Višeň: Původní odrůda, nároky na stanoviště a pěstování

Prunus cerasus, česky višeň, patří do čeledi Rosaceae - růžovité. Ačkoliv domovem tohoto ovocného stromu je Asie, postupně se rozšířil do celého světa. Možná si i vy vzpomenete na prázdniny u babičky a na její voňavý višňový koláč.

Původ a rozšíření višní

Višeň obecná je opadavý strom nebo keř, známý především pro své charakteristicky kyselé, tmavě červené plody. Na jaře bohatě kvete shluky bílých až narůžovělých květů, které se často objevují ještě před rašením listů. Považuje se za přirozeného křížence mezi třešní ptačí a třešní křovitou.

Původně pochází z oblasti jihovýchodní Evropy a západní Asie, kde pravděpodobně vznikla jako přirozený kříženec mezi třešní ptačí (Prunus avium) a třešní křovitou (Prunus fruticosa). V České republice není původní, je považována za archeofyt, tedy rostlinu zavlečenou v dávné minulosti, pravděpodobně již v raném středověku. Díky dlouhé historii pěstování je dnes rozšířena v mírném pásmu po celém světě, zejména v Evropě, Asii a Severní Americe.

Nároky na stanoviště

Višně (Prunus cerasus) nejsou nijak zvlášť náročné na polohu, ačkoliv i zde jsou odrůdové rozdíly, a mají obecně nižší nároky na podmínky stanoviště než třešně. Jsou odolnější proti mrazu ve dřevě, v květních pupenech i květech. Výhodou je i to, že višeň začíná kvést později, než třešeň. Poškození pozdními jarními mrazíky tak většinou nehrozí.

Preferuje slunná až polostinná stanoviště, jako jsou okraje lesů, křoviny, stráně, staré zahrady, meze a okolí lidských sídel. Je světlomilná, pro bohatou plodnost vyžaduje plné oslunění. Višně jsou méně náročné na stanoviště než třešně, jsou odolnější proti mrazu ve dřevě, pupenech i v květu. Poměrně dobře snáší pěstování v sušších půdách. Nejvhodnější jsou stanoviště na svazích odkloněných od severu, s půdou hlinitou, bohatou na vápník, ne však kamenitou. Prvořadé polohy pro pěstování višní jsou stejné jako pro třešně, tedy v nadmořské výšce do 350 m n.m.

Čtěte také: Ekologické nároky višně obecné

Višně se vysazují na slunné nebo polostinné stanoviště. Na rozdíl od třešní snesou i o něco těžší půdy, ale nejlépe prosperují v dobře propustných, hlinitopísčitých substrátech s dostatkem vápníku. Půda by neměla být zamokřená.

Pěstování višní

Pro višně se používají stejné podnože jako pro třešně, některé odrůdy se mohou pěstovat i jako pravokořenné. Bujněji rostoucí odrůdy můžeme pěstovat na generativně i vegetativně množených podnožích, pro slabě rostoucí odrůdy volíme spíše bujněji rostoucí podnože generativně množené. Výsadba je možná v podzimním období i na jaře. V prvních (4-5) letech provádíme výchovný řez stromků, při kterém se zaměřujeme na zapěstování koruny dle zvoleného pěstitelského tvaru. U některých odrůd roste terminál šikmo a vypěstování druhého patra je tímto komplikováno. Většina odrůd višní vytváří více zahuštěné koruny než třešně, je proto nutné provádět větší průklest, abychom udrželi přiměřeně husté koruny.

Společně se stanovištěm, je důležitý i správný řez. Správný řez je u višní klíčový, protože mají tendenci k vyholování větví. Doporučuje se provádět řez po sklizni nebo brzy na jaře v období rašení. Odstraňují se odplozené větévky a koruna se prosvětluje, aby slunce proniklo ke všem plodům.

