Vše o třídění odpadu v České republice

20.03.2026

Na této stránce se dozvíte základní obecné informace o třídění odpadu. Společnost EKO‑KOM se zabývá provozem systému třídění a využití odpadu. Tato společnost má v kompetenci systém třídění v České republice. V rámci své činnosti se stará o třídění a recyklaci plastů, skla, papíru, nápojových kartonů, kovů a dalších využitelných materiálů.

Historie a současnost třídění odpadu v ČR

Systém třídění odpadu v České republice se začal budovat v roce 1999. Od té doby se počet třídících obyvatel zvýšil přibližně o třetinu. Česká republika se může v současné době pochlubit jednou z nejlépe propracovaných sběrných sítí v Evropě. Obyvatelé mají k dispozici kolem 838 000 třídících kontejnerů a košů.

Současně se zkracuje i docházková vzdálenost k tzv. sběrným hnízdům tříděného odpadu (tedy stanoviště kontejnerů na tříděný sběr). Právě krátká docházková vzdálenost hraje zásadní roli při motivaci třídit odpad. V roce 2021 se tato vzdálenost zkrátila v průměru na 87 metrů. Podle průzkumu by však byli lidé ochotni dojít s tříděním odpadem až vzdálenost 215 metrů.

Poslední průzkumy potvrzují, že třídění odpadu se stává samozřejmostí pro čím dál více obyvatel ČR. V rámci Evropy tak patříme k jedněm z nejlepších. Tématem třídění se zabývají pravidelné výzkumy realizované pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM.

Proč třídit odpad?

Tříděním odpadu odkloníme velkou část surovin, která by jinak skončila bez využití na skládce. Navíc je obci za vytříděný odpad vyplácena odměna od EKO-KOMu, takže se tak šetří finance vynakládané na odpadové hospodářství. Některé obce se surovinami také úspěšně obchodují.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Třídění odpadu je v Česku dostupné - ke kontejnerům to máme opravdu kousek. Průměrně pouhých 90 metrů.
Jedním z důvodů, proč třídit odpad, je viditelný a hmatatelný výsledek. Odpad se k nám může vrátit v nové podobě.
Díky třídění odpadu umožňujeme jeho efektivní využití. Snižujeme tak množství odpadu, který skončí bez využití na skládce.
Tříděním odpadu dochází k jeho materiálovému zpracování a získáváme tak druhotné suroviny.
Třídění odpadu je snadným způsobem, jak snižovat uhlíkovou stopu.
Tříděním odpadu šetříme přírodu! Děkujeme, že třídíte odpad a umožňujete tak jeho efektivní využití. Šetříte tak přírodu a životní prostředí.

Jak správně třídit odpad

Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit. Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat.

Pokud si nejste ve třídění odpadů jistí, informujte se ve vaší obci, odboru životního prostředí. Informace o správném nakládání s odpady naleznete také v obecní vyhlášce. Nejste-li si jistí, z jakého materiálu odpad je, pomůže vám recyklační symbol, který je povinně uváděn na obalech.

Obecně pak netřídíme odpad mokrý, mastný, znečištěný od barev, chemikálií a nebezpečných látek. Obecně se dozvíte, jak a co třídit, na velkých samolepkách umístěných na kontejnerech na třídění odpadu.

Kam s jednotlivými druhy odpadu?

Papír: Do modrého kontejneru patří časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Proto do tříděného papíru nepatří ani účtenky od nákupu.
Sklo: Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Barevné sklo patří vždy do zeleného kontejneru, čiré sklo do bílého kontejneru.
Plasty: Do žlutých kontejnerů třídíme plastové obaly, polystyrenové výplně (slouží k ochraně produktů např.
Nápojové kartony: Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Proto se vždy řídíme informacemi uvedenými na oranžových samolepkách na sběrných nádobách s nápisem NÁPOJOVÉ KARTONY.
Kovy: Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.
Bioodpad: Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr. Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu.
Tuky a oleje: I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje. Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít.
Nebezpečný odpad: Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem. Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu!
Textil: Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy. Do takového kontejneru můžete vhazovat oblečení a bytový textil, který zabalíte a svážete do igelitové tašky.
Baterie: Protože baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu. Vybité baterie nebo akumulátory můžeme bezplatně odevzdat k likvidaci na mnoha místech po celé republice, která jsou označena jako místa zpětného odběru (možnost odběru poskytuje každý obchod, kde je možné baterii koupit).
Léčiva: Nevyužitá léčiva odnášejte vždy zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků. Případně je odneste na sběrný dvůr, pokud takový typ odpadu odebírá. Nikdy je ale nevyhazujte do směsného odpadu ani do záchodu.

Sběrný systém v ČR

Obce v ČR nemají jednotný systém sběru odpadů, proto se možnosti třídění v jednotlivých obcích mohou lišit. Za systém sběru odpadů, který v obci funguje, je zodpovědná každá obec.

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům.

Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu

Možnosti třídění odpadu se u nás řídí platnou legislativou, ale ovlivňuje je také nastavení odpadového hospodářství v konkrétních městech a obcích. A tak je běžné, že někdo třídí odpad do hnízd veřejně přístupných barevných kontejnerů v ulici, jiní do barevných nádob u domů, další třídí odpady do přidělených pytlů.

Typy sběru odpadu

Veřejná sběrná místa: s barevnými kontejnery.
Individuální sběr: door-to-door do nádob či pytlů.
Výkupny surovin: nebo místa zpětného odběru.
Sběrné dvory: Jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu.

Legislativa a cíle v oblasti odpadového hospodářství

Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika. Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií.

Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.

Úspěchy ČR v recyklaci

Český systém třídění obalových odpadů je velmi funkční a efektivní. I v rámci Evropy. V České republice se většina firem, které mají povinnost starat se o obaly z jejich zboží, zapojila do sběru obalových odpadů přes společnost EKO-KOM. Podle studie je toto řešení efektivní a Česko patří, co se recyklace obalů týká, k velmi úspěšným státům.

Úspěchy ČR v recyklaci odpadu považuje bývalý ministr životního prostředí a vedoucí inspekčního orgánu Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha Miloš Kužvart za „český zázrak“ mezi mnoha špatnými zprávami o naší zemi. Vděčíme za něj podle jeho slov kulturnímu povědomí a zapojení většiny obyvatel, i když je za třídění nečeká žádná odměna.

Čtěte také: Recyklace v Česku