Višeň obecná: Ekologické nároky a pěstování

Višeň obecná je opadavý strom nebo keř, známý především pro své charakteristicky kyselé, tmavě červené plody. Na jaře bohatě kvete shluky bílých až narůžovělých květů, které se často objevují ještě před rašením listů.

Původ a rozšíření

Považuje se za přirozeného křížence mezi třešní ptačí a třešní křovitou. Původně pochází z oblasti jihovýchodní Evropy a západní Asie, kde pravděpodobně vznikla jako přirozený kříženec mezi třešní ptačí (Prunus avium) a třešní křovitou (Prunus fruticosa); v České republice není původní, je považována za archeofyt, tedy rostlinu zavlečenou v dávné minulosti, pravděpodobně již v raném středověku. Díky dlouhé historii pěstování je dnes rozšířena v mírném pásmu po celém světě, zejména v Evropě, Asii a Severní Americe.

Stanovištní nároky

Preferuje slunná až polostinná stanoviště, jako jsou okraje lesů, křoviny, stráně, staré zahrady, meze a okolí lidských sídel. Je světlomilná, pro bohatou plodnost vyžaduje plné oslunění. Višně jsou méně náročné na stanoviště než třešně, jsou odolnější proti mrazu ve dřevě, pupenech i v květu. Poměrně dobře snáší pěstování v sušších půdách. Nejvhodnější jsou stanoviště na svazích odkloněných od severu, s půdou hlinitou, bohatou na vápník, ne však kamenitou. Prvořadé polohy pro pěstování višní jsou stejné jako pro třešně, tedy v nadmořské výšce do 350 m n.

Využití

V gastronomii jsou její jedlé plody mimořádně oblíbené pro svou charakteristickou sladkokyselou až trpkou chuť; konzumují se čerstvé, ale hlavně se zpracovávají na kompoty, džemy, sirupy, šťávy, koláče (bublaniny), dezerty a suší se, dále se z nich vyrábí alkoholické nápoje jako víno, likéry (višňovka, griotka) či pálenky. Dřevo je tvrdé, pevné, načervenalé barvy a používá se v uměleckém truhlářství a řezbářství na výrobu drobného nábytku a dekoračních předmětů. V okrasném pěstování se uplatňuje jako ovocný strom v zahradách a sadech, existuje mnoho kultivarů lišících se chutí, velikostí a dobou zrání plodů (např. „Morela pozdní“, „Fanal“). Plody jsou bohaté na organické kyseliny (zejména jablečnou a citronovou), cukry, vitamíny (především vitamín C a provitamín A), minerální látky (draslík, vápník, železo, hořčík). Zásadní jsou rostlinná barviva ze skupiny anthokyanů (např. kyanidin), která mají silné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Zajímavostí je také obsah melatoninu, hormonu regulujícího spánek.

V léčitelství se historicky využívaly především sušené stopky plodů, ze kterých se připravoval čaj působící močopudně a pomáhající při zánětech močových cest a ledvinových kamenech; plody samotné jsou ceněny pro vysoký obsah antioxidantů (anthokyanů) s protizánětlivými účinky.

Čtěte také: Nároky na stanoviště u višní

Toxicita

Jedlá a zcela bezpečná je pouze dužina plodů; ostatní části rostliny, především jádra v peckách, ale i listy a větvičky, jsou jedovaté pro lidi i zvířata (např. pro dobytek a domácí mazlíčky). Obsahují amygdalin, který se při trávení, zejména po rozdrcení jader, rozkládá na kyanovodík. Otrava po požití většího množství rozdrcených pecek se projevuje nevolností, zvracením, bolestmi hlavy, zrychleným dechem a v těžkých případech může vést ke křečím a selhání dýchání.

Záměna

Záměna je možná především s třešní ptačí (Prunus avium), od které se liší zpravidla menším, keřovitým vzrůstem, tvorbou kořenových výmladků, matnějšími a tužšími listy a především chutí plodů, které jsou kyselé, nikoliv sladké.

Pěstování

Pro višně se používají stejné podnože jako pro třešně, některé odrůdy se mohou pěstovat i jako pravokořenné. Bujněji rostoucí odrůdy můžeme pěstovat na generativně i vegetativně množených podnožích, pro slabě rostoucí odrůdy volíme spíše bujněji rostoucí podnože generativně množené. Výsadba je možná v podzimním období i na jaře. V prvních (4-5) letech provádíme výchovný řez stromků, při kterém se zaměřujeme na zapěstování koruny dle zvoleného pěstitelského tvaru. U některých odrůd roste terminál šikmo a vypěstování druhého patra je tímto komplikováno. Většina odrůd višní vytváří více zahuštěné koruny než třešně, je proto nutné provádět větší průklest, abychom udrželi přiměřeně husté koruny.

