Vyměření Ekologických Dotací: Podmínky a Změny

Zatímco velcí zemědělci demonstrují své požadavky, hlasy ekologických zemědělců slyšet moc nejsou. Nicméně, i oni se potýkají s řadou problémů. Plejáda problémů, s nimiž se dnes zemědělci potýkají, je čím dál početnější.

Přehled Největších Oblastí Vyplacených Dotací

Největší část dotací vyplácených zemědělcům tvoří takzvaná platba na plochu (SAPS), na kterou má nárok každý, kdo obhospodařuje minimálně jeden hektar zemědělské půdy, celková částka pro žadatele je odvozena od rozlohy hospodářství. Na druhém místě je platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening), vlastně zhruba poloviční příplatek k SAPS. Také další dva velké dotační tituly slouží k podpoře udržitelného hospodaření. Platby pro horské oblasti a jiné oblasti s omezeními (ANC-ANC) mají zejména přispět k zachování venkovské krajiny. Navazující agroenvironmentálně-klimatické opatření pak podporují pěstování ovoce nebo zeleniny postupy šetrnými k životnímu prostředí a opatření proti erozi a k podpoře biodiverzity. Pátou největší vyplácenou dotací je příspěvek na dojnice, který v roce 2022 činil zhruba 3500 za jedno zvíře.

Následující tabulka uvádí největší oblasti vyplacených dotací v miliardách korun:

Zjednodušení a Změny v Podmínkách pro Rok 2024

Ekologickým zemědělcům má ubýt byrokracie a budou mít jednodušší podmínky při žádání o dotace a jejich získávání. Cílem materiálu předkládaného Ministerstvem zemědělství je podle úřadu zejména zpřesnění a zjednodušení podmínek, které se promítá ve snížení byrokratické zátěže jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci. Podle návrhu by například zemědělci, kteří pěstují více druhů zeleniny na malých plochách do šesti hektarů, už nemuseli dodržovat stanovené limity pro výsadbu plodin. Nově už například nebudou muset prokazovat produkci na standardní orné půdě. Materiál mimo jiné umožňuje pastvu drůbeže v intenzivních sadech a snižuje sankce za to, když farmář nezaznamená a nevyhodnotí záznamy o meteorologických prvcích a možném výskytu škůdců.

Finanční Podpora a Statistiky

Celkem je pro ekologické zemědělství na roky 2023-2027 vyčleněna podpora přibližně 11,3 miliardy korun, z toho 7,4 miliardy z národních zdrojů a asi 3,9 miliardy ze zdrojů EU. Roční příspěvek na ekologické zemědělství je 1,9 miliardy korun. Ročně podají zemědělci v rámci tohoto opatření 5,2 tisíce žádostí o dotaci na výměru 570 tisíc hektarů.

Čtěte také: Jak vypočítat ekologickou stabilitu?

V roce 2022 hospodařili farmáři ekologicky na 575 000 hektarech zemědělské půdy, což představovalo přibližně 16 procent celkové výměry. Předloni se podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) výměra půdy v ekologickém režimu zvýšila téměř o 20 000 hektarů.

Podmínky pro Opatření Ekologického Zemědělství

Vláda nařizuje opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. a) opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. b) podopatření podle § 2 písm. c) podopatření podle § 2 písm. a), b) nebo c) nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č.

Žádost o zařazení se podává na období plnění víceletých podmínek v délce trvání 5 let, které začíná dnem 1. Žádost o zařazení podá žadatel Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“), a to do 15. května prvního roku podle odstavce 5, nejpozději však s podáním jednotné žádosti.

Hodlá-li žadatel v průběhu trvání víceletých podmínek provést přechod z podopatření integrovaná produkce podle § 2 písm. b) všechny díly půdních bloků dosud zařazené do podopatření integrovaná produkce podle § 2 písm. e) díl půdního bloku, který dosud nebyl zařazen do podopatření integrovaná produkce podle § 2 písm.

