO jako jediná politická síla v Česku) a bojem o co největší moc české exekutivy nad evropskými dotacemi podporuje vlastní podnikatelské zájmy. Rozhodl jsem se proto nechat vypracovat studii, která jasně vyčíslí jaké emise produkuje Agrofert a jak tyto negativní externality dnes platí a nahrazuje.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Dopady Klimatických Změn

Současné zastoupení skleníkových plynů v atmosféře zajišťuje planetě Zemi teplotu o desítky stupňů Celsia vyšší, než jakou by měla planeta bez atmosféry. Budeme-li ovšem jejich množství dále zvyšovat, budou naši planetu dále ohřívat, až se některé její oblasti stanou zcela neobyvatelnými. Se suchem, válkami a migračními vlnami, které to vyvolá, si naše civilizace jen stěží poradí. Snížení evropských emisí oxidu uhličitého je tak základním předpokladem jakýchkoli účinných opatření proti změnám klimatu.

Reakce Odborníků a Veřejnosti

Názory na problematiku klimatické neutrality se různí. Někteří odborníci a občané zdůrazňují potřebu urychleného snižování emisí a podporují ambiciózní cíle EU. Jiní kritizují dopady těchto opatření na domácí ekonomiku a prosazují pragmatičtější přístup. Někteří argumentují, že i kdyby EU přešla na nulové emise, globální dopad by byl minimální, pokud se nepřipojí i další významní producenti emisí.

Ekologické organizace z celé Evropy společně s evropskou sítí CAN Europe představily analýzu návrhů aktualizovaných Národních energeticko-klimatických plánů, které měly státy předložit Evropské komisi do 30. června. Neziskové organizace otevřeným dopisem vyzvali premiéra Petra Fialu k cílenému a transparentnímu využití výnosů z aukcí emisních povolenek. V dopise žádají, aby byly tyto výnosy použit na finacování řešení problémů, které přináší klimatická krize.

Národní Plány a Strategie

Vláda dnes dostává na stůl pro informaci Politiku ochrany klimatu v ČR. Původně byla připravována jako státní strategie, ale vládní koalice, přestože ve svém programovém prohlášení slíbila její aktualizaci do konce roku 2023, ji neschválila a přijala jen Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Ministr Hladík nyní přichází s POK jako resortním implementačním plánem k NKEP, který obsahuje 85 podrobnějších úkolů v oblasti energetiky, renovací budov, dopravy, průmyslu, lesního hospodaření, zemědělství, odpadů či vědy a výzkumu.

Evropská komise dnes zveřejnila posouzení Národních klimaticko-energetických plánů (NKEP). V českém plánu poukazuje na celou řadu nedostatků. Mimo jiné neobsahuje žádná konkrétní opatření na snižování spotřeby fosilního plynu, ani dostatek konkrétních opatření, jak podpořit urychlení budování OZE nebo rozvoj energetických společenství a jak využít potenciálu čistých zdrojů ve vytápění.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Dohoda o Čistém Průmyslu

Evropská komise dnes představila návrh strategie Clean Industrial Deal (CID), tedy Dohody o čistém průmyslu. Cílem dohody je vytvořit podmínky pro dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a posílení evropské strategické autonomie v klíčových sektorech budoucnosti.

Energetická Politika a Obnovitelné Zdroje

Větší využití větru a slunce zlevní transformaci a posílí soběstačnost. Během včerejšího odpoledne proběhlo poslední jednání Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu ještě před zasedáním vlády k této věci. Jednání ukázalo, že vyšší využití solárních a větrných elektráren (scénář s 32% pokrytím spotřeby energie obnovitelnými zdroji v roce 2030) by bylo celkově o něco levnější, zejména díky nižším nákladům na energie. A to i při naopak vyšším objemu potřebných investic. Větrné turbíny jsou klíčem k dostupným cenám elektřiny.

Evropská Zelená Dohoda

V prosinci 2019 představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), v níž se zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Do roku 2030 mají být čisté emise sníženy alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V prosinci 2020 schválila Zelenou dohodu Evropská rada (tedy i tehdejší český premiér). V červenci 2021 Komise vydala balíček „Fit for 55“ − legislativní návrhy na transformaci hospodářství (zejména energetiky a dopravy) mající napomoci dosažení záměrů klimatické politiky do roku 2030.

Má se tak stát mimo jiné rozšířením emisních povolenek do stavebnictví a zákazem prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR balíček „Fit for 55“ ve stanoveném termínu neprojednala. Senát ČR loni v listopadu − ve shodě s tehdejší vládou, tedy ještě kabinetem Andreje Babiše − vyslovil veto několika ze 13 návrhů balíčku „Fit for 55“.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #veto #klimatické #neutrality #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Druhy kotlů
• Třídění odpadu v Mladé Boleslavi
• Ekologické zemědělství
• BIO 60 recenze
• O recyklaci v ČR