Snižování emisí CO2 v České republice a ve světě

V roce 2024 klesly v České republice emise skleníkových plynů vypuštěné do ovzduší o 13 % ve srovnání s rokem 2023. Tato skutečnost vyplývá z údajů evidovaných v jednotném rejstříku Evropské Unie, který v ČR administruje akciová společnost OTE. Tyto emise za rok 2024 v ČR činily 40,9 mil. tun CO2e, což je meziroční pokles o 13 %.

“Snížení emisí v České republice bylo za loňský rok vyšší než průměrné snížení emisí v Evropě, které činilo 5 %. Je to dáno silnějším zastoupením průmyslu v české ekonomice i českým energetickým výrobním mixem s větším podílem uhelných elektráren, které se z ekonomických důvodů meziročně využívají relativně méně.

Povinnost sledovat a reportovat své emise skleníkových plynů vypuštěných do ovzduší v předchozím kalendářním roce a následně odevzdat povolenky v množství odpovídajícím jejich emisím se konkrétně týká provozovatelů zařízení pro každé zařízení, které má vydané povolení Ministerstva životního prostředí k vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, a provozovatelů letadel pro každé letadlo, které má provozní licenci vydanou v ČR nebo spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadel vydaného Evropskou komisí.

Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU v oblasti klimatu a jejím klíčovým nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů. Jedná se o první trh s uhlíkem na světě a stále patří k těm největším.

Vývoj v Číně - snižování emisí při rostoucí spotřebě energie

Čína je největším světovým zdrojem emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ale poslední rok se jí daří toto znečištění snižovat. Podle zprávy organizace Carbon Brief je to poprvé v historii, co to dokázala současně se zvyšující se spotřebou elektřiny.

Čtěte také: Udržitelnější doprava s HVO

V Číně se v prvním čtvrtletí letošního roku odehrálo něco z hlediska energetiky zcela výjimečného: poptávka po energiích tam sice vzrostla, přesto emise oxidu uhličitého klesly. Je to poprvé, co se v této zemi něco takového odehrálo.

Podle zprávy think tanku Carbon Brief se v prvním čtvrtletí roku 2025 emise v Číně meziročně snížily o 1,6 procenta. Jde ale o dlouhodobější trend, protože za posledních dvanáct měsíců zaznamenala země pokles o jedno procento.

Hlavní příčinou jsou dodávky energie z obnovitelných a jaderných zdrojů: ty dokázaly zajistit dodávky energie, které stále stoupají, a to i při klesající výrobě elektřiny z uhlí. Emise nejdůležitějšího skleníkového plynu v Číně jsou tedy už více než rok stabilní, nebo dokonce klesají.

Důležité na něm podle výše uvedené zprávy je zejména to, že to sice není první pokles emisí CO2 v moderních dějinách Číny, ale je odlišný kvalitativně. V minulosti totiž v Číně také docházelo ke snížení emisí oxidu uhličitého; jenže to vždy bylo spojené s poklesem ekonomiky, průmyslové produkce a spotřeby elektřiny.

Za snížení emisí oxidu uhličitého v prvním čtvrtletí roku 2025 může hlavně 5,8procentní pokles v energetice. Hlavní roli zde má uhlí, jehož spalováním se získává jak elektřina, tak i teplo. Zatímco poptávka po elektřině celkově vzrostla o 2,5 procenta, ve výrobě tepelné energie - především z uhlí a plynu - došlo k poklesu o 4,7 procenta.

Čtěte také: Třídění odpadu a inteligence

Růst poptávky byl sice docela vysoký, ale Čína zapojuje tolik nových nefosilních zdrojů, že to stačilo ke kompenzaci tohoto nárůstu. První kvartál bývá navíc lehce atypický tím, že během něj jedou naplno vodní elektrárny, které mají dostatek vody z jarního tání sněhu na horách.

V energetice se podařilo zvýšit podíl biomasy a plynu, současně se také povedlo zlepšit účinnost uhelných elektráren. Konkrétně průměrné množství uhlí potřebné k výrobě každé jednotky elektřiny v uhelných elektrárnách meziročně kleslo téměř o jedno procento.

Rozvoj alternativních zdrojů se nijak negativně neprojevil na průmyslové produkci. Výroba surové oceli se meziročně zvýšila o 0,6 procenta, produkce kovových výrobků o šest procent a výroba neželezných kovů o dvě procenta. Výroba vozidel a strojů vzrostla o dvanáct a třináct procent, méně se stavělo, ale to je v Číně dlouhodobý trend.