Žadatel může v průběhu období plnění víceletých podmínek požádat o zvýšení výměry dílu půdního bloku zařazeného do opatření ekologické zemědělství nebo o zvýšení výměry zařazením nového dílu půdního bloku. Žádost o zvýšení zařazené výměry podle odstavce 1 podá žadatel Fondu jako součást žádosti o změnu zařazení nejpozději do 15. Hodlá-li žadatel v průběhu období plnění víceletých podmínek zvýšit zařazenou výměru v rozsahu překračujícím limit podle odstavce 1 nebo hodlá-li zařazenou výměru zvýšit v pátém roce trvání víceletých podmínek, podá žádost o zařazení podle § 2, čímž zároveň požádá o zařazení do nového období plnění víceletých podmínek.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

V této žádosti uvede díly půdních bloků původně zařazené do opatření ekologické zemědělství a dodatečnou výměru, kterou žádá zařadit do opatření ekologické zemědělství v novém období plnění víceletých podmínek. Plnění podmínek opatření ekologické zemědělství se posuzuje v rámci nového období plnění víceletých podmínek samostatně bez vztahu k původnímu období plnění víceletých podmínek.

Žádost o snížení zařazené výměry podle odstavce 1 podá žadatel Fondu jako součást žádosti o změnu zařazení nejpozději do 15. Lhůta uvedená v odstavci 2 se nevztahuje na oznámení zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

Žádost o poskytnutí dotace v rámci opatření ekologické zemědělství (dále jen „žádost o dotaci“) může žadatel podat Fondu do 15. Žadatel v žádosti o dotaci na příslušný kalendářní rok uvede u každého dílu půdního bloku druh zemědělské kultury, na který žádá dotaci a který je ke dni podání žádosti o dotaci veden v evidenci využití půdy.

Prokáže-li žadatel, že v průběhu období plnění víceletých podmínek došlo ke snížení výměry zemědělské půdy zařazené do opatření ekologické zemědělství z důvodů uvedených v § 5 odst. 4 písm. c), Fond dotaci poskytne na příslušnou výměru zemědělské půdy, která je předmětem změny, v poměrné výši odpovídající délce období, po kterou ji žadatel měl vedenou v evidenci využití půdy, nebo období, které končí dnem, kdy nastala skutečnost podle § 5 odst. 4 písm. c). Neprokáže-li žadatel, že v průběhu období plnění víceletých podmínek došlo ke snížení výměry zemědělské půdy zařazené do opatření ekologické zemědělství z důvodů uvedených v § 5 odst. 4 písm. a) až e) nebo pokud uvede důvod snížení podle § 5 odst. 4 písm.

Nabyvatel, který není zařazen do opatření ekologické zemědělství, nepodává novou žádost o zařazení, ale oznámí tuto skutečnost Fondu; v oznámení uvede výměru zařazenou do tohoto opatření. b) snížení zařazené výměry podle § 5 odst. 4 písm. e), v průběhu zbývající části příslušného pětiletého období jako součet nabyvatelem dosud nevyčerpaného limitu snížení zařazené výměry podle § 5 odst. 4 písm. e), a poměrné části původním žadatelem dosud nevyčerpaného limitu snížení podle § 5 odst. 4 písm.

Čtěte také: Metodiky sanace ekologických zátěží

Zavázal-li se nabyvatel písemně pokračovat v plném rozsahu v plnění podmínek tohoto opatření na nabyté výměře zemědělské půdy a došlo-li v průběhu období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen do tohoto opatření, ke snížení zařazené výměry zemědělské půdy podle § 5, s výjimkou snížení z důvodů podle § 5 odst. 4 písm.

Dojde-li v průběhu období, v němž je zjištěno nesplnění podmínky vedoucí k uplatnění postupu uvedeného v části třetí tohoto nařízení, k převodu víceletých podmínek, postup podle části třetí tohoto nařízení se uplatní v rámci rozhodnutí o poskytnutí dotace nabyvateli jen na část výměry zemědělské půdy získané od původního žadatele. Nesplnění podmínky uvedené v § 10 odst. 1 písm. e), § 10 odst. 1. 2. 3. 4.

