Účast veřejnosti na rozhodování ve věcech ochrany přírody a krajiny je jeden z důležitých prostředků naplnění práva na příznivé životní prostředí zakotvené v Listině základních práv a svobod a koresponduje s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
Právní úpravu účasti veřejnosti na ochraně přírody naleznete v § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Spolky se mohou účastnit řízení, která se vedou podle zákona č. 114/1992 Sb.
Okamžikem účinnosti nového občanského zákoníku došlo k automatické transformaci stávajících občanských sdružení na spolky (§ 3045 nového občanského zákoníku). Avšak zákon č. 114/1992 Sb. nadále používá termín občanské sdružení. Znamená to, že na předpisy, které nejsou v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku novelizovány, se vztahuje ustanovení § 3029 odst. 1 tohoto zákoníku. Podle něj platí, že staré termíny v zákonech (jako je právě § 70 a občanské sdružení) jsou automaticky nahrazeny novými. Namísto sdružení je tedy do § 70 dosazen pojem spolek.
Spolek splňující podmínky dle § 70 odst. 2 ZOPK (viz výše) má právo účastnit se řízení dle ZOPK a nebo řízení podle jiného právního předpisu (typicky řízení o povolení záměru dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb.) pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmentální stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst.
Každý spolek, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, a který má právní subjektivitu (resp. IČO a adresu sídla, příp. datovou schránku), má právo být informován správním orgánem o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle ZOPK - s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona č. Tato žádost je platná vždy jeden rok ode dne jejího podání a lze ji podávat opakovaně. Žádost musí být věcně a místně specifikována.
Čtěte také: Revizní šachta: Definice a použití
Pokud má spolek ve svých stanovách uvedeno, že jeho hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, měl by se ihned po svém založení přihlásit na příslušných správních úřadech o průběžné informování o zahajovaných správních řízeních (věcně a místně specifikovaná žádost o informování). Věcnou specifikací se rozumí vymezení záměrů, o nichž chcete být informováni (např. řízení o stavbách a rekonstrukcích silnic). Věcná specifikace je možná také pomocí ustanovení příslušného zákona. Místní specifikací se rozumí vymezení území (obec, popř. katastrální území), jež vás zajímá.
K žádosti je třeba přiložit kopii stanov a doklad o tom, které konkrétní osoby jsou oprávněny jednat jménem spolku (zpravidla zápis ze schůze, na níž byly zvoleny orgány spolku). Žádost o informování platí jen jeden rok od data podání - je nezbytné ji tedy každý rok obnovovat. V případě časové tísně je možné žádost o informování podat ještě před zápisem spolku. Pokud už bylo řízení zahájeno, můžete se do něj výjimečně přihlásit, i když jste neměli podanou žádost o informování. Pokud zjistíte z úřední desky nebo jinak, že bylo zahájeno např. Pokud je to ale možné, podávejte žádosti včas a s předstihem.
Žádost o informování se zpravidla podává na příslušný obecní (městský) úřad, ve velkých městech na magistrát a příslušný úřad městské části a krajský úřad. Žádost by měla být podána u příslušného odboru (zpravidla odbor životního prostředí). Všechny obeslané úřady jsou povinny spolek písemně informovat o zahajovaných správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody a krajiny. Pozor, tato povinnost je splněna, pokud úřad informaci o zahájeném řízení vyvěsí na úřední desce. Osmidenní lhůta se nepočítá od doby, kdy si vy sami informaci vyhledáte, ale ode dne vyvěšení informace na úřední desce (i online).
Proč se účastnit jako spolek? Zatímco jednotlivec by mohl podat pouze připomínku, kterou se úřady nemusí zabývat, o námitce spolku, který se stane účastníkem, musí úřad rozhodnout. Spolek má také další práva účastníka řízení, zejm. právo podat odvolání proti rozhodnutí.
