Vliv klimatických změn na vinohradnictví jižní Moravy


24.11.2025

Krajina jižní Moravy, synonymum vinařského ráje, se mění. Ve víně se takřka dokonale zrcadlí změny podnebí, vlny veder i dešťů. Každý ročník je tak kronikou měnící se jihomoravské krajiny.

Ne vždy je procházka po moravské vinici idylická. Nezřídka ji narušují obrazy spálených travnatých pásů nažloutlé barvy, které svítí pod řádky zelenající se vinné révy a působí na citlivějšího člověka přinejmenším znepokojivě.

Jak je možné, že právě vinaři, kteří jsou přímými svědky dopadů klimatických změn na půdu, vinnou révu a celou krajinu, setrvávají v zajetých kolejích každodenní rutiny, které mají na všechny složky této krajiny, včetně zdraví lidí, ničivé dopady? Příčinou je zřejmě absolutní soustředěnost na víno jakožto produkt a výrobní prostředek. Tomu je pak vše ostatní podřízeno, například i dlouhodobý vliv takového počínání na půdu, biodiverzitu či právě lidské zdraví.

Pro zlepšení nálady se raději v mysli přenesu na ty vinohrady, kde je přístup k vínu, půdě, živým organismům a celé krajině jiný - citlivější, přátelštější a odpovědnější.

Pravdou je, že s rostoucí průměrnou teplotou v důsledku měnícího se klimatu a stále častějším výskytem suchých epizod ve vinařském kalendáři se krajina jižní Moravy postupně, ale zásadně proměňuje. Postupná proměna ke stále suššímu a teplejšímu klimatu nahrává pěstování teplomilnějších a na sucho odolných odrůd převážně červených vín.

Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí

Právě modré odrůdy, z nichž se vyrábí červené víno, by měly v budoucnu vystřídat dnes vinicím dominující bílé hrozny. To by však podle Lukáše Halkociho byla škoda. Moravská vína jsou pro něj totiž „synonymem svěžesti a šťavnaté kyseliny“, nicméně s rostoucí teplotou a s tím i vyšší cukernatostí hroznů (a tedy i vyšším obsahem alkoholu) nebude snadné si tento pro Moravu charakteristický styl vín udržet.

Halkoci přiznává, že ačkoliv zpočátku vliv oteplování na cukernatost hroznů vítal, dnes má spíše obavy a negativně vnímá i zmíněný vyšší obsah alkoholu. „Nyní jsme na hranici, kdy už se nám oteplování přestává líbit. Nechceme - mohla by ve zkratce znít odpověď, která rovněž tak trochu vyplývá z výše uvedené studie.

Autoři v ní mimo jiné potvrzují vyšší zájem českých spotřebitelů o typická bílá vína s nižším či žádným obsahem alkoholu. Vývoj chuťových preferencí tak jde opačným směrem, než jaký pro budoucí podobu jihomoravských vinic naznačují klimatické scénáře.

Pro pěstování modrých hroznů budou na jižní Moravě stále příznivější podmínky. Jednou z nich je Sangiovese - nejrozšířenější modrá odrůda v Itálii, zejména v Toskánsku. Právě tu letos vysadil Michal Kahoun z farmy U Tří dubů ve Stošíkovicích na Znojemsku, který je také hlavním vinohradníkem ve vinařství Halkoci.

Spolu s výsadbou modrých teplomilných hroznů také již na své viniční trati několik let pěstují takzvané PIWI odrůdy, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám: „Už delší dobu pěstujeme velmi populární Hibernal, u kterého sledujeme vyšší odolnost, a tu vitalitu na listech nejde přehlédnout,“ přibližuje Kahoun.

Čtěte také: Kvalita hroznů a klima

Výsadby nových odolnějších odrůd ale nejsou jediným způsobem, jakým se snaží mladí vinaři změnám přizpůsobovat. Jde o změnu celkového přístupu. Podle Černohorské je nezbytné mít oči otevřené, nezlenivět a „upustit od dogmat a receptů předchozích generací, zkoušet nové věci, na které zatím nejsou výzkumy, ani neexistuje jistota, že zafungují“.

