Vliv Tepla a Světla na Kompostování

Podle zákona o odpadech je každá místní samospráva povinna zajistit třídění sběru a likvidaci biologicky rozložitelných odpadů (BRKO). Nejúčinnějším a nejjednodušším způsobem, jak to zajistit, je zavedení domácího kompostování. Biologický odpad, který je z velké části vhodný pro domácí kompostování, totiž tvoří největší část komunálního odpadu (až 60 %). Každý, kdo bydlí v rodinném domě nebo má zahradu, jej může jednoduše zpracovat. Pro bytové domy může být také řešením tzv. komunitní kompostování.

Rostlinné zbytky z přípravy jídel, zbytky z pěstování plodin na zahradě nebo na poli, větve, listí, posečená tráva atd. - to vše můžeme využít na výrobu kvalitního kompostu. Hlavní výhodou kompostování v zahradních kompostérech je jednoduchá a cílená korekce rozkladu kompostovaného materiálu. Domácím kompostováním lze předejít množství odpadu, které by skončilo na skládce (až 60 %) a občané ušetří náklady za hnojiva při péči o rostliny.

Kompost totiž poskytne bohatou přírodní výživu pěstovaným plodinám, a navíc zvýší kvalitu a úrodnost půdy.

Vliv tepla na kompostování

Jak se přes den otepluje, zvyšuje se energie a teplota v rostlinných tkání i ve vzduchu. Pod zemí, respektive v kořenové zóně, se však takto výrazných teplotních výkyvů nedočkáme. Teplota kořenové zóny (v substrátu) se mění daleko méně než teplota vzduchu a rostlinných tkání nad zemí. Při pěstování rostlin v půdě či substrátu tak může teplotní rozdíl za celý den činit pouhý 1 °C a kořenům rostlin bude naprosto vyhovovat, pokud se teplota v průběhu celého dne bude pohybovat okolo optima, za které je obvykle považována teplota 21 °C.

V takovém případě přestává být kořenům rostlin dostupný kyslík, rozpuštěný ve vodě v optimální míře. S rostoucí teplotou totiž klesá jeho množství. Vyšší teploty v kořenové zóně jsou dále velkým lákadlem pro bakterie, v důsledku jejichž působení může dojít ke kořenové hnilobě a odumírání kořenů.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Klasická zemina a rašelinové substráty mají z hlediska kořenů ve vztahu k teplotním výkyvům tu výhodu, že kořeny rostlin pěstovaných v zemině nejsou vždy až tak citlivé vůči zvýšení teplot. Na každý pád a nehledě na to, zda jde právě o hydroponický systém, více či méně předhnojenou, případně bio půdní směs na bázi kvalitní rašeliny, anebo čím dál oblíbenější kokosový substrát, výše uvedené teplotní rozmezí můžeme považovat za „zlaté“ neboli univerzálně platné.

Zatímco teplota vzduchu v okolí nadzemních částí rostlin postupem času během dne znatelně stoupá, situace v půdě nebo substrátu bývá zcela jiná a během dne zde dochází pouze k nepatrným změnám teploty prostředí. Příliš nízké teploty v bezprostředním okolí kořenů jsou nežádoucí a neměly by nikdy klesnout pod minimum, za které se považuje teplota 18 °C.

Udržování správné teploty kořenů

V outdooru teplotu v kořenové zóně zpravidla není důvod měřit. Teplota ve volné půdě se nad zdravou hranici vyšplhá opravdu jen ve vzácných případech. Takovým případem může být horké léto v suchých oblastech, kdy se vyplatí vsadit na bílé geotextilie a mulčování půdy. Květináče a truhlíky také umožňují vzepřít se přehřívání substrátu, a sice prostým umístěním na stinné místo. Pokud taková možnost není, můžete je obalit odrazivou fólií, anebo si to celé rovnou zjednodušte a pořiďte si provzdušněné květináče Hercules.

V indooru už je samozřejmě veškerá kontrola teploty a pěstebních podmínek obecně nikoliv na přírodě, nýbrž na nás growerech. Je-li třeba, regulujeme pomocí technologií, neboť jakmile je žádoucí zvýšení teploty, poslouží nám topení. Pokud potřebujeme teplotu uvnitř pěstebního prostoru naopak snížit, poslouží nám k tomu klimatizace.

Někteří pěstitelé se indoor zahradničení věnují bez topení a bez klimatizace, a přesto jim to funguje. Jak to tedy dělají? Musí si hlavně předem dobře ujasnit, jaká bude v průběhu roku teplota přiváděného vzduchu a jaký zdroj umělého osvětlení budou používat.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Faktory ovlivňující teplotu v kořenové zóně:

1. Teplota okolního vzduchu během dne a noci (střídání světla a tmy, denního a nočního cyklu).
2. Teplota přiváděného vzduchu, tj. použitý typ zdroje umělého osvětlení.

Vliv světla na kompostování

V oblasti vnitřního zahradničení a pěstování rostlin získalo LED pěstební osvětlení obrovskou popularitu. Tyto moderní osvětlovací řešení nabízejí řadu výhod oproti tradičním metodám osvětlení rostlin, včetně energetické účinnosti, dlouhé životnosti a přesného spektrálního řízení. Na rozdíl od tradičního osvětlení lze LED pěstební osvětlení jemně naladit tak, aby poskytovalo optimální světelné spektrum pro různé fáze růstu rostlin.

Jedním z hlavních důvodů, proč se LED pěstební osvětlení stalo preferovanou volbou mezi pěstiteli uvnitř, je schopnost poskytovat rostlinám konkrétní vlnové délky světla, které potřebují pro fotosyntézu. Tyto světla vyzařují konkrétní části spektra světla v rámci PAR, což odpovídá vlnovým délkám světla, které rostliny nejúčinněji využívají pro fotosyntézu.

Bezpečnost LED pěstebního osvětlení

Na rozdíl od tradičního pěstebního osvětlení, jako jsou vysokotlaké sodíkové (HPS) nebo kovohalidové (MH) lampy, LED pěstební osvětlení produkuje minimální množství tepla. LED světla zůstávají chladná na dotek, což je bezpečnou volbou pro vnitřní zahradničení. LED pěstební osvětlení jsou navrženy tak, aby vydávaly minimální úrovně škodlivého UV a IR záření. LED pěstební osvětlení neobsahují žádnou rtuť. Rtut' je toxický prvek nalezený v žárovkách s výbojkami a jeho uvolnění představuje významné zdravotní riziko, pokud se tyto žárovky rozbijí nebo jsou nesprávně likvidovány.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

tags: #vliv #tepla #a #světla #na #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní výměna rozvodů: co potřebujete vědět
• Správná velikost nádoby na směsný odpad
• Koše na tříděný odpad: průvodce výběrem
• Dopad letecké dopravy na životní prostředí
• Recenze koše DUO 40 l