Řez višní

• Spočívá zejména v odstranění nadbytečných výhonů.
• Ponechané výhony (podle zvoleného tvaru; zpravidla pěstujeme ve tvaru čtvrtkmene s dutou nebo patrovitou korunou - to se týká zejména stromků pěstovaných na generativně množené podnoži a podnoži Colt - seřízneme na 3-5 pupenů, střední (terminální) výhon ponecháme o něco delší (asi 7 pupenů).
• V prvních letech (4-5) provádíme výchovný řez stromků podle zvoleného pěstitelského tvaru.
• Tehdy se zaměřujeme na zapěstování koruny, využíváme letní řez.

Sklizeň višní

Zásady pro sklizeň višní jsou v podstatě stejné jako u třešní. Višně jsou většinou měkčí konzistence, proto sklizeň musí být pečlivější a zacházení s ovocem jemnější. U většiny odrůd, na rozdíl od třešní, zůstávají plody na stromě i po přezrání, proto je můžeme nechat dobře vyzrát, aby dosáhly odpovídajících chuťových vlastností.

Sklízíme najednou, na zahrádkách dle potřeby v průběhu několika málo dnů. Vzhledem k tomu, že višně obecně a některé odrůdy obzvlášť mají plody velmi měkké, velmi snadno se otlačují až rozmačkávají svou vlastní vahou. Proto višně nedáváme na sebe v příliš velké vrstvě.

Čtěte také: Využití rýže

Odrůdy višní

Višně mají odrůdy samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné, pomologicky se odrůdy višní zařazují do skupiny amarelek a kyselek.

• Amarelky (var. austera) mají plody tmavočervené až černočervené, jejich chuť je navinulá až nakyslá a šťáva červená, dobře barvivá.
• Kyselky (var. vulgaris) mají plody světlejší a šťávu bezbarvou.

Velkou výhodou mnoha moderních odrůd višní je jejich samosprašnost. Odrůdy jako 'Kelleris' nebo 'Erdi Bötermo' spolehlivě plodí i jako solitéry.

Příklady odrůd

• Safir®: je samosprašná a bohatě plodící odrůda višně s velkými, tmavě červenými plody. Chuť je skvěle vyvážená mezi kyselou a sladkou. Plody jsou dobře odlučitelné od pecky. Zraje na pomezí 4. a 5. třešňového týdne (přibližně polovina července).
• Kelleris 16: je dánská višeň vyšlechtěná po 2. světové válce.
• Erdi Bötermo: spolehlivě plodí i jako solitéry.

Choroby a škůdci

Nejčastějším problémem při pěstování višní je moniliový úžeh, který napadá květy a letorosty zejména během deštivého jara. Prevencí je vhodný řez zajišťující vzdušnost koruny a včasná aplikace doporučených přípravků v době květu.

Využití višní

V gastronomii jsou její jedlé plody mimořádně oblíbené pro svou charakteristickou sladkokyselou až trpkou chuť; konzumují se čerstvé, ale hlavně se zpracovávají na kompoty, džemy, sirupy, šťávy, koláče (bublaniny), dezerty a suší se, dále se z nich vyrábí alkoholické nápoje jako víno, likéry (višňovka, griotka) či pálenky.

Plody jsou bohaté na organické kyseliny (zejména jablečnou a citronovou), cukry, vitamíny (především vitamín C a provitamín A), minerální látky (draslík, vápník, železo, hořčík). Zásadní jsou rostlinná barviva ze skupiny anthokyanů (např. kyanidin), která mají silné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti.

Čtěte také: Charakteristika Orlických hor

Višně a zdraví

Třešně i višně jsou ovocem, které je ideální pro redukci váhy a udržení zdravé pokožky. Obsahují velké množství jódu (proto jsou vhodné pro nemocné se štítnou žlázou), tvoří je 80% vody, vitamin C, E a B, karoten, železo, draslík, hořčík, fosfor, zinek, vápník a třísloviny. Višně jsou spíše zdrojem minerálních látek a mají vliv na snižování horečky, posilování kapilár, jsou dobré proti zánětům.

tags: #visen #puvodni #odruda #naroky #na #stanoviste

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v Austrálii
• Péče o Melanotaenia boesemani
• Knihy s environmentální tematikou
• Recept na lázeň ze sody a vody pro prádlo
• Prezentace o živé přírodě ke stažení