Ekologické zemědělství je fenoménem dnešní doby, který postupem času nabývá stále více na významu. Nejenže se s ním zájemce může setkat v podobě biobedýnek na farmářských trzích či bioproduktů dostupných v běžných obchodních řetězcích, ale existuje i celá řada akcí financovaných Českou republikou, které jsou zaměřeny na osvětové a propagační aktivity v této oblasti. Např. měsíc září je od roku 2005 měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. Neméně důležité je, že je ekologické zemědělství součástí zemědělské politiky ČR a společné zemědělské politiky EU. Z nastíněného významu ekologického zemědělství je zřejmé, že se v současnosti neobejde bez příslušné právní úpravy.
Právní regulace ekologického zemědělství pochází primárně z legislativní dílny Evropské unie, jedná se konkrétně o Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (dále jen NR834/07), které je doplněno sérií dvou prováděcích nařízení Komise, a to Nařízením Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (dále jen NK889/08) a Nařízením Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí. Pro české ekozemědělce sehrává významnou roli také zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, potažmo jeho prováděcí vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství, ve znění vyhlášky č. 80/2012 Sb. Ve všech těchto předpisech je obsažena regulace jednotlivých oblastí ekologického zemědělství a jsou tak stanovena důležitá pravidla, která musí každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství dodržovat. Přestože se jedná o harmonizovanou regulaci na území celé EU, právě nutnost existence českého zákona je důkazem, že evropská nařízení neobsahují i přes svou rozsáhlou právní úpravu regulaci všech nezbytných aspektů ekologického zemědělství. Český zákon tak doplňuje a rozvádí články evropských nařízení a je přizpůsobením ekologického zemědělství na české podmínky. Tato úprava jak na úrovni EU, tak na úrovni národní je projevem zásady sdílené pravomoci EU tak, jak ji definuje čl. Přizpůsobení právní úpravy na české podmínky, které v sobě reflektuje hygienické a regionální rozdíly z pohledu podnebných a místních faktorů a zároveň stupeň rozvoje, zvláštní chovatelské postupy, či vůbec sociální, technickou a ekonomickou úroveň země, se projevuje také v jedné ze základních zásad ekologického zemědělství - zásadě flexibility, čili pružnosti, která je zakotvena v čl. 22 NR834/07 a její zařazení mezi obecné zásady ekologického zemědělství vyplývá z čl. 4 písm. d) téhož nařízení. Uplatňování této zásady se děje jak v rámci zásad a pravidel pěstování rostlin, resp.
O významu zásad v právním řádu snad není v současnosti pochyb, přestože před deseti lety by tomu tak ještě nebylo. Zásady dnes představují hlavní ideje sloužící nejen jako východiska právní úpravy a jejího jednotného pojetí, ale odráží i tendence žádoucího vývoje v této oblasti a zákonodárce by měl v jejich duchu vykonávat legislativní činnost. Slouží také jako interpretační pravidla pro aplikační praxi a jsou významným pomocníkem při aplikaci per analogiam. Jedná se tak o obecné postuláty, které vyjadřují potřebu, účel a také cíle dané právní úpravy. Čtenář by nyní očekával pravděpodobně rozsáhlý rozbor zásad platných pro ekologické zemědělství a vycházejících buď obecně ze zásad práva životního prostředí, nebo ze zásad pro ekologické zemědělství zcela typických. Je pravdou, že většina zásad ekologického zemědělství vychází ze zájmu na ochraně přírody a krajiny, z šetrného přístupu k půdě a z odpovědnosti za situaci na zemědělských pozemcích vůči budoucím generacím. Jedná se tak výslovně o zásadu integrace ochrany životního prostředí, zásadu únosného zatížení území, zásadu ekonomické stimulace, zásadu nejvyšší hodnoty a nejvyšší možné ochrany, zásadu prevence, předběžné opatrnosti, komplexnosti, zásadu přípustné míry znečišťování ŽP a zásady vztahující se specificky k půdě, čili zásadu ochrany ekologických funkcí půdy, racionálního hospodaření s půdou a na půdě, či zvýšené ochrany některých, produkčních, částí půdy.