Spolky se mohou účastnit těch záměrů, u kterých bylo vydáno stanovisko EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. Současně jim nikdo nevzal právo na to, aby podávaly i po roce 2018 žádosti o to, aby byly informovány o zahajovaných řízeních, i když se jich s velkou pravděpodobností nebudou moci jednoduše účastnit.
Čtěte také: Stanoviště strojvedoucího: Klíčové aspekty
Činnost spolků se řídí zákonem č. Nový občanský zákoník potvrzuje základní zásadu sdružování - k účasti ve spolku nesmí nikdo být nucen a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho. S novými pravidly přichází také povinnost, aby název spolku obsahoval slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. Spolky musí vykonávat tzv. hlavní činnost, kterou může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Spolek mohou založit alespoň tři osoby vedené společným zájmem (a současně platí, že již existující spolky mohou vytvářet nové spolky jako svoje svazy). Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.
Nový občanský zákoník upravuje taktéž pravidla pro členství ve spolku. Kromě oné obecné maximy, že nikdo nesmí být nucen ke členství ve spolku, jsou stanovena pravidla také pro vznik a zánik členství nebo pro vedení seznamu členů spolku. Důvodová zpráva říká, že „členství ve spolku má povahu osobního poměru, vyloučeného z přechodu v rámci právního nástupnictví. Ke vzniku členství může dojít dvěma způsoby: zvláštním způsobem vzniká členství u zakládajících členů spolku, u nichž se nevyžaduje, aby podávali členskou přihlášku. Za trvání spolku však členství v něm může vzniknout na základě podání a přijetí členské přihlášky.
Každý spolek musí mít svoje statutární orgány, kterými jedná navenek, ve styku s třetími osobami. Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o tom, jakou mají tyto orgány povahu. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Který orgán je nejvyšším orgánem spolku, by měly taktéž určit stanovy. Pokud to neobsahují, je tímto orgánem členská schůze (musí se sejít alespoň 1x do roka). Jejím úkolem především bude určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně.
Po zápisu spolku do rejstříku by měla být svolána členská schůze (nebo jí obdobný nejvyšší orgán, název členská schůze není povinný). Na této schůzi by měla proběhnout volba orgánů spolku (zejm. Z této schůze je nezbytné pořídit podrobný zápis obsahující prezenční listinu. Tento zápis bude mj. sloužit jako doklad pro osoby oprávněné jednat podle stanov jménem sdružení, jímž budou prokazovat (vůči úřadům apod.), že byly řádně do svých funkcí zvoleny a že jsou skutečně jménem sdružení oprávněny jednat. Členské schůze se musí konat pravidelně, v souladu se stanovami, nejméně však jednou za rok. Členských schůzí se nemusí členové účastnit osobně, stanovy mohou upravit, že se bude hlasovat kupř.
Spolek zaniká několika způsoby - dobrovolně nebo rozhodnutím soudu. V první řadě se budeme věnovat zániku z rozhodnutí soudu. Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez takového návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn. Pokud se ruší spolek s likvidací, musí být ustanoven likvidátor, jehož úkolem je sestavit soupis jmění a zpeněžit likvidační podstatu v rozsahu, který je nezbytný pro splnění dluhů. Do budoucna budou moci spolky se statutem veřejné prospěšnosti ve stanovách určit, jak naložit s likvidačním zůstatkem.
Čtěte také: Krásy Rumunska
Spolky mohou také zaniknout dobrovolným rozhodnutím, a to fúzí dvou a více spolků v jeden. Zúčastněné spolky zveřejní nejméně třicet dnů před zasedáním členské schůze společné oznámení, v němž uvedou, jakých spolků se fúze týká a jaký spolek se stane nástupnickým spolkem. Fúzi musí schválit členská schůze všech spolků. Je také možné, aby se spolek rozdělil.