Otázku „kolik to mělo“, kterou nejčastěji slyšíte právě z úst vinařů starší generace během vinobraní a jež naráží na cukernatost hroznů při jejich sběru, pokládá Černohorská za již překonanou. „Dneska už není problém s vyzráváním hroznů, ale přesto se ta otázka stále řeší. Přitom existují důležitější otázky, které by nás měly zajímat: jestli byl hrozen harmonicky vyzrálý, jaký byl zdravotní stav, jaké bylo pH nebo jestli jsme byli spokojení s fenolickou zralostí hroznů (okamžik, kdy je plod připraven ke sklizni, pozn. Jakou zkušenost mají mladí se staršími ostřílenými vinaři?

Oslovení se víceméně shodují, že pro starší vinaře je těžké se s tak dramatickými změnami smířit, a ještě náročnější je pro ně představa, že by měli některé hluboce zažité návyky měnit.

Vyšší věk však není vždy hlavní překážkou. Vinohradník Michal Kahoun, který na farmě U Tří dubů hospodaří společně se svým otcem, poznamenává, že on ani jeho otec nepochybují o tom, že extrémy počasí souvisí s klimatickou změnou. Také Válka doplňuje, že i někteří věkově zkušenější vinaři si dopady klimatických změn plně uvědomují a jsou otevřeni změnám.

Jarní mrazíky, sucho, plísně. Každý rok má největší problém vinařů jinou podobu. S klimatickou změnou přichází další jev, který způsobuje vinařům těžké spaní - prodlužování vegetačního období. Letošní jaro posloužilo jako názorná ukázka.

Čtěte také: Zásobování vodou v kontextu klimatické změny

„Letos jsme měli zmrzlou jednu polovinu půlhektarového vinohradu, což bylo nejvíc v historii Plenéru. Ve srovnání s některými kolegy to ale bylo úplné nic,“ vypráví Černohorská, jak se na jejich vinohradu letos na konci dubna podepsaly mrazy.

Projevem měnícího se klimatu, s nímž jihomoravští vinaři zápasí, je také nová choroba kmene révy vinné. Její šíření umožňuje především střídání delších období suchého a teplého počasí s těmi chladnými a vlhkými. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně již před pěti lety prokázali souvislost těchto chorob, mezi něž patří například esca, s klimatickou změnou.

Další pro rostliny významný stresový faktor - dlouhé epizody sucha - řeší jejich farma právě probíhající instalací podzemní kapénkové závlahy. Závlaze se naopak co nejdéle snaží vyhnout ve vinařství Válka. Důvodem je obava, že s ní přijdou o jedinečnou chuť vína. „Máte pak sice krásné velké hrozny a skvělý výnos z hektaru, ale chuť se někdy trochu vytrácí,“ vysvětluje Válka.

Zatím se tedy se suchem snaží vypořádávat zatravňováním ploch, aby se snížil výpar, a pečlivě si volí, kdy budou s půdou hýbat, aby výpar minimalizovali.

Zatímco v minulých letech bylo pro některé vinaře hlavním strašákem sucho, „letos je to džungle - teplo, vlhko, plísně“, přibližuje letošní podmínky na vinicích Černohorská, a vysvětluje tak, proč letos aplikují více postřiků než v jiných letech. V důsledku toho s ostatními vinaři řeší, jak se vypořádat s dalším negativním jevem - utužováním půdy v důsledku častějšího projíždění traktorů, které postřik aplikují.

Výskyt houbových chorob označuje za extrém i Válka. Naopak vyšší výskyt škůdců nepozoruje, což je podle něj dáno rovnováhou mezi faunou a flórou v jejich vinohradu, kde jsou přítomni přirození predátoři, kteří tento rovnovážný stav udržují.

Jak uvádí i sociální antropoložka Markéta Zandlová, která je hlavní řešitelkou projektu Příběhy sucha, jehož cílem je porozumět reakcím české společnosti na proměny přírody v důsledku sucha, část vinařů na jižní Moravě zaujala strategii „stoprocentní adaptace“.

Část zaváděných opatření ale zahrnuje i mitigační účinky, které pomáhají klimatické změny zmírňovat. Patří mezi ně například kroky zlepšující zdraví a kvalitu půdy, jako jsou kompostování a zavádění zelených hnojiv - jedny z páteřních opatření ekologického hospodaření.

Snaha o co nejmenší zátěž na přírodu, a naopak podpora přirozených procesů jsou oslovené skupině mladých vinařů vlastní. „Réva jako zemědělská plodina může být pěstována nejvíc ekologickým způsobem ze všech ostatních plodin,“ vyvrací rozšířené tvrzení, že bez chemie se víno dělat nedá, Ondřej Dubas z rodinného vinařství Krásná hora.