Právní úprava výjimek z pravidel ekologického zemědělství je upravena rámcově v čl. 22, čl. 27 odst. 7 písm. b) NR834/07, v podrobnostech dále zásadně v čl. 39-56 NK889/08 a z pohledu specifické národní úpravy je doplněna regulací v § 9 zákona č. 242/2000 Sb. Svou neméně významnou roli, a to z pohledu aplikační praxe, má Metodický pokyn MZe č. 4/2012, kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel ekologického zemědělství na použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu a Metodický pokyn MZe č. 5/2012, kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel ekologického zemědělství. Jak je již naznačeno výše, smyslem výjimek je přizpůsobit normy a požadavky ekologického zemědělství zejména místním podnebným nebo zeměpisným podmínkám, zvláštním chovatelským postupům a stupni rozvoje ekologických podniků. Tyto faktory mohou totiž zpomalit vývoj ekologického zemědělství a potřeba výjimek je tak velmi žádoucí. Např. ekozemědělci v oblastech méně příznivých pro ekologické zemědělství by nedokázali splnit přísné podmínky tohoto typu hospodaření, které jsou jinak vyžadované právními předpisy.
Dle znění evropských nařízení můžeme rozlišovat výjimky, které může osoba podnikající v ekologickém zemědělství využívat již za splnění v NK889/08 stanovených podmínek a které se projevují nedodržováním standartních pravidel ekologického zemědělství ve směrech předpokládaných nařízeními, jejichž splnění kontroluje kontrolní subjekt, a výjimky, u nichž je potřeba zvláštní povolení, resp. udělení výjimky, od příslušného orgánu. Udělování výjimek by mělo být dle bodu (21, 22) Preambule NR834/07 omezeno jen na odůvodněné případy a měly by plnit funkci mezního opatření využívaného jen ojediněle, a to mj. z důvodu zachování důvěry spotřebitelů v produkty pocházející z ekologického zemědělství. Výjimky se proto redukují na minimum, jsou časově omezené a poskytují se pouze v případech uvedených v čl. 22 NR834/07. Mohou být uděleny jak v přechodném období ekozemědělce, tak i po něm.
Čtěte také: Boj o emisní limity Chvaletic
Pravomoc udělit výjimku je pak českým zákonem o ekologickém zemědělství svěřena Ministerstvu zemědělství a Ústřednímu a kontrolnímu zkušebnímu ústavu zemědělskému, který povoluje výjimky pro použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu. Před 1. 1. 2010 udělovaly výjimky kontrolní subjekty působící v ekologickém zemědělství, toto však změnil čl. 27 odst. 7 písm. Výjimky jsou udělované ve správním řízení formou správních rozhodnutí. Na jejich udělení není právní nárok. Od 1. 1. Ministerstvo zemědělství si může při udělování výjimek vyžádat odborné stanovisko kontrolního subjektu, který vykonává u příslušné osoby podnikající v ekologickém zemědělství požadující udělení výjimky kontrolní činnost.