„Významnou proměnou prochází oblast soudní ochrany. V současnosti § 15 zákona o sdružování občanů umožňuje dovolat se určení, že rozhodnutí občanského sdružení je v rozporu se zákonem nebo stanovami. Tuto možnost však mají de lege lata jen členové spolku (popřípadě ti, kdo byli ze sdružení vyloučeni a domáhají se určení, že se tak stalo protiprávně a jejich členství nadále trvá).“ (1) Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Soud však nemusí vyslovit neplatnost takového rozhodnutí spolku, a to v případě, kdy by nedošlo „k podstatnému zásahu do práva třetí osoby nabytého v dobré víře, nebo pokud porušení práva ze strany spolku nemá závažné důsledky a je v zájmu spolku, aby neplatnost nebyla vyslovena.
S novelou stavebního zákona od 1. 1. 2018 se spolky nemohou stát účastníky územních nebo stavebních řízení. V podstatě se účastní jen řízení o kácení dřevin, a to ještě v případech, kdy nejde o kácení, které předchází výstavbě. Územních řízení se mohou účastnit jen u záměrů, které prošly celým posouzením EIA (tj. získaly stanovisko). Pak se postupuje podle pravidel obsažených v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Ačkoliv je tak vyloučena účast spolků z územních a stavebních řízeních, nebrání to těmto spolkům v podání správní žaloby proti územnímu rozhodnutí, resp. Pro stavebníky tak vyloučení spolků z účasti v územních a stavebních řízeních představuje pouze zdánlivé zlepšení dosavadního stavu, protože ekologické spolky tak mohou až ve fázi soudního přezkumu správních rozhodnutí přicházet s novými skutečnostmi a upozorňovat na vady správního rozhodnutí.
Před 1. 1. 2018 se mohli občané prostřednictvím spolků vyjadřovat i ke stavbám, které sice nebyly natolik závažné jako je například výstavba velké chemičky nebo rozšíření ocelárny, ale přesto významně ovlivňovaly své okolí. V rámci nového stavebního zákona však byla působnost spolků v rámci stavebního řízení a územního plánování omezena. Přesto má význam spolek založit - už proto, že věříme v navrácení občanských práv. A mezitím může spolek fungovat jako zdroj informací pro občany v obci. Navíc je možné, že také soudy najdou cestu, jak občanům umožnit vyjadřovat se.
Téměř po čtyřech letech Ústavní soud potvrdil ústavnost této právní úpravy. Občanská sdružení (spolky), jejichž hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny, se až do konce roku 2017 mohla na základě zákona o ochraně přírody a krajiny účastnit i územních a stavebních řízení, při nichž mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Novelou zákona o ochraně přírody a krajiny účinnou od 1. ledna 2018 byl okruh řízení, v nichž je přiznána účast těchto spolků, zúžen pouze na řízení vedená podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato novela zákona o ochraně přírody a krajiny byla napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu.
Ústavní soud dospěl k závěru, že omezení účastenství spolků na základě zákona o ochraně přírody a krajiny pouze na řízení vedená podle tohoto zákona z ústavněprávního hlediska obstojí. Žádné z ústavně zaručených práv nezakládá povinnost státu zajistit účastenství spolků en bloc ve všech správních řízeních. Podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se sice každý může domáhat stanoveným způsobem svého práva u nezávislého soudu, u jiného orgánu se však může domáhat tohoto práva pouze v případech, které stanoví zákon. Je tedy na zákonodárci, aby v případě správních řízení stanovil podmínky a podrobnosti výkonu tohoto práva. Případy, kdy spolky mohou jako účastníci vstupovat do příslušných správních řízení, pak zákonodárce stanovil nejen v zákoně o ochraně přírody a krajiny, ale i v jiných zákonech (např. Napadená právní úprava dále nezasahuje podle názoru Ústavního soudu ani do práva na příznivé životní prostředí, kdy ekologické spolky se i nadále mohou účastnit těch správních řízení, ve kterých lze skutečně identifikovat možnost reálného a vážného dotčení ochrany přírody a krajiny, zejména jde vedle řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny o řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vodního zákona a zákona o integrované prevenci.