Nárůst výroby čisté elektřiny v prvním čtvrtletí roku 2025 byl nejen větší než celkový nárůst poptávky, ale také vyšší než průměrný nárůst poptávky za posledních patnáct let. A také sezonní růst elektřiny z vodních elektráren byl jen průměrný.

Důležitý je podle expertů i pokles emisí z výroby cementu, ty padají už od roku 2021 - za tu dobu celkem o čtvrtinu. Od stejné doby v Číně klesá i spotřeba uhlí, které se využívá na jiné účely než na chemický průmysl.

Čtěte také: Která nafta je ekologičtější?

To všechno dohromady naznačuje, že pokles emisí může být v Číně trvalý a dlouhodobý.

Evropské cíle a reakce České republiky

Evropská komise navrhla nový klimatický cíl pro rok 2040. EU by do té doby měla vypouštět o 90 % míň emisí než v roce 1990. Česká vláda s tímto návrhem nesouhlasí. Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl ve středu premiér Petr Fiala (ODS).

Za logický krok mezi cílem redukovat emise o 55 procent do roku 2030 a uhlíkovou neutralitou do roku 2050, který umožní větší míru předvídatelnosti zejména pro podnikatelský sektor, považuje návrh například Nadace partnerství.

Hnutí Duha zdůrazňuje význam dalšího kroku na cestě ve snížení závislosti na fosilních palivech ve dnech, kdy Evropu sužuje vlna veder.

„Nastavení předvídatelných, dlouhodobých kroků je klíčem k tomu, abychom v České republice využili tyto příležitosti pro modernizaci naší ekonomiky a snížení nákladů, které denně platíme za dovoz paliv,“ uvedla Eva Pernicová, mluvčí Hnutí Duha.

Organizace Greenpeace kritizuje, že představení návrhu trvalo dlouho, což vytvořilo prostor pro řadu ústupků a výjimek, díky čemuž není jasné, jak bude opatření fungovat.

Česká půda má obrovský potenciál pomoci nám se zmírňováním klimatické změny, musíme ale umět dobře motivovat hospodáře, obce i vlastníky k tomu, aby se jim investice do krajinných opatření vyplácely. Z toho pohledu jsou nástroje jako carbon credits a carbon sinks vítané a potřebné,“ uvedl za nadaci David Kopecký.

Na summitu EU minulý čtvrtek v Bruselu český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040.

Česko zaslalo Evropské komisi požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovaných jako ETS 2. Pro český návrh na zrušení či odsunutí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 se nepodařilo v EU dojednat dostatečnou podporu.

„Česká republika proto postupuje v krocích a vypracovala společný dokument, tzv. non-paper, který navrhuje konkrétní úpravy ETS2 a který již podepsala kvalifikovaná většina států unie, což jasně ukazuje, že naše obavy nejsou ojedinělé,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

V roce 2023 Česká republika vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého.

Od roku 1990 se tak již emise snížily o 47 % a ČR je na dobré cestě k dosažení cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, který je v souladu s evropskými cíli zelené transformace. Na modernizaci ekonomiky a zejména energetiky může Česko do roku 2030 čerpat až 1,2 bilionů korun z evropských zdrojů.

Emisní faktory různých typů elektráren

Jednotkovým emisím oxidu uhličitého z různých zdrojů se říká emisní faktor. Uvádí množství uhlíku, respektive oxidu uhličitého připadající na jednotku energie ve spalovaném palivu. Udává se v jednotkách t CO2/MWh.

V České republice je oficiální emisní faktor elektřiny asi 0,43 tCO2/MWh [zdroj]. Znamená to, že v průměru se při výrobě 1 megawatthodiny elektřiny v ČR se uvolní 0,43 tuny CO2, aneb 430 kg CO2.

Emisní faktor je vážený průměr ze všech elektráren, kdy se uvažuje procentuální podíl jednotlivých zdrojů, tedy třeba uhelní elektrárny, jaderné, vodní. Emisní faktor uhelné elektrárny je asi 0,36 t CO2 ekv./MWh. Pro hlavní obnovitelné zdroje, tedy větrnou elektrárnu, fotovoltaickou i vodní elektrárnu se uvádí nula.

