Vliv větru na ekologické faktory v českých lesích

20.03.2026

Vedle kůrovce, který je v současné době dominantním škůdcem v našich lesích, poškozují lesy také vítr, sucho a sníh, tedy klimatické, abiotické vlivy.

V roce 2019 dosáhl celkový objem nahodilých těžeb 19,3 mil. m3 dříví. Z toho tvořily abiotické faktory 23 % (4,4 mil. m3), biotické pak 77 % (14,8 mil. m3). V roce 2018 to bylo celkem 14,8 mil. m3. Jedná se tedy o další zhoršení stavu.

Rok 2019 byl vyhodnocen jako druhý nejteplejší ve sledovaném období od roku 1880. Nejteplejší byl rok 2016. Srážkově patřil s 634 mm mezi roky normální, i když z hlediska poměru teplot a srážek a zejména podle odtokových poměrů je hodnocen jako spíše suchý.

Podíl abiotických činitelů (vítr, sucho, sníh) na celkových nahodilých těžbách zůstává nižší než podíl biotických činitelů (hlavně hmyz) a tato situace trvá od roku 2016, kdy došlo k prudkému nárůstu výskytu podkorního hmyzu, a tím i k násobnému navýšení objemu tzv. kůrovcových těžeb.

Dominance větru mezi abiotickými příčinami poškození lesa

V roce 2019 mezi abiotickými příčinami poškození lesa jednoznačně dominoval vítr, který poškodil 2,57 mil. m3 dřevní hmoty (2018: 4,62 mil. m3). Jde tedy o citelný pokles - hodnota roku 2019 představuje přibližně 56 % objemu z předchozího roku. Podíl větru na abiotických nahodilých těžbách tvořil v roce 2019 přibližně tři pětiny, konkrétně 58 %.

Čtěte také: Výhody a nevýhody větrné energie

Suché a během letních měsíců často také nezvykle horké počasí trvá prakticky nepřetržitě již od roku 2014, přičemž v některých regionech se nepříznivé působení srážkového deficitu opakuje několik let po sobě, což má na stav lesa velmi negativní dopad.

Podíl sucha na celkových abiotických škodách v roce 2019 přesáhl 29 %; vyjádřeno objemem poškozené dřevní hmoty jde o 1,29 mil.

Poměr hlavních abiotických faktorů, které v posledních letech nejvíce přispívají k poškození lesních porostů (vítr a sucho), se každoročně mění, a to zejména v závislosti na objemu dříví poškozeného větrem.

Celkový objem těžeb dříví v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a všechny ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) dosáhl v roce 2019 4,42 mil. m3 (2018: 6,4 mil. m3, 2017: 3,39 mil. m3, 2016: 2,49 mil. m3; 2015: 2,67 mil.

Nejvyššího podílu mezi abiotickými činiteli dosáhlo poškození větrem - 2,57 mil. m3 (2018: 4,62 mil. m3, 2017: 2,06 mil. m3, 2016: 0,95 mil. m3; 2015: 1,79 mil. m3). Jde asi o 45% pokles ve srovnání s rokem 2018, nicméně se stále jedná o vysoké číslo.

Čtěte také: Mapa větrných oblastí

Suchem bylo v roce 2019 poškozeno 1,29 mil. m3 dříví (2018: 1,62 mil. m3, 2017: 1,25 mil. m3, 2016: 1,38 mil. m3; 2015: 465 tis. m3). Objem těžeb dříví poškozeného vlivem sucha narůstá již od roku 2011, přičemž ke skokovému nárůstu došlo mezi roky 2015-2016.

Podíl těžby dříví poškozeného po negativním vlivu sucha přesáhl v roce 2019 29 % z celkových abiotických škod (v roce 2018 činil podíl sucha ca 25 % z abiotických příčin).

Sněhem bylo v roce 2019 poškozeno 507 tis. m3 dříví (2018: 49 tis. m3, 2017: 46 tis. m3, 2016: 64,8 tis. m3; 2015: 53,1 tis. m3). V porovnání s rokem 2018 tedy došlo k více než desetinásobnému nárůstu objemu dříví poškozeného sněhem!

Nejvíce postiženými okresy byl Žďár nad Sázavou (necelých 90 tis. m3) a Pelhřimov (ca 68 tis.

Námrazou bylo v roce 2019 poškozeno 14,6 tis. m3 dříví (2018: 14 tis. m3, 2017: 17,5 tis. m3, 2016: 40,4 tis. m3; 2015: 355 tis. m3).