Zásady pro sklizeň višní jsou v podstatě stejné jako u třešní. Višně jsou většinou měkčí konzistence, proto sklizeň musí být pečlivější a zacházení s ovocem jemnější. U většiny odrůd, na rozdíl od třešní, zůstávají plody na stromě i po přezrání, proto je můžeme nechat dobře vyzrát, aby dosáhly odpovídajících chuťových vlastností.

Odrůdy

Odrůdy višní jsou jako cizosprašné, tak také samosprašné. Ve šlechtění višní se klade důraz na velikost a chuťové vlastnosti plodů. Odrůdy pro stolní použití nesmí být příliš kyselé, odrůdy určené pro konzervárenské zpracování musí mít požadovaný obsah aromatických látek.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Safir® je samosprašná a bohatě plodící odrůda višně s velkými, tmavě červenými plody. Chuť je skvěle vyvážená mezi kyselou a sladkou. Plody jsou dobře odlučitelné od pecky. Zraje na pomezí 4. a 5. třešňového týdne (přibližně polovina července). Roste pomaleji a kompaktně do velmi pěkného, hustě větveného stromku s kulatou korunou. Do plodnosti nastupuje brzy a netrpí na moniliózu. Pro bohatý výnos není nutný řez, ale je možný okamžitě po odkvětu, popřípadě po sklizni. Pěstujte ji ve středně živné, nejlépe mírně kyselé, dobře odvodněné půdě na plném slunci. Má ráda vlhko, takže od doby kvetení do počátku vybarvování plodů ocení občasnou zálivku navíc, pokud je suché počasí. Nevadí jí mírné přistínění. Mrazuvzdorná do min. -29°C.

Višně a zdraví

Třešně i višně jsou ovocem, které je ideální pro redukci váhy a udržení zdravé pokožky. Obsahují velké množství jódu (proto jsou vhodné pro nemocné se štítnou žlázou), tvoří je 80% vody, vitamin C, E a B, karoten, železo, draslík, hořčík, fosfor, zinek, vápník a třísloviny. Višně jsou spíše zdrojem minerálních látek a mají vliv na snižování horečky, posilování kapilár, jsou dobré proti zánětům.

Višně a agrolesnictví

Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině jsou prvním pokusem o návrat odrůd vhodných pro aleje a sady, u kterých produkční funkce není dominantní. K usnadnění rozhodování o vhodné odrůdě do výsadeb slouží tzv. záchranné sortimenty, které se staly součástí Standardu péče o přírodu a krajinu AOPK ČR.

Pro získání dotace je nutné dodržet minimální výměru pro založení agrolesnického systému (dále jen „ALS“), a to je 0,5 ha. Po založení ALS nedojde ke změně zemědělské kultury na daném DPB. Že se na daném DPB nachází ALS, však bude v LPIS zaznamenáno.

Sazby dotací:

Čtěte také: Proč studovat latinu?

• Sazba dotace na založení agrolesnického systému činí 4 353 EUR/ha = 104 976,95 Kč.
• Sazba dotace na následnou péči činí 754 EUR/ha/rok = 18 183,46 Kč.

Design výsadby v silvoorebném ALS je možný pouze liniový. Linie, ve které jsou vysázeny stromy, se nazývá ochranný pás dřevin. Tento ochranný pás může mít šířku 1-10 m. V ochranném pásu může růst např. jetelotravní směs. Ochranný pás dřevin je třeba každoročně (vždy nejpozději do 31. října) udržovat mechanickou údržbou, sečí nebo mulčováním.

V designu ALS nesmí ochranný pás bezprostředně přiléhat k hranici DPB; musí být zcela obklopen zemědělsky obhospodařovanou plochou. Rozestup jednotlivých ochranných pásů dřevin od sebe musí být 10-100 m. Rozestup ochranných pásů se zvolí dle velikosti používané mechanizace případně násobků těchto velikostí.

U výsadeb na trvalém travním porostu - silvopastevní ALS - je umožněna výsadba jak v liniích, tak roztroušeně, kdy jsou stromy ve výsadbě rovnoměrně rozptýleny na DPB, anebo výsadba dřevin ve skupině, kdy jedna skupina je tvořena nejméně pěti kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 600 m2.

Celkově musí být vysazeno více než 50 % dřevin lesních druhů (tzn. max 49 % všech vysazených dřevin může být ovocných, ovocné stromy však nemusí být zastoupeny v zakládaném ALS vůbec). Z celkového pohledu žádný druh dřeviny nesmí být zastoupen více než ze 40 %. Vysazeno musí být v celkovém počtu 100 kusů životaschopných jedinců na 1 hektar DPB. Do konce pátého roku po roce založení agrolesnického systému nesmí klesnout počet životaschopných jedinců pod 75 % celkového počtu dřevin.

tags: #visen #obecna #ekologicke #naroky #pestovani

Oblíbené příspěvky:

• Moravskoslezský kraj a ekologie
• Návod na ekologický postřik na stromy
• The Czech Music Legend Václav Neckář
• Bojovský Potok: Zdroje znečištění
• Začátky učitelství v přírodě