Při posuzování užívané výměry zemědělské půdy a druhu zemědělské kultury podle evidence využití půdy je rozhodné období ode dne podání žádosti o dotaci do 31. prosince příslušného kalendářního roku; za nesplnění podmínek tohoto nařízení se nepovažuje, pokud dojde v příslušném kalendářním roce ke změně druhu zemědělské kultury z travního porostu podle § 6 odst. 2 písm. a) trvalý travní porost podle § 6 odst. 2 písm. b) standardní ornou půdu podle § 6 odst. 2 písm. b), dojde-li ke změně po 31.

Provádí-li žadatel rozorání v souladu s § 3j zákona o zemědělství (dále jen „obnova“) na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, zajistí, aby nejpozději do 31. Stanoví-li se tímto nařízením lhůta provedení první seče před 31. srpnem příslušného kalendářního roku, považuje se v případě obnovy podle odstavce 3 provedení první seče s odklizením biomasy nebo sklizeň plodiny určené k ochraně vzcházejícího travního porostu do 31. Provede-li žadatel změnu kultury podle odstavce 2 písm. b) před 31.

Žadatel, který uvede v žádosti o dotaci podle § 6 odst. 2 písm. 1. zemědělské obhospodařování provedením první seče s odklizením biomasy nebo pastvy v souladu s § 7 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům ve lhůtě do 31. července příslušného kalendářního roku nebo ve lhůtě do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jde-li o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % jeho výměry v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. 2. provedení druhé seče s odklizením biomasy nebo spasení trvalého travního porostu nejpozději do 31. pokud podmínky na daném dílu půdního bloku uplatňovaného podopatření ošetřování travních porostů podle § 18 a 19 nařízení vlády č. 75/2015 Sb.

b) provádí v případě údržby trvalého travního porostu pasením likvidaci nedopasků, a to do 30 dnů od skončení pastvy, nebo v případě celoroční pastvy nejpozději do 31. e) splňuje každý den kontrolního období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku (dále jen „kontrolní období“) intenzitu chovu hospodářských zvířat vedených v příloze č. 1. 2. výměry dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, který je zařazen do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8 nařízení vlády č. 75/2015 Sb. nebo podle § 2 písm.

Pro účely tohoto nařízení se za hospodářská zvířata podle odstavce 1 písm. e) považují pouze zvířata druhu splňujícího podmínky § 4 zákona o ekologickém zemědělství a čl. Chová-li žadatel v kontrolním období koně, podá Fondu do 31. b) elektronickou deklaraci chovu koní, která je vytvořena na základě údajů z registru koní v hospodářství vedeném v informačním systému ústřední evidence podle plemenářského zákona; deklarace chovu koní obsahuje údaje o počtu chovaných koní přepočtených na velké dobytčí jednotky podle přílohy č.

Intenzita chovu hospodářských zvířat podle odstavce 1 písm. e) se za každý den kontrolního období vypočte jako podíl počtu žadatelem chovaných hospodářských zvířat v souladu s odstavcem 2 přepočteného na velké dobytčí jednotky podle přílohy č. b) výměry dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, který je zařazen do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8 nařízení vlády č. 75/2015 Sb. nebo podle § 2 písm. O skončení pastvy podle odstavce 1 písm.

Žadatel, který uvede v žádosti o dotaci podle § 6 odst. 2 písm. a) pěstování druhu zeleniny uvedeného v příloze č. 3 k tomuto nařízení (dále jen „podporovaný druh zeleniny“) nebo druhu speciálních bylin uvedeného v příloze č. Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. b) splní v příslušném kalendářním roce požadavky podle přílohy č. f) sklidí a odveze produkci z podporovaného druhu zeleniny nebo podporovaného druhu bylin z dílu půdního bloku nebo jeho části do 31.

Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. a) pěstuje na celé ploše dílu půdního bloku nebo jeho části víceleté pícniny podle přílohy č. b) sklidí a odveze produkci z dílu půdního bloku nebo jeho části do 31. Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. a) pěstuje na celé ploše dílu půdního bloku nebo jeho části monokulturu množitelského porostu trav podle vyhlášky č.

Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. a) nepěstuje na dílu půdního bloku nebo jeho části plodiny uvedené v přílohách č. b) sklidí a odveze produkci plodin z dílu půdního bloku nebo jeho části do 15. Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. a) pěstuje jahodník na daném dílu půdního bloku nebo jeho části v minimální hustotě 20000 životaschopných jedinců na hektar plochy osázené jahodníkem alespoň v období ode dne podání žádosti o dotaci do 30.

b) splní v případě výsadby v příslušném kalendářním roce požadavek minimální výsadby sadby jahodníku podle přílohy č. d) provede od druhého roku trvání období plnění víceletých podmínek nejpozději do 30. dubna příslušného kalendářního roku odstranění čepelí listů jahodníku; podmínka se nevztahuje na díl půdního bloku nebo jeho část, na kterém byla v období od 1. září do 31. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle § 6 odst. 2 písm.

e) zajistí plečkování meziřadí porostu minimálně dvakrát ročně; první plečkování se provádí nejpozději do 31. srpna a druhé plečkování se provádí nejpozději do 31. f) zajistí nejpozději do 30. h) není povinen plnit podmínky uvedené v písmenech e) až g) na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém byl porost jahodníku po provedení sklizně zlikvidován nebo zapraven do půdy, pokud zlikvidování nebo zapravení porostu jahodníku neproběhlo dříve než 1.

Žadatel, který uvede v žádosti o dotaci podle § 6 odst. 2 písm. 1. zemědělské obhospodařování provedením první seče s odklizením biomasy nebo spasením trvalého travního porostu v souladu s § 7 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům ve lhůtě do 31. července příslušného kalendářního roku nebo ve lhůtě do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % jeho výměry v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. 2. provedení druhé seče s odklizením biomasy nebo spasení travního porostu nejpozději do 31.

b) provádí v případě údržby travního porostu pasením likvidaci nedopasků, a to do 30 dnů od skončení pastvy, nebo v případě celoroční pastvy nejpozději do 31. O skončení pastvy podle odstavce 1 písm.

Žadatel, který uvede v žádosti o dotaci podle § 6 odst. 2 písm. Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. 1. pouze některého z druhů ovocných stromů nebo ovocných keřů uvedených v příloze č. 2. o minimální hustotě životaschopných jedinců na 1 hektar produkční plochy, a to u jádrovin 500 životaschopných jedinců, u peckovin 200 životaschopných jedinců nebo u ovocných keřů 2000 životaschopných jedinců, a to v období ode dne podání žádosti o dotaci do 31.

e) provede nejpozději do 31. srpna příslušného kalendářního roku mechanickou údržbu meziřadí a příkmenného pásu, v případě seče zajistí odklizení biomasy do 31. f) provádí každoročně pravidelný řez za účelem prosvětlení korun ovocných stromů a ovocných keřů, a to do 15. h) sklidí a odveze do 30. i) splní u převládajícího pěstovaného ovocného druhu minimální úroveň vlastní produkce na hektar plochy jeho výměry, na který žádá o dotaci, v minimální výši referenční hodnoty uvedené v příloze č.

j) doloží nejpozději do 31. k) sleduje a zaznamenává na všech dílech půdních bloků nebo jejich částech každodenně v období od 1. března do 30. 1. meteorologické prvky o teplotě, vlhkosti vzduchu a ovlhčení listů zjištěné pomocí technického zařízení podle části B přílohy č. 9 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části A přílohy č. 2. výskyt škodlivých organismů zjištěný pomocí technického zařízení podle části A přílohy č. 10 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části B přílohy č.

