Příroda v Polsku: Řeka Visla, Křivý les a povodně

Polsko je zemí s bohatou a rozmanitou přírodou, která nabízí mnoho zajímavostí a krás. Od majestátní řeky Visly, přes záhadný Křivý les, až po nedávné povodně, které zemi zasáhly, příroda v Polsku neustále překvapuje a ovlivňuje život místních obyvatel.

Řeka Visla: Vodní tepna Polska

Celých 1047 kilometrů musí na své vodní pouti překonat polská řeka Visla - od pramene v polských Beskydech až po ústí do Gdaňského zálivu Baltského moře. Řeka Visla je po ruské Něvě druhým nejvodnatějším přítokem Baltského moře. Tak takhle znění vlny Visly ještě předtím, než se o pár set metrů dál změní v mořskou pěnu. Vydáte-li se přes borový dál do kopce a potom sejdete, uvidíte vodu. To ale ještě není moře. Je to jezero, které tady vytvořila průsakem Visla. A je tudíž sladké.

Ráj vodních ptáků

A jsem téměř na konci. Je zde betonové nábřeží, které zalévají vlny, takže je tu mokro, nicméně už je vidět cíl cesty. Teď mi do bot pořádně nateklo. Naštěstí voda není úplně chladná, takže je to spíš příjemné. Kromě labutí na jezeře sídlí velké množství dalších vodních ptáků. Jsou tady tabulky upozorňující na to, že vstup je na vlastní nebezpečí, protože hrozí utonutí. Ono jezero tu vytváří obrovský záliv, teď posetý bělosněžnými labutěmi, který uzavírá písečný výběžek. Na ten se projít nedá. Vidím, že i tam jsou ploty: je to přirozené hnízdiště ptáků. Proto jich je tady tolik.

Konflikt mezi člověkem a tuleněm

Na konci mola mě čeká překvapení. Stojí tam totiž člověk, kterého jsem původně považoval za turistu. Je to ale pan Samuel Sosnowski, který tady hlídá tuleně. A několik set metrů od nás leží malý skalnatý útes nebo ostrůvek. Pan Samuel mi vysvětluje, že to je v současné době jediné místo, kde žije kolonie polských tuleňů. Dalekohledem s velmi dobrou optikou se teď na ně koukám. Celkem by jich mělo být asi dvě stě. Momentálně na ostrůvku, kde je i kamera, se vyhřívá sto tuleňů. Vypadá to, že jim nic nechybí. Hlavně ne jejich největší nepřátelé: lidé.

Pozorovatelé a hlídači se tady střídají v osmi až devítihodinových směnách. „Mezi člověkem a tuleni panuje odvěký konflikt, protože oba druhy loví ryby.

Čtěte také: Recyklace plastů: volná místa

Křivý les: Záhada polské přírody

Na světě existuje velké množství záhadných míst, nad kterými zůstává rozum stát. Jedno z nich se nachází i v Polsku. Milovníci záhad žasnou nad Křivým lesem, ve kterém hned na první pohled není něco v pořádku. Při procházce Křivým lesem (polsky Krzywy Las) nedaleko městečka Gryfino na severozápadě Polska by se mohlo zdát, že v něm stojí místo reálných stromů pouze makety. Stromy podivně ohnuté do úhlu imitujícího tvar písmene J jsou ale pravé. Proč mají borovice v polském háji tak jedinečný tvar a rostou v tak zvláštní formaci, nikdo neví. Vodítkem je, že všechny podivné stromy mají stejnou výšku.

O původu ohnutých borovic se traduje několik příběhů. Web Penn Arts & Sciences na University of Pennsylvania uvádí, že podle jedné z teorií byly stromy v počátcích růstu zatížené sněhem. Podle portálu Explorers Web další teorie zahrnují prudké sněhové bouře, silný vítr, genetické mutace či dokonce příjezd mimozemšťanů. Jiné příběhy zmiňují, že stromy pokřivily projíždějící tanky za druhé světové války. Vše má ale jeden háček. Existuje i historka, podle níž mladé stromy záměrně ohýbali místní lesníci. Jejich cílem mělo být vytvoření „nábytku“, na kterém by se dalo sedět. Tato teorie patří mezi pravděpodobnější. Tvarování stromů bývalo běžnou zemědělskou praxí v Evropě, Indii nebo v Americe. Mladé stromky, se kterými se manipuluje docela lehce, se ohýbají, aby pak posloužily jako nábytek, ale třeba také k výrobě nástrojů a lodí. Teorii podporuje i fakt, že podobné podivně pokřivené stromy se nacházejí v zábavním parku Gilroy Gardens v Kalifornii. V prvním případě jde o transylvánský les, který oplývají podivné pověsti. Říká se, že se jedná o nejstrašidelnější místo v Rumunsku, které překoná i děsivé historky o Drákulovi. V takzvaném Opilém lese se zase stromy podivně naklánějí k zemi. Nejčastěji se podobný úkaz vyskytuje v oblastech, pod nimiž roztál nesouvislý permafrost, což způsobí nerovnoměrné naklánění stromů.

