Výklad český jazyk příroda: Krása a ohrožení

Příroda tu byla dříve než lidstvo, a stále ještě žije. Byla tu dřív, než jsme se my vůbec narodili. Poskytuje nám mnoho krásných útvarů, spoustu zeleniny i ovoce. Ptáte se kdo? Přece příroda.

Máme od ní tolik krásných darů, ale nedovedeme to ocenit. Lidstvo ji ale všemožně ničí. Různými nelegálními skládkami, znečišťováním ovzduší, řek i moří či netříděním odpadků - takhle to ale dál nepůjde. Měli bychom si uvědomit, že příroda není samozřejmost. Pokud se nezměníme, špatně to skončí.

Já osobně se snažím třídit všechen odpad a jednou za rok chodit sbírat odpadky okolo silnic v naší vesnici. Samozřejmě vím, že to není to nejlepší, co bych mohl pro přírodu udělat, ale stále je to lepší, než kdybych nedělal vůbec nic. Podobně by měla uvažovat většina populace. Odpadky by u silnice vyhazoval každý, ale když se mají sbírat, přihlásí se sotva pět lidí. Chtěl bych někdy pochopit ty, kteří takhle ničí přírodu. Vůbec neumí přemýšlet dopředu. Jestli se na svět díváte s otevřenýma očima, muselo vás někdy napadnout, co se s naším světem jednou stane.

Zkusili jste si někdy představit, jak naše planeta vypadala před nějakými dvěma miliony lety? Rozdíly jsou vidět stále více. Ale zajímá to někoho? Kolik je lidí, kteří třeba jen pomysleli na to, co jsme všechno za těch pár tisíc let dokázali zničit? Kolik zůstalo z divokých, neprostupných pralesů, rozlehlých stepí a horkých savan? Na jejich místech dnes stojí sídliště, vesničky, pole nebo velkoměsta.

Ale dnes jde každý člověk po penězích, po tom pomíjivém bohatství. Neustále se za něčím honíme a nemáme čas se zamyslet nad tím pravým smyslem života. Života, jenž nám nedal nikdo jiný než příroda. Není to, jak si mnozí myslí, naopak. A když my jsme nedali život žádné rostlině nebo zvířeti, jaké máme právo ho brát?

Čtěte také: O Epikurejském výkladu přírody

Pokud budeme nadále pokračovat stejně, může se stát, že jednou opravdu přijde obávaný konec. Mnoho vědců se snaží vyčíst to osudné datum z hvězd, mayského kalendáře nebo údajně zašifrovaných souborů čísel. Myslím si, že se snaží marně, ale člověk má neustále potřebu hledat odpovědi na neznámé tajemné otázky. Záhady jsou, byly a budou součástí našich životů. Podle mého názoru však konec jednou přijde, protože všechno, co má začátek, má i konec. Je do jisté míry na nás, na lidech, kdy přijde.

Krásy přírody v českém jazyce

Jednou odpoledne setrvávám před alejí rozkvetlých smrků a modřínů. Procházím klikatou cestičkou pokrytou spoustou opadaných větviček. Přede mnou se objevuje nemalé převýšení, ale po jeho zdolání se mi naskytne pohádkově krásná podívaná. Shlížím na rozsáhlou plochu pokrytou vodou, malebný rybník, jehož hladina má smaragdově zelenou barvu a v letních měsících bývá pokryta spoustou nebesky bílých leknínů, dávajících tomuto místu nádech čar a kouzel. V hlubokém rybníku vidím několik hravých rybek s opatrujícím pantátou sumcem.

Rozhlédnu se a spatřím rozkvetlé louky se spoustou zeleně a omamně vonícím kvítím, jež je v zajetí čiperných včeliček, co tu zrovna vykonávají svou veledůležitou práci. Pokračuji dál ušlapanou cestičkou obklopenou stařičkými břízami. Březovým hájem směřuji až k louce, která vždy září všemi barvami. Cestu mi krátí burácející potůček, táhnoucí se snad až na konec světa. Posléze odkrývám divotvorné místo s líbivou vůní jehličí. Nacházím zde studánku s průzračně čistou vodou. Jenže při prvním doušku tohoto ledového pokušení mne zamrazí v zádech. Odpočívám na vrzající lavičce a jen mlčky pozoruji krásu kolem sebe. Pak si všimnu slunce, které již zapadá za obzor a ubírá se k odpočinku.