Mezi typy výjimek patří:
Cílem této výjimky je postupně minimalizovat zásahy na zvířatech. Právní oporou pro udělování této výjimky je čl. 18 odst. 1 NK889/08, dle kterého se v ekologickém zemědělství „pravidelně neprovádějí operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nicméně některé z těchto operací mohou být v jednotlivých případech povoleny příslušným orgánem z důvodů bezpečnosti, nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat. V případě odrohování skotu nebo koz se posuzuje při udělení výjimky věková kategorie, tedy zda se jedná o telata, dospělý skot, kůzlata, dospělé kozy a kozly. Pro provedení tohoto zákroku je nejvhodnějším stářím věk do 4 týdnů, který vychází z § 7 odst. 3 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. V případě starších zvířat, tj. dospělých, se udělují výjimky individuálně na každý kus. Tyto zákroky mohou být provedeny pouze za použití vhodné anestezie a může je provést pouze osoba odborně způsobilá podle § 59 zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů. Odrohování musí proběhnout v souladu s oběma zákony, tedy jak se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, tak s veterinárním zákonem. Cílem omezení kupírování ocásků u ovcí je minimalizovat kupírování jatečných jehňat a zcela zakázat kupírování jehňat starších 8 dnů. stáří 8 dnů, tzn. později kupírování nelze provést. Tato výjimka směřuje k umožnění zapojení malých zemědělských podniků s chovem skotu do ekologického zemědělství. Právní ukotvení pro udělení této výjimky se nachází v čl. 39 NK889/08, podle nějž je možné povolit vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích, není-li možné ho chovat ve skupinách vyhovujících jeho etologickým potřebám a to za podmínky, že má skot dle čl. 14 odst. 2 NK889/08 během období pastvy přístup na pastviny či minimálně dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, není-li pastva možná. Touto výjimkou je umožněno osobám podnikajícím v ekologickém zemědělství překonat škody způsobené přírodními či jinými katastrofickými událostmi, aniž by musely ukončit svou činnost v ekologickém zemědělství. Právním základem je čl. 47 NK889/2008. K žádosti o udělení výjimky tohoto typu musí žadatel doložit přesvědčivé důkazy o rozsahu a místě katastrofy, která postihla jeho podnik. Jedná se např. o fotodokumentaci s popisem rozsahu škod, specifikaci celkových potřeb obnovy hospodaření, vyjádření místní samosprávy, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Českého hydrometeorologického ústavu, Krajské veterinární správy apod. V žádosti je vhodné úvést časový plán obnovy ekologického režimu hospodaření po katastrofě, popis dočasných opatření za účelem pokračování v ekologickém zemědělství a požadovanou dobu platnosti výjimky. Mimo tuto individuální výjimku, o kterou musí žadatel zažádat, je možné také povolení plošné generální výjimky v situacích, kdy se jedná o katastrofické události velkého rozsahu, jako povodně, klimatické extrémy či nebezpečné nákazy. Osoba podnikající v ekologickém zemědělství musí podat žádost u udělení výjimky, mimo výjimky, které nepotřebují povolení a stačí splnění NK889/08 stanovených podmínek (jedná se např. o souběžnou produkci rostlinné výroby dle čl. 40 odst. 1; konvenční koně neurčené k produkci masa, případně mléka; koupi zvířat narozených na jiné farmě v přechodném období, která musí na nové farmě projít minimálním přechodným obdobím dle čl. 38; nákup zvířat mimo ekologický chov k utváření nového stáda dle čl. 9 odst. 2 či v případě splnění základního procenta, tedy do 10 %, resp. 20 % samic základního stáda, nebo max. 1 zvířete u malých jednotek, obnovy stáda dle čl. 9 odst. 3).