Povodně v Polsku

Varšava - Povodně v Polsku si vyžádaly další dvě oběti a celkově tak už připravily o život deset Poláků. Povodňová vlna postupně míří na sever a přesouvá se do středního Polska. Velké vodě už čelí hlavní město Varšava, hladina Visly neustálě stoupá. Během šestatřiceti hodin se zvýšila o více než tři metry. Řeka může přesáhnout výšku 770 centimetrů, což by bylo nejvíc od druhé světové války. Město je podle úřadů připraveno na osmimetrovou úroveň hladiny. Varšava se proto neobává toho, jak vysoko voda stoupne, ale jak dlouho bude povodeň trvat, píše s odvoláním na vejvodu mazovského regionu Jacka Kozlovského polský deník Gazeta Wyborcza.

Hrozí totiž, že dojde k promáčení valu vybudovaného podél Visly a voda by mohla proniknout do těch čtvrtí města, které leží u řeky. Do přípravy protipovodňových bariér na pravém břehu poblíže zoologické zahrady, tedy části, která je nejohroženější, se už proto kromě hasičů zapojili také dobrovolníci. Situace na Slovensku a v Maďarsku, se podobně jako u nás pozvolna zlepšuje. Zhoršení celkového stavu zato očekává východoněmecké Braniborsko. Povodňovou vlnu by však měly zmírnit a zpomalit záměrně zatopené, neobydlené oblasti, a tak by přírodní katastrofa neměla dosáhnout takových rozměrů, jako v roce 1997. Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska.

Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji. V Polsku se nedaleko hranic s Českem o víkendu protrhla přehrada a město Stronie Ślonskie zasáhla přívalová vlna. Během noci na pondělí se situace zhoršila na Pilchowické přehradě, která byla postavena na řece Bobr.

Čtěte také: Úloha poradce pro ekologii

Polská média s odkazem na videa ze sociálních sítí uvedla, že voda se začala přelévat přes hráz přehrady, což ohrožuje nedaleké město Wleń s dvěma tisíci obyvateli. Na nejhorší se podle serveru deníku Gazeta Wybrocza začalo připravovat i nedaleké město Jelenia Góra (česky Jelení Hora), kde žije na 77 tisíc lidí.

Obavy ve Vratislavi

V Dolnoslezském vojvodství záchranáři dosud evakuovali přes 3190 lidí, uvedl šéf regionu Maciej Awižeń. Intenzivně se připravuje na kulminaci Odry správní středisko této oblasti Vratislav, kde žije přes 670 tisíc lidí. Starosta Jacek Sutryk nechal v neděli večer vyhlásit protipovodňové varování, kulminace řeky se očekává ve městě ve středu.

„Vratislav ještě několik dnů před příchodem velké vody ujišťovala obyvatele, že jim nic nehrozí a že v posledních dvaceti letech bylo mohutně investováno do protipovodňových opatření. Nádrž Dolní Ratiboř pojme zhruba čtvrtinu toho, co všechny podobné nádrže v Česku dohromady. Primátor se na tiskové konferenci zčásti omluvil za to, že původní, veskrze optimistické předpoklady, se nenaplňují,“ informoval zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

V Opoli hladina Odry nad ránem překročila šest metrů. „Vyhlášení protipovodňového poplachu znamená další sledování valů a technických zařízení a také povolání všech záchranných složek do nepřetržité pohotovosti,“ vysvětlil opolský starosta Arkadiusz Wiśniewski.

Evakuace města Nisa

Znepokojivý je stav i na některých méně významných tocích, které však mohou ovlivnit situaci i ve Vratislavi. Stav se zhoršil na Kladské Nise nad městem Nisa, jelikož se provalila propust mezi dvěma nádržemi nad městečkem Paczków. Kvůli poškození protipovodňové hráze vyzval starosta Nisy k okamžité evakuaci města. Poškozenou hráz se pokusí opravit pomáhající armáda, podle starosty je ale pravděpodobné, že se do už tak zaplavených ulic vylije ještě další voda.

Čtěte také: Použití volné skládky

Zpravodaj Papadopulos varoval, že pokud se Kladská Nisa spojí s vlnou, která míří přes Odru na Vratislav, může podle primátora Vratislavi dojít k opakování katastrofického scénáře z roku 1997.