Člověk a příroda v literatuře

Člověk a příroda - obsahují zkušenosti lidí ve styku s přírodou , např. Únor bílý, pole sílí., Svatá Markéta hodila srp do žita.,V máj vyženeme kozy v háj.Svatá Anna chladna z rána.Březen za kamna vlezem.

Ezopovy bajky - Havran a lišák - Kdys přilét na strom havran, sýr měl v zobáku. Tu šelma lišák po tom sýru zatouží, i šálí ptáka takovouto promluvou: „Máš krásnou peruť, bystré oko, havrane, máš prsa jako orel, šíji nádhernou a silou drápů všechny dravce překonáš; tím větší škoda, že jsi němý: nemáš hlas!“ Tou chvalořečí zpyšněl havran ješitný a zakrákoral; sýr mu vyklouz ze zobce, a lišák už jej držel. Dodá jízlivě: “Ach nejsi němý, zvučný hlas máš, havrane!

Čtěte také: Bratr v ohrožení domu: Výklad snu

KAREL JAROMÍR ERBEN (1811-1870):

• sběratelské dílo: Prostonárodní české písně a říkadla, České pohádky (Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda) (Dlouhý, široký a Bystrozraký; Pták Ohnivák a liška Ryška, Hrnečku, vař).
• vlastní tvorba (ohlasová poezie): Kytice z pověstí národních.

Kytice z pověstí národních - r. 1948, základem je třináct básní (balad), úvodní je báseň Kytice- střetáváme se zde s nadpřirozenými bytostmi a silami, každé překročení meze, které byly určeny nadpřirozenými silami lidem, je trestáno a vede ke zkáze člověka. Každé přerušení zákona života je nutno řádně odčinit.

Balada: odehrává se v přírodě a na venkově, vystupují nadpřirozené bytosti, děj je smutný a pochmurný, má tragický konec. Základní princip Erbenových balad: je mezi vinnou a trestem (malá vina → velký trest), tím Erben vyjadřuje, že osud bývá k člověku velmi krutý a nelze ho nijak ovlivnit. Vystupují zde především ženy, které jsou chudé, porušují princip mateřské lásky.

Kytice - dětem zemřela matka, chodily denně k jejímu hrobu, protože se jim po ní stýskalo.

Vodník - vodník sedí na topolu a šije si botičky a kabátek na svou svatbu, prosí měsíček, aby mu svítil na práci. Druhý den si chtěla dívka vyprat v jezeře svůj šátek a matka ji varovala ať nechodí k jezeru. Neposlechla jí. Pod dcerou se lávka zlomila a ona spadla do vody. Vodník se s ní žení. Dívka chová dítě a žalem ji puká srdce a zpívá o tom jak je nešťastná, že by raději mrtvá byla, aby měla blíž k matičce. Vyčítá mu, že ji nechce pustit k matce, aby se s ní mohla rozloučit. Dovoluje jí to, ale musí mu nechat dítě, to aby měl jistotu, že se vrátí. Setkává se s matkou, ale ta jí nechce pustit zpět k Vodníkovi. Vodník si už pro ni dvakrát byl, ale matka ji drží dál a nepustí ji zpět.

Čtěte také: Výklad světa a přírody

KAREL HYNEK MÁCHA (1810-1836):

• Máj = lyricko - epická báseň (citové i dějové prvky) - děj je pouze naznačen.
• Jarmila miluje Viléma (loupežník), Jarmilu někdo znásilní, Vilém najde pachatele a zabije ho, pak se dovídá, že to byl jeho otec, byl odsouzen za otcovraždu a vsazen do vězení a Vilém pak přemýšlí, co udělal. Jarmila spáchá mezitím sebevraždu (skočí ze skály do jezera a utopí se).
• Hlavní námět: úvahy vězně o smyslu života, o právu a bezpráví, o vztahu k vlasti, protože se s ní loučí, o vztahu ke smrti.

Báseň se skládá z věnování (v úvodu) a ze 4 zpěvů, které jsou od sebe odděleny 2 vsuvkami = tzv.INTERMEZZA (reje duchů na popravišti). Moderní básnický jazyk: různé básnické prostředky (přirovnání, metafory, zživotnění = personifikace). Kontrasty: → v úvodu - jaro, máj, krásná příroda a proti tomu vězeň + vězení → kontrast mezi dnem a nocí, světlem a tmou. Dokázal líčit přírodu barevně = barevnost veršů, hudebnost veršů. Ke konci vstupuje do děje sám autor, ztotožňuje se s hl.hrdiny: … hrdliččin zve ku lásce hlas: „Hynku! - Viléme! - ukázka:Vilém se ve vězení loučí se svou zemí jedinou, milovanou, považuje ji za matku (vlastenecké prvky), ale zároveň ví, že je jeho hrobem. Máj vyjadřuje krásu letní přírody, která jakoby krásou přímo žije.

FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ (1799-1852):

• Ohlasy písní ruských - čerpal z ruských bylin (= pověstí), zaměřil se hlavně na pověsti hrdinské, vojenské (bohatýry z doby války a Tatary).
• Ohlasy písní českých - drobné skladby, rozmanité, milostné, skladby opěvující českého sedláka, historická témata (věnovaná Janu Žižkovi).

Převažují z hlediska formy písně a balady Toman a lesní panna - Toman se vydává za svou milou, jeho sestra ho varuje před hlubokým lesem, ať raději jede přes pole. Toman dojede k myslivně, kde se však konají zásnuby jeho milé, smutně se otáčí a přes les ujíždí. Tam ho oblouzní lesní panna na jelenovi a láká ho do skal, kde Toman nalezne smrt - spadne z koně.

JAN NERUDA (1834-1891):

• básnická sbírka Balady a romance.
• Romance je menší lyrickoepická báseň nejčastěji s milostnou tématikou, s lehčím tónem a vyznívá optimisticky.
• Balada je báseň s ponurým a spádným dějem, soustředěným k tragickému setkání nebo střetnutí postavy s démonickou silou nebo silou společensky mravní.

Neruda zachází s těmito žánry libovolně a často píše veselé balady a smutné romance. Balada o Karlu IV. - motiv vína, českých vinic; Karel IV. popíjí s Buškem z Velhartic, motiv historických postav, vztah národa ke Karlu IV.

Příroda kolem nás

Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Seznámení s různými druhy budek pro různé druhy ptáků.

V nejvýchodnější části Českého středohoří najdeme Bobří potok. Ten tvoří obří vodopád. Projděte se s námi Bobří soutěskou. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

Původní štěrkové řečiště Bečvy vytváří ideální prostředí pro život raků a mnoho druhů ryb. Prohlédněte si s námi ostrůvky, tůně a peřeje moravské řeky. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách - chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje.

Bude zima, bude mráz. To se zpívá v jedné lidové písničce. Co je to vlastně mráz? Proč nám mrazem červenají tváře? A umí mráz malovat? A jak nám mráz pomáhá objevovat minulost?

Ochrana životního prostředí a environmentální výchova

Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí, definuje životní prostředí takto: "vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje.

Environmentální výchova je výchovou k odpovědnému zacházení s životním prostředím a měla by být součástí jak základního, tak odborného a vysokoškolského vzdělávání. Ve výuce Čj ve 2. a 3. Environmentání výchova vede žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí a k poznání odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince.

Pro žáky 2. a 3. třídy:

1. Hra je základním prostředkem.
2. Účast na programech ekologických center, aktivitách školy, města či místních organizací apod.
3. Využívání informačních technologií - internet (např.
4. Při běžném vyučování i při vycházce využívat vhodných situací k uvědomování si možného nebezpečí a učit děti, jak mu přecházet (dopravní situace, kontakty s cizími lidmi, se zvířaty, léky, jedovatými rostlinami, technickými přístroji, neznámými předměty a s jevy jako je např.
5. Pozorování změn v přírodě v závislosti na ročním období.
6. K aktivitám a činnostem můžeme také využít vhodné karty ze souborů Pracovní karty a šablony pro činnostní učení Čj v 0. - 5.

Recyklohraní - Jedná se o školní recyklační program pod záštitou MŠMT ČR, jehož cílem je prohloubit znalosti žáků v oblasti třídění a recyklace odpadů a umožnit jim osobní zkušenost se zpětným odběrem baterií a použitých drobných elektrozařízení. Kromě sběru odpadu žáci plní průběžně zadané úkoly.

Uklidíme si svět - projekt je zaměřený na podporu ekologické výchovy, v rámci projektu žáci uklidí např. okolí školy. S žáky můžeme hovořit o tom, jaké odpadky byly nejčastější a jakým způsobem se ocitly ve volné přírodě. Možné je také aktivní zapojení celé školy např.

Ohrožení půdy

Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?

tags: #výklad #český #jazyk #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Ústecký kraj a kvalita ovzduší
• Kariérní možnosti po studiu Environmentalní biologie
• Dopady pyrotechniky na kvalitu ovzduší
• Přesazování rostlin
• Soutěže o odpadech pro školy