Náležitosti žádosti se liší dle požadované výjimky. předmět žádosti, např. odůvodnění nezbytnosti konkrétní výjimky, např. Podepsanou písemnou žádost se všemi náležitostmi zašle žadatel na Ministerstvo zemědělství poštou. Ministerstvo zemědělství posoudí žádost v souladu s čl. 22 NR834/07 a se zákonem č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen SŘ) a do 30 dnů od doručení žádosti rozhodne o udělení nebo zamítnutí výjimky. V případě neúplnosti žádosti vyzve Ministerstvo zemědělství žadatele k jejímu doplnění. Nebude-li doplněna ve stanovené lhůtě, bude řízení o udělení výjimky dle § 66 SŘ zastaveno. Platnost udělené výjimky je zpravidla ode dne doručení na Ministerstvo zemědělství, nejdéle však na 5 let. V případě výše jmenovaných katastrof je platnost výjimky na dobu přiměřenou rozsahu katastrofy; v případě nákupu konvenčních zvířat na ekologickou farmu zpravidla do 31. 12.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský uděluje, jak je již výše uvedeno, výjimky pro použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu. Co se považuje za osivo a vegetativní rozmnožovací materiál definuje zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je zvláště vhodný k udělování tohoto typu výjimek a to proto, že je již od roku 2004 na základě § 13 odst. Cílem udělování této výjimky je použití konvenčního osiva a sadby, pokud je jejich ekologická varianta nedostupná. O tuto výjimku může osoba podnikající v ekologickém zemědělství zažádat jen tehdy, nevyskytuje-li se ke dni podání žádosti daný druh konvenčního osiva, směsi osiv nebo sadbových brambor v databázi ekologických osiv, kterou vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Právní oporu je možné nalézt v čl. 45 NK889/08. Tato osiva a vegetativní rozmnožovací materiál je tak možné používat v období přechodu na ekologické zemědělství a i po něm. V případě osiv a sadbových brambor se výjimky udělují za splnění podmínek obsažených v čl. 45 odst. Žádost o udělení výjimky je nutné podat před plánovaným termínem výsevu nebo výsadby v období pro nákup osiv a sadbových brambor. Žádost se vyplňuje na příslušném formuláři, který je ke stažení online, nebo přes Portál farmáře a poté je zasílána datovou schránkou s elektronickým podpisem. Je možné ji také vytisknout a poslat poštou. V případě akutní potřeby udělení výjimky, jako např. poškození porostu nepříznivými povětrnostními podmínkami či zničení porostu, je možné spojit se s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským telefonicky a domluvit se na postupu. Použití f... Odbor osiv a sadby ÚKZÚZ uděluje dva druhy výjimek na použití konvenčního osiva v EZ podle přílohy II části I bodů 1.8.5 (udělování výjimek na použití neekologického rozmnožovacího materiálu k výrobě ekologických produktů) a 1.8.6 (použití neekologického rozmnožovacího materiálu k výrobě rozmnožovacího materiálu pro použití v EZ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. V souladu s legislativou ČR a EU vydal ústav obecné povolení na použití konvenčního rozmnožovacího materiálu s platností do 31. 12. Podmínky použití jsou stanoveny Opatření obecné povahy č.
Čtěte také: Výjimky z nakládání s odpady v ČR
Pro podání žádosti preferujeme elektronické podání přes Portál farmáře na internetové adrese www.eagri.cz, případně je možné použít klasický formulář, jehož vzor je uveden v příloze. Ústav posoudí žádost a v souladu s Přílohou II částí I body 1.8.5 a 1.8.6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 do 30 dnů od obdržení žádosti (přijetí na podatelně Ústavu) rozhodne o udělení nebo zamítnutí výjimky podle zákona č. Žadatel má možnost se proti rozhodnutí odvolat prostřednictvím ÚKZÚZ k Ministerstvu zemědělství (Odbor environmentální a ekologického zemědělství) ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, podle zákona č. Botanický název druhu a odrůdy osiva nebo vegetativního rozmnožovacího materiálu. Přihlášení do Portálu farmáře - pro podání žádosti přes Portál farmáře je nutno pro využití všech funkčností být přihlášen (tj. Po zvolení možnosti přímého odeslání do datové schránky ÚKZÚZ se v novém okně předvyplní údaje o datové zprávě a automaticky se přiloží PDF soubor žádosti. Soubor je možné pro