Ve městě Nisa byla situace těžká už v neděli večer a hasiči například evakuovali celou nemocnici. Zdravotnické zařízení zůstává mimo provoz, upozornilo vedení města. Lidé v Nise jsou bez dodávek pitné vody, protože poškozená je pravděpodobně vodárenská síť. Opravárenské čety zatím kvůli záplavám nemohou lokalizovat místo, kde je potrubí poničené.

Velmi špatná je situace i v Kladsku u českých hranic. „Přijeli jsme tam v situaci, kdy Staré město, tedy centrum, bylo úplně zaplavené. Když jsme v půl druhé přijeli, starosta města a velitel zásahu prohlásili, že boj s živlem je prohraný. Oznámili také, že hladina někde dosahovala šesti metrů. To znamená první patro v centru bylo zatopené a ještě se zvýší o další dva až tři metry. Znamená to, že bude postiženo několik set obyvatel navíc,“ popsal situaci ve městě z nedělního odpoledne Papadopulos.

Polský hydrometeorologický ústav upřesnil, že hladina Kladské Nisy se v Kladsku dostala o skoro 150 centimetrů výše než při katastrofální povodni v roce 1997. Velká voda podle něho nyní poškodila i automatické zařízení pro měření množství vody.

Evakuace a první oběti

Situaci v Polsku označil tamní premiér Donald Tusk za dramatickou. V okrese Kladsko jsou nadále místa, kam se záchranáři nedokáží dostat ani na člunech. Uvázlé lidi se tam pokusí evakuovat pomocí vrtulníků, sdělil mluvčí hasičů Karol Kierzkowski.

Do evakuace obyvatel z nejvíce ohrožených míst se zapojily vrtulníky, a to jak vojenské, tak i policejní a od horských záchranářů z Tater, jak uvedl vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Vrtulníky zasahují hlavně v případech, kdy nelze použít plovoucí transportéry, řekl.

Do záchranných prací v Polsku se bude zapojovat i česká vrtulníková jednotka Heli Unit. Žádost polského náčelníka generálního štábu schválila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Záplavy si v Polsku podle dosavadních informací zřejmě vyžádaly životy pěti lidí. Zatím poslední obětí živlu je údajně jednasedmdesátiletý chirurg a primář jednoho z oddělení okresní nemocnice v Nise, který se o víkendu nevrátil domů ze služby, napsal list Rzeczpospolita. Lékařovo tělo našli v noci na dnešek poblíž ulice, která byla o den dříve celá pod vodou, píše deník. Povodně si podle něj vyžádaly zřejmě také životy dalších čtyř lidí: dvou mužů a dvou žen. List ovšem zároveň upozornil, že zatím není jisté, že všechna tato úmrtí přímo souvisejí s velkou vodou.

Polské ministerstvo školství v pondělí informovalo, že v oblastech zasažených záplavami zůstalo zavřeno více než 350 školek a škol.

Polská vláda vyčlení miliardu zlotých

Premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že jeho kabinet má pro lidi a místa postižené katastrofou k dispozici jednu miliardy zlotých (asi 5,9 miliardy korun). Podrobné informace týkající se zejména toho, jakých lokalit se stav živelní katastrofy bude týkat, zveřejní Tusk v pondělí odpoledne po zasedání krizového štábu v dolnoslezské Vratislavi.

Opatření má úřadům usnadnit boj s povodněmi a likvidaci jejich následků. Mohou například lidem evakuaci nařizovat, a ne k ní jen vyzývat. Úředníci mají právo lidem zakázat přebývat v určitých místech nebo nařídit některým firmám, aby své zaměstnance poslaly na úklidové práce po záplavách.

Srovnání povodní v roce 1997 a současnosti

Polský hydrometeorologický ústav upřesnil, že hladina Kladské Nisy se v Kladsku dostala o skoro 150 centimetrů výše než při katastrofální povodni v roce 1997.

Reportér serveru onet.pl popsal situaci v Kladsku, jehož centrum se v neděli ocitlo pod vodou jako „stav zoufalství a velkého lidského dramatu“. Uvedl, že úroveň Nisy pro vyhlášení poplachu je 2,5 metru. Ve strašném roce 1997 voda dosáhla úrovně 6,5 metru, a nyní dosáhla osmi metrů.

Ochrana vlků v Polsku

Vlčí populace v současnosti v Polsku čítá mezi 2500 a 3000 jedinci, a to díky jejich důsledné ochraně, která trvá od roku 1998. Ještě v 50. letech 20. století byli prakticky na pokraji vyhubení. Zajímavé je, že černé zbarvení s sebou podle organizace SAVE nese geneticky danou vyšší odolnost vůči psince.

tags: #vlna #příroda #v #Polsku

Oblíbené příspěvky:

• Historie Mostu skrze Ekologické centrum
• Emise a Euro 7
• Dopady zemědělství na biodiverzitu
• Moták pochop v ČR
• Aktuality o skládce v Šumperku