Podle vyjádření Ústavního soudu je navíc zásadní, že napadenou právní úpravou nedochází k vyloučení ústavně zaručeného práva ekologických spolků na soudní ochranu. Pokud by se spolky cítily být dotčeny rozhodnutím správního orgánu na svých právech a svobodách, mohou se obrátit na správní soud. Podmínkou pro procesní legitimaci k podání žaloby totiž není účastenství ve správním řízení, ve kterém bylo dané rozhodnutí správním orgánem vydáno.
Orgány ochrany přírody již řadu let vydávají své správní úkony nejen formou rozhodnutí ve správním řízení (např. povolení výjimky ze zákonných zákazů), ale rovněž formou závazného stanoviska podle § 149 správního řádu (např. závazné stanovisko, resp. Je jim tedy dobře známo, že závazná stanoviska podle § 149 správního řádu se nevydávají ve správním řízení podle části druhé a třetí správního řádu, nýbrž v méně formalizovaném „řízení“ sui generis podle § 149 a části čtvrté správního řádu (§ 154 a násl.). V „řízení“ o vydání závazného stanoviska nelze hovořit o účastnících řízení; zákon o jednotném environmentálním stanovisku i správní řád výslovně upravují jen součinnost mezi žadatelem o vydání JES (závazného stanoviska) a správním orgánem příslušným k jeho vydání.
Jestliže tedy bude JES v konkrétním případě vydáváno namísto alespoň jednoho úkonu podle zákona o ochraně přírody a krajiny zahrnutého v tzv. integrační formuli v § 83 odst. 8 ZOPK, vykonává správní orgán příslušný k vydání JES působnost orgánu ochrany přírody a vztahují se na něj povinnosti odpovídající právům ekologických spolků plynoucím z § 70 odst.
Podle § 70 odst. Zamýšlenými zásahy, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle ZOPK, nepochybně jsou záměry, k nimž je orgánem ochrany přírody vydáváno závazné stanovisko podle § 149 správního řádu, resp. Spolek nepostačí informovat až o vydaném závazném stanovisku, neboť zákon hovoří o informování „předem“.
Stejně tak judikoval Nejvyšší správní soud, který uvedl v odst. 30 rozsudku č. j. 1 As 269/2021 - 47 ze dne 30. 11. 2022, č. 4442/2023 Sb. NSS, že „co se týče zamýšlených zásahů, jedná se dle ZOPK zejména o záměry, k nimž orgán ochrany přírody a krajiny vydává závazné stanovisko podle § 149 s. ř. (např. § 4, § 44, ZOPK), přijímá oznámení (např. § 8 odst. 2 ZOPK) či vydává opatření obecné povahy (např. § 56 odst. 4 ZOPK). Obdobně jako u zahajovaných správních řízení by tedy o zamýšlených zásazích měl příslušný orgán spolky informovat ve formě, která odpovídá danému úkonu, tj. například kopií žádosti o vydání závazného stanoviska či samotného oznámení.
Lze tedy uzavřít, že pokud ekologický spolek požádá podle § 70 odst. Pro spolek může být informace o žádosti o JES jako zamýšleném zásahu ve smyslu § 70 odst. 2 ZOPK impulsem pro to, aby „si hlídal“ zahájení následného řízení a přihlásil se do něj, pokud mu právní úprava možnost být účastníkem řízení dává.
Jako účastník řízení může uplatnit námitky proti JES ještě před vydáním prvostupňového rozhodnutí nebo napadat zákonnost a věcnou správnost JES v odvolání proti rozhodnutí ve věci samé (§ 149 odst. I v případě, že spolek nemůže být účastníkem následného řízení, může např. brojit proti JES podnětem k přezkumu pro nezákonnost (§ 149 odst. 8 správního řádu). Zejména může sehrát roli „hlídacího psa“, resp. ochránce veřejného zájmu tehdy, pokud by nastala fikce souhlasného JES, protože nebylo vydáno ve lhůtě; pak může nadřízenému orgánu podat podnět k vydání nového, skutečného JES (postup podle § 179 stavebního zákona č.