l) provádí průběžné vyhodnocení údajů ze sledování podle písmene k) a zaznamenává výsledky vyhodnocení údajů sledování způsobem uvedeným v části C přílohy č. 9 a části B přílohy č. Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. a) uvede v žádosti o dotaci pouze produkční plochu dílu půdního bloku včetně výměry, na které se nachází výsadba o minimální hustotě životaschopných jedinců na 1 hektar produkční plochy, a to u ovocných stromů 100 životaschopných jedinců nebo u ovocných keřů 1000 životaschopných jedinců, a to v období ode dne podání žádosti o dotaci do 31.

e) provede nejpozději do 31. srpna příslušného kalendářního roku mechanickou údržbu nebo pastvu bylinného pokryvu meziřadí a příkmenného pásu, v případě seče zajistí odklizení biomasy do 31. f) provede každoročně pravidelný řez za účelem prosvětlení korun ovocných stromů a ovocných keřů, a to do 15. h) sklidí a odveze do 30. i) splní u převládajícího druhu ovoce podle výměry minimální úroveň vlastní produkce ovoce na hektar plochy jeho výměry, na který žádá o dotaci, v minimální výši referenční hodnoty uvedené v příloze č.

j) doloží nejpozději do 31. Podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) odstavce 1 písm. b) odstavce 1 písm. Pro účely odstavce 2 písm. k) bodu 2 může žadatel využít meteorologickou stanici vybavenou technologií stanovení efektivní sumy teplot a prahových hodnot pro sledování výskytu škodlivých organismů; v případě dosažení prahové hodnoty výskytu škodlivého organismu žadatel postupuje podle odstavce 2 písm.

Žadatel, který uvede v žádosti o dotaci podle § 6 odst. 2 písm. a) pěstuje na tomto dílu půdního bloku révu vinnou alespoň v minimální hustotě výsadby 1800 životaschopných jedinců na 1 hektar vinice, a to v období ode dne podání žádosti o dotaci do 31. b) provádí každoročně na celé výměře daného dílu půdního bloku, na který v příslušném kalendářním roce žádá o dotaci, prosvětlení révy vinné odstraňováním zálistků nebo části listové plochy v zóně hroznů od 1. června do 30. d) provede nejpozději do 15.

Žadatel v žádosti o doplňkovou platbu k dotaci na zemědělskou půdu s druhem zemědělské kultury vinice uvede, na kterém dílu půdní...

Odklad Protierozní Ochrany

Ministerstvo zemědělství chce Evropskou komisi požádat o odklad nových podmínek pro účinnější ochranu půdy před vodní erozí v rámci zemědělských dotací z podzimu 2024 až na podzim 2025. Původně se přitom počítalo se začátkem platnosti od jara 2024. Důvodem odkladu je pomalá příprava implementace podmínek ze strany státu. Ekologické organizace s odkladem nesouhlasí. Žádají spuštění podmínek v přechodném režimu, který by pomohl zemědělcům i státu protierozní systém vyzkoušet a předejít budoucím problémům.

Strategický plán Společné zemědělské politiky (SZP), schválený vládou v říjnu 2022, počítal od jara 2024 se sladěním podmínek dotací (tzv. DZES 5) s tzv. protierozní vyhláškou, podle které se snižuje přípustná potenciální ztráta půdy z ha ze 17 tun na 9 tun. V rámci nově domluvených podmínek se má výměra orné půdy vyžadující protierozní ochranu rozšířit z 580 tisíc ha na 1,28 milionu ha z celkových 2,43 milionu ha. Na těchto plochách bude možné pěstovat erozně náchylné plodiny (např.

V červenci 2023 se ministr Výborný dohodl s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem na odkladu na červenec 2024, který byl komentován jako “menší časový odklad”, díky kterému “budou mít [zemědělci] alespoň čas se na změnu připravit.” Na podzim vláda požádala Evropskou komisi o změnu pravidel s účinností od 1. července 2024 s kladným vypořádáním. Z důvodu pomalých příprav implementace na straně státu však nyní hrozí, že se pravidla naplno od podzimu spustit nepodaří. Ministerstvo zemědělství proto chce požádat Evropskou komisi o další odklad, tentokrát o celý rok.