Čtěte také: Světlík bojuje s živly v Atlantiku

Rozložení abiotických těžeb podle krajů v roce 2019

Při hodnocení rozložení objemu nahodilých abiotických těžeb podle krajů dominoval v roce 2019 evidenci Moravskoslezský kraj (necelých 654 tis. m3). Podle celkového objemu nahodilých abiotických těžeb následují kraje Jihomoravský (568 tis. m3), Jihočeský (497 tis. m3), Olomoucký (491 tis. m3) a Vysočina (447 tis. m3).

V těchto pěti krajích přesáhl objem nahodilých abiotických těžeb 400 tis. m3, v ostatních krajích nedosáhl nahlášený objem hranici 300 tis. m3. Nepočítáme-li území hlavního města Prahy, nejnižší objem byl za rok 2019 nahlášen z kraje Zlínského (160 tis.

Ze všech čtyř moravských krajů (Moravskoslezský, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský) bylo za rok 2019 nahlášeno téměř 1,9 mil. m3 abiotických těžeb, což představuje podíl ca 42 % z celkových republikových abiotických těžeb (v roce 2018: 2,64 mil. m3 / podíl 41 %).

Rozdělíme-li objemy abiotických těžeb podle příčin, pak v případě větru jsou za rok 2019 nejvyšší hodnoty z Moravskoslezského kraje (503 tis. m3), z Olomouckého kraje (390 tis. m3) a z Jihočeského kraje (371 tis. m3). Jihočeský kraj byl přitom větrnými škodami silně postižen i v předchozích dvou letech.

Vysoké objemy dříví poškozeného větrem byly v roce 2019 evidovány také v kraji Karlovarském (198 tis. m3), Plzeňském (181 tis. m3) a Vysočina (172 tis.

Objem dříví vytěženého po působení sucha byl za rok 2019 nejvyšší v kraji Jihomoravském (460 tis. m3), odkud bylo nahlášeno necelých 36 % republikového objemu dříví vytěženého v důsledku poškození dřevin suchem, přičemž 302 tis. m3 bylo nahlášeno z okresu Vyškov a 103 tis. m3 z okresu Znojmo. Jihomoravský kraj byl na prvním místě také v roce 2018 (603 mil. m3), následován krajem Vysočina (347 tis. m3) a Olomouckým krajem (217 tis. m3). Za rok 2019 bylo z kraje Vysočina nahlášeno 92 tis. m3 dříví poškozeného suchem a z Olomouckého kraje 87 tis.

Vítr, tedy proudění vzduchu v atmosféře, představuje důležitý abiotický faktor mající vliv na prostředí, v němž se rostliny vyskytují, a zároveň významně ovlivňuje jak jednotlivé rostliny (jedince), tak jejich společenstva i celé ekosystémy. Spolupůsobí na ně zejména s teplotou, slunečním zářením a srážkovou činností.

Účinky větru na rostliny jsou velmi složité a zahrnují přímé fyzikální působení i sekundární ekologické a fyziologické procesy. Vliv větru může být jak pozitivní (šíření pylu a semen), tak negativní (zlomy, vývraty apod.), a odvíjí se od jeho intenzity, teploty, směru a délky trvání větrných podmínek.

Reakčním dřevem rozumíme změny ve struktuře dřeva vyvolané mechanickými vlivy. Reakční dřevo v jehličnanech se označuje termínem tlakové dřevo neboli křemenitost. Projevuje se zvýšením podílu letního dřeva v letokruzích a tím i změnou barvy (tmavší půlměsíce na příčném řezu).

Reakční dřevo ve dřevě listnáčů se nazývá tahové dřevo.

Jednostranný vlajkový vývin korun buku lesního (Fagus sylvatica) a náklon kmene indikují působení silných převládajících větrů.

Dlouhodobý vliv větru na růst a změnu těžiště kmene u borovice lesní (Pinus sylvestris) lze sledovat až desítky kilometrů od mořského pobřeží.

Opakované narušení růstu terminálu smrku ztepilého (Picea abies) zlomy vedlo k tvorbě náhradních vrcholů (lyrovitý růst na snímku). Kořenový systém tohoto jedince byl později poškozen větrem, který způsobil jeho vyvrácení.

Smrk ztepilý bývá kvůli povrchovému kořenovému systému větrem nejčastěji poškozován vývraty. Ke kmenovým zlomům u něj dochází především tehdy, když je pevnost dřeva oslabena působením dřevokazných hub.

U tohoto jedince olše lepkavé (Alnus glutinosa) napomohl v minulosti vítr k odlomení odumřelé kosterní větve a rozvoji saprofytických hub. Toho využili datlovití (Picidae) k tvorbě hnízdní dutiny, což způsobilo následné oslabení pevnosti kmene a jeho zlom při namáhání větrem.

Schopnosti dřevin dlouhodobě odolávat působení větru se často využívá při ochraně půd proti erozi a zpomalení šíření pouští - tamaryšek (Tamarix sp.).