Zbývá důležitá otázka, zda má spolek nějaká procesní práva v „řízení“ o vydání JES namísto úkonů podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ať již se o tomto procesu dozvěděl na základě své žádosti podle § 70 odst. Má např. Dotčené osoby ve smyslu § 2 odst. Legislativní zkratku dotčené osoby zavádí správní řád v § 2 odst.
Judikatura již v době, kdy v § 149 správního řádu nebyla upravena součinnost mezi žadatelem a správním orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska, vyvodila ze základních zásad činnosti správních orgánů právo žadatele vyjádřit se k podkladům závazného stanoviska (to má význam samozřejmě ve vztahu k podkladům, které nepředložil sám žadatel, ale opatřil je správní orgán) a účastnit se šetření na místě, pokud je příslušný orgán nebo jeho nadřízený orgán při přezkumu závazného stanoviska provádí.
Vedle žadatele však mohou být vydáním závazného stanoviska dotčeny i další osoby. V úvahu v prvé řadě připadají osoby, které jsou nebo můžou být účastníky správního řízení, v němž je (bude) vydáváno rozhodnutí, pro které je závazné stanovisko podkladem. Typicky se může jednat o vlastníky nemovitostí, na nichž má být záměr uskutečněn (pokud jsou odlišní od žadatele), osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno, obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a ekologické spolky, pokud jim právo účasti v řízení plyne ze zvláštního zákona (z § 70 odst.
Svoboda ve zmíněném článku vyslovuje názor, že v řízení o vydání JES jsou dotčenými osobami (kromě žadatele) též osoby, které mají nebo mohou mít postavení účastníků v následném řízení, a to za předpokladu, že se v řízení o vydání jednotného environmentálního stanoviska řeší ty vlivy záměru, jež se v nějaké míře dotýkají toho práva nebo zájmu, které je daná osoba oprávněna v následném řízení hájit v souladu se zvláštním zákonem, jenž její postavení v následném řízení upravuje (např. § 190 odst.
Jestliže judikatura připustila přímé žaloby (zejména) „zavedeného místního spolku“ k hájení práva svých členů na příznivé životní prostředí, stěží lze říci, že se vydání JES např. Podle Svobody mají osoby, jež jsou nebo mohou být účastníky následného řízení, vůči správnímu orgánu příslušnému k vydání JES především právo na nahlížení do správního spisu vedeného ve věci žádosti o JES (přiměřené použití § 38 odst. 1 ve spojení s § 154 správního řádu) a právo vyjádřit se k podkladům pro vydání JES, v rámci toho i uplatnit námitky a případně předložit „své“ podklady či důkazy - s cílem ovlivnit obsah připravovaného JES (na základě § 4 odst. 4 správního řádu a přiměřeně na základě § 36 odst. 2 a 3 ve spojení s § 154 správního řádu).
Dále Svoboda uvádí, že příslušný orgán v zásadě nemá povinnost vyrozumívat dotčené osoby o zahájení řízení o vydání jednotného environmentálního stanoviska (s čímž lze nepochybně souhlasit, neboť zásadní rozdíl mezi správním řízením a „řízením“ o vydání závazného stanoviska by se tím prakticky stíral). Z této zásady dovozuje dvě výjimky. První výjimkou je povinnost vyrozumět vlastníka předmětného pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn. Druhou výjimkou je povinnost příslušného orgánu informovat o zahájení řízení o vydání jednotného environmentálního stanoviska „občanská sdružení“ za podmínek § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Nesporným minimem práv spolků je být na základě své žádosti podle § 70 odst. Případné spory o další práva spolku (např. právní cesta k získání podkladů ze spisu vedeného k JES a samotnému vydanému JES - zda již samotný § 70 odst. 2 ZOPK, nebo nahlížení do spisu podle § 38 spr. řádu, nebo žádost o informace podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí) je třeba řešit v souladu s účelem § 70 odst.
tags: #vstup #spolku #zúčastněná #osoba #zákon #o