Roční ztráty půdy vodní erozí přitom Ministerstvo zemědělství odhaduje potenciálně až na 21 milionů tun ročně, přičemž finanční ztráty dosahují až 10 miliard ročně. Erozní škody se vlivem klimatické změny navíc zvýší do roku 2030 až dvojnásobně. Vodní erozí je ohrožena polovina zemědělsky obhospodařované půdy. Další odklad účinnějších protierozních pravidel by znamenal opětovné oslabení environmentálních ambic, které byly do Strategického plánu zakotveny. V únoru umožnila vláda po první dva roky zemědělcům obcházet povinnost vyčlenit část orné půdy pro přírodu a biodiverzitu. Významně se také omezila povinnost maximální velikosti monokultur na 10 ha na půdě ohrožené erozí.

Ekologické organizace nesouhlasí s dalším odkladem protierozní ochrany o celý rok. Pokud nelze podmínky spustit naplno od podzimu 2024, měly by být spuštěny v přechodném režimu, ve kterém by bylo možné “vychytat mouchy” pro plné spuštění. S myšlenkou přechodného, “zkušebního” režimu přišel přitom sám ministr Výborný např. v souvislosti s novým systémem kontrol AMS, jehož zavedení tento rok vystavilo zemědělcům potížím.

Vedle přechodného režimu je také potřeba snížené ekologické ambice kompenzovat v jiných oblastech. Ohroženost půdy erozí trvale vyřeší jen dostatečně pestrá krajina. Ministerstvo by proto mělo učinit konkrétní kroky k podpoře krajinných prvků, jako jsou meze nebo liniová zeleň, a dalších mimoprodukčních ploch, které mohou rozdělit velké erozně ohrožené lány v naší krajině.

„I když s opětovným odkladem protierozních pravidel zásadně nesouhlasíme, nechceme kvůli pomalému postupu státu přílišně zatížit zemědělce, kteří by nedostali dostatek času na přípravu na nová pravidla. Proto je potřeba systém spustit ve zkušebním režimu, což pomůže zemědělcům i státu, a zároveň zvýšit ekologické ambice v jiných oblastech."

„Problémy s erozí jsou jen jedním z mnoha důsledků necitlivých zásahů do krajiny v posledních desetiletích. Jakkoli je zřejmé, že bez dobré přípravy není možné nový systém spustit, další odklad posunu ke zdravější krajině by byl špatnou zprávou i s ohledem na stále viditelnější dopady klimatických změn. Dobře naplánovanou protierozní ochranou je navíc možné podpořit i biodiverzitu zemědělské krajiny, která má bohužel stále klesající trend."

„Monitoring Protierozní vyhlášky v praxi zachytí jen jednotky procent nastalých erozních událostí. Nové nastavení preventivních protierozních opatření (DZES 5) povede zemědělce k tomu, aby hospodařili na svých pozemcích s respektem ke kontextu místní krajiny a hydrologie a erozním událostem předcházeli. Tento přístup naše zemědělská krajina dlouhodobě postrádá.

Tzv. protierozní vyhláška je Vyhláška č. 240/2021 Sb. Omezení monokultur na 10 ha platí pro silně erozně ohrožené plochy (tzv. SEO). Dle původního Strategického plánu se měly tyto plochy rozšířit ze zhruba 60 tisíc hektarů na 400 tisíc. Nový protierozní systém však místo rozšíření SEO vytváří nové kategorie Mírně erozně ohrožené půdy s vyšším a s nižším rizikem (tzv.

tags: #vymer #ekologickych #dotaci #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění životního prostředí velkochovy
• Čtěte o znečištění ovzduší v České republice
• Ohrožení pandy velké
• Projekt Spatne Ovzdusi
• Odpadové hospodářství Jablonec nad Nisou