Vlaštovičník větší: Stanoviště a výskyt

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je léčivá, mírně páchnoucí bylina s jedovatými účinky, dorůstající výšky až 100 cm. Je nejznámějším přírodním pomocníkem při léčbě bradavic, v minulosti se ale používal i na mnoho dalších zdravotních neduhů.

Přestože vykazuje řadu pozitivních účinků, ve větší míře je toxický a jeho užívání by měl schválit lékař. Vlaštovičník je typický tím, že při utržení z něj vytéká žluto-oranžové mléko, které se používá na bradavice.

Jeho název vychází z řeckého slova chelidon, které znamená vlaštovka a toto pojmenování s ní opravdu souvisí. Bylina totiž začíná kvést ve stejném období, kdy se vlaštovky vracejí do Evropy z teplých krajů.

Popis byliny

Vlaštovičník větší je statnou bylinou s výškou od 30 až do 100 cm. Celá rostlina nese slabý pach. Je typický oranžově žlutým mlékem, které roní lodyhy i listy po poranění. Je jedovatá.

• Oddenek: Silný, válcovitého tvaru.
• Lodyha: Silně větvená a chlupatá.
• Listy: Střídavé, řapíkaté, vejčitého tvaru, lichozpeřené s vroubkovaným okrajem. Spodní strana listů je jemně ochlupená a má modrozelenou barvu, zatímco lícová strana listů je jasně zelená.
• Květy: Drobné, čtyřčetné, sytě žluté, vyrůstají na dlouhých stopkách, vytvářejí okolíky o 2 až 6 květech (od května do září).
• Plody: Mají podobu šešulovitých tobolek s černými semeny uvnitř.

Původ a výskyt

Vlaštovičník větší má původ ve Středozemí. V současnosti je rozšířený téměř po celé Evropě, také v mírném a subarktickém pásmu Asie. Druhotně byl zavlečený i do Severní Ameriky. Na českém území roste vlaštovičník hojně.

Čtěte také: Start-Stop a životní prostředí

Rostlině se daří zejména na výživných dusíkatých půdách. Svědčí jí dostatek vlhkosti a mírně zastíněná stanoviště. K vidění je na lesních lemech, také podél cest, plotů a zdí, na zahradách, rumištích apod.

Léčitelství

Vlaštovičník větší se v lidovém léčitelství využívá vnitřně i zevně. A to i přesto, že obsahuje toxické alkaloidy a ve vyšších dávkách hrozí smrtelnou otravou. Šťáva z vlaštovičníku může silně podráždit vnitřní sliznice i pokožku.

V léčitelství se využívá především sušená nať vlaštovičníku, která se sbírá na počátku květu. Seřezává se asi 10 cm nad zemí. Suší se do 35 °C. Uchovává se v temnu a suchu, protože je náchylná na plesnivění. Méně často se využívá i oddenek, který se sbírá na podzim.

Mléko vlaštovičníku obsahuje asi dvacítku různých alkaloidů s rozličným působením (chelidonin, homochelidonin, chelerythrin, protopin, berberin, allokryptopin, spartein, sanguinarin aj.). Většina obsažených alkaloidů patří mezi křečové jedy, které ve vyšších dávkách způsobují celkové ochrnutí a zástavu dechu. Obsah alkaloidů v mléku vlaštovičníku se pohybuje od 1 do 4 %. V usušené nati jich je asi 0,5 %. Rostlina obsahuje také deriváty kyseliny kávové, kyselinu chelidonovou, jablečnou, jantarovou, citronovou nebo nikotinovou, také flavonoidy nebo silice.

Léčivé účinky vlaštovičníku:

• Působí sedativně.
• Uvolňuje křeče.
• Tlumí dráždivý kašel.
• Podporuje srdeční činnost.
• Zvyšuje sekreci žluči.
• Pomáhá při onemocnění jater a žlučníku (hepatitida, žloutenka).
• Je prospěšný při některých onemocněních ledvin.
• Příznivě ovlivňuje látkovou výměnu.
• Má antibiotické vlastnosti.
• Čistí krev.
• Podporuje tvorbu krve.
• Zevně hojí nemoci kůže.