Abychom získali reálná měrná čísla z výroby elektřiny, je třeba uvažovat celkové emise všech skleníkových plynů během celé životnosti elektrárny. Musí se započítat např. stavbu/výrobu zařízení, jeho likvidace a případná doprava paliva.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) sjednotil hodnoty ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2 ekv.) na jednotku energie u nejrozšířenějších typů elektráren. Kromě CO2 se uvažuje i vliv dalších skleníkových plynů, hlavně metanu.

Zdaleka nejhorším producentem emisí je uhelná elektrárna, následuje elektrárna na zemní plyn. Nízkouhlíkové zdroje jsou solární, větrné a jaderné elektrárny. Vodní energie, biomasa, geotermální energie a energie z oceánů mohou být obecně velmi nízkouhlíkové, ale špatná konstrukce nebo jiné faktory mohou mít za následek vyšší emise z jednotlivých elektráren.

Protože většina emisí z větru, slunce a jaderných zdrojů není z vlastního provozu, jsou-li provozovány déle a během své životnosti vygenerují více elektřiny, budou mít emise na jednotku energie nižší.

U všech technologií je třeba počítat s pokrokem v účinnosti, a tedy i s možným snížením jednotkových emisí CO2 ekv.

Z hodnocení měrných emisí skleníkových plynů i z dalších dopadů (např. vliv těžby a distribuce paliv na krajinu, místní znečištění ovzduší, znečištění vody) vychází, že obnovitelné zdroje elektřiny jsou lepší než neobnovitelné, tedy např. elektřina z uhlí, zemního plynu nebo popř.

Dnes je snadné si vybrat ve své domácnosti (i ve firmě, úřadě) dodavatele elektřiny, která bude pocházet výhradně z obnovitelných zdrojů. Cena za tuto elektřinu je skoro stejná jako ta tzv. fosilní. Pokud máte možnost, můžete si nainstalovat solární fotovoltaické kolektory a stát se výrobci elektřiny. Ceny panelů jsou rekordně nízké.

Evropský zákon o klimatu

V rámci boje proti změně klimatu přijal Evropský parlament takzvaný evropský zákon o klimatu, který si klade za cíl výrazně snížit emise CO2 do roku 2030 a činí klimatickou neutralitu do roku 2050 právně závaznou.

Skleníkové plyny a jejich vliv

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu.

Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka. V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. V roce 2022 Česko vypustilo 118,5 milionů tun CO2eq, přepočteno na obyvatele jde o 10,9 tuny CO2eq na osobu. Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Jednotlivá hospodářská odvětví přispívají ke klimatické změně v různé míře. Například v Česku je výroba elektřiny a tepla zodpovědná za 33 % emisí skleníkových plynů, oproti tomu průmysl přispívá 28 %, doprava 16 % a zemědělství přibližně 8 %.

Mnohé přírodní jevy také uvolňují skleníkové plyny. Například dýcháním člověk vyprodukuje přibližně 300 kg CO2 za rok, podobně oxid uhličitý vydechují také jiné organismy.

Globální oteplování je přibližně přímo úměrné celkovému množství emisí skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry. Pro zastavení klimatické změny je tedy nutné přestat vypouštět skleníkové plyny a dosáhnout takzvané klimatické neutrality.

Množství emisí, které lze ještě vypustit, abychom nepřekročili určitou teplotní hranici, se označuje jako uhlíkový rozpočet. Pro zastavení klimatické změny je nutné přestat vypouštět skleníkové plyny, neboli dosáhnout tzv. net-zero či klimatické neutrality.

Největších emisních úspor může Česko dosáhnout proměnou svého energetického mixu. Emisní intenzita ekonomiky označuje množství skleníkových plynů vyprodukovaných na jednotku HDP a zpravidla se uvádí v gramech CO2eq na jeden dolar.

Návrh Evropské komise na snížení emisí CO2 do roku 2040

Evropská komise dnes navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise "poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy".

Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkový záměr je dostat se právě k hodnotě 90 procent.

Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. CO2 je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru.

„Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Dnešní návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu.

tags: #emise #CO2 #snížení

Oblíbené příspěvky:

• Demonstrační ekologické zemědělství
• Nepřátelé ve Skyrimu
• Přírodní Klenot Českého Středohoří
• Rumunská ochrana přírody
• Plavba po Labi a přírodní krásy Děčínska