V rámci boje proti změně klimatu přijala Evropská unie řadu opatření a stanovila ambiciózní cíle pro snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Jedním z klíčových dokumentů je takzvaný evropský zákon o klimatu, který si klade za cíl výrazně snížit emise CO2 do roku 2030 a učinit klimatickou neutralitu do roku 2050 právně závaznou.
Evropská komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí CO2 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 má podle komise "poskytnout jistotu investorům, inovacím, posílit vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýšit energetickou bezpečnost Evropy". Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu.
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. CO2 je považován za klíčový skleníkový plyn. "Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Ke snížení množství emisí CO2 v EU více přispějí lesy a půda, které je přirozeně pohlcují. Pravidla nařízení LULUCF se zabývají uhlíkovou stopou činností souvisejících s přeměnou, využíváním a obhospodařováním lesů, zemědělské půdy, pastvin nebo mokřadů. Lesy a půda jsou však zároveň také přírodními úložišti schopnými oxid uhličitý pohlcovat.
Pro období let 2021 až 2025 zůstává zachován již v současnosti platný cíl, podle kterého množství jednotlivými členskými státy vyprodukovaných emisí skleníkových plynů nesmí převýšit množství těch pohlcených. Této rovnováhy lze dosáhnout zalesňováním a kvalitnějším hospodařením nejen v lesích, ale také u orné půdy a travních porostů.
Čtěte také: Kraje a financování ovzduší
Pro období 2026-2030 se proto předpokládá, že pohlcené množství by již mělo převyšovat produkované emise. Schválená revize nařízení zachovává možnost obchodovat s přebytky pohlcení mezi členskými státy a využívat k dosažení cílů odvětví LULUCF přebytečné roční příděly emisí podle nařízení o sdílení úsilí.
EU se také dohodla na snížení emisí CO2 u nákladních aut a autobusů. Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se běžně vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů nebo výstavba větrných elektráren v chudších zemích.
Globální emise skleníkových plynů dosáhly v roce 2024 opět bezprecedentního maxima. Jak ale uvádí Evropská komise, hlavním světovým ekonomikám se daří skloubit hospodářský růst s omezením emisí. EU je v tomto lídrem, podařilo se jí snížit své emise skleníkových plynů o 1,8 %, což odpovídá téměř 60 milionům tun.
Podíl EU na globálních emisích skleníkových plynů byl v roce 2024 oficiálně 5,9 %. Dopad snížení emisí CO2 v EU tak zůstane zanedbatelný a bude výrazně překonán nárůstem emisí v jiných částech světa, pokud ostatní národy nepřispějí svým dílem ke snížení emisí CO2. Energetická politika EU by měla být koncipována tak, aby posílila ekonomické pozice Evropy vůči zbytku světa.
Existují rostoucí obavy nad zrychlujícím se odchodem energeticky náročného průmyslu z Evropy do zemí s nižšími environmentálními standardy, což vede nejen k narůstající evropské nezaměstnanosti, ale také k nárůstu celosvětových emisí skleníkových plynů.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní výdaje
Následující tabulka shrnuje klíčové údaje o emisích CO2:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Globální emise CO2eq v roce 2024 | 53,2 gigatun |
| Snížení emisí EU v roce 2024 | 1,8 % (téměř 60 milionů tun) |
| Podíl EU na globálních emisích v roce 2024 | 5,9 % |
Pro zastavení klimatické změny je nutné přestat vypouštět skleníkové plyny, neboli dosáhnout tzv. net-zero či klimatické neutrality. Výraz „net-zero“ můžeme přeložit jako „čistá nula“ a je tím myšleno, že daný stát či firma je klimaticky neutrální, tedy odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako do atmosféry vypouští.
Čtěte také: Trendy ve výdajích na ochranu ovzduší
tags: #vydaje #EU #na #snížení #emisí #CO2