Podávání a užití

• Vnitřní užití: V lidovém léčitelství se vlaštovičník podává jako čaj (sušená droga se spaří vroucí vodou), také alkoholová tinktura nebo bylinné víno. Kvůli vysoké toxicitě se však doporučuje vlaštovičník užívat jenom pod lékařským dohledem. Hrozí centrální otravou. Některé zdroje tak jeho využití pro léčebné účely nedoporučují vůbec.
• Vnější využití: Mléko z vlaštovičníku má prostým potíráním zbavovat bradavic. Potíž je však v tom, že lze bradavice zaměnit za mateřská znaménka, se kterými by se mléko vůbec nemělo dostat do styku. Čerstvé mléko má být prospěšné také při dalších chorobách kůže jako jsou lišeje, kuří oka, bércové vředy, některé ekzémy, hnisavé rány aj.

Recepty

Vlaštovičník fermentovaný - Bolotovův balzám: Do 5 litrové sklenice, dole asi 0,5 litrů vody se dá vlaštovičník a nechá se překvasit - přidá se cukr, sušená syrovátka dle oka a kvasnice a uzavře se sklenice, za 30 dní to projde kvašením a vznikne šťáva -vylepšuje velmi dobře játra (užívá se 1-2x denně 10 ml (polévková lžíce) cca 7 dní a potom pauza ý7 dní a tak se to opakuje) a zlepšuje to i játra. Recept je v knize Bolotov - Zdravý člověk v nezdravém světě.

Čtěte také: Důsledky klimatických změn

Recept proti silnému ochlupení: Bylinkářka Maria Treben doporučuje vlaštovičník na celou řadu neduhů. Silné ochlupení ve tváři (nebo na končetinách) spojuje s poruchami ledvin. Postižená místa doporučuje potírat šťávou z vlaštovičníku. Ta by měla na kůži působit několik hodin. Poté by se měla umýt jemným mýdlem. Nakonec se kůže potře hojivou mastí z měsíčku, heřmánku nebo třezalkovým olejem. Pořád však platí, že dle některých zdrojů je šťáva z vlaštovičníku natolik agresivní, že pokožku může nepříjemně dráždit.

Jak na bradavice?

Nejznámějším způsobem využití vlaštovičníku je léčba bradavic. Ze stonků po utrhnutí vytéká hustá oranžová šťáva (latex), kterou se postižené místo potírá po dobu 6 týdnů. Účinné látky vlaštovičníku dokážou tyto kožní výrůstky virového původu naleptat, díky čemuž se následně odloučí a odpadnou.

Vlaštovičníková šťáva je vhodná zejména pro drobnější a mladší bradavice, záleží také na jejich umístění. Důležité je potírat pouze dané místo, vyhnout se zdravé pokožce a používat rukavice. V případě, že obtíže trvají nebo se výskyt bradavic rozšiřuje, je nejlepším řešením návštěva kožního lékaře.

Před aplikací vlaštovičníku se vždy ujistěte, že se nejedná o mateřské znaménko nebo rozšířenou podkožní cévu - v těchto případech se vlaštovičník užívat nesmí. Pozor si dejte také na to, aby se šťáva nedostala do očí.

Čím je vlaštovičník nebezpečný?

Účinné látky obsažené v listech, kořenech i latexu mohou ve správném a odborně schváleném množství pomáhat, obecně je ale vlaštovičník jedovatou rostlinou a je třeba s ním podle toho nakládat. Problematický je především vysoký podíl alkaloidů, které ve vyšších dávkách ovlivňují fungování centrálního nervového systému, působí narkoticky, dráždí sliznice, působí dýchací potíže a v krajním případě mohou člověka i ohrozit na životě. Vlaštovičník není vhodný pro děti do 12 let, těhotné a kojící ženy a osoby s akutním zánětem jater či žlučníku.

Čtěte také: Velikost ostrova z odpadků srovnatelná s Francií

Upozornění

Informace uvedené v tomto článku mají pouze informativní charakter a nenahrazují lékařské vyšetření. Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem.

tags: #vlastovicnik #vetsi #stanoviste #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Harmonie s přírodou
• Udržitelnost a Obnovitelné Zdroje
• Jak vybrat koš proti kočkám
• Udržitelnější budoucnost díky recyklaci plastů
• Historie petrodolaru