kontrolu zobrazit, k žádosti lze přidat přílohu. Po stisknutí tlačítka Odeslat se otevře formulář, kde je třeba vyplnit přihlašovací údaje do datové schránky žadatele a následně zprávu odeslat. V případě chyby se zobrazí informace o chybě, v případě úspěšného odeslání se zobrazí ID zásilky. Na období od 1. ledna do 31. prosince 2025 vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále „ÚKZÚZ“) Obecné povolení k použití konvenčního osiva a dalšího rozmnožovacího materiálu v ekologickém zemědělství, které zahrnuje: 1. ovocné rody a druhy; 2. vinnou révu; 3. kultury pro agrolesnické systémy v ekologickém zemědělství (lesní stromy a keře); 4. Žadatelé hospodařící v režimu ekologického zemědělství nemusí individuálně žádat ÚKZÚZ o udělení výjimky pro používání konvenčních osiv nebo vegetativního rozmnožovacího materiálu z důvodu jeho nedostupnosti v ekologické kvalitě a potřebném množství v souladu s přílohou II, část I, bod 1.8.5.7. a 1.8.6. písm. f) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/200. Opatření obecné povahy č. V příloze naleznete aktualizovanou informační brožuru k opatření Agrolesnictví. Červeně jsou vyznačeny změny, které jsou součástí novely nařízení vlády č. 140/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. března 2025. 18.07.2008 | 07:07Autor:Kategorie:Štítky:Všeobecná výjimka na používání konvenčních osiv a sadby brambor v ekologickém zemědělství k poslednímu červenci tohoto roku končí. Ruší ji Ministerstvo zemědělství ČR, které ji vydalo v roce 2004. Zemědělec, který bude od prvního srpna chtít použít konvenční osivo nebo sadbu brambor, musí požádat o povolení některou z kontrolních organizací ekologického zemědělství. Podmínky pro povolení jsou uvedeny v článku 5 nařízení komise č. 1452/2003, uvádí dále ministerstvo.
pokud se jedná o oprávněné použití ve výzkumu, testování v polních pokusech malého rozsahu nebo za účelem zachování odrůdy odsouhlasené kompetentním úřadem členského státu. Povolení musí být uděleno před vysetím plodiny. 3. Povolení musí být uděleno pouze jednotlivým uživatelům pro jednu sezónu v daném čase a úřad nebo orgán odpovědný za povolení bude registrovat množství povoleného osiva nebo sadbových brambor. 4. pro určitý druh, do té míry pokud je plněna podmínka stanovená v odstavci 1písm. a) nebo pro určitou odrůdu, do té míry pokud jsou plněny podmínky stanovené v odstavci 1(c). Toto všeobecné povolení musí být jasně uvedeno v databázi. Povolení může být uděleno pouze během období, pro které je databáze aktualizována ve shodě se Článkem 7(3). Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ÚKZUZ“) vydal obecné povolení k použití konvenčního osiva a dalšího rozmnožovacího materiálu v ekologickém zemědělství pro rok 2026. ÚKZÚZ, jako věcně příslušný správní orgán na úseku osiv a sadby, v návaznosti na ust. § 2 odst. 4 a ust. § 171 správního řádu v souladu s přílohou II, část I, bod 1.8.5.7. a 1.8.6. písm. f) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. a. b. c. d. a to za předpokladu, že ekologický rozmnožovací materiál rostlin příslušných druhů nebo rozmnožovací materiál rostlin příslušných druhů z přechodného období není dostupný trhu v dostatečném množství a jakosti k pokrytí potřeb osob podnikajících v režimu ekologického zemědělství (viz čl. Toto obecné povolení má platnost od 1. 1. Jste ekologický zemědělec a není ekologický rozmnožovací materiál rostlin a rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období k dispozici v dostatečné jakosti nebo množství k pokrytí vašich potřeb, a to na základě údajů shromážděných v databázi. Po přihlášení do Portálu farmáře pokračujte v menu na pravé straně na Výjimky na použití konvenčního osiva v EZ. Otevřete si Elektronické podání žádosti, což je formulář žádosti o udělení výjimky pro použití konvenčního osiva v ekologickém zemědělství. Po přihlášení do Portálu farmáře pokračujte v menu na pravé straně na Výjimky na použití konvenčního osiva v EZ. Otevřete si Elektronické podání žádosti, což je formulář žádosti o udělení výjimky pro použití konvenčního osiva v ekologickém zemědělství. ze dne 29.
Čtěte také: Zjištění ze studie Greenpeace o elektrárně
tags: #vyjimka #pouziti #osiv #v #ekologickem #zemedelstvi