Vinnou révu pěstují od roku 2009 převážně na Slovácku ve Starém Poddvorově, odkud jejich vína míří například i do Skandinávie, Velké Británie, ale i Japonska a Spojených států. Od počátku hospodaří výhradně podle ekologických pravidel - používají pouze ekologické postřiky bez herbicidů, následují biodynamické postupy a pracují se zeleným hnojením. A podle Dubase se jim to vyplácí.

Sucho je tak sice pro vinaře výzva, ale podle Dubase je možné se na něj právě péčí o půdu částečně připravit. Klíčové je podle něj „udržovat vinohrad v dobré kondici“, a to mimo jiné právě zeleným meziřadím a dostatkem zelených ploch, díky nimž je pak lépe připraven na extrémní stresové podmínky. Hustý porost totiž zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu, a navíc působí protierozně.

Klimatická změna tak podle jeho mínění nutně nemusí vinohradnictví na jižní Moravě uškodit. „Záleží však, jestli ji správně uchopíme,“ podotýká Dubas s tím, že kvalitu vína lze ovlivnit stylem práce ve vinici.

Důraz na spolupráci, sdílení zkušeností a vzájemnou pomoc. Tak by se dal ve zkratce shrnout záměr spolku Mladí vinaři, který v roce 2016 založila výše zmíněná Dominika Černohorská z vinařství Plenér. Inspirovala se v zahraničí, kde zažila odlišný přístup vinařů, kteří se navzájem podporují, předávají si zkušenosti, sdílejí útrapy, a tak se vzájemně obohacují.

Kromě věku a vášně pro vinařské řemeslo je spojuje také pozitivní přístup a odhodlání čelit výzvám, a to společně a co nejcitlivěji k přírodě. Stále více členů spolku hospodaří v ekologickém režimu. Nováček Luboš Mrkvica z vinařství Víno Planiny uvádí, že jiná než cesta bioprodukce ho ani nenapadla.

První vinohrad vysadil teprve v roce 2022, a to na místě, kde se naposledy víno pěstovalo před půlstoletím. Nejdůležitější pro něj je, aby vinice i jejich okolí byly pestré a plné života.

K partě Mladých vinařů se teprve minulý rok připojil také Lukáš Halkoci, jemuž spolek dokonale splňuje jeho očekávání. Vyzdvihuje sdílení zkušeností i společné cíle. Jedním z nich je také snaha o zlepšení pestrosti vinic, což je také další z iniciativ vinařky Černohorské.

Podle scénářů, které připravil výzkumný ústav Czechglobe s výhledem do roku 2050, se podmínky pro zemědělství na jižní Moravě výrazně zhorší, pokud se nezačnou dělat změny vstříc pestřejší krajině, protierozní opatření a kroky k zadržování vody. I přes tyto předpovědi mladí vinaři nevěší hlavu.

Podmínky pro vinaření v tomto regionu vnímají jako velmi kvalitní a perspektivní. „Možná žiju v bublině, ale mám vedle sebe kolegy vinaře, co tuto problematiku vnímají už pár let, a tak sázejí stromy a keře, nebo se snaží tolik neutužovat půdu ve vinici. V meziřadí vysévají různé druhy zeleně pro podporu živin a jako protierozní opatření v prudkých svazích,“ vysvětluje Mrkvica, proč o budoucnost vinařství na jihu Moravy nemá obavy.

I podle Černohorské se témata týkající se péče o půdu řeší intenzivněji než dřív. Důležité je podle ní také uvažovat ve dvou časových rovinách - co udělat pro zdravé hrozny v aktuálním roce a současně přemýšlet v delším horizontu, protože „vinohrady se nevysazují na pár let, ale pro generace“.

Předobraz moravského vinaře coby strýčka s koštýřem, který nevnímá změny klimatu a volání půdy o pomoc, v kontrastu s mladým ekologicky myslícím vinařem, jenž zajistí vitalitu zdejší krajiny a přitom bude pokračovat v hrdé regionální tradici, je příliš velké zjednodušení. Stereotypy a zkratky vždy ubírají na kontextu.

tags: #vliv #klimatických #změn #na #